Při své práci často narážím na klienty, kteří již úvěr ze stavebního spoření mají. Bohužel ale nenarážím na to, že by věděli, jak úvěr ze stavebního spoření funguje a za co tedy vůbec platí. Spíš než klientům bych ale tento smutný stav přičítala k tíži obchodním zástupcům či poradcům. Když klientovi nabízím úvěr, snad bych mu měla vysvětlit, jak v něm budou jeho peníze pracovat, co tam vše platí atd. Člověk by řekl „samozřejmost“. Realita je ale jinde. Nejčastěji je klient seznámen s úrokem, splátkou, dobou splatnosti – a tím to končí.
Ať už se to nám poradcům libí, nebo ne, první (a někdy bohužel i poslední), na co se klient dívá, je úrok. Proto obchodní zástupci často spoléhají na to, že klienta oslní tím, že úroky u úvěru ze „stavebka“ jsou nižší než u hypotečního úvěru. Ale když se řekne A, je třeba říci i B. Není úrok jako úrok a srovnávat splátku u úvěru ze stavebního spoření a splátku u hypotéky, to je jako srovnávat jablka a hrušky. Každý úvěr má jinou strukturu výpočtu splátky a hlavně – musíme brát v potaz, že většina úvěrů ze stavebního spoření je zatížena překlenovacím úvěrem.
Co že to ten překlenovací úvěr vlastně je? Překlenovací úvěr se poskytuje po dobu, dokud klient nesplní všechny podmínky k poskytnutí řádného úvěru. Je to v podstatě jakási forma dospořování, k němuž zároveň klient stavební spořitelně platí úroky. A tady vzniká „menší“ problém. Klient v podstatě úvěr nesplácí, ale pouze dospořuje a k tomu platí úroky z celého úvěru, tedy i z vlastních naspořených peněz!
Nevýhodnost překlenovacího úvěru si jistě každý domyslel. U řádného úvěru se u některých stavebních spořitelen dá dostat i pod čtyřprocentní úrok, což už je dosti zajímavé. Jak se tedy dobrat k řádnému úvěru? V podstatě je třeba splnit tři základní podmínky:
Struktura poplatků za úvěr ze stavebního spořeníje naštěstí vcelku příznivá. Poplatek za vedení účtu – zhruba 500 Kč ročně, podle konkrétní spořitelny, plus poplatek za vyřízení úvěru, cca 0,5 % z cílové částky. Navíc stavební spořitelny neusínají na vavřínech a občas si vymyslí nějakou tu „akci“, ať na úrokové sazby, nebo na poplatky.
Začnu tím, na co si dát pozor. V případě úvěru ze stavebního spoření je třeba doložit účelovost celého úvěru, tudíž i vlastních naspořených peněz – zkrátka si za ně nemůžete odletět na dovolenou do Tramtárie, ale musíte je využít na „bydlení“. Úvěr ze stavebního spoření totiž lze poskytnout pouze na financování bytových potřeb účastníka. „Financováním bytových potřeb účastníka“ se ale rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pak pro tyto účely považuje příbuzný v řadě přímé sourozenec a manžel.
Při vyšších úvěrech je dále třeba porovnat nákladovost celého úvěru a nedívat se jen na úroky. Představte si, že 15 let budete mít úvěr překlenovací, dalších 15 pak řádný. Půldruhého desetiletí budete jen splácet úroky z celého úvěru, pak teprve začnete řádně splácet. Nižší úroky vám nemohou kompenzovat sumu peněz, které do úvěru budete muset „natlačit“, budete totiž platit déle. Úvěr ze stavebního spoření je také méně pružný než hypotéka. Stavební spořitelna má většinou dané tarifní varianty, z nichž by si měl klient vybrat.
Největší výhoda úvěrů ze stavebka je podle mě to, že se u stavebních spořitelen dá získat poměrně vysoký úvěr, aniž by klient musel ručit nemovitostí. Například u ČMSS (asi nejběžněji využívaná stavební spořitelna u nás) se dá takto získat až 500 000 Kč (s vkladem klienta až 800 000) bez ručení nemovitosti. Podmínkou je naspořit či vložit do stavebního spoření 38 % cílové částky (cca 300 000). U takového úvěru bude, když vezmeme nejvýhodnější tarifní variantu, klient 2–3 roky v překlenovacím úvěru se splátkou přibližně 3 200 Kč měsíčně (úrok 4,8 %) a 10 let v řádném úvěru se splátkou cca 4 800 měsíčně (úrok 3,7 %). Nákladovost takového úvěru se pohybuje okolo 150 000. V tomto konkrétním případě dokonce ani není třeba dokládat příjem. Celkem příjemné, že? Další výhodou je, že úvěry ze stavebního spoření (až na výjimky) se dají bez sankcí doplatit dříve, pouze je k tomu potřeba souhlas dané stavební spořitelny.
Já osobně doporučuji úvěry ze stavebního spoření klientům na drobnější rekonstrukce. Myslím, že zastavovat rodinný dům kvůli rekonstrukci za 300 000 asi není úplně to pravé ořechové. Na vyšší částky pohybující se okolo milionu a výše je třeba rozhodně porovnat nákladovost s hypotéčním úvěrem. V případě dlouhého překlenovacího úvěru pravděpodobně vyjde jako vítěz hypotéka, i s vyšším úrokem. U výstavby může být zajímavým tipem také skloubení úvěru ze stavebního spoření a hypotéky. Konkrétně nákup pozemku ze stavebního spoření (bez ručení nemovitostí, pokud je cena do 800 000 Kč a klient splní podmínky stavební spořitelny pro získání tohoto úvěru) a na výstavbu si vzít hypoteční úvěr – díky tomu se klient dostane např. na 85% hypotéku (tedy nižší úrok). Takto nakombinovat dva úvěry lze i v případě koupě nemovitosti.
A moje oblíbená rada na závěr: Nenechte si zmámit pohádkami o úrocích a vše si řádně promyslete!
Autorka je finanční poradkyní společnosti Partners.
Článek vyšel na finmag.cz
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 10. 2010 14:36, Lutak
Nevím proč autorku napadáte, v podstatě má ve všem pravdu. Vy se svým výpočtem taky, ale pohybujete se v částkách u kterých autorka tvrdí, že je výhodnější úvěr z SS - stejně jako vy. Spočítejte si to samé třeba pro úvěr 2 MKč a zjistíte, že má autorka pravdu, protože státní podpora je max. 3000 Kč a z 2MKč budete platit jen na úrocích (4%) 80 000 Kč/rok. Když budete mít naspořeno třeba 200000 Kč, tak znich získáte na úrocích 2% tj. 4000 Kč. Společně s podporou 7000Kč. Rozdíl je 73000Kč a ta výhodnost oproti hypotéce se ztrácí. A o tom autorka mluví, že je nutné u větších úvěrů dobře počítat jestli se vyplatí či ne.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
21. 10. 2010 11:04, nel
Buď špatně čtu, ale info jsou zavádějící. Po 6 letech a naspoření 38-40% tj. v době tzv. řádného přidělení cílové částky, nedokládám své naspořené peníze, pouze jen využití řádného úvěru k bydlení, rekonstrukci...
Pokud vím, tak hodně lidí to dělá tak, že si založí smlouvu a spoří, pak si vezmou hypotéku a v době, kdy jí končí fixace a je jim nabídnut nevýhodný úrok, tak ji přefinancují řádným úvěrem, který je např 3,7% s RPSN 3-4% - přeplacení minimální.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.