Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dojíždění za prací zkracuje život

Dojíždění za prací zkracuje život
Třetina Čechů denně dojíždí za prací. Lidem cestování ubírá čas na rodinu a podle lékařů škodí jejich zdraví. Pro většinu dojíždějících ale neexistuje jiná možnost, jak vydělávat dost peněz.

Stěhovat se s celou rodinou, protože jeden z rodičů dostal práci v jiném městě je změna, kterou jsou Češi podle  personalistů ochotní podstoupit jen v případě, že jde o velmi lukrativní nabídku. Východiskem je pro tyto pracovníky dojíždění. Nic jednoduchého to ale není. „Vstávám v půl čtvrté, domů se dostanu až pozdě večer. Nic jiného mi ale nezbývá,“ říká třiatřicetiletá Míla, která dojíždí z Mostu do továrny v Kralupech nad Vltavou. I s dojížděním se jí to vyplatí. Jako vyučená prodavačka by si na Mostecku vydělala jen málo nad minimální mzdu.

Cestování do práce a zpátky domů jí zabere čtyři hodiny. Sice si cestou v autobuse většinou trochu pospí, přiznává ale, že je stále hrozně unavená. Navíc nejen, že nemá mnoho času na děti, ale nemá prakticky žádný čas na svůj soukromý život.

Nejvíce lidí v Česku dojíždí do Prahy. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu tam za prací přijíždí bezmála čtyři sta tisíc lidí převážně ze Středočeského kraje. Z ostatních míst země tam nejvíce lidí – kolem 11 tisíc, jezdí z kraje Ústeckého. Právě Ústecký kraj je také na předních místech tabulky v porovnání počtu lidí, kteří dojíždějí do práce. Podobně jako například ve Zlínském kraji tu za prací dojíždí až polovina zaměstnanců.

Před dojížděním varují psychologové. "Ano, dojíždění unavuje, stresuje," uvedla pro deník Právo psychiatrička Dana Kertézsová. Problémy spojené s  dojížděním podle ní vyvolávají úzkost, která je projevem stresu, který přináší zvýšenou únavu, což je přirozená obrana organismu. Dojíždějící lidé podle Kertézsové mohou podávat i horší pracovní výkony.

Dojíždění je ale nutností v místech, kde je nedostatek pracovních míst a k tomu je ještě podporováno politikou zaměstnanosti státu. „Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce se v jednotlivých regionech liší. Lidé za prací nedojíždějí v požadované míře a nestěhují se. V ČR dojíždí za prací přibližně jedna třetina ekonomicky aktivních obyvatel. Náklady na dopravu do zaměstnání tvoří v průměru deset procent rodinného rozpočtu, přičemž v případě nízkopříjmových rodin je to relativně větší část. Náklady na dopravu se tak mohou stát značnou bariérou jejich mobility,“ píše se v analýze ministerstva financí. Právě ministerstvo financí stojí za tlakem, aby dojíždění zaměstnanců bylo dotované státem.
 
Jízdné či benzin si většina dojíždějících hradí sama. Služební vozidlo s možností využití pro soukromé účely není z pochopitelných důvodů příliš rozšířeným benefitem. Zatímco v řadě evropských zemí dostává příspěvek na cestování od státu přímo zaměstnanec, v ČR může polovinu nákladů dostat zaměstnavatel. Zbytek musí připlatit sám.
„Nežádáme o příspěvek, protože je to moc složité. Dohodli jsme se s městem na úhradě linkového autobusu a je to pro nás jednodušší,“ říká ředitel české pobočky továrny Nemak Milenko Jankovič.
 
Lidé, kteří tráví denně kolem dvou hodin cestováním do práce a zpět, mají podle Bruna Freye a Aloise Stutzera z Institutu pro ekonomický výzkum Curyšské univerzity často horší náladu než jejich kolegové, kteří pracují blízko bydliště. Navíc jsou prý také daleko častěji nespokojeni s vlastní životní situací.

Řešení, k němuž Frey a Stutzer dospěli na základě odpovědí 27 tisíc lidí v produktivním věku, vidí buď ve změně zaměstnavatele, nebo přestěhování se za prací.
Ani pro  zaměstnavatele není dlouhé dojíždění zaměstnanců příliš výhodné. Aby dojíždějící pracovníci byli spokojeni s vykonávanou prací a aby si vynahradili fakt, že jsou na tom hůře než místní, domáhají se často až o čtyřicet procent vyšších příjmů.

Poznatky švýcarských expertů odpovídají výsledkům průzkumu, na němž čtrnáct let pracoval Německý institut pro ekonomická studia. Doplňuje je práce sociologa Norberta Schneidera z univerzity v Míšni, který se zajímal o zdravotní důsledky dlouhotrvajícího dojíždění. Z rozhovorů se zhruba čtyřmi stovkami dojíždějících jednoznačně vyplynulo, že jsou náchylnější k nemocem. Častěji trpí různými psychosomatickými poruchami. Hlavně proto, že se málo dostávají do kontaktu s přáteli a rodinou. Na duševní i tělesné útrapy si stěžovaly plné dvě třetiny dotázaných.

„Lidé, kteří každý den stráví na cestě do práce a zpět více než dvě hodiny,“ tvrdí Schneider, „mají pocity vyčerpání, poruchy spánku a deprese. Dojíždění poškozuje jejich zdraví.“
Lidé jezdící auty často trápí bolesti zad a kloubů. Jízda autobusem zase abnormálně zvyšuje riziko onemocnění některou z infekčních chorob.

„Chodím k doktorce, aby mi předepsala něco proti únavě. Nemůže ale přijít na to, co únavu způsobuje. Dojíždím čtyři měsíce. Jestli to vydržím do konce roku, netuším. Peníze jsou jedna věc, ale děti a mé zdraví druhá. Nejspíš s tím budu muset přestat a najít si něco poblíž. Na hledání nové práce ale nemám ani trochu času,“ dodává Míla, která od září bude kromě dojíždění muset řešit i školu svých dvou dětí.

Dojíždíte za prací?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 9. 2007 13:41, Jirka

Dlouhodobým pozorováním a analyzováním jsem zjistil, že život nezkracuje nejvíce dojíždění, ale práce!!

Reagovat

 

+57
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 9. 2007 7:54, Kolemjdoucí

Jestli dojíždění zkracuje život , já myslím, že to záleží na tom, jestli vlastní cestu a kontakty s druhými lidmi v hromadném dopravním prostředku člověk nenávidí nebo jestli je mu to víceméně fuk. Přirozeně to taky hodně záleží na tom, co člověk dělá. U některých zaměstnání se může během dojíždění na práci připravovat nebo hlavně ve vlaku rovnou pracovat.

Reagovat

 

-37
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

16. 12. 2012 | 19:21 | Renata

Co byste dělali na mém místě?Mám tříleté dítě, teď začalo chodit do školky, ale od té doby je týden co týden nemocné, v lednu mám nastoupit do práce vzdálené 25km,denně budit dítě v 5 ráno,v 6 do školky a tam ho nechat celý...více

1. 2. 2008 | 14:45 | andy01

Také dojíždím denně do zaměstnání. A je to hrůza. 30km tam a 30km zpět. Tedy 60km denně. Pracuji jako zdravotní sestra a bohužel toto je jediná nemocnice v našem okrese. Dle zaměstnavatele ale nemám nárok na příspěvek na...více

10. 9. 2007 | 22:35 | kolemjdoucí

No vlaky se v posledni době několika let hodně zlepšily, co se týká zpoždění i čistoty. Jezdit někdy před 20 - 30 lety vlaky, to byla "lahůdka" více

10. 9. 2007 | 16:12 | Babeta

Ano zkracuje, pokud jezdíte s ČD, protože i když to máte z jedné rychlíkové stanice do druhé jízdního času cca 40 minut, tak vám garantuji, že během jednoho pracovního roku této cestovní rychloti docílíte asi tak 5x . A tak...více

4. 9. 2007 | 14:09 | Jarmila

Ne, koně ho netáhli a ani nejel z domu přímo do práce ani zpět. Jsou v tom prostojové časy, např. cesta k autobusu, ten zas nenavazoval na vlak, ale zase se čekalo, pak přestup z vlaku do jiného vlaku a pak z nádraží pěšky...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Přijetí přidělení a zřeknutí se úvěru, Směrodatná odchylka, Garantovaný certifikát, t-mobile, neveřejná nabídka, daň z příjmů, operátoři, česká spořitelna, platba u obchodníka, budovy, thu nga haškovcová, občanské sdružená majitelů domů a bytů v ČR, unipertrol, nákladovost fondu, účast, česká daňová správa, cectování, acta non verba

3AB5362, 5B09320, 5P69026, 6B86826, 7T62189

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK