Malé peníze: Krize za dveřmi. Úspory do banky, nebo do slamníku?

Jan Müller | rubrika: Jak na to | 15. 2. 2012 | 29 komentářů
Malé peníze: Krize za dveřmi. Úspory do banky, nebo do slamníku?
Je čas vzít pytel a běžet do banky vybírat úspory? Bude jim pod polštářem líp? Nebo je zatím máte nechat na účtu být a klidně spát? Je jedna banka lepší než dvě banky? Na otázky čtenářů odpovídá Jan Müller z webu Malé peníze.

Čtenářská otázka:S evropskou ekonomikou je to nahnuté. Podle všeho to jako první odskáčou banky. Poradíte, co dělat, kdyby se něco takového opravdu stalo? Je nějaká cesta, jak se co nejrychleji dostat ke svým penězům? Neměl bych je pro jistotu vybrat už nyní?

Nejprve bychom si dovolili polemizovat o tom, že banky někdy něco odskáčou. Aniž bychom chtěli být populisty a šířit mezi čtenáře laciné myšlenky, není nám znám případ, kdy by bankovní sektor zatím doplatil na jakýkoli vývoj ekonomiky. Samozřejmě vynecháváme zásadní chyby a relativně ojedinělé pády skutečně velkých nebo dlouhodobě důvěryhodných bank jako byli třeba Barings nebo Lehman Brothers a podobně. Celkově však je bankovní sektor dlouhodobě stabilní a ziskový.

Banka versus slamník: srovnání

Pokusíme se nyní bez předsudků srovnat dvě varianty uložení peněz – variantu „slamník“ a variantu „banka“. Pokusili jsme se hlavní přednosti a nedostatky shrnout v následující tabulce.

 

 

SLAMNÍK

BANKA

Přednosti

  • vysoká likvidita (peníze jsou okamžitě k dispozici)

Nedostatky

  • náklady na pořízení nehořlavé skříně nebo trezoru
  • náklady na hotovostní platby anebo platby složenkami
  • ohrožení ze strany členů rodiny
  • ohrožení v případě živelných pohrom nebo krádeží

 

Asi byste našli ještě mnoho dalších předností a nedostatků, že? Zajímavé je, že peníze jsou podle našeho názoru v bance ve větším nebezpečí než doma. Přitom praxe hovoří o velmi častých případech, kdy člověka o peníze připraví rodinní příslušníci – ať už jde o krádež nebo řekněme „defraudaci“, kdy třeba i byli spolulvastníky takových peněz.

Celkově kromě toho, že máte peníze hezky doma v teplíčku, můžete se s nimi mazlit a máte je kdykoli k dispozici, nevidíme v tomto způsobu jejich uložení další výhodu. Tedy chtě nechtě, banka je na uložení peněz zkrátka lepší.

Může banka padnout?

Propojeno: Fond pojištění vkladů

Češi mají v bankách uloženo přes 2,5 bilionu korun. Fond pojištění vkladů má k dispozici přes 22 miliard korun. Fond pojištění vkladů by stačil bez problémů vyplatit klienty kterékoli padlé kampeličky. Dokázal by vyplatit i střadatele některé z devíti malých bank. Ovšem při pádu střední nebo velké banky by se musel volat na pomoc stát.

Přiznejme si, že naše země nemá za sebou z pohledu bankovního sektoru naprosto běžnou a transparentní historii. Někteří z nás budou mít v paměti taková jména jako například Plzeňská nebo Kreditní banka. Po pádu těchto bank se lidé ke svým penězům dostávali jen velmi obtížně, pokud se k nim vůbec kdy dostali. Můžeme se domnívat, že tehdejší bezstarostnost státu měla kořeny v celkovém zanedbání péče o právo a hlavně jeho vymáhání z dob kuponové privatizace. My se však zastavíme nad tím, jak se přistupuje k bankrotům bank. 

Když se díváme na problematiku bankrotu banky, je dobré rozlišit dva odlišné aspekty:

  • Ochrana vkladů klientů banky, tedy peníze nebo jiná aktiva svěřená bance jejími klienty: ty má jednoznačně smysl chránit, k čemuž slouží zejm. fondy pojištění vkladů. Momentálně český Fond pojištění vkladů pojišťuje účty u bank na sto tisíc eur, což je limit pojištění na klienta a na banku. Pokud byste tedy měli účty u více bank, jste v každé z nich pojištěni na oněch sto tisíc eur. Proti tomu třeba úložky bank u bank jiných pojištěny nejsou. Je třeba si také dát pozor, jestli máte účet u tuzemské banky, nebo u pobočky banky zahraniční – vztahuje se na vás systém pojištění v zemi, kde má banka sídlo. Pojištění v Česku zahrnuje i vklady u stavebních spořitelen a družstevních záložen (kampeliček). Výplata pojištění se musí zahájit do 20 dnů ode dne vyhlášení úpadku příslušnou institucí. Bylo by tedy celkově logické ochranu aktiv vložených klienty do bank i nadále posilovat.
  • Ochrana samotné banky jako firmy, tedy majetku vlastníků bank, jejich obchodní podíly (akcie) v bankách. Pokud dojde nějakou formu k záchraně či podpoře vlastníků bank ze strany státu, jde o velmi kontroverzní krok, jelikož to často byli sami vlastníci, kdo banku přivedl do stavu, v jakém je. Stát nepomáhá běžně jiným firmám, jež se dostanou do problémů, tak proč tedy bankám ano? V situaci, kdy některá vláda vydá záruky za půjčky některé banky nebo podíl v bance odkoupí za vyšší než tržní hodnotu s cílem bance pomoci, jde také o pomoc vlastníkům banky. Mimochodem tím, že státy podporují i vlastníky velkých bank, dochází zároveň k podpoře některých velkých investorů a koncentraci majetku v jejich rukách.

Proč se státy chovají nepřirozeně

Podívejme se nyní na důvody, které státy k pomoci bankám často vedou:

  • Rozkolísání trhu patří mezi první z nich. Řekněme si rovnou, že jde o naprosto legitimní obavu. Pokud padne jedna banka, bude to mít nepochybně vliv i na další banky. Banky mají totiž u sebe navzájem uložené peníze, respektive si navzájem půjčují. Pokud by jedna z bank vyhlásila bankrot, mělo by to vliv na banky, které jí půjčily. Nebylo by možné se rychle dostat k penězům; bylo by nutné si na ně nějakou dobu počkat a návratnost takových prostředků by byla rozhodně menší než sto procent.
  • Příliš velká banka na to, aby padla. Neboli, jak se říká anglicky, „too big to fail“. Zkrátka u velkých institucí existují velké obavy, jaký by jejich pád měl vliv na trh a na další hráče v bankovním sektoru.
  • Významnou úlohu hrají při rozhodování, zda stát bance pomůže či nikoli, hrají i politické důvody. Bohužel někdy úlohu zásadní. Jak vysvětlit voličům pád nějaké velké banky, kde mají lidé hodně peněz (tím spíš pokud se blíží volby)? To je snadnější vzít peníze ze státního rozpočtu a problém banky řešit tímto způsobem. Z cizího (rozumějme ze státního rozpočtu a peněz daňových poplatníků) krev neteče. Bylo by zajímavé vidět, jak by se vládám rozhodovalo, pokud by sami státní úředníci museli za svého na pomoc té které bance přímo nemalou částkou přispět.

S tím, jak se státní pomoc problémovým bankám zažila a snad až zautomatizovala, klesá přirozeně motivace bank samotných, respektive jejich pracovníků a akcionářů, udržovat banku zdravou a řádně v chodu. Princip opatrnosti při vlastní činnosti není u mnoha bank tak silný, jak by byl v případě skutečně hrozícího krachu – vždyť když bude nejhůř, přijde stát a pomůže. Navíc velké banky ve skutečnosti řídí jejich managementy a akcionáři těchto bank bývají reálnému dění poněkud vzdáleni. I když management banky často také vlastní nějaké akcie, jejich případný cenový pád nebude mít na příjmy managementu fatální dopad.

Jedna banka nestačí?

Anketa

Kam byste doma schovali peníze?

Jelikož u nás problémům žádné banky momentálně nic nenasvědčuje, podívejme se na jiný, ryze praktický důvod, proč například rozdělit finance do více bank. Banky totiž poskytují své služby za použití různých elektronických systémů a softwarů, které samozřejmě průběžně aktualizují a obnovují. Není úplnou výjimkou, že taková obnova systému vyústila v situaci, kdy systém přestal na nějakou dobu fungovat nebo fungoval velmi pomalu, jen pro omezený počet transakcí a podobně.

Banky sice mívají svá záložní pracoviště a v případě mimořádné události (typu překopnutého elektrického nebo datového vedení) jsou schopny jej rychle aktivovat, záložní pracoviště však samozřejmě nemá stejnou kapacitu jako celá banka. Tím může také dojít ke krátkodobým výpadkům nebo zpomalení bankovních služeb.

Takový výpadek však může mít vážný dopad na firmu, jejíž volná hotovost není velká, případně pokud je v „napjaté finanční situaci“. I pár dnů zpomalení bankovních služeb nebo omezení jejich kapacity může firmě pořádně zavařit. Proto není u větších firem bezdůvodné, když mají účet u dvou bank a tím uvedené riziko omezí. To má také další výhody – můžete snadno nabídky těchto bank průběžně srovnávat, a pokud je jedna z nich horší, není problém najít argument, že u konkurence máte v něčem podmínky výhodnější a můžete požadovat jejich úpravu.

U drobných střadatelů rozdělení peněz do více bank nemá smysl, zřejmě byste jen navýšili bankovní poplatky a zásadní přínos by to nemělo.

Máte-li tedy nějaké obavy, nechte si doma malou hotovostní rezervu, ale jádro úspor nechte v bance. A nepanikařte. Zatím.

Autor vlastní a provozuje server Malé peníze; dotazy posílejte na redakční mail

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+32
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 29 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 2. 2012 21:18, chk

vase argumentace ma nekolik uskali a vyvolava nektere otazky. dovolte mi sirsi odpoved.

1) pokud prijmu za fakt, ze centralni (nikoli komercni) banky tzv. tisknou penize (coz a priori neznamena, ze je opravdu ve stejnych objemech fyzicky vytisknou), jeste nemusi znamenat implikaci inflace. ve znamem vzorci vztahu objemu penez a rustu cen je faktor rychlosti obratu penez. dale bych jen podotknul, ze tyto "nove" penize stale figuruji hlavne v rozvahach bank. pokud se centralnim bankam podari tyto nove penize opet stahnout, aniz by se dostali do klasickeho obehu, zadna inflace byt nemusi. uznavam, ze dostat penize zpet z obehu je tezsi ukol, nez je do obehu poskytnout.

2) nakup zlata ma sve vyhody a nevyhody. nevyhodou je, ze v dobach kritickych situacic, potazmo valecnych konfliktu a rozsahlych nepokoju vam bude zlato platne leda tak jako tezitko na stul. v techto dobach (napr. 2. sv. valka) zlato cenove extremne neposililo, maximalne jste mohl vyuzit vymeny velmi malych vahovych slitku (jednotky gramu) pro smenu za jidlo/leky. kazdopadne pokud chcete velkou krizi a dobrou pripravu na ni, kupte si konzervy a nakupte si olovo. to vam pomuze si pripadne i dane zlato nakrast:).
kazdopadne v dobach opravdu vysokych inflaci spise funguje smenny obchod.

3) v pripade, ze se skutecne naplni scenar velke krize, a pokud pripustim fakt, ze krize take samozrejme po case ustoupi, logicky by mela vyrazne klesnout i cena zlata. takze zadne rusty do nebe se konat tak jako tak nebudou. nehlede na to, ze uz nikdo neupozornuje na maly, ale podstatny detail. cena zlata samozrejme aktualne s problemovym scenarem pocita, a toto riziko je jiz v cene zahrnuto. naopak, pokud se krize prohlubovat nebude, je dost mozne, ze cena velmi rychle, nebo pomalu (to je jedno) pujde smerem dolu a vy budete scitat skody.

4) chraneny majetek neznamena mit vse ve zlate. je to stejna hloupost, jako mit portfolio treba jenom ze samych volatilnich akcii.
zlato ma smyl pro nekoho, jehoz bankovni ucet obsahuje alespon 7 mist, spise osm a vice. pro obycejneho cloveka, ktery pocita zda vyjde s vyplatou do pristiho tydne, nebo zda si muze dovolit jet dvakrat v roce na dovolenou, nejsou nejake uvahy o zlatu opravdu na miste.

s prominutim, vetsina nejen zde diskutujicich by mela resit jine veci, nez jak uchovat majetek pres nakup zlata. ti, jejichz nazor je podobny vasemu, jsou budto lide uzce spjati s firmami prodavajicimi drahe kovy, nebo investori-amateri, kteri do omrzeni omilaji naucene fraze nekoho jineho.

Zobrazit celé vlákno

+5
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 2. 2012 8:18, eďa

Ten čas, kdy měli ovčané samozřejmě ti nejpovolanější a nejnadanější běžet do banky je pryč - je promarněný na věky věkův, to jen tak mimochodem a s úsměvem. Těm , kterým to ještě nedochází ať uváží, že máme ve fondu, který má jistit ze 100 procent vklady, nyní v celkové výši okolo 2 bil. Kč jen usmolených pár drobných 18-20 mld.Kč. Spíš bych diskuzi poosunul o krůček dál, kam s penězi těch kteří výběr uspěšně stihli, kam ho udávit a hlavně nenaletět všem těm naháněčům slibujících pohádkové bohatství. Máte zde někdo nějaký rozumný nápad?

-3
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (29 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Renáta Kadlecová: Fond pojištění vkladů stačí na krach jedné z devíti menších bank

11. 2. 2012 | Ondřej Tůma | 17 komentářů

Renáta Kadlecová: Fond pojištění vkladů stačí na krach jedné z devíti menších bank

Vklady střadatelů v českých bankách jsou pojištěné u Fondu pojištění vkladů. Exkluzivní rozhovor s jeho ředitelkou Renátou Kadlecovou o tom, co by se dělo, kdyby padala banka, i o tom,... celý článek

Škola finanční gramotnosti: krachy, krachy, krachy

8. 11. 2011 | Roman Baroš | 7 komentářů

Škola finanční gramotnosti: krachy, krachy, krachy

Co se stane, když... V minulém díle Školy finanční gramotnosti jsme se učili, do čeho neinvestovat. Dnes si řekneme o tom, co nám hrozí, když už jsme svoje peníze do něčeho dali.

Pád Lehman Brothers: Co poslalo svět do finanční propasti

14. 9. 2009 | Jan Stuchlík | 9 komentářů

Pád Lehman Brothers: Co poslalo svět do finanční propasti

Před rokem, v neděli 14. září odpoledne, zkrachovala jednání o záchraně investiční banky Lehman Brothers. Tento největší bankrot v dějinách Spojených států pak na dlouhé měsíce uvrhl... celý článek

Jatka dorazila do Evropy, čtyři banky zachraňuje stát

30. 9. 2008 | Jan Stuchlík

Jatka dorazila do Evropy, čtyři banky zachraňuje stát

Daňoví poplatníci musí hasit požár i v evropských bankách. Jejich peníze zachránily čtyři velké peněžní ústavy. V Americe se mezitím schyluje k dramatu - Kongres neschválil předjednaný... celý článek

Union banka: na řadě jsou výplaty

7. 5. 2003 | Dušan Hradil

Union banka: na řadě jsou výplaty

Pád Union banky se pomalu dostává do finiše. Alespoň z pohledu jejích klientů, kteří se za několik dní dostanou k části svých peněz. Boj o to, kdo bude vyplácení pojištěných vkladů... celý článek

Partners Financial Services