Pomoc bankám: kdo ji chce, musí o sobě říct celou pravdu
Evropské banky musí konečně světu ukázat, kolik toxických cenných papírů mají ve svých bilancích. Jinak jim žádný stát od ztrát, které jim tyto cenné papíry způsobí, nepomůže. Tím pohrozila evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová evropským bankéřům. „Na mnoha setkáních mi šéfové bank říkali, že jejich banka je v pořádku. Problémy prý mají ty ostatní. Všichni prostě nemohou mít pravdu,“ řekla v neděli komisařka na konferenci pořádané německou Deutsche Bank.
Za pravdu jí dávají čísla, s nimiž nezávisle na sobě přišly Mezinárodní měnový fond či bankovní analytici. MMF spočítal, že zatímco americké banky už odepsaly pohledávky a cenné papíry v hodnotě 738 miliard dolarů, evropské banky zatím krize přišla na odpisech na 294 miliard dolarů. Přitom v bilancích měly podle odhadu Fondu ve srovnání s americkými bankami měly ty evropské jen zhruba čtvrtinu toxických aktiv méně. Analytici Royal Bank of Scotland se dobrali k číslu 972 miliard dolarů. O tolik peněz by měly evropské banky kvůli toxickým aktivům přijít v příštích třech letech. Německá státní agentura na podporu ohrožených bank BaFin odhaduje, že v německých bankách leží špatná aktiva v hodnotě 300 miliard eur (388 miliard dolarů).
Kroesová už dlouho tvrdí, že důvěra v banky se může obnovit pouze tím, že finanční ústavy vytáhnou všechny kostlivce ze skříní. Zároveň je to podle ní jediná cesta, jak lze bankám pomoci s restrukturalizací. „Jenže veřejné rozpočty se neotevřou těm bankám, které na oplátku neukážou své účetnictví,“ dodává komisařka.
Z její strany nejde o plané řeči. Evropská komise musí schválit každou pomoc, kterou stát bankám poskytne na delší dobu než půl roku. V únoru se členské státy Evropské unie dohodly, že banky budou mít šest měsíců, aby se do státních záchranných a pomocných programů přihlásily a jasně řekly, kolik toxických aktiv a v jaké hodnotě v bilancích mají, popřípadě aby předložily plán své restrukturalizace. Tato šestiměsíční lhůta se u prvních záchranných opatření z loňského podzimu začíná chýlit ke konci. Pokud tuto podmínku banky nesplní, Komise je od další státní pomoci odřízne.
První bankou, která Komisi předložila plán restrukturalizace, byla minulý pátek belgicko-francouzská Dexia. Informace o problémech zachraňovaných bank posílá do Bruselu i britská vláda, která vytvořila program státních záruk za riziková aktiva.
Banky zatím na výzvy eurokomisařky příliš neslyší. Nejspíš proto, že se obávají, že případné přiznání dalších obřích ztrát by je dostalo do ještě větších problémů. A jejich akcie by poslalo ke dnu. Na stranu finančních ústavů se začínají stavět i někteří veřejní představitelé. Šéf francouzské centrální banky Christian Noyer minulý týden prohlásil, že francouzské banky nepotřebují žádnou další pomoc, aby očistily své bilance od špatných aktiv. V podobném duchu se už v únoru vyjádřil i italský premiér Silvio Berlusconi. „Italské banky jsou v lepší kondici než mnohé jejich evropské rivalky. Žádná nemusela žádat po vládě dodatečný kapitál,“ cituje agentura Bloomberg italského premiéra.
Kdyby ale vše bylo tak jasné, asi by například německá vláda nepřipravovala zvláštní plán, který má bankám od toxických aktiv pomoci. Podle něj banky vyvedou špatná aktiva do nově zřízené státní instituce, kde zůstanou až do své splatnosti, zjistila agentura Bloomberg. Pak se ukáže, jaké ztráty ve skutečnosti způsobí. Jejich krytí půjde na vrub zúčastněných bank. Jenže i v tomto případě platí, že aby banky vůbec mohli o takové pomoci uvažovat, musí veřejnosti ukázat, jaké hrůzy v bilancích skrývají.
Kolik toxických aktiv mají ještě evropské banky v bilancích? Jsou ohroženy i ty české? Podělte se o názor.
