Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?
Má nebo nemá se stát, tedy všichni ekonomicky aktivní občané, podílet na nákladech spojených s výchovou dětí? Postarat se o dítě je povinností obou rodičů. Neměl by tedy být spíše rozvedený rodič přinucen platit na své dítě slušné výživné? Na něco ale stát přispívat musí. Kolik, na co a jak?

Asi málokdo by souhlasil s tím, aby stát převzal za rodiče povinnost dítě vychovávat. Hrůzná představa kolektivistické výchovy už naštěstí patří pouze do ranku sci-fi, kupodivu si ale leckdo myslí, že stát má povinnost dítě živit. Namísto toho, aby byl rozvedený rodič přinucen se o svého potomka postarat, ten, kdo o dítě pečuje, běžně dostává sociální dávky od státu, tedy nás všech.

Nicméně je třeba říct, že na některých nákladech se stát podílet musí. Například školní docházka, je-li povinná, musí ji hradit stát. U všeho to ale zdaleka tak jasné není. Přídavky na děti být můžou, ale nemusí. Mateřská dovolená je v různých zemích velmi různá, a to jak co do délky, tak do výše dávek. Někde hradí stát veškeré náklady nejen na školní, ale i na mimoškolní činnost dětí až do konce střední školy, jinde se středoškolské vzdělání platí. Nicméně žijeme v evropském prostoru, podíl státu na finančních nákladech spojených s dětmi je zde tradičně významný. V době kriticky nízké porodnosti tedy určitě není vhodné začít s nějak radikálními změnami tohoto principu. Kolik, na co a jak by měl stát přispívat?

Děti musí jíst

Přídavky na děti, sociální příplatek, sleva na dani, daňový bonus - tento systém základní podpory rodin s dětmi lze charakterizovat jednoduše: složitý a nákladný. Z peněz "pro děti" jsou placeny tisíce lidí, kteří se zabývají vydáváním potvrzení, prověřováním a kontrolami, vyplácením dávek. Nebylo by lepší tohle všechno zrušit a všechny tyto peníze vyplatit skutečně na děti? Když už daňoví poplatníci přispívají, nechť z jejich peněz cestou ubude co nejméně. Pokud bychom vydali stejné množství peněz, mohla by rovná dávka na dítě být ve výši 50 % životního minima (ŽM) dítěte podle věku. A kdybychom to chtěli mít ještě jednodušší, tak polovina průměrného ŽM (neodstupňovaného podle věku), což by zvýhodnilo rodiny s malými dětmi, kterým vzhledem k výpadku příjmu jednoho z rodičů finance nejvíc chybí.
Rovná dávka na dítě by se vyplácela stejně jako dnes, tedy odpočtem z daně a případným doplatkem formou negativní daně (v současném systému nazývanou bonusem). Rodiče bez zdanitelných příjmů by ji dostávali od finančního úřadu (zamezení duplicity).

Testování dávek  je terminus technicus pro zjišťování, kdo má nárok na dávku. Ty dávky, které se odvíjí od výše příjmu, se jmenují testované. S tím ověřováním, kdo má nárok, souvisí i kontrola příp. zneužívání a tak. Je to např. celá administrativa přídavků, což je cca polovina náplně úřadu, vyplácejícího dávky sociální podpory.

Existují hlasy, které namítají, že dávat podporu na děti plošně je nesmysl, protože lidé s vysokými příjmy ji nepotřebují. S tím se dá souhlasit, ovšem hledisko, které je nutno vzít, možná jako jediné, skutečně vážně v úvahu je, zda je levnější platit dávku všem nebo testovat nárok na ni? Je-li levnější to první, nemá cenu to komplikovat.

O děti je třeba pečovat

Rodině je vypláceno porodné, mateřské dávky a rodičovský příspěvek. Porodné by bylo možno vyplácet pověřenou obcí formou šeku, zaslaného matce automaticky spolu s rodným listem dítěte. 

Problematice peněžité pomoci v mateřství u žen, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) jsme se blíže věnovali v článku Když onemocní podnikatel.

Mateřské dávky jsou dávkou nemocenského pojištění. Systém obsahuje výrazná diskriminační opatření. Jednak jsou růzností podmínek znevýhodňovány OSVČ oproti zaměstnankyním, jednak zvýhodňuje tzv. samoživitelky proti ženám žijícím v manželství nebo s partnerem. Zvýhodňuje tedy nezodpovědné vůči zodpovědným nebo sice zodpovědné, ale podvádějící, vůči poctivým. Kdo z nás nezná dvojici, která si pořídí dítě bez svatby jen kvůli zvýhodnění při pobírání mateřské a dalších dávek a společné soužití prostě zapře? (Skutečně osamělí, vdovy a vdovci, jsou samozřejmě něco jiného.)

Dávkami pro rodiny jsme zabývali v článcích: 
Když onemocní podnikatel 
Jak zvládnout nemoc 
Jak zvládnout péči o příbuzné 
Jak stát pomáhá nemajetným 
Jak uživit potomky 
Jak zvládnout péči o nechtěné děti 
Jak zvládnout bydlení 
Jak zvládnout porod, vojnu a pohřeb 
Jak přežít na rodičovské

Pro orientační výpočet těchto dávek jsme pro vás připravili kalkulačky
Příspěvek na bydlení 
Přídavek na dítě 
Sociální příplatek 
Nemocenská

Třetím nesmyslným prvkem je vyplácení rodičovského příspěvku těm ženám, které nejsou nemocensky pojištěny, už od narození dítěte, zatímco těm, které pojištěny jsou, až po skončení mateřské dovolené. Opět diskriminace zodpovědných. Nemocenská je pojištění, rodičovský příspěvek je nároková dávka. Pojištěná či nepojištěná - příspěvek by měl být poskytován stejně dlouho. Bylo by vhodnější ho vyplácet od narození dítěte po stejně dlouhou dobu všem.
K diskusi by měl být veřejnosti předložen návrh na prodloužení placené mateřské dovolené. Fiskálně neutrální způsob by byl prodloužit mateřskou a zkrátit dobu pobírání rodičovského příspěvku. Např. mateřskou namísto 6 vyplácet 9 měsíců, rodičovský příspěvek místo 3,5 roku roky tři. Tím by byla rodina podpořena víc v době, kdy děti potřebují nejvíc péče.
Mateřské dávky jsou dávkami nemocenského pojištění a teoreticky se vypočítávají z průměrného vyměřovacího základu (hrubé mzdy) za posledních 12 měsíců. Prakticky stačí, aby se budoucí matka nechala (třeba fiktivně) zaměstnat u kamaráda za papírově vysoký plat měsíc před odchodem na mateřskou, a mateřská se počítá z tohoto platu. Na to, aby si člověk ověřil, že nejde o žádnou výjimečnou záležitost, stačí pročíst poradnu na Peníze.CZ.

Nemocenské pojištění by mělo být převedeno na zdravotní pojišťovny, stát se dobrovolným a pojišťovny by vyplácely prostě pojistnou částku tak, jako je tomu u každého normálního pojištění. Ta by měla strop ve výši daného procenta loňského vyměřovacího základu. Samozřejmě s určitými výjimkami - např. absolventka školy, která nastoupí do prvního zaměstnání po ukončení studia atd.

Dítě může být nemocné

Další dávkou je podpora při ošetřování člena rodiny. Obvykle se týká rodiče dítěte do deseti let. Dávka je poskytována maximálně 9 dnů, osamělým osobám (opět!) 16 dnů. Při ošetřování se rodiče nemohou střídat. OSVČ na tuto dávku nárok nemají, ačkoli mají stejnou sazbu pojistného. Je třeba sjednotit dobu poskytování dávky, aby byla pro všechny stejná a sjednotit podmínky jejího poskytování.

Nemoci dětí (a péče o dítě vůbec) mají jeden velmi závažný důsledek - jsou pro matky značnou překážkou při shánění zaměstnání. "Antidiskriminační" přitvrzování zákonů pak vede ke zhoršení situace při uplatnění na trhu práce u všech žen v "nebezpečném" věku.
Diskriminováni jsou ovšem i muži. Nikoli při hledání zaměstnání, protože se s tím, že budou pečovat o děti, prostě nepočítá. Ovšem v případě, že pečovat o děti chtějí, postaví se proti nim právě to, že se s tím u nich nepočítá. Muž, který se častěji stará o nemocné dítě nebo nedejbože nastoupí na rodičovskou dovolenou se vesměs stane nepohodlným a s další kariérou se může rozloučit.

Počínání zaměstnavatelů se nelze divit. V normálně fungující firmě znamená výpadek pracovníka problém a matka malého dítěte je prostě osobou, u které je pravděpodobné, že bude problémy způsobovat častěji. Firmy podnikají za účelem zisku, nikoli sociální dobročinnosti. Nemá smysl jim zaměstnávání problémových zaměstnanců nařizovat. Lepší je nabídnout finanční zainteresovanost, a to takovou, aby se jim zaměstnávání matek s dětmi mohlo finančně vyplatit. Nejjednodušší způsob je snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení, které odvádí zaměstnavatel, na zaměstnance s dětmi do deseti let.

Ze zákoníku práce by měla zmizet všechna ustanovení, která "chrání" matky s malými dětmi. Jejich jediným důsledkem je další důvod pro to, aby nesehnaly práci. Má-li např. žena zaměstnání, které zahrnuje pracovní cesty, není možné aby na něm trvala a zároveň s poukazem na péči o dítě pracovní cesty odmítala. Prostě si musí vybrat - buď se o dítě postará manžel nebo jiná osoba, nebo si ona najde zaměstnání jiné. Rovněž propuštění matky s dětmi by mělo mít úplně stejné podmínky jako u všech ostatních zaměstnanců. Dokud budou mít ženy s dětmi jakékoli "extrabuřty" v pracovně právních vztazích, do té doby budou obtížně zaměstnatelné. Čím dříve tohle pochopíme, tím lépe pro nás.

Na druhé straně lze jen uvítat opatření, která matkám pomáhají - zkrácené a sdílené pracovní úvazky, firemní školky apod. Jsou firmy, které umějí kalkulovat dlouho dopředu a jsou schopny pochopit, že se jim to v důsledku vyplatí. Podpořit je např. tak, že provoz školky je odečitatelným nákladem, by mělo být samozřejmé.
U všech dob péče o dítě, tedy mateřské a rodičovské dovolené a ošetřování nemocného dítěte, by mělo být umožněno střídání obou rodičů. U mateřské po určité době - minimálně pochopitelně po šesti týdnech, lépe po třech měsících. Pouze by byla povinnost upozornit zaměstnavatele na nástup na mateřskou/otcovskou či rodičovskou dovolenou v určitém předstihu.

Měli by se rodiče snažit své děti uživit sami, nebo je povinností státu jim pomáhat, co nejvíce je to možné? Byli byste pro prodloužení mateřské dovolené a současné zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

13. 4. 2005 13:22, K.

ještě doplnění:
nevím kde bydlíte Vy, ale kolem mne je těch dětí, kočárků a těhotných maminek tolik, že bych se zas neobávala. Prostě nastoupily silné ročníky a za 20 -25 let nastoupí další silné ročníky nyní rozených dětí.

Reagovat

 

+21
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (K. 13. 04. 2005 13:20)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 4. 2005 10:40, Jirka

Netvrdím, že zaměstnanec s 50% nasazením i platem je totéž, jako ten stoprocentní. Snaha zaměstnavatelů vybírat si nejlepší možné zaměstnance, je zcela přirozená a správná. Jsou povolání, kde to 100% nasazení není nutné. Některé úkoly lze odložit a zpracovávat nepravidelně. V těchto případech zaměstnavatelé zaměstnávají na kratší úvazky, sezónně nebo brigádníky. Stálý zaměstnanec je pro ně drahý. Taková matka, která každou chvíli musí zůstat doma s nemocnými dětmi nebo vlastní nemocí pracuje ve skutečnosti také na snížený úvazek (podle množství práce), ačkoli má smlouvu na plný úvazek a mzdu vyměřenou podle kvalifikace a ne vykonávané práce. Kdyby byla pro zaměstnavatele levnější, aniž by sama měla nižší čistý příjem než muž, který dělá totéž, mohl by ji zaměstnavatel klidně zaměstnat a netratil by na tom. Úděl matek by nebyl tak těžký, i když stále zůstává ten problém, že nemohou počítat s kariérou na místech, kde se 100% nasazení vyžaduje. Možným řešením je právě přesun části daňové zátěže (pojistného na SZ) z pracující matky (přesněji rodiče pečujícího o děti - obvykle matka) na partnera. Myslím, že by to bylo výhodné pro zaměstnavatele, rodiny jako celek (vyšší celkový příjem), společnost (nižší nezaměstnanost) a samozřejmě i pečující rodiče, kterým tak bude kompenzováno (alesp. částečně) jejich nevýhodné postavení s ohledem na možnost životních úspor a výše důchodu.

Sám nejsem příznivcem přílišné státní starostlivosti. Důvod, proč do toho tentokrát stát tahám je zmírnění nerovnoprávného postavení rodičů, kteří pečují o děti, oproti rodičům pracujícím, kteří se dětem věnují minimálně. Nechci tedy sociální podporu od státu matkám. Chci, aby se pracující rodič dělil s pečujícím partnerem nejen o svůj čistý příjem, ale také o pojistné na důchod, které ten pečující nemůže produkovat vůbec nebo jen v menší míře. A v každém případě aby otcovská povinnost nekončila jen sexuálním aktem. OBA rodiče by měli mít povinnost postarat se o své děti do doby jejich plnoletosti. A to i v případě, že je odloží do ústavu. Dítě, které si pořídili je jejich a ne společnosti. Proč by jejich děti měla živit společnost?

Reagovat

 

-25
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (JirkaZ 13. 04. 2005 20:56)

Další příspěvky v diskuzi (29 komentářů)

15. 4. 2005 | 10:40 | Jirka

Netvrdím, že zaměstnanec s 50% nasazením i platem je totéž, jako ten stoprocentní. Snaha zaměstnavatelů vybírat si nejlepší možné zaměstnance, je zcela přirozená a správná. Jsou povolání, kde to 100% nasazení není nutné....více

14. 4. 2005 | 13:08 | Jarmila

Prolistujte si tyto stránky: http://www.geocities.com/ociganoch/ Dalšího komentáře netřeba. více

14. 4. 2005 | 9:07 | Jarmila

Přesně o tom se tady zmiňuji. Zákony, vymahatelnost práva, diskriminace mužů i žen, společenské podvědomí. Na jedné straně musíte přesvědčit muže, že žena na mateřské dovolené, pečující o malé dítě a bez vlastního výdělku...více

14. 4. 2005 | 1:53 | jezevec

K čemu potřebujeme děti? Částečně i proto, že až nám všem bude osumdesát - teplárna nám nezatopí, žádný doktor nás neošetří, nikdo nám neupeče chleba, a v tom paneláku nepoteče voda - protože bude osumdesát všem, a nikomu...více

13. 4. 2005 | 20:56 | JirkaZ

Pěkná teorie to je. Znáte firmu, která nevyžaduje 100% nasazení ? Ono to totiž nefunguje tak, že zaměstnanec s 50% nasazením i 50% platem je pro zaměstnavatele to samé. Téměř každý zamwstanavatel so vybere toho se 100%. ...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Subvence, Minimální základ daně, Hrubý výnos, sleva, banky, vodafone, fintech, eet, obchodní společnost, internetové oddělení, portál, pricing, osobní menu, Albert Humphrey, úřad státní sociální podpory, sankční poplatky, Amortizace, doba vyřízení

1SN9141, 1SN9141, 1SN9140, 1SN9141, 5P38643

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK