Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Za kvalitu se platí, zvlášť v dnešních těžkých dobách

| rubrika: Sloupek | 13. 3. 2008 | 1 komentář
Za kvalitu se platí, zvlášť v dnešních těžkých dobách
Na finančních trzích jde do tuhého, a investoři se proto začínají i na eurozónu dívat jinýma očima. Rozlišují riziko i u vládních dluhopisů. Proto u nich dlouhodobě vedou bezpečné německé vládní obligace. Stejné cenné papíry z Itálie či Řecka naopak tolik důvěry nebudí.

V lednu byly v centru pozornosti investorů a médií akciové trhy kvůli masivním výprodejům, které vedly k největším propadům indexů za posledních sedm let. V únoru se nervozita naplno projevila na peněžním a dluhopisovém trhu. Nejvíce byla znát v eurozóně. I když patnáct států Evropské unie platí jednou měnou, investoři se na ně v posledních týdnech rozhodně nedívají jako na jednotný blok.

Nárůst nejistoty na finančních trzích vedl ke zvýšení poptávky po bezpečí, které přinášejí státní dluhopisy. Hlad po dluhopisech se projevil i v jejich výnosnosti. Například výnos desetiletých německých vládních dluhopisů poklesl asi o 80-90 bazických bodů k úrovni 3,80 procenta, což je nejnižší úroveň od prosince 2006. Vysoká poptávka zvyšuje ceny těchto cenných papírů na trhu, což snižuje výnos dluhopisu do splatnosti. Je to dáno tím, že úroky z dluhopisu jsou pořád stejné, takže při nižší ceně dluhopisu výnosnost celé investice roste a při zvýšení ceny výnosnost obligace klesá.

Tento vývoj by sám o sobě nebyl tak neobvyklý. Zajímavější je, že v rámci eurozóny se začalo ve větší míře rozlišovat mezi dluhopisy jednotlivých vlád. Německé státní dluhopisy byly vzhledem k dlouhodobé měnové stabilitě vždy považovány za ty nejlepší cenné papíry a dlouhodobě fungují jako standard pro celou Unii. Za kvalitu své práce byla německá vláda odměněna tím, že na rozdíl od ostatních států platila ze svých půjček nižší úroky.

Při vzniku eura bylo nevysloveným cílem, aby evropská společná měna převzala řadu vlastností německé marky. V mnoha ohledech se tak stalo a v případě dluhopisového trhu to přineslo přiblížení se výnosů ostatní vládních dluhopisů k úrovni německých bondů. A tak holandské či francouzské dluhopisy měly výnosy mírně nad německými bundesbondy, konkrétně asi o 5 bazických bodů. U italských či řeckých dluhopisů se tento rozdíl postupně snížil asi na 20 bazických bodů. Jinými slovy, důvěra investorů v tyto dluhopisy vzrostla, nicméně stále jim nevěřili tolik jako těm německým. Byli je proto ochotni kupovat pouze za nižší ceny.

Poslední týdny ovšem přinesly obrat, který dal zapomenout na předchozí desetileté sbližování. Francouzské či holandské obligace se na začátku března obchodovaly s výnosem až 28 bazických bodů nad úrovní německých dluhopisů, tj. na dřívější úrovni Řecka a Itálie. Naopak vlády ze zmíněných středomořských států, známých ne příliš pevnou rozpočtovou disciplínou, musejí u desetiletých dluhopisů platit téměř o 67 bazických bodů více než německá vláda. Takové rozdíly evropské dluhopisové trhy nepamatují od poloviny 90. let, kdy ale ještě měly všechny země své vlastní měny. Italská vláda znervózněla do té míry, že intervenovala na dluhopisovém trhu ve prospěch vlastních cenných papírů.

Asi jediným vysvětlením tohoto vývoje je další nárůst averze k riziku a problémy s likviditou. Investoři hledají ještě bezpečnější a likvidnější tituly, jako jsou německé státní dluhopisy, a u ostatních naopak vyžadují rizikovou přirážku. 

Pokud toto vysvětlení je správné, znamená to, že dluhopisové trhy mají sloní paměť. Investoři nyní evropským vládám vlastně říkají: „I když teď všichni platíte eurem, pamatujeme si, co jste dělali v 80. a 90. letech, tedy před eurem. A za kvalitu se platí, zvláště v těžkých dobách!“. Pro Eurozónu to zatím v žádném případě neznamená ohrožení stability. Na druhou stranu bude zajímavé, na jaké úrovni se jednotlivé evropské dluhopisy stabilizují, až se globální finanční trhy alespoň trochu uklidní. A také to ukazuje, že ztráta důvěry je tím hlavním faktorem v současné krizi finančních trhů.

Autor je hlavní ekonom Atlantik FT.

 

Jak dlouho ještě bude trvat kolísání na světových trzích? Jak váš odhad ovlivňuje vaše investice? Podělte se o názor.

 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-2
Ano
Ne

Diskuze

13. 3. 2008 | 5:36 | INRI-IHS@seznam.cz

Chápu autora článku, že hledá v současné situaci na světových finančních trzích nějakou naději a nehodlá si připustit, že ještě "dnešní doby" nejsou ty těžké. Ty opravdu těžké doby nás teprve čekají, mimo jiné pro celosvětové...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Oprávky, Šek na řad, Budoucí kupní smlouva, podnikání, itálie, jan raška, banky, vladimír vaňo, Miloš Zeman, visa credit classic, rok, pád, administrativní komplexy, hotovostní platby, dividendový, Spořící konto, Intershop, příměstský tábor

7B77777, 2B70026, PETRA275, 66666666, 4AI0297

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK