Měníme pravidla hry

Martin Vlnas | rubrika: Rozhovor | 21. 5. 2016 | 2 komentáře
Svět bankovnictví se mění. Jedno ale zůstává stejné – vítězí ten, kdo dokáže získat důvěru klientů. Zkušený italský bankéř, který posledních šest let působí v Česku, by mohl vyprávět. A taky že vypráví…
Měníme pravidla hry

Giovanni Guidi je dvaačtyřicet let věrný své bance. Jeho osudem je UniCredit Bank – nikdy nepracoval jinde. Když v roce 1974 nastupoval, lidé do banky chodili dvakrát týdně. Neexistovaly platební karty a prakticky ani bankovní poplatky. Banky vydělávaly na půjčkách. Za svou kariéru Giovanni vystřídal desítky pracovních pozic a několik zemí. Posledních šest let pracuje v České republice. Momentálně řídí divizi retailového a privátního bankovnictví.

Jak vypadalo bankovnictví v Itálii před čtyřmi dekádami? Bez počítačů, platebních karet a internetu?

Abych pravdu řekl, svou práci jsme dělali trochu jinak než dnes, ale úplně jiné bylo i bankovní prostředí. Tehdejší Credito Italiano, které se pak stalo součástí skupiny UniCredit, bylo národní banka. Naše pozice byla podobná jako pozice České spořitelny za socialismu. Banka si vlastně mohla dělat, co ji napadlo. O nějakém tlaku na výkon a konkurenčním prostředí, které by nás tlačilo kupředu, nemohla být řeč. I tak jsme ale byli docela ziskoví. Bez tlaku na pobočky, měsíčních kvót a plánů.

Podobná jako dnes byla snaha o co nejpevnější vztah s klientem. I když jsme to dělali jinak. Být bankovním úředníkem bylo velmi vážené povolání, a tak bankéře od klienta dělil masivní stůl. Mezi námi a klienty zkrátka musel být jasně vymezený prostor. I když k nám chodili skoro každý den a my většinu znali osobně. Nezapomínejte, že neexistovaly bankomaty, kreditní karty. Všechno se řešilo v hotovosti.

Anketa

Zajímá vás, kde se vzala vaše banka?

Jak jste peníze klientů zhodnocovali?

Vydělávali jsme klasicky, příjmy od klientů jsme za vyšší úrok půjčili jiným klientům. Opravdu jsme vydělávali jen na půjčkách. Produktová nabídka byla omezená a generování poplatků taktéž. Teprve v průběhu sedmdesátých let začaly banky kupovat státní dluhopisy jako investiční nástroje s garantovaným zhodnocením.

Jak dlouhou dobu jste strávil v bankovním sektoru v Itálii?

Víc než 25 let. Pracoval jsem v divizi Nová Evropa, kterou skupina založila pro expanzi do střední a východní Evropy – Polska, Chorvatska, Rumunska, Bulharska, Slovenska a České republiky. Potom jsem vystřídal několik pozic právě v těchto zemích.

Než jste v roce 2010 přišel do Česka, dva roky jste pracoval na Ukrajině. Jsou ty země – očima italského bankéře – nějak rozdílné?

Velmi. Hlavní rozdíl je především v úrovni důvěry. Stačí se podívat na to, jak Češi a Ukrajinci vnímají a využívají finanční produkty. Lidé na Ukrajině vnímají banku jako protivníka. Měl jsem navíc trochu smůlu, protože jsem na Ukrajině působil v době poslední velké finanční krize, která všechno eskalovala. Řada lidí nám zničehonic přestala splácet půjčky. S překvapením jsme ale u některých zjišťovali, že to není proto, že by na splátky neměli, ale prostě proto, že si v novinách přečetli, že přišla krize.

Třeba se báli, že by se brzy mohla dotknout i jich, tak byli opatrní…

Ano, třeba. To ovšem nic nemění na tom, že svým závazkům by měl každý dostát. Na lidi v České republice přece krize dopadla podobně a žádné podobné nálady jsem tu po svém příjezdu v roce 2010 nezaznamenal.

Sledujete situaci na Ukrajině? Jak tamní bankovnictví poznamenala probíhající válka a velké ekonomické problémy?

Stejně jako řada ostatních bank jsme i my museli restrukturalizovat, došlo na zavírání poboček a propouštění. Dokonce jsme nedávno odprodali  banku, kterou skupina v době, kdy jsem v zemi působil, vlastnila.

Překvapilo vás tedy, že jsou čeští klienti jiní než ti ukrajinští?

Pozitivně. Rozhodně jsem ale byl překvapený, jak konkurenční byl už tehdy český bankovní trh. Od té doby se navíc situace s příchodem malých bank ještě přiostřila. Musím připustit, že prosadit se v Česku je mnohem těžší, než jsem předpokládal.

Už se perou!

Hraje se o velké peníze. O vaše peníze. Komu z nich dáte ukousnout. Sledujeme, jak v Česku probíhá boj o bankovní klienty, jaké je skóre a čím vás banky v nejbližší době zkusí dostat na svoji stranu.

Kdo s koho! Jak se banky perou o klienty

Banky svádějí boj o to, kdo vám bude smět půjčit. Radost mají nejen ti, kdo si teprv půjčit chtějí, ale i ti, kteří už zadlužení jsou.

Krásná válka: Banky zápasí, kdo vám bude smět půjčit

Jak se soupeří s velkými zajetými bankami? Jaký je recept na úspěch?

Není to snadné. V hospodě nebo na ulici vám každý řekne, jak ho ty velké banky rozčilují a že už opravdu půjde vyzkoušet něco jiného, podívejte se ale na počty klientů. Zjistíte, že většina lidí stále zůstává. Pořád jste velmi konzervativní národ. I když věci se mění… Nové banky ochotu klientů změnit bankéře podpořily.

Velké banky si ale dobře uvědomují, co jim hrozí, a vyvíjejí obrovskou snahu odliv klientů zarazit. Prostředky na to mají. Otázka je, jak efektivně je dokážou využít. A také jak se vypořádají s kanibalizací vlastního klientského kmene. Můžete jako velká banka udělat obrovskou reklamní kampaň na účet zdarma, jenže spousta vašich stávajících klientů za účet platí a platit nechtějí. Je to pro velké banky velmi citlivá hra.

Jak tedy v boji s velkou trojkou uspět?

Musíte klientům nabídnout jinou zkušenost. Třeba možnost přihlásit se na telefonu do perfektní jednoduché mobilní aplikace pomocí otisku prstu. Úspěšná banka budoucnosti je banka, která klientovi zjednodušuje život a šetří čas. To je naše mantra. Zjednodušování. Bankovnictví stále ještě připomíná černou skřínku. My se snažíme tu černou skřínku otevřít.

Opravdu tohle Češi chtějí? Občas mi přijde, že je pro nás hlavní, že všechno funguje tak, jak to fungovalo před rokem, že se věci nemění…

Bankovnictví nikdy nebude tak sexy jako móda nebo jiná odvětví. To ale neznamená, že se my, bankéři, máme přestat snažit. Tohle kolegům připomínám velmi často. Chci, aby se u nás klienti cítili dobře, proto zavádíme do produktů a procesů prvky hry… Člověk s bankou nikdy nekomunikuje, protože může, ale protože musí, i tak to ale může být příjemná zkušenost. Proto v našem novém internetovém bankovnictví najdete grafickou analýzu příjmů a výdajů. Nebo můžete zadávat platby pouze vložením jména příjemce. A celý proces refinancování hypotéky online je shrnutý do několika přehledných kroků bez zbytečné administrativy.

Jak vlastně vypadá proces zavádění inovací v nadnárodní korporaci?

Některé věci samozřejmě řešíme na nadnárodní úrovni, drtivou většinu rozhodnutí ale děláme sami lokálně. Každá země má svobodu dělat to, co si myslí, že bude na lokálním trhu fungovat. Úspěšné věci samozřejmě sdílíme a implementujeme napříč zeměmi.

Je vůbec možné přenést něco, co funguje například  v Německu, do České republiky bez dalších úprav?

Sami o tom hodně přemýšlíme. Já zastávám stejný názor jako před dvaceti lety. I když je německá kultura jiná než česká kultura nebo kultura italská, základní potřeby lidí jsou stejné. Všichni chtějí funkční internetové nebo mobilní bankovnictví, levné půjčky a běžné účty bez poplatků. Samozřejmě i tady můžeme najít určité rozdíly, ty jsou ale způsobené jen tím, že se země nacházejí v různém stupni ekonomického a technologického vývoje. Takže ano, věřím, že je možné úspěšné projekty předávat z jedné země do druhé. Navíc platí, že v produktové oblasti bankovnictví opravdu není raketová věda. Takže jde hlavně o přístup.

Jak se díváte na finančně-technologické start-upy, které dnes rostou jak houby po dešti? Představují pro vás soupeře, nebo partnera pro spolupráci?

Nikdy v historii se nikomu nevyplatilo přehlížet malé hrozby a soustředit se jen na ty velké. Konkurent je pro mě konkurent bez ohledu na to, jak velký je. Všichni se snažíme urvat svůj podíl na tomtéž trhu. Jejich teze je, že lze uspět pouze s technologií. Realita je jiná. Podívejte se na malé banky jako Fio, Equa nebo Air bank, na trh přicházely s vizí, že budou bankami budoucnosti, veškerá komunikace bude probíhat elektronicky a klienti se pohrnou. Dnes se každá z nich chlubí počtem nově otevřených poboček. Neříkám, že technologické inovace nejsou budoucnost, jsou. Pokud ale chcete uspět ve velkém, nesmíte ignorovat, že vztahy se budují na důvěře, blízkosti a možnosti ujistit se osobně o tom, že banka, kterou znáte z internetu, opravdu funguje. Bankovnictví je obchod s důvěrou – a jak můžete věřit někomu, koho jste na vlastní oči nikdy neviděl?

Na co ze svého českého portfolia jste pyšní?

Na konsolidaci půjček. Je to produkt, který přinesl konkrétní benefit pro klienta – snížení úrokové sazby, jednoduchý proces, jedna zastávka v pobočce – a zároveň stimuloval bankovní mobilitu. V době, kdy jsme s konsolidací přišli, byla tu změna banky se spotřebitelskou půjčkou složitý proces. My jsme v roce 2011 byli první větší banka, která se rozhodla změnit pravidla hry. Dnes je situace úplně jiná. Konsolidaci nabízejí všichni a všude. Většina reklamních kampaní bank se zaměřuje právě na sloučení půjček a převedení úvěru do jiné banky.

Před konsolidací to byly spotřebitelské úvěry nebo hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou, co bude další velká věc?

Několik let žijeme v době neuvěřitelně levných peněz. Ta doba brzy skončí. Možná za rok, možná za dva, déle to nebude. Úrokové sazby hypoték i spotřebitelských úvěrů nevyhnutelně půjdou nahoru. Kdybych tedy měl lidem něco poradit, tak pokud si chtějí půjčit, ať to udělají brzy. Vždyť dnes dostanete spotřebitelský úvěr za sazbu, kterou vám banka před pěti lety nabídla, když jste si brali hypotéku!

Giovanni Guidi

Giovanni Guidi

Ředitel retailového a privátního bankovnictví, člen výkonné rady UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.

Giovanni Guidi začínal jako zaměstnanec pobočky italské banky Credito Italiano, která je dnes součástí skupiny UniCredit. Postupně se v rámci skupiny propracoval na nejvyšší řídící pozice. V České republice řídí od roku 2010 divizi retailového bankovnictví, podílel se například na strategiích získávání a udržení klientů s vyššími příjmy a rozvoji inovativních produktů a služeb osobního bankovnictví. 

Nebojíte se, že se lidé utrhnou z řetězu a napůjčují si víc, než budou schopni splatit? Nedopadneme jako Američané během hypoteční krize v roce 2008?

Nebojím. Naše analýzy v České republice žádné zásadní hrozby nevidí. Ceny nemovitosti sice stoupají, ale nijak závratně, zadluženost domácností je v mezích. Jediný potenciální problém vidím v tom, že hladina nezaměstnanosti je v porovnání se zahraničím v Česku opravdu nízko. Pokud by měla v důsledku ekonomického zpomalení vzrůst ze šesti na dvanáct procent, je to potenciální riziko. Jak pro banky, tak pro klienty, kteří by nedokázali splácet své hypotéky. Opakování situace z USA ale nehrozí, víc než 90 procent všech hypoték je na nemovitosti, ve kterých rodiny samy žijí, nikoliv na investici. Nejde tedy o spekulaci.

Dokážete odhadnout, kdy si budeme moci sjednat hypotéku po internetu?

Systém pro sjednání hypotéky on-line máme vyvinutý a nyní běží. Stávající regulace nám umožňuje ji sjednat bez fyzického setkání s klientem až do finálního podpisu smlouvy. Nyní hledáme řešení a hlavně právní oporu, které by nám umožnilo využít elektronický podpis, což by celý proces finalizovalo.

Martin Vlnas

Autor článku Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od roku 2009 byl editorem... Další články autora.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Šéf ANO spořitelního družstva: Banka není náš cíl

10. 5. 2016 | Martin Vlnas | 2 komentáře

Šéf ANO spořitelního družstva: Banka  není náš cíl

Kampeličky zažily zlé časy: některé padly, celý sektor pak byl podroben drobnohlednému zkoumání ČNB. A pak loni v červenci začal platit zákon, který družstevní záložny znevýhodňuje... celý článek

Šéf Mastercard: Banky by lidem měly připomenout, že za kvalitní služby se platí

27. 2. 2016 | Ondřej Tůma | 37 komentářů

Šéf Mastercard: Banky by lidem měly připomenout, že za kvalitní služby se platí

„Přijde mi, že někteří klienti mají pocit, že jim banka musí úplně všechno poskytovat zadarmo. Když ale jdete ke kadeřníkovi nebo když čerpáte energie, tak za to taky platíte,“ říká... celý článek

Nedokončený úkol odcházejícího šéfa České spořitelny

2. 1. 2016 | Ondřej Tůma | 5 komentářů

Nedokončený úkol odcházejícího šéfa České spořitelny

Druhým dílem pokračuje rozhovor s Pavlem Kysilkou, mužem, který pět let stál v čele největší české banky. Ale který také třeba velel dělení česko-slovenské měny – proto přijde v pokračování... celý článek

Jan Bláha z Fio banky: Čechy zajímají stále víc investice do zahraničních akcií

3. 11. 2015 | Daniel Tácha | 1 komentář

Jan Bláha z Fio banky: Čechy zajímají stále víc investice do zahraničních akcií

Fio banka dnes obsluhuje více než 530 tisíc klientů. Bezmála 90 tisíc z nich má přitom u ní založený obchodní účet pro investování na finančních trzích. Fio banka je tak největší on-line... celý článek

Jiří Antoš: K čemu jsou služby zdarma, když nic nepřinášejí?

22. 7. 2015 | Martin Vlnas | 8 komentářů

Jiří Antoš: K čemu jsou služby zdarma, když nic nepřinášejí?

„V centru našeho zájmu je klient, kterému nabídneme nejlepší služby přesně podle jeho potřeb. Zní to jednoduše, ale je za tím promyšlená strategie. Nejsme nízkonákladová banka – naším... celý článek

Partners Financial Services