Eurozóna nemá na vlastní budoucnost

Zatímco reálné HDP v Řecku v posledním desetiletí rostlo meziročně o 3,5 %, v Německu pouze o 0,8 %. Motorem řeckého růstu byly neustále stoupající rozpočtové schodky, které zakrývaly prohlubující se ztrátu konkurenceschopnosti Řecka oproti ostatním zemím eurozóny. To má obzvlášť velký význam v situaci, kdy země nemůže devalvovat svojí měnu a 45 procent jejího vývozu (z něhož 2/3 jsou výrobky) směřuje do eurozóny. Situace dospěla do stádia, kdy ochota zahraničních investorů financovat schodky při mimořádně nízkých výnosech v měně silné téměř jako bývalá německá marka, poklesla téměř k bodu mrazu. V tu chvíli začínají úrokové sazby růst a euro se namísto marky začíná podobat bývalé drachmě, aby vzniklo prostředí, ve kterém lze zavést přísnější fiskální politiku.

Zatímco Německo prosazuje výrazné výdajové škrty , jsme přesvědčeni, že je to nezbytná, nikoli však postačující reakce. Vždyť při zhruba polovičním HDP jsou řecké vládní výdaje téměř stejně vysoké jako německé a podstatně nižší než francouzské. První graf ukazuje, že se Řekové snaží uplatnit evropský sociální model při americkém daňovém režimu – výnosy daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z kapitálových výnosů v Řecku představují necelých 7,5 procenta HDP, což je nejméně ze všech „rozvinutých“ zemí a celkové rozpočtové příjmy jsou pouhých 31 procent HDP oproti téměř 40 procentům, což je průměr eurozóny. A to navzdory nejvyšší průměrné daňové zátěži rodin z celé eurozóny.

Zdroj: OECD

Jinými slovy, dokud nepřestanou být daňové úniky a korupce normou a daňové předpisy se nebudou striktně uplatňovat, tíže fiskálních opatření připadne plně, avšak neprávem, na krácení rozpočtových výdajů. „Nový“ řecký model by měl stavět jak na nižších výdajích, tak na řádném výběru daní.

Současné závazky Řecka a dalších ohrožených zemí z tzv. skupiny PIG (Portugalsko, Itálie, Řecko) spolu s některými dalšími zeměmi eurozóny značně podceňují skutečný rozsah zadluženosti a míru úspor , která bude v následujících letech nezbytná. Druhý graf ukazuje poměr budoucích nekrytých závazků k současnému HDP. V případě Řecka skutečné závazky vyplývající z nekrytých budoucích povinných výdajů představují 875 % HDP. Řekové by potřebovali natrvalo investovat 8,75násobek svého současného HDP do reálných aktiv, aby splnili své závazky! Podobně jsou na tom i jiné státy. Co z toho vyplývá? Eurozóna nemá na vlastní budoucnost.

Zdroj: Cato Institute

Zdroj: Cato Institute

Při téměř jednom bilionu eur současných závazků zemí PIG (což je obdobná částka, jako je hodnota amerického trhu podřadných hypoték ), nominálním růstu pravděpodobně nedostatečným k financování nákladů a při nestabilní dluhové situaci je řešení nasnadě – výrazné výdajové škrty, zvýšení daní (a jejich lepší výběr), mnohem slabší euro pro zmírnění bolestivosti těchto opatření a program pomoci podnikům a bankám zasaženým krizí podle amerického vzoru a v podobném rozsahu.

Finanční instituce by měly mít k dispozici zhruba 750 miliard eur. Jen ty francouzské a německé jsou už v zemích skupiny PIG angažované celkem 950 miliardami eur. Aby Řecko dokázalo splatit své dluhy a nemuselo je restrukturalizovat, bude nezbytný rozsáhlý privatizační program. Jinou možností, která by zemím PIG pomohla, by byla inflace, zejména v Německu, ale ta je pro Němce nepřijatelná a odsoudila by euro na smetiště dějin.

Autor je hlavní investiční analytik Lombard Odier.