Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ztracené biliony aneb proč svět zachvátila finanční krize

| rubrika: Tip na knihu | 7. 9. 2009 | 5 komentářů
Ztracené biliony aneb proč svět zachvátila finanční krize
Za finanční krizi může bývalý šéf americké centrální banky Alan Greenspan a touha finančníků po oslnivých ziscích. To ukazuje Charles Morrise v nové knize Ztracené biliony dolarů. Dobrou analýzu ovšem dusí špatný český překlad.

Volný trh pomohl Americe, aby se dostala z problémů, které ji trápily v sedmdesátých letech dvacátého století – vysoká inflace a nízká produktivita práce. Na druhou stranu, volný trh není všelék, jelikož předpoklad, že dosáhne nejlepšího výsledku, je založený na tom, že volný trh ví, co to ten nejlepší výsledek je. Takový postoj má Charles Morris, autor knihy Ztracené biliony dolarů, ve které popisuje události, které vyústily v nynější celosvětovou recesi.

Zkrocená inflace a postupně se objevující finanční inovace vytvořily předpoklad pro růst, který s několika přestávkami trval až do roku 2007. Nicméně už od začátku nového století podle Morrise americká centrální banka postupně zadělávala na budoucí problémy. „S příchodem boomu akcií internetových firem na konci roku 2000 přišla i rychlá reakce ze strany centrální banky, která snížila hlavní úrokovou sazbu z 6,5 procenta na 3,5 procenta během několika měsíců. Po teroristických útocích z 11. září 2001 nastalo další snižování sazeb až na jedno procento v roce 2003, což byla nejnižší sazba za posledního půl století,“ píše Morris a dodává, že na tak nízké hladině sazby vydržely dlouhých 31 měsíců. Vzhledem k tomu, že inflace byla vyšší než úrokové sazby, byly peníze opravdu levné. Reálná úroková sazba byla záporná.

Ztracené biliony dolarů
Jak levné peníze a marnotratnost zrodily velkou finanční krizi

Charles Morris

Počet stran: 216
Vydal: Computer Press
Cena: 299 Kč

Morris dále popisuje mechanismus, kterým se nafoukla bublina na trhu s nemovitostmi a proč praskla. Jak banky ve velkém půjčovaly, po čase jim došli „kvalitní“ dlužníci, začalo se tedy ve velkém půjčovat lidem s minimálními či žádnými příjmy, takzvaným subprime dlužníkům . „Subprime půjčování se vyšplhalo ze 145 miliard dolarů v roce 2001 na 625 miliard dolarů v roce 2005,“ tvrdí Morris. Kromě toho viní Morris také takzvanou sekuritizaci, která se zabývala tím, že brala tyto hypotéky a prodávala je dále jako cenné papíry (například jako zajištěné dluhové závazky – CDO ).

Sekuritizace vytvářela z nekvalitních hypoték investiční instrumenty nejvyšší kvality. Jelikož je rozdělila do takzvaných tranší, které vyjadřovaly prioritu vlastníka při vyplácení úroků. První tranše byla podle ratingových agentur velmi bezpečná, jelikož zahrnovala zhruba 80 procent příjmů ze splátek hypoték, tedy 20 procent vlastníků hypoték by muselo přestat splácet, aby se výpadek dotkl těchto cenných papírů. Aby takové cenné papíry mohly vzniknout, musí podle Morrise být i kupec pro dolních 20 procent, které jsou již daleko rizikovější, a i proto také potenciálně výnosnější či ztrátovější, podle situace na trhu. Tím někým, kdo umožnil rozmach CDO a jiných sekuritizovaných instrumentů, byly hedgové fondy. Ty investují peníze pro bonitní klientelu, spravují miliardy dolarů a to hlavní, co je a jejich investory zajímá, je výnos.

K tomu používají tyto fondy finanční páku , neboli s málem peněz chtějí vydělat hodně, například pomocí půjčených peněz. V případě rizikových CDO nakupují tranše, které schytají ztráty z nesplácených hypoték jako první. V tomto případě je páka 20 : 1. Pokud si takový fond ještě na každý investovaný dolar od klientů půjčí čtyři dolary od banky, tedy páka 5 : 1, je výsledný efekt takový, že jeden investovaný dolar ovládá stonásobek kapitálu. Vše se pro tyto fondy vyvíjí dobře, pokud je nízká míra nesplácených hypoték. A ta byla před krizí díky levným penězům velmi nízká. Poté, co úroky začaly růst a lidé přestali mít dost peněz na hypoteční splátky, bublina praskla. Ztráty hedge fondů se přelily částečně i na banky, které jim půjčily peníze na rizikové investice. ( Vyzkoušejte si, jak funguje finanční páka )

Zájemce o tuto knihu se nicméně musí při čtení obrnit trpělivostí. Její překlad do češtiny je špatný. Ekonomické termíny, které se obvykle nepřekládají, jsou přeložené, takže je obtížné poznat, jaké původní slovo autor v originále napsal. V horším případě jsou termíny přeloženy nesmyslně, takže čtenář musí vynaložit trochu detektivní práce, aby si domyslel původní význam slova. I vzhledem k překladu by čtenář neznalý některých termínů mohl mít problém držet s autorem a jeho myšlenkami krok.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

7. 9. 2009 | 17:26 | comment

Volný trh není přírodní jev, ale myšlenková konstrukce. Volný trh vše vyřeší pomocí ideální konkurence - a to prostě proto, že právě tohle je definice termínu volný trh. Čili víme přesně, jaké zákony má volný trh - přesně...více

7. 9. 2009 | 13:21 | Pochybovač

Ani volný trh, ani stát neví, co je nejlepší výsledek, takže ani státní regulace ani volný trh nemůže být všelékem. Prostě to spolu funguje dohromady báječně a pokud ne, dostaví se nějaká menší nebo větší krize, která naznačí,...více

7. 9. 2009 | 12:56 | benzin

Verim ze deformace statem se na trhu projevuje, ale v zadnem pripade to nemuze byt jedina pricina. Statni regulace pouze deformuje "prirozeny" svet. Ale sami vime ze "prozeny" svet ma sve valstni zakony a nejake dusledky....více

7. 9. 2009 | 8:25 | MoB

Souhlasím s Pavlem. A navíc, i já bych toužil po oslnivých ziscích, a stejně tak každý, kdo by měl šanci jich dosáhnout. Plané moralizování má tak spíš neblahou příchuť kyselých hroznů vinné révy... více

7. 9. 2009 | 7:04 | Pavel

Hned s druhou větou si dovolím nesouhlasit. Místo "Na druhou stranu, volný trh není všelék, jelikož předpoklad, že dosáhne nejlepšího výsledku, je založený na tom, že volný trh ví, co to ten nejlepší výsledek je." by tam...více

Oblíbená témata

CDO, FED, finanční krize, hypotéky, kniha, recese, USA

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Kumulativní dopad, Krok kotace, Poměr důchodu ke mzdě, architektura, brno, mobilní operátoři, martin stára, operátoři, fidelity investments, nalok.cz, karát, originálná ražba, asociace provozovatelů mobilních sítí, pojištění storna, plánovaná ekonomika, Specializovaný pojistitel, Amcico AIG Life, volná místa

3P29081, 3P28091, 4T72999, 7T77760, 1SH5595

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK