Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Alan Greenspan za krizi nemůže

| rubrika: Když se řekne | 12. 5. 2009 | 2 komentáře
Řada ekonomů vidí příčinu finanční krize v nízkých úrokových sazbách v USA po roce 2001. Za následnou peněžní expanzi prý může bývalý šéf americké centrální banky Alan Greenspan. Jenže čísla ukazují, že tento jednoduchý závěr nemusí být správný.
Alan Greenspan za krizi nemůže

V lednu 2006, v době svého odchodu z funkce předsedy Federálního rezervního systému, americké centrální banky, byl Alan Greenspan velmi vážený a obdivovaný muž. Jako jeho hlavní zásluhy byly vyzdvihovány tři věci. Vypořádal se s burzovním krachem roku 1987 , který nastal ani ne dva měsíce po svém jmenování do funkce. Dalšími dvěma zásluhami byly dlouhodobý hospodářská růst a mírné recese z let 1990 a 2001.

Nicméně o tři roky později je mnohými, například nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Paulem Krugmanem, obviňován, že je jedním z hlavních viníků nynější finanční krize . David Henderson a Jeffrey Hummel z Cato Institute tvrdí, že jak zásluhy, tak nedostatky Greenspana se příliš přeceňují.

Greenspanova vina za nynější krizi se zjednodušuje na to tvrzení, že politika nízkých úrokových sazeb vedla k tzv. expanzivní měnové politice, tedy k přílišnému uvolňování peněz do ekonomiky, které se pak dostaly přes různé úvěry k lidem, kteří je nyní nedokáží splácet. Henderson a Hummel tvrdí, že toto je mírně pokřivený obraz, který ztotožňuje nízké úrokové sazby s expanzivní měnovou politikou a naopak vysoké úrokové sazby se situací, kdy množství peněz v ekonomice roste pomalu či dokonce klesá. „Greenspan udělal dobře, že držel nízké úrokové sazby od roku 2002 do roku 2004. A to hlavně kvůli masivnímu přílivu úspor z asijských ekonomik,“ tvrdí autoři studie.

O centrálních bankách (nejen na tu americkou) se dnes obecně soudí, že stanovováním úrokových sazeb dokážou řídit ekonomiku. Tudíž všechny problémy padají na její hlavu. Jenže ačkoli jsou centrální banky dost velké, aby zvyšovaly a snižovaly krátkodobé úrokové sazby, jejich schopnosti na tomto poli jsou kvůli globalizaci finančních toků stále menší, soudí Henderson a Hummel. Dlouhodobé úrokové sazby dokážou centrální banky ovlivnit ještě hůře .

Vývoj peněžního agregátu M2 a HDP

Hummel a Henderson proto soudí, že lepší metodou posuzování monetární politiky je sledování tzv. peněžní agregátů. Ty ukazují množství peněz v ekonomice a jeho změnu v čase.

Základním ukazatelem je měnová báze, která se skládá z oběživa (mincí a bankovek) a bankovních rezerv. Každá banka drží z vkladů, které u ní lidé uskutečňují, nějaké rezervy (v Česku jsou to ze zákona minimálně dvě procenta, ale může to být i více). Pokud například centrální banka od komerční banky nakoupí dluhopisy – tedy vyplatí bance peníze – zvýší se rezervy banky. Protože tato instituce drží více rezerv, než chce, a sníží je tím, že je lidem a firmám poskytne jako půjčku. Při zjednodušeném předpokladu lidé a firmy část peněz drží jako oběživo a část opět uloží do dalších bank. Těm se tak zvýší rezervy, které chtějí opět snížit dalšími půjčkami. Tento tzv. multiplikační efekt vede k tomu, že z jedné koruny , o kterou se zvýší měnová báze, tedy oběživo a bankovní rezervy, mohou být multiplikačním procesem třeba koruny čtyři.

Expanzivní politika znamená nejen udržování nízkých klíčových sazeb centrální banky, ale také prosazování těchto nízkých sazeb poptáváním (nakupováním) dluhopisů od komerčních bank. Nákupem těchto cenných papírů zvyšuje centrální banka rezervy bank, čímž se zvyšuje peněžní zásoba. Zároveň tím tlačí na růst ceny dluhopisů a snižuje jejich úrokový výnos.

Soudě čistě podle měnové báze, Greenspan nijak expanzivní měnovou politiku neprovozoval. „Od prosince 1986, kdy se stal Greenspan předsedou FEDu, do prosince 2005, vzrostla měnová báze z 248 miliard na 802 miliard dolarů,“ tvrdí studie Cato Institute. Nicméně v podstatě celý tento nárůst pohltilo zvýšení množství hotovosti v oběhu. Bankovní rezervy se zvýšily z 65 na 73 miliard dolarů, což představuje roční přírůstek 0,65 procenta. Navíc velká část hotovosti v oběhu odtekla mimo Spojené státy. Richard Anderson ze St. Louiské pobočky FED odhaduje, že od roku 1986 do roku 2005 se poměr dolarů držených v zahraničí zvýšil z 25 na 50 procent. Takže roční růst měnové báze čistě v USA činil od 6,4 do 4,9 procenta, což není nijak dramatické tempo, dodávají Hummel a Henderson.

Henderson a Hummel nicméně soudí, že Greenspan zklamal jako regulátor. Pomohl vytvořit systém, který podporoval morální hazard . Banky a další finanční instituce se pouštěly do rizikových operací s vědomím, že centrální banka jim v případě problémů pomůže. Pokud je nějaká instituce příliš velká na to, aby ji stát nechal padnout, investor se nebojí, že v případě jejího neúspěchu ztratí vložené peníze. Henderson a Hummel končí analýzu tvrzením, že popsat příčinu současné finanční krize není jednoduché jako u každé recese . Nicméně dodávají, že v oblasti měnové politiky ji Greenspan nezpůsobil. Naopak ukázal, že monetaristická pravidla, která v 70. letech minulého století ekonomové považovali za mrtvá, fungují a vedou k makroekonomické stabilitě.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

12. 5. 2009 | 21:45 | petr.cermak

tuším, že tím, že dolar je rezervní měna více

12. 5. 2009 | 12:53 | jakub

Někteří autoři zmiňují, že sledování měnových agregátů jakožto zprostředkujícího cíle k dosažení cenové stability je problematické, proto centrální banky jako hlavní nástroj používají úrokvé sazby.
Čím je vysvětlen nárůst...
více

Čtenáři také navštívili

6. 5. 2009 |

Růst ceny elektřiny potáhne energetické akcie vzhůru

Akcie energetických firem nepadají tak prudce jako ostatní tituly a navíc do budoucna nabízejí slušné zhodnocení. Zejména proto, že spotřeba elektřiny poroste, což bude tlačit vzhůru její cenu, a tedy...

29. 4. 2009 |

SOS Orco: Na výměnu vedení Orka máme dost hlasů

Každé řešení je pro akcionáře lepší než nucená likvidace Orco Group, i kdyby se měla část dluhu přeměnit na akcie, tvrdí Luboš Smrčka, předseda sdružení SOS Orco, které se snaží odvolat management společnosti,...

28. 4. 2009 |

Radost z dividendy smaže následný pokles ceny akcie

Pokles akciových indexů zvedl dividendové výnosy mnoha firem na burze, některé výnosy se pohybují okolo 10 procent. Po rozhodném dni, kdy akcie už neobsahuje právo na dividendu, ale poklesne hodnota akcie...

23. 4. 2009 |

Z Česka odtékají i kvůli krizi desítky miliard korun

Pro transformující se ekonomiku, jakou je Česká republika, je důležité, aby zde zahraniční firmy investovaly část svého zisku místo odvodu dividend do zahraničí. Rok 2008 ale naznačil, že v recesi jsou...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

tansformované fondy, kb penzijní společnost, axa penzijní společnost, zajištění na důchod, třetípilíř, poplatek za nadměrný vklad, zločiny proti lidskosti, dynamika zadlužování, postup, Volkswagen, Stavební spořitelna, dědická smlouva, Sell in May go away, ženy v managementu, stres testy, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, srovnání cestovního pojištění, povinné ručení, půjčka bez doložení příjmů

8T72541, 5U91996, 5U91996, 1SU2263, 1B45391

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.