Krize a euro, aneb Česko proti všem

Na Nový rok oslaví společná evropská měna euro  desáté narozeniny. Euro si za tu dobu vydobylo pevné místo v očích finančních investorů a z hlediska používání v mezinárodním obchodě, na finančním trhu či v zastoupení v devizových rezervách světových centrálních bank se stalo jasnou dvojkou za americkým dolarem.

Společnou evropskou měnu používá 320 milionů obyvatel v 15 členských státech Evropské unie a za pár týdnů se k nim přidá i 5,5 milionu Slováků. A kdy se k tomuto eurovému společenství připojí Česká republika? Z výroků nejvyšších vládních představitelů i centrálních bankéřů se zdá, že Česko bude ze střední Evropy poslední. Finanční krize, která v jiných státech posloužila jako katalyzátor příprav na cestu do eurozóny, bude mít v České republice nejspíš opačnou roli. Dokonce zaznívají názory, že díky koruně se Česku finanční krize vyhýbá, respektive její dopady jsou pouze omezené. Laik by snadno nabyl dojmu, že finanční krize má přímou spojitost s tím, jestli se v dané zemi platí eurem či vlastní měnou.

Jenže přímá spojitost krize s eurem se hledá těžko. V absolutním vyjádření největší ztráty spojené s krizí zaznamená pravděpodobně ekonomika USA a na druhém místě Velké Británie. V relativním vyjádření je největší obětí krize krachující Island, následovaný masivně zachraňovaným Maďarskem. V žádné z těchto zemí se eurem neplatí. U obou menších států naopak pod dopadem finanční krize oslabující vlastní měna problémy ještě zdůraznila. Své by mohli vyprávět Islanďané, kteří si vzali úvěr v zahraniční nízko úročené měně (většinou euro, švýcarský frank, ale i japonský jen) a po několika letech splácení mají po vyjádření v islandských korunách větší dluh než na začátku.

Relevantní argument proti urychlenému přijetí eura v krizových dobách je zpochybňování Paktu stability a růstu. Stabilní silná měna musí být podpořena zdravými veřejnými financemi členských států eurozóny. Případné dlouhodobé porušování Paktu má potenciál oslabit důvěru v euro a bylo by vážným důvodem, proč do eurozóny nespěchat.

Obavy z dlouhodobé (ne)funkčnosti Paktu ale nemají vlády v některých dalších členských zemích EU, které euro zatím nepřijaly. Polsko se ústy svého premiéra Donalda Tuska přihlásilo k plánu nahrazení polského zlotého eurem v roce 2012. Jako důvod polská vláda uvedla, že co nejrychlejší přijetí eura má pomoci lépe čelit případným dalším světovým finančním krizím.

Také Maďaři chtějí kvůli negativním dopadům krize uspíšit vstup pod ochranná křídla eurozóny. V první polovině října předseda vlády Ferenc Gyurcsány vyzval vedoucí představitele maďarské politiky i ekonomiky k uskutečnění národního summitu, na kterém by se diskutovalo o plánu na vstup do eurozóny.

Krize znovuotevřela debatu o přijetí eura v Dánsku, které jako jediná členská země EU kromě Velké Británie nemusí usilovat o vstup do eurozóny – z projektu jednotné měnymá trvalou výjimku. Potíže na finančních trzích dostaly pod tlak dánskou korunua tamější centrální banka musela v její prospěch intervenovat na devizovém trhu a zvýšit klíčové sazby na rekordní úroveň. Také z tohoto důvodu premiér Anders Rasmussen uvedl, že „euro zajišťuje politickou a ekonomickou stabilitu v Evropě a díky současné finanční krizi je evidentní, že Dánsko musí euro přijmout“. Referendum o tomto kroku by se mělo konat v roce 2011.

Současné finanční turbulence začínají převracet názor na euro i v měnově konzervativním Švédsku. Zatímco v referendu z roku 2003 hlasovalo 56 % Švédů ve prospěch zachování švédské koruny, aktuální průzkumy veřejného mínění hovoří pouze o 48% podpoře národní měny (42 % bylo pro euro, 10 % neví). Předseda vlády Fredrik Reinfeldt sice uvedl, že přijetí eura není v jeho zemi na pořadu dne, ale že prý nynější krize může změnit názor Švédska na společnou evropskou měnu.

O budoucnosti v Evropské unii i eurozóně navíc začínají vážně uvažovat i Islanďané, jejichž hospodářské potíže by v případě účasti v jednotné eurové měnové oblasti rozhodně nebyly tak velké. Podle průzkumu veřejného mínění z konce října by 49 % občanů Islandu chtělo vstoupit do EU (27 % proti, zbytek neví) a 72,5 % ostrovních obyvatel by rádo zamířilo do eurozóny.

Autor pracuje v EU Office České spořitelny

Chrání Česko před dopady finančí krize česká koruna? Nebo by bylo lepší přijmout euro? Podělte se o názor.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem