Seriál | Kateřina Šmídová | 9. 8. 2017 | 7 komentářů
Užívat si zaslouženého důchodu! Kolikrát jste to slyšeli? Jenže jestli máte oči otevřené, víte sami, že je to pro řadu penzistů prázdná fráze. Důchod často sotva stačí na složenky a nejnezbytnější životní náklady. Kdo k důchodu nepracuje, nepodniká nebo nemá našetřeno, o nějakém užívání si může nejvýš nechat zdát. A vy?
Seriál | Kateřina Šmídová | 2. 8. 2017 | 10 komentářů
Říká se, že život začíná po padesátce. Člověk má děti z domu a může začít zase trochu víc žít sám pro sebe.
Seriál | Kateřina Šmídová | 19. 7. 2017 | 5 komentářů
Milujte se a množte se, řekli člověkovi, když ho posílali na Zemi. A tak se milujeme a množíme. Potomstvo bychom ovšem nejraději vyváděli nebo aspoň vychovávali ve svém. Jen málokdo na to ale právě tady a teď má: ten příkaz by měli rozšířit na milujte se, množte se a plaťte hypotéku. A nebuďte příliš horliví, aspoň pokud jde o to půjčování peněz, ať si nenaložíte tolik, že by vám to zlámalo hřbet.
Seriál | Kateřina Šmídová | 11. 7. 2017 | 19 komentářů
Někdo je, pravda, mladý ještě v pětasedmdesáti. V seriálu Peníze, nebo život se ale přidržíme podstatně konzervativnějšího přístupu. Za mladého budeme považovat člověka, který právě skončil školu nebo učení a rozhoduje se, co bude dělat dál. Chystá se vyletět z rodného hnízda a aspoň trochu se postavit na vlastní nohy.
Seriál | Kateřina Šmídová | 29. 6. 2017 | 2 komentáře
První lásky, osamostatňování se, ale také první brigády, kapesné a první životní zkoušky zodpovědnosti. Ačkoliv jsou dospívající pořád pod pomyslnou ochranou svých rodičů, už dostávají šanci rozhodovat se sami za sebe. Stojí před důležitými otázkami. Kam dál po střední? Chci vůbec na vysokou? Budu cestovat? Co chci vlastně v životě dělat?
Seriál | Kateřina Šmídová | 22. 6. 2017 | 2 komentáře
„Rodičové, díky. Díky za dětství bez starostí, za to, že jsme mohli zažívat svoje dobrodružství, že jsme mohli studovat a třeba i dělat průšvihy. Věděli jsme, že ať se nám stane cokoliv, jsme stále pod vašimi ochrannými křídly.“ I kdyby tohle náhodou nebyl váš příběh, proč takové dětství nedat svým dětem?