V kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let žije nyní v Česku 4 628 dětí. Do roku 2014 čeká všechny stěhování. Kam? Buď zpět do jejich rodin, nebo k profesionálním pěstounům. Ti se o ně mají starat tak dlouho, dokud nebude původní rodina schopná vzít si dítě zpět nebo dokud se nenajde jiná rodina, která by ho chtěla přijmout do trvalé péče. Všech 34 českých kojeneckých ústavů má podle plánů ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka skončit v propadlišti dějin. K jejich zrušení nás ostatně loni vyzval mezinárodní dětský fond OSN UNICEF, za velký počet dětí v ústavech však sklízíme kritiku dlouhodobě. Ministr Drábek to chce změnit. A jeho zbraní mají být i profesionální pěstouni.
Pěstounská péče před revolucí
Pokud se ministerstvu podaří prosadit novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, čeká pěstounskou péči revoluce. Pojďme se ale nejprve podívat, jaká pravidla má dnes.
Do pěstounské péče u nás ročně putuje zhruba 700 dětí. Asi polovina z nich „pouze“ přechází od rodičů do péče jiných příbuzných. Druhou polovinu si pěstouni vezmou z ústavů.
Dnešní pěstouni jsou pro většinu lidí obestřeni aurou zvláštního osobního hrdinství nebo dobročinnosti. Pěstounská péče je vedle adopce druhým typem náhradní rodinné péče. V řadě ohledů se od ní však liší. Dítě totiž nemusí být „právně volné“, což znamená, že o něj biologičtí rodiče nadále jeví zájem a nedali souhlas k jeho osvojení. Jeho svěření do pěstounské péče zprostředkovává orgán sociálně-právní ochrany dětí (viz box) a stvrdit ho musí soud. Pěstoun se však nestává z hlediska práva plnohodnotným rodičem dítěte, dokonce ani jeho zákonným zástupcem. Tím zůstávají jeho skuteční rodiče, pokud je soud rodičovských práv nezbavil. Pěstoun smí dítě zastupovat a spravovat jeho záležitosti jen v každodenních záležitostech. K závažnějším a úřednějším aktům, jako je třeba vyřizování cestovního pasu, je třeba souhlas zákonného zástupce.
Dítěti zůstává původní jméno i příjmení a může se dál stýkat s biologickými rodiči. Pěstoun vůči němu nemá ani vyživovací povinnost, na jeho výživu mu přispívá stát. Zatímco adoptované dítě se stává jednou pro vždy „vaším“, jako pěstoun nemáte nic jisté. Soud může péči kdykoli zrušit. Dělá to však pouze ze závažných důvodů, například když se o dítě nedokážete řádně starat. A když dítě přestanete zvládat? Pak můžete o zrušení péče požádat sami. Soud vám vždy vyhoví. V jiných případech pěstounská péče končí, když dítě dosáhne plnoletosti nebo přestane být „nezaopatřeným dítětem“ – těmi jsou pro zákon i nevydělávající studenti až do 26 let.
Kolik stát přispívá pěstounům?
Zvažujete, že byste si vzali dítě do pěstounské péče a zajímá vás, jak štědře vás bude stát podporovat? Měsíční příspěvek na úhradu potřeb dítěte se pohybuje od 3 680 do 6 975 korun, v závislosti na věku a zdravotním stavu dítěte. Zatímco dolní sazba platí pro zdravé dítě do šesti let, horní se vztahuje na dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku nad 15 let. Kromě toho stát vyplácí pěstounům také odměnu. Pokud máte v péči jedno dítě, dostanete 3 126 měsíčně, za dvě děti 6 252, za tři děti 17 193, za čtyři až 18 756 korun. Pokud pečujete o jedno zdravotně postižené dítě, které je závislé na pomoci jiného člověka, náleží vám 17 193 korun. Jinak můžete počítat s jednorázovým příspěvkem na nákup věcí potřebných pro přechod dítěte do náhradní rodinné péče. Pohybuje se od osmi do desíti tisíc korun, podle věku dítěte. Pokud máte v péči alespoň čtyři děti, přispěje vám stát i na pořízení rodinného vozu. Obvykle 70 procenty ceny. Příspěvek je však „zastropován“ částkou sto tisíc. A pozor, auto nesmíte používat k podnikání.
Pěstounská péče po revoluci
Ačkoli i dnešní pěstouni fakticky vychovávají na plný úvazek, stát tak na ně ještě úplně nehledí. To se má brzy změnit. Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou ministr předložil k projednání vládě, zavádí kategorii profesionálního pěstouna. „Platit by mohla začít v průběhu příštího roku,“ říká o novele mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
Z pěstounství se má stát v podstatě klasická placená práce. „Pěstouni budou muset příjmy danit a platit si z nich zdravotní a sociální pojištění,“ vysvětluje mluvčí. Stát jim bude peníze vyplácet i v době, kdy zrovna o žádné dítě pečovat nebudou. Podstatné je, že musí být vždy ve střehu, vždy připraveni kojence do péče přijmout. A na kolik si jako „rodič z povolání“ přijdete? Podle počtu a zdravotního stavu dětí od osmi do 32 tisíc. Měsíční pobyt dítěte v kojeneckém ústavu přitom stát vyjde asi na 40 tisíc korun.
Vedle odměny se však zvýší také nároky, které budou na pěstouny kladené. Čeká je přísnější výběrové síto. „Jeho součástí budou například psychotesty,“ říká mluvčí Plívová. Pěstouni by navíc měli podstupovat pravidelná školení a supervize. „Průběžně by jim měli být k dispozici psychologové a sociologové, kteří je budou v práci podporovat,“ dodává mluvčí. Profesionální pěstouni by totiž mimo jiné mohli těžce snášet skutečnost, že až přijde čas, budou muset dítě „vrátit“. Dojde k tomu okamžitě, jakmile se dítě bude moct vrátit „domů“ nebo se pro něj najde nová rodina.
A kolik pěstounů bude muset nastoupit do pohotovosti, aby dokázali pokrýt kapacitu dnešních kojeneckých ústavů? „Dnes máme nepříbuzných pěstounů necelé tři tisíce, po zrušení kojeneckých ústavů jich bude potřeba 3 500. Nepůjde tedy o žádný enormní nárůst,“ míní mluvčí ministerstva. Velkou část z nich by mohli tvořit propuštění zaměstnanci kojeneckých ústavů. Příští rok odstartuje náborová akce, která má uchazeče o funkci „profi-rodičů“ přilákat. „Probíhat nejspíše bude v rámci kampaně Právo na dětství, financované z evropských fondů,“ doplňuje Plívová a zdůrazňuje: „V první řadě se ale chceme snažit o to, aby děti zůstávali ve vlastní rodině a nebyli rodičům odebírané zbytečně – například z ekonomických důvodů, což se dnes běžně děje.“ Třeba na Slovensku zákon výslovně zakazuje odebrání dítěte kvůli finanční situaci rodiny. Ministr Drábek si proto klade za cíl posilovat asistenční služby, které by měly pracovat přímo s rodinou a odebrání dítěte zabránit.
Správný, ale zbrklý krok, říkají lékaři
Přestože se většina odborníků shoduje, že rušení kojeneckých ústavů je krok správným směrem, mají zároveň obavy, že je trochu zbrklý. Představitelé čtyř odborných společností dětských lékařů ministra Drábka i jeho vládního kolegu z resortu zdravotnictví Hegera vyzvali, aby rušení ústavů zastavili. „Považujeme tento krok za unáhlený, předčasný, nepřipravený a jdoucí proti zájmu dětí umístěných v uvedených zařízeních,“ napsali ve společném prohlášení. Lékaři upozorňují, že nejde nejdřív zrušit ústavy a pak vytvořit nový systém. Postup by podle nich měl začít z druhého konce.
Nová pravidla pěstounské péče většina odborníků vítá. Několik sporných bodů se ale v novele objevuje. Diskutuje se například o tom, jestli nebudou lidé práci „profi-rodičů“ dělat jen pro peníze. Otázkou také zůstává, zda by novela měla či neměla omezovat počet dětí, které mohou být jednomu pěstounovi svěřeny. Mnohem vyhrocenější je však debata okolo pěstounských dávek pro prarodiče. Ty chce totiž ministr Drábek zrušit s odůvodněním, že vůči svým vnukům a vnučkám mají vyživovací povinnost. V současné praxi řada rodin příspěvků zneužívá. I když celá rodina žije pod jednou střechou, babička kasíruje pěstounské dávky a rodina si tak citelně přilepší. Odborníci však upozorňují, že dopady tohoto opatření budou podstatně závažnější. „Prarodiče tvoří největší část pěstounů, plných 51 %, což čítá cca 4 300 rodin. Drtivá většina těchto rodin potřebuje finanční podporu od státu, částka zahrnující odměnu pěstouna je pro ně podstatná a bez ní se neobejdou. Zejména tam, kde dítě vychovává jeden prarodič důchodce je finanční situace zvládnutelná jen díky odměně pěstouna,“ uvádí Jaroslava Máliková, ředitelka Občanského sdružení Rozum a Cit, které náhradní rodinnou péči dlouhodobě podporuje.
O tom, že jsou záměry ministerstva chvályhodné, není pochyb. Jestli se ale k vytyčenému cíli vydalo tou nejlepší cestou, se teprve ukáže. A co vy, lákala by vás kariéra profesionálního pěstouna?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 11. 2011 9:22, Jarouš
Práci pěstounů jak je zde uvedena bychom nezvládli a nebyli schopni vykonávat.Z naší vlastní zkušenosti i sledování okolí víme,jak složitou je výchova vlastního dítěte,natož adoptovaného,případně navíc nemocného.Péče o dítě v pěstounské péči nebude o nic jednodušší.Obvykle pozvolna ztrácíme přesvědčení, že jsme byli při výchově dítěte dobrými psychology.Potřeba profesionálních péstounů bude veliká,jejich pracovní doba nepřetržitá, kontrola jejich práce nutná.Domnívám se,že pro ně naplánované výdělky nejsou příliš atraktivní.Respektujeme však názory odborníků.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 3. 2012 19:06, Dominika
Dobrý den, vůbec jste nepochopila o co jde!!§ profesionální znamená s odborným vzděláním - tzn. např. pedagogickým. proč byste měli něco dostávat na vnuka?? Pěstouni si berou cizí děti. To je snad rozdíl
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.