Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Konec zlatých časů

| 5. 5. 2003
Konec zlatých časů
Najít si nové zaměstnání ve středním managementu už není tak snadné jako dříve. Volných míst totiž moc nepřibývá, zato vhodných a kvalitních kandidátů je stále více. Co vás tedy čeká, rozhodnete-li se změnit práci?

Ještě před několika lety stačilo být ve správný čas na správném místě, umět anglicky a být alespoň trochu počítačově gramotný. Pak jste měli dobrou pozici téměř jistou. Dnes jsou nároky trhu podstatně tvrdší. "Skončila revoluční doba, kdy na manažerskou pozici stačilo mít vysokou školu a krátkou praxi. Dnes je nutnou podmínkou kvalitní vysoká škola, praxe a ochota na sobě pracovat," říká Iva Šubrtová, Senior Manager PricewaterhouseCoopers. Adepti budou také určitě potřebovat trpělivost, neboť podle Šubrtové je třeba alespoň pět až šest let praxe, než je člověk schopen řídit lidi. Zájemci o manažerské pozice jsou navíc podle personalistů daleko lépe připravení. "Ve většině případů jdou cíleně za konkrétní pracovní pozicí a jsou lépe vybaveni dovednostmi, jak obstát ve výběrovém řízení," říká Olga Marušová, Head of Recruitment Department v České spořitelně.

Dříve obvyklá rychlá cesta na vrchol může být podle Jiřího Vacka, ředitele úseku řízení lidských zdrojů v Nestlé Česko, v budoucnu překážkou. Takoví lidé totiž nemají zkušenosti "řadových pěšáků" a v budoucnu mohou být převálcováni přicházející generací. Ta sice nedostala příležitost k tak rychlé kariéře, ale zase získala vzdělání už po sametové revoluci, má i studijní či pracovní zkušenosti ze zahraničí a díky pomalejšímu pracovnímu postupu i hlubší znalosti a zkušenosti. Jejich hlavní slabinou zatím zůstávají nedostatečné manažerské schopnosti. Podle zahraničních investorů čeští manažeři trpí malou schopností delegovat pravomoci, přijímat zodpovědnost a vést lidi. Přitom tyto dovednosti jsou řadou firem považovány za klíčové. "Ve většině případů nehledáme na pozici ve středním managementu top odborníka v oboru, ale člověka se solidními manažerskými dovednostmi a širokým záběrem," říká Marušová. "Právě manažerské dovednosti jsou pro nás v pozicích středních manažerů klíčové," dodává.

Trpělivost růže přináší

Většina personalistů potvrzuje, že dříve bylo nalezení místa nejen snazší, ale také podstatně rychlejší. Obsazení manažerské pozice do dvou až tří týdnů nebylo podle Petra Žídka ze Synergie Recruitment žádnou výjimkou. Dnes proces výběru často trvá dva až tři měsíce a kandidáti se většinou na trhu "rozhlížejí" a přitom stále ještě pracují na svém stávajícím místě. Podle Dity Závorové, Division Managera pro oblast Sales&Marketing ve společnosti Robert Half, se změnil i pohled trhu na skutečnost, že někdo je tři měsíce bez práce. Zatímco dříve už by někdo takový byl považován za neumístitelného, dnes je to normální.

O změnách na trhu svědčí i pohled personalistů na časté změny pracovních míst. Podle Žídka byla u adeptů orientovaných na kariéru v polovině devadesátých let běžná změna místa jednou za rok až dva. Dnes se tato doba prodloužila spíše na tři roky. Adepti, kteří v současnosti mění místa častěji jsou už považováni za fluktuanty, což může mít negativní vliv na rozhodnutí společnosti, koho si na volné místo vybere. Renata Součková k tomu ale poznamenává, že časté změny míst bývají tolerovány absolventům těsně po škole, kteří se na svých prvních pracovních místech teprve "hledají".

Přestup plat nevylepší

O vývoji trhu svědčí i ochota adeptů jít dolů s platovými požadavky. Žídek se například několikrát setkal s kandidáty, kteří pracovali za 120 tisíc korun měsíčně a dnes jsou kvůli problémům najít adekvátní místo ochotni jít pracovat za polovinu. Podle Renaty Součkové, konzultantky z Hill International, jde ale o pochopitelný trend. "V minulém zaměstnání ti lidé získávali zkušenosti, dávali práci všechno a pracovali mnoho hodin navíc. Teď si chtějí práci i život více užít a jsou ochotni jít pracovat za méně," vysvětluje. I Závorová potvrzuje, že řada těch, kteří pracují ve středním a vyšším managementu, jsou unaveni tempem, kterým musí žít, a hledají větší rovnováhu mezi prací (pro kterou se však stále snaží udělat maximum) a svým volným časem.

Kromě platů hrají při změnách pozic významnou roli i související benefity, které podle Roberta Sládka ze společnosti World Expert mohou i výrazný platový rozdíl mezi dvěma nabídkami vyrovnat. Vedle odměn vyjádřitelných v penězích hrají roli i jiné formy ocenění. Jako příklad Sládek uvádí zkušenost jedné farmaceutické firmy, která vyčlenila na roční bonusy pět tisíc korun pro každého. Nad takovou částkou připsanou k výplatní pásce by asi většina z nich mávla rukou. Společnost se ale rozhodla, že za tyto peníze koupí každému z nich láhev kvalitního vína, kterou jim osobně předal ředitel firmy a poděkoval jim za to, co pro společnost během roku udělali. Takový přístup jim určitě přinesl větší pocit ocenění a motivaci než "pouhých" pět tisíc navíc. Podobné neplatové faktory navíc pro řadu zájemců o manažerské pozice hrají stále větší roli. Někteří kandidáti jsou například ochotni vzít hůře placené místo u společnosti, která je na trhu vnímána jako prestižnější.

Zatímco začátkem devadesátých let nebylo výjimkou, aby stejné pozice ve dvou různých firmách s sebou nesly až trojnásobný rozdíl v platu, dnes jsou rozdíly výrazně menší. Podle Vacka se dnes platové rozdíly v sektoru FMCG (vyrábějících rychloobrátkové zboží) firem pohybují do dvaceti procent a podobně se mzdy srovnávají i v jiných sektorech. Stále však existují společnosti či celé obory, kde platy vybočují z průměru. Jedním z takových oborů jsou tabákové společnosti, kde důvodem k přeplácení jsou jednak velké zisky firem a jednak skutečnost, že řada kandidátů nechce v těchto firmách pracovat. "Říkají nám: 'nedokázal bych se ztotožnit s produktem'," vysvětluje Sládek.

Někdo je in, někdo je out

Stabilizace trhu je dobře vidět i na nasycování dříve hodně poptávaných oborů. Zatímco absolventi ekonomických a humanitních oborů mají dnes podstatně těžší pozici než dříve, po absolventech technických oborů přetrvává velká poptávka. Jejich nedostatek je stále patrnější s příchodem nových výrobních závodů zahraničních firem. O výhodách technického vzdělání svědčí i další fakta. "Technik se může stát manažerem, ale manažer se technikem stane těžko," říká Vacek.

Mezi velmi žádané kvalifikace patří také specialisté na řízení kvality, výrobní controlling, CRM, služby zákazníkům či manažeři call center. Naopak nedávno ještě velmi žádaní a nedostatkoví IT specialisté se stávají již nasyceným oborem. Důvodem není ani tak skutečnost, že by se IT dostávalo do pozadí, ale spíše opadající technologický boom. Nic ale nemusí být tak černé jak vypadá. V bankovnictví, které je v posledních letech ukázkovým případem razantního snižování stavů v řadě oblastí, je po IT specialistech stále velká poptávka. A skutečně špičkoví IT konzultanti se o své uplatnění určitě bát nemusí, je jich totiž stále nedostatek a některé společnosti si na jejich vyhledávání najímají headhuntery. Nasycení trhu se v tomto oboru týká spíše pozic souvisejících s administrací firemních IT systémů.

Nejmenší výkyvy v poptávce bez ohledu na vývoj ekonomické situace zažívají obory, které přímo přinášejí do firmy peníze, především prodejci. Naopak podpůrné a back office pozice jako jsou public relations, marketing či lidské zdroje, které přímo nepřinášejí firmě peníze se v okamžiku ekonomických obtíží dostávají v nemilost a jsou redukovány jako první.

Ti, kteří si v minulých letech zvykli na to, že nové místo šlo najít rychle a souviselo s ním i výrazné platové přilepšení, budou muset změnit svůj názor. Hledání nové pozice není možné začít až odchodem z té stávající, ale již dlouho předem. Minulostí je také přeplácení a přetahování zaměstnanců. "Již není problém na většinu pozic najít několik kvalifikovaných kandidátů - a zaměstnavatelé si to dobře uvědomují," uzavírá Šubrtová.

Jaké máte zkušenosti s hledáním zaměstnání? Měnili jste místo, našli jste nové bez problémů? Zažili jste na vlastní kůži, že váš obor ztratil na atraktivitě a platy poklesly? Podělte se s námi o své zkušenosti a názory!  

Více se o tomto tématu můžete dočíst v naší speciální příloze Platí vám dost?

Psáno pro The Prague Tribune.

 



HSBC Zajištěné fondy
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Oblíbená témata

firma, Kariéra, mzda, plat, práce

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Užitek, Fondy indexové, Aval, penzijní připojištění, třetí pilíř, daň z příjmů, penzijní společnosti, účastnické fondy, Grafická analýza, kreditní derivát, Emerging Markets Fund, bankovní poradci, investice do nemovitostí, základní identifikace fyzických osob, reprezentanti, evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii, přikázání pohledávky, inflační očekávání

7U33980, XXXXXXX1, 3AP4930, 1E111111, 2P70862

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK