V Česku budou žít tři miliony důchodců

Dnešní středoškoláci se musí připravit na tvrdou budoucnost. Až jim bude 65 let a podle dnešních měřítek se z nich stanou důchodci , jim bude na státní důchody a zdravotní péči přispívat 1,62 pracujících. Dnes je to skoro pět. Lidí starších 65 let bude v Česku třetina a více než 80 let bude 13 procentům Čechů. Dnes je důchodců necelých patnáct procent a osmdesátníků tři procenta. Vyplývá to z nedávné studie evropského statistického úřadu Eurostat.

V příštích 52 letech se v Česku narodí 4,364 milionu lidí. Zemře jich 6,433 milionu. Z ciziny se přistěhuje 1,236 milionu osob. Sečteno a podtrženo, Čechů už nebude 10,345 milionu jako dnes, ale o osm set tisíc méně. Lidí starších 65 let bude v Česku žít 3,175 milionu. Pokud se nezmění systém financování důchodů , budou se nároky na státní rozpočet rok od roku zvyšovat. Podobné to bude i s účtem za zdravotní péči .

Podíl počtu důchodců na populaci pracujících (v %)

Češi v tom nebudou sami, ani na tom nebudou zdaleka nejhůř. Ještě více vyhynou Bulhaři (-28 %), Lotyši (-26 %), Litevci (-24%), Rumuni (-21 %) a Poláci (-18 %). To znamená, že tamním důchodcům bude na státní důchody přispívat ještě méně pracujících než v Česku. I proto tamní vlády už přistoupily k reformám penzijního systému. Bulhaři a Rumuni si například už musí povinně soukromě spořit na penze .

Pokles počtu obyvatel a jejich rychlé stárnutí se nejvíce dotkne nových členských zemí Evropské unie ze střední a východní Evropy. Z původní patnáctky čeká jen Německo a relativně málo i Řecko a Itálii. Ostatní země EU mohou počítat s rozrůstající se populací.

Nejvíce se do roku 2060 zvýší počet obyvatel na Kypru (+66 %), v Irsku (+53 %), v Lucembursku (+52 %). Zatímco na Kypru a v Lucembursku bude mít růst populace na svědomí především příchod cizinců, v Irsku mohou spoléhat na vysokou porodnost. I v těchto zemích ovšem bude ubývat pracujících, kteří budou připadat na jednoho důchodce, což ztíží financování důchodového a zdravotnického systému.

Podíl veřejných výdajů na důchodový systém na HDP se do roku 2050 může bez reforem zvýšit až o deset procentních bodů. Podle výpočtů Miky Vidlunda, analytika Finského centra pro penze, bude řecký a portugalský veřejný důchodový účet převyšovat 20 procent HDP . V Česku se bude jeho výše pohybovat kolem 14 procent HDP. Ve srovnání s dneškem se tato hodnota zvýší o necelých šest procentních bodů.

Vidlund upozorňuje, že růst podílu důchodových výdajů na HDP bude nejmenší v zemích, které už nyní zavádějí nebo provedly reformy svých důchodových systémů a posílily pilíř soukromého spoření na důchod. Nejmenší nárůst veřejných výdajů na důchody měřený podílem na HDP, či jejich pokles očekává Vidlund v Polsku, Lotyšsku, Rakousku, Švédsku, na Slovensku či ve Velké Británii. Naopak za nejohroženější země považuje Kypr, Řecko, Česko, Portugalsko či Maďarsko.

Jak by měla vypadat důchodová reforma, pro kterou byste zvedli ruku? Podělte se o názor.