Dvě stě miliard eur má zachránit Evropskou unii před dopady finanční krize. Myslí si to Evropská komise, která přišla s plánem několika opatření, na které by se miliardy eur měly vynaložit. Vtip je v tom, že nejde o žádné nové peníze, které by členské země dostaly z Bruselu. Většinu, 170 miliard eur, utratí státy ze svého. Dalších 30 miliard eur budou mít k dispozici v Evropské investiční bance a strukturálních fondech EU. Předseda Komise José Barroso ovšem upozornil, že o těchto třicet miliard eur se nebude unijní rozpočet navyšovat. Jen se dříve utratí peníze, které byly určeny pro pozdější roky.
Plán Komise neznamená, že každý stát musí opatření proti případné recesi přijmout. Barroso tvrdí, že je na každé zemi, aby zvážila své rozpočtové možnosti. Jinými slovy státy, které již nyní zápasí s vysokým deficitem státních financí, budou mít menší manévrovací prostor, než ty, které hospodaří s přebytky. Například Irsko by mělo příští rok vykázat schodek státního rozpočtu ve výši 7 procent HDP. Špatně na tom bude i Velká Británie či Francie. Jde přitom o státy, které protikrizová opatření potřebují nejvíce. Irsko, Británie, Francie, Španělsko, Estonsko, Itálie a Německo podle odhadů Komise musí příští rok počítat s propadem či stagnací ekonomiky.
Česko si sice růst udrží, nicméně podle ministra financí Miroslava Kalouska vláda už uvažuje o krizových scénářích a opatřeních, která by vláda vytáhla na podporu ekonomiky. O konkrétních nástrojích a částkách však zatím nechtěl hovořit.
Komise členským státům navrhuje usnadnění přístupu malým a středním firmám k bankovním úvěrům. Jednak si firmy budou moci brát více úvěrů od Evropské investiční banky, jednak vlády budou moci poskytovat záruky bankám za půjčky pro firmy a podnikatele. Tím by měly firmy získat prostředky na další rozvoj.
Injekci by měly dostat i automobilky. Komise jim slibuje pět miliard eur na výzkum a vývoj ekologičtějších automobilů. To by mělo zajistit pracovní místa a zároveň dát firmám konkurenční výhodu v okamžiku, kdy krize pomine.
Mezi další opatření, na něž by se členské státy měly zaměřit, je například snižování daní z příjmupro nízkopříjmové skupiny, aby je firmy více zaměstnávaly. Uvažuje se i o návrhu na snížení daně z přidané hodnotypro ekologicky šetrné výrobky a pro služby s vysokým podílem lidské práce. To by mělo podpořit nejen zaměstnanost, ale také rychlejší zavádění ekologicky šetrných výrobků. Takové změny daní ovšem nejsou v kompetenci Komise. Musí je schválit jednotlivé členské státy. Navíc jejich prosazení většinou trvá řadu měsíců. Na snižování DPH navíc nepanují jednotné názory. Zatímco Velká Británie už o poklesu sazeb rozhodla, Německo o takovém kroku nechce slyšet.
V souvislosti s novým plánem se objevily i skeptické hlasy. „Obávám se, že takové opatření nic nezmění. Je příliš malé a málo konkrétní,“ tvrdí v listu Financial Times Carsten Brzeski z belgické pobočky ING. V podobném duchu se vyjádřil i člen bankovní rady Evropské centrální banky Jürgen Stark.
Rovněž není jisté, jak plán přijmou členské státy. Ty ho musí schválit a pověřit Komisi jeho vykonáváním. Na stole budou mít dokument hlavy států a vlád na letošním prosincovém summitu.
Měla by česká vláda přijít s nějakými programy na podporu ekonomiky? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem