Alimenty neboli výživné jsou peníze určené nejen na výživu, ale obecněji na uspokojování životních potřeb vyživované osoby. České zákony znají nejen vyživovací povinnost rodičů k dětem a naopak dětí k rodičům. Vyživovací povinnost vůči sobě navzájem mají i další osoby. Jen pro vyživovací povinnost vůči dětem ale platí, že vyživovaný, tedy dítě, má právo podílet se na životní úrovni vyživované osoby. jiným slovy jen u vyživovaného dítěte platí, že by mělo mít stejnou životní úroveň jako vyživovaná osoba. pro všechny ostatní kategorie vyživovaných pak stačí, aby prostředky postačovaly na „slušnou výživu“.
Vyživovací povinnost k sobě mají obecně předkové a potomci. Dál pak mají vzájemnou vyživovací povinnost manželé a registrovaní partneři, za určitých okolností i po rozvázání svazku. Vyživovací povinnost má i otec nenarozeného dítěte vůči jeho neprovdané budoucí matce.
Vyživovací povinnost mají
Výživné se platí měsíčně, vždy na následující měsíc. Na výši výživného se můžou obě strany dohodnout, v případě, že se jedná o výživné na dítě rozvádějících se rodičů, musí jejich dohodu posvětit soud. Pokud k dohodě nedojde, výši výživného stanoví v procesu určení výživného soud. V případě, že rodič neplatí včas stanovené výživné, může druhý rodič zažádat stát o takzvané náhradní výživné. To se hradí ze státního rozpočtu, dlužné výživné pak po povinném, tedy dlužícím rodiči, vymáhá stát. Obecně platí, že dlužné výživné lze vymáhat až deset let zpětně.
Při stanovování výše výživného se zvažují především majetkové poměry povinného, tedy toho rodiče, který má alimenty platit. Zásada je, že životní úroveň dítěte, by měla být shodná s životní úrovní rodičů. V úvahu se bere i to, jestli má vyživovací povinnost k dalším dětem a jestli sám péči o dítě věnuje nějaký čas. Rozhodující je ale vždycky to, na čem se rodiče dohodnou, nebo jak výši alimentů určí soud. Ministerstvo spravedlnosti vydalo v roce 2022 už druhou doporučující tabulku s výší výživného a kalkulačku s výpočtem výživného. Oba nástroje jsou ale pouze orientační.
Další články na téma výživné najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Co se děje | Kateřina Hovorková | 5. 4. 2024
Nekonfliktní rozvody mají být rychlejší a levnější. Manželé už nebudou muset u soudu vysvětlovat, proč se chtějí rozejít. Skončí také rozdělení na společnou či střídavou péči o děti. Co dalšího mění rozvodová reforma, která míří na vládu?
Co se děje | Kateřina Hovorková | 24. 10. 2023 | 1 komentář
Rozvodová reforma z dílny ministerstva spravedlnosti má zjednodušit a zrychlit bezproblémové rozvody. Manželé, kteří se dovedou domluvit, ušetří na soudních poplatcích a nebudou muset k soudu tolikrát. Nově bude také možné prodat nárok na neplacené výživné.
Aktuality | Kateřina Hovorková | 30. 8. 2023 | 1 komentář
Za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit stát až o dva roky déle než dosud. Novelu zákona z pera ministerstva práce a sociálních věcí, kterou v srpnu schválili poslanci, už podepsal i prezident republiky.
Když se řekne | Gabriel Pleska | 1. 12. 2022
Tabulka říká, kolik procent příjmu by měl rodič platit na výživném. Kalkulačka navíc započítá další vyživované děti nebo to, kolik času dítě tráví s platícím rodičem. Jde ovšem jenom o doporučení.
Co se děje | Jiří Hovorka | 10. 11. 2022
Zbavit se dluhů bude možné už během tří let místo dosavadních pěti. Na zkrácení podle evropských pravidel je v zásadě shoda, ale řeší se ještě konkrétní podmínky a „detaily“: hlavně to, kolik musí dlužník během tří let splatit.
Aktuality | Gabriel Pleska | 20. 9. 2022
Ministerstvo spravedlnosti spustí v tomhle týdnu informační web o výživném. Jeho součástí bude i kalkulačka a nová tabulka doporučené výše výživného. Zůstává s ní ale jeden problém: soudy můžou o výši alimentů dál rozhodovat úplně jinak.
Jak na to | Veronika Hejná | 30. 6. 2021 | 9 komentářů
Od července 2021 lze žádat o náhradní výživné – dříve zvané též zálohované. Zjednodušeně řečeno: Místo neplatiče pošle alimenty stát. V praxi to bude složitější. Tady jsou odpovědi na časté otázky.
Co se děje | Veronika Hejná | 16. 12. 2020 | 16 komentářů
Náhradní výživné má stát vyplácet maximálně dva roky ve výši do 3000 korun měsíčně. Dluh bude vymáhat na rodiči, který alimenty neplatí.
Když se řekne | Veronika Doskočilová | 17. 11. 2020 | 17 komentářů
Rodiče mají vůči dětem vyživovací povinnost, která nekončí dosažením plnoletosti. Má nárok na výživné ten, kdo se odstěhuje od rodičů nebo si najde zaměstnání? A co s nárokem na něj udělá brigáda? Odpovíme.
Rozhovor | Jiří Hovorka | 10. 11. 2020 | 38 komentářů
Dana Pavlousková už tři roky pomáhá samoživitelkám v nouzi. V koronavirové době její Klub svobodných matek dostal ještě větší smysl. Měsíčně řeší stovky žádostí od lidí, kteří nemají na základní životní potřeby. Co teď mají dělat? A jak vypadá státní pomoc v praxi? Zeptali jsme se v rozhovoru pro Peníze.cz.
Co se děje | Renata Lichtenegerová | 6. 10. 2020 | 16 komentářů
Čtyřem pětinám samoživitelů klesly příjmy, mnoho bývalých partnerů navíc přestalo platit výživné. Vládní koalice však speciální pomoc pro domácnosti s jedním rodičem odmítá.
Co se děje | Veronika Hejná | 16. 6. 2020 | 30 komentářů
Návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí podpořila vláda, teď míří do Parlamentu. Jde o sedmý pokus zavést v Česku model „zálohovaného výživného“. Jak má fungovat?
Jak na to | Veronika Hejná | 11. 2. 2020
Od rozvodu jste odešli s nízkým výživným, které pro dítě nestačí. Začalo chodit do školy. Nebo se zlepšila finanční situace druhého rodiče. Poradíme, co s tím.
Jak na to | Veronika Hejná | 22. 1. 2020 | 9 komentářů
Podle čeho se určuje výše výživného? Má nějaké minimum nebo maximum? A jaká další důležitá pravidla přijdou ke slovu při sporech rodičů? Poradíme.
Co se děje | Veronika Hejná | 16. 1. 2020 | 15 komentářů
Na sedmý pokus zkouší vláda zavést zálohované výživné. Koalice ANO a ČSSD se shodla na základních podmínkách.
Jak na to | Terezie Nývltová Vojáčková | 25. 4. 2019 | 14 komentářů
Kdo neprokáže před soudem skutečné příjmy, zaplatí dítěti výživné, jako by bral 85 250 korun. Jsou ovšem i lidé, kterým se to vyplatí.
Když se řekne | Terezie Nývltová Vojáčková | 3. 1. 2019 | 8 komentářů
Bolestné, odškodnění, dorovnání výdělku až do 65 let. Ale také náklady na pohřeb a náhrady výživného pozůstalým, pokud člověk kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání umře.
Jak na to | Terezie Nývltová Vojáčková | 18. 12. 2018 | 4 komentáře
Oficiálně nemá majetek, skoro nic nevydělává, a proto neplatí na děti. Že se nedá nic dělat? Zkuste, ať mu nebo jí exekutor vezme řidičák.
Jak na to | Petra Dlouhá | 13. 7. 2018
Pětiletá cesta z dluhů; pro beznadějně zadlužené je řešením osobní bankrot. Manželé ho můžou vyhlásit dohromady. Kdy se to vyplatí? A kdy je lepší, aby do oddlužení šel jen jeden?
Jak na to | Petra Dlouhá | 4. 6. 2018 | 10 komentářů
Neplacení výživného patří V Česku k nejčastějším trestným činům, průměrný dluh na alimentech se pohybuje kolem devadesáti tisíc korun. Co když rodič, který má platit výživné, vyhlásí osobní bankrot?
Co se děje | Terezie Nývltová Vojáčková | 25. 4. 2018
Po rozvodu se nemusí platit alimenty jen dětem. Za určitých okolností je potřeba přispívat i exmanželovi.
Jak na to | Monika Veselíková | 5. 4. 2018 | 24 komentářů
Rozvodem u nás končí zhruba každé druhé manželství. Pro všechny, které nepřekonatelné rozpory dohnaly až před soud, máme několik rad.
Když se řekne | Terezie Nývltová Vojáčková | 4. 12. 2017
Tu ženu už nechce vidět, Ani její dítě. Je ovšem džentlmen – dá jí peníze, dost peněz, aby se o dítě mohla postarat... I dnes by si někteří lidé svou vyživovací povinnost odbyli jedním rázem jednou provždy. Je to ale možné?
Analýza | Petra Dlouhá | 25. 5. 2017 | 13 komentářů
Na dítě platí rodič v Česku nejčastěji dva tisíce měsíčně, rozdíly v alimentech jsou ale velké, ukázala analýza Ministerstva spravedlnosti. Šéf rezortu Pelikán navrhuje změny: na výživném by se rodiče mohli domlouvat i bez soudu, stačil by notářský zápis. A za dluhy už by nemuselo hrozit vězení.
Co se děje | Petra Dlouhá | 3. 4. 2017 | 21 komentářů
Neplatí druhý rodič výživné? Neúplným rodinám ve finanční tísni svítá nová naděje. Vláda schválila novelu, podle které má alimenty za neplatiče hradit stát, pak je z něj bude vymáhat. Měsíční částka zálohovaného výživného by měla dělat zhruba dva až tři tisíce korun.
Jak na to | Monika Veselíková | 16. 3. 2017
Jak, kde a za kolik prodáte ledvinu, to vám dnes neporadíme. Do našeho přehledu zařazujeme jen legální možnosti prodeje toho nejlepšího z vás. Od hlavy až na kostní dřeň.
Co se děje | Monika Veselíková | 23. 2. 2017 | 12 komentářů
Koalice poprvé kývla na návrh ministryně práce a sociálních věcí zavést zálohové výživné. Pomoct má rodičům, kterým bývalý partner dlouhodobě dluží na alimentech. Jaká konkrétní opatření ministryně chystá a jaké možnosti, pokud jde o vymáhání výživného, rozvedení rodiče mají dnes? Poradíme.
Když se řekne | Petra Dlouhá | 6. 9. 2016 | 29 komentářů
Vašemu synovi je dvacet dva. K maturitě stále nedošel, zato vystřídal už tři střední školy. Do práce se mu nechce. Máte jako rodič povinnost ho živit? Na tuhle otázku (i mnohé další) odpovíme v dnešním přehledu. A podíváme se i na situace, kdy musí děti živit vás.
Když se řekne | Petra Dlouhá | 5. 9. 2016 | 11 komentářů
Vyživovací povinnost se neomezuje na alimenty pro děti. Mají ji vůči sobě také manželé. Někdy vám musí přispívat na život i bývalý nebo bývalá. Ženě dokonce i otec jejího dítěte, se kterým nežije. Víte, na co máte nárok?
Když se řekne | Petra Dlouhá | 15. 8. 2016 | 9 komentářů
Registrovaným partnerům nevznikají stejná práva a povinnosti jako manželům. Přinášíme přehled všeho, co by měli lesby a gayové vědět, než do chomoutu vlezou – tedy pokud jde o právní a majetkoprávní záležitosti.
Stránka 1/2
Předchozí
Následující
