Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Švýcaři a základní příjem? To přece nemohlo vyjít

| rubrika: Co se děje | 6. 6. 2016 | 12 komentářů
Švýcaři odmítli kapitalistickou zkratku ke komunismu. Hlasovali proti základnímu příjmu.
Švýcaři a základní příjem? To přece nemohlo vyjít

Švýcaři mají za to, že jejich stát (pátý nejbohatší na světě) není natolik bohatý, aby se proměnil v rajskou Utopii. V neděli odmítli návrh, aby jejich země jako první na světě zavedla základní (univerzální, zaručený nebo také nepodmíněný) příjem.

Odpůrci této myšlenky zvítězili v referendu přesvědčivým poměrem 77 ku 23.

Plat za to, že jste

Ideu základního příjmu popsal už Thomas More ve své Utopii. Poprvé vyšla v roce 1516. Trvalo pět set let, než o ní obyvatelé některého státu hlasovali. A po včerejšku je jasné, že bude trvat ještě déle, než ji některý stát zavede.

Připomínám základní ideu. Je prostá: Stát přestane vyplácet sociální dávky. Každý od něj dostane stejně peněz – tolik, aby mu stačily na důstojný život – obživu a bydlení. A to bez ohledu na výši majetku a na to, jestli má další příjmy nebo jestli je ochotný pracovat. Stát vám vlastně dá peníze za to, že „jste“.

Anketa

Jak vy se díváte na základní příjem?

More zmiňoval základní příjem jako způsob, který omezí krádeže. Jeho následovníci v něm viděli nástroj pomoci chudým. Nejcitovanější ze současných propagátorů základního příjmu, belgický filozof Philippe van Parijs, ho označil za „kapitalistickou cestou ke komunismu“.

Jeho švýcarští souputníci v něm nevidí dávku, ale právo. Vycházejí z katastrofické předpovědi, která provází západní společenství už od první průmyslové revoluce, která se ale nikdy nevyplnila: Po zavedení nových technologií ubudou pracovní místa, nebude dost práce pro všechny. (Upozorňuji, že ve Švýcarsku je teď nezaměstnanost pod 3,4 procenta.)

Základní příjem by lidem, které technický pokrok připraví o práci, měl umožnit důstojnou existenci, ušetřit by je byrokratické zátěže, stigmatizujících přezkumů, zda plní podmínky sociální podpory. Příjem pro všechny by je také osvobodil od práce, kterou pokládají za nesmyslnou, nicméně ji dělají, aby si zajistili živobytí. A bonus pro vládu: Ta by ušetřila na úřednících udržujících nynější komplikovaný systém sociálních dávek v chodu.

Keynesiánští zastánci švýcarské iniciativy k tomu dodávají, že základní příjem se postará o pravidelný příliv peněz do systému a povzbudí ekonomiku seškrcenou nízkou inflací až deflací.

Propojeno: Nová úroveň přerozdělování – grantovaný základní příjem

Jsou lidé, kteří se domnívají, že státní přerozdělování je potřeba pojmout jaksi velkoryseji. A rostoucí automatizace je pro ně jedním z důvodů k takovému kroku. K zavedení nepodmíněného základního příjmu, jakéhosi pravidelného státního příspěvku za to, že jste. Josef Tětek na Finmagu argumentuje, proč je to nesmysl:

A co si o základním příjmu myslí naše moudré hlavy?

Hostina za miliardy

Vůdci švýcarské kampaně za základní příjem ujišťovali, že velkorysý sociální systém nezničí alpský blahobyt. Je nicméně jasné, že při hostině podle jejich představ by pečení holubi nelétali do úst zdarma, ba ani za pakatel.

Švýcaři hlasovali pouze o principu základního příjmu, ne o jeho výši ani o tom, kde na něj vzít. Formulace předložená v referendu obsahovala jen požadavek na ústavní změny, které zaručí bezpodmínečný základní příjem,

Enno Schmidt a Daniel Häni, zakladatelé iniciativy Grundeinkommen, která stála za peticí požadující referendum o základním příjmu, navrhovali měsíčně 2500 franků pro dospělého, v korunách 61 tisíc. Děti by měly dostávat čtvrtinu této částky.

Pro srovnání: Dva a půl tisíce franků je 40 procent průměrné švýcarské mzdy (6427 franků).

Vládní ekonomové spočítali, že základní příjem podle představ organizátorů petice by v osmimilionové zemi ročně spolykal 208 miliard franků, to je přes pět bilionů korun. (Kritici namítli, že vláda nekalkulovala s úsporami v byrokracii zajišťující nynější sociální systém, nicméně ty by proti této sumě byly parně podružné.)

Pětapadesát miliard franků by vláda sídlící v Bernu mohla poskytnout jednoduše tím, že by je převedla z fondů sociálního pojištění a sociálních podpor, 153 miliard, což je více než čtvrtina výkonu švýcarské ekonomiky, by musela vybrat na daních. To znamená, že by musela posílit příjmy nejméně o 25 miliard franků (600 miliard korun). Jak jinak, než citelným zvýšením daní.

Sotva představitelné. Vždyť daňové zatížení v zemi je 44 procent, jedno z nejvyšších mezi státy OECD.

„Částka za navrhovaný systém vyráží dech,“ poznamenal poslanec parlamentu Raymond Clottu z vládní Švýcarské lidové strany.

Průzkum slepých uliček

August Strindberg prý vyfukoval kouř z dýmky do umyvadla s vodou a zkoušel, jestli tak může vzniknout zlato.

Dnes některé vlády a zastupitelstva některých evropských měst začínají rozdávat lidem peníze. Zkoušejí, jestli tak nenajdou lepší sociálně-ekonomický model, než je ten stávající.

Základní příjem: Průzkumy slepých uliček

Hurá pod helvétský kříž!

Švýcaři ovšem základní příjem odmítli nejen z obav, že by je přivedl na buben. Obyvatelé země proslulé vysokou pracovní morálkou a precizní prací vyslovovali námitky, že by se zvýšil počet lidí, kteří žijí z práce druhých.

Pojetí spravedlnosti, jak je známe v západní společnosti, by dostalo na frak: Leniví lidé by byli odměněni nezdaněným základním příjmem, pracovití potrestáni vysokými daněmi.

Soutěživost a chuť podnikat by v systému základního příjmu poklesla. A kdo by vzal špatně placené zaměstnání, pokud by měl zaručen slušný příjem za nic?

Proti základnímu příjmu stály také obavy z imigrantů. Švýcarsko je zapojeno do schengenského prostoru volného pohybu lidí. Pokud by zavedlo základní příjem, nejspíš by se stalo magnetem pro imigranty – nejen z Afriky, Blízkého východu nebo Asie, ale i z jiných států Evropské unie. (Zaručený příjem měli podle návrhu pobírat kromě Švýcarů i cizinci, kteří v zemi žijí déle než pět let.)

„Kdyby bylo Švýcarsko ostrovem v Atlantiku, tak bych o tom (základním příjmu) uvažoval. Takhle jsem ale měl hned jasno,“ citoval portál The Local jednoho z účastníků referenda, který odcházel z volební místnosti.

Kdo to vyzkouší?

Základní příjem je přitažlivý koncept. Zejména v těch evropských zemích, kde jsou vysoké daně a štědré sociální systémy. Finská vláda ho chce zkoušet v příštím roce. Do experimentu budou zařazeni obyvatelé s nízkými příjmy a nezaměstnaní. Měsíčně dostanou 800 nezdanitelných eur (přes 21 tisíc korun). Obdobné projekty připravují ve spolupráci s vládou v Haagu radnice některých nizozemských měst, například Utrechtu.

Ve Švýcarsku základní příjem neměl a ještě dlouho nebude mít šanci. Bez referenda se k němu žádná vláda neodhodlá a Švýcaři v sociálních a ekonomických tématech hlasují konzervativně či spíš uvážlivě. Před čtyřmi lety například zamítli návrh prodloužit placenou dovolenou ze čtyř na šest týdnů. Obávali se, že zhorší konkurenceschopnost země. 

Žádný div, že tentokrát smetli základní příjem a že švýcarská Utopie zůstává pouhou utopií. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+17
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 6. 2016 10:46, Omasta

Těm lidem to nikdo nevysvětlil. Už dnes když sečtete životní minimum a doplatek na bydlení, tak lidi dostávají minimálně 11.000 Kč. I ten kdo má malý plat dostává doplatek na bydlení. Zaměstnanci s malým platem mají odpočitatelné položky. Kdyby se začalo s nepodmíněným příjmem ve výši 11.000 Kč, tak by to o moc víc nestálo. Rozdíl je v tom, že zatímco nyní, když se člověk na životním minimu uchází o práci, zvažuje jestli přijde o dávky a jeho příjem se zvýší o pár tisíc, nebo zůstane na dávkách a nemusí pracovat. Ale s nepodmíněným příjmem bude dostávat i plat i příjem. To je velká motivace k práci, i kdyby jen na částečný úvazek.


Řekněme si na rovinu, že by nikdo nic nedostal zadarmo. Od momentu zavedení nepodmíněného příjmu, by všichni platili maximální sazbu daně z příjmu. Takže co by dostali na nepodmíněném příjmu, to by hned odvedli na vyšších daní. Proto nemusíte mít strach, že by na to stát neměl, anebo že by nás to zruinovalo. Hlavní rozdíl by byl že:

Příjem pro všechny, je spravedlivější. Kdo bude dělat i jen částečně, bude mít víc. Ne, že někdo pracuje a má skoro stejně jako na dávkách

Žádný strach z ukončení dávek. I nezaměstnatelní si pak najdou práci. Příjem jim zůstane a vydělané budou mít navíc. Půjdou tedy i do špatně placené práce.

Stálý příjem zmenší promořenost nevýhodnými půjčkami a naučí lidí lépe hospodařit.

Aby nebyly některé skupiny obyvatel zvýhodněné, tak by nepodmíněný příjem závisel i na věku a musely se podle něj upravit odpočitatelné položky u platů a důchodů. A také dětské přídavky. Nesmělo by to být pro přistěhovalce.

Lidí se vůbec nemají ptát. Zavést nepodmíněný příjem jen ve výši životního minima a pak to vyhodnotit. Pak by se vidělo, kde přidat a kde ubrat.

Reagovat

 

+6
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

10. 6. 2016 | 10:46 | Omasta

Těm lidem to nikdo nevysvětlil. Už dnes když sečtete životní minimum a doplatek na bydlení, tak lidi dostávají minimálně 11.000 Kč. I ten kdo má malý plat dostává doplatek na bydlení. Zaměstnanci s malým platem mají odpočitatelné...více

8. 6. 2016 | 16:49 | julim

Dle sdělení ČNB, tato už v intervencích utratila cca 530 mld. Kč, čímž takto pro každého občana ČR tak získala za tři roky eura v hodnotě cca 50000 Kč. Nebylo by tedy správné tato eura rozdat občanům ? To je znovu darujeme...více

8. 6. 2016 | 15:44 | V.Mlich

Máme již dnes takový sociální systém, že každý, kdo z jakýchkoliv důvodů právě nepracuje, najde paragraf, podle kterého má nárok na nějakou dávku, důchod nebo náhradu za dovolenou, svátek, daňovou slevu atd. Kdyby se všechny...více

7. 6. 2016 | 16:44 | Martin

Jen mala technicka poznamka. V clanku se mota "referendum" a "iniciativa", to jsou ve Svycarsku dve odlisne veci, pomoci referenda maji Svycari moznost korigovat co zrovna prochazi parlamentem (v nekterych pripadech ma parlament...více

6. 6. 2016 | 16:48 | kodiak medvěd

Prosím, ujasněte si pojmy. Základní nepodmíněný příjem (všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský příjem, občanský plat, garantovaný příjem) je navrhovaný systém sociálního zabezpečení v podobě pravidelné...více

Čtenáři také navštívili

18. 2. 2016 |  | 18 komentářů

Roboti už jdou. A chtějí tvoji práci

Kdysi před válkou nám předpovídali pracovní týden o pár hodinách. Místo toho začaly chodit do práce i ženy, aby se rodina uživila, v poslednich letech nás internet a mobily udržují v pohotovosti i po pracovní...

18. 12. 2015 |  | 77 komentářů

Základní příjem. Sociální dávka pro každého?

Co kdyby se celý systém sociálních dávek a státních příspěvků od základů překopal, takže by každý mohl počítat s pravidelnou výplatou od státu – za nic, bez podmínek? Možná by to bylo levnější než dnešní...

3. 10. 2013 |  | 4 komentáře

Připravme se na 3D robotickou revoluci

Jeden čas se zdálo, že slovo „robot“ má léta největší slávy za sebou. Děti se postupně přejedly všeho, nač pasovalo původní Čapkovo pojmenování, počínaje robotem Emilem a konče hrdiny japonských počítačových... celý článek

16. 11. 2012 |  | 5 komentářů

Takhle vypadá nová průmyslová revoluce: tři převratné nástroje a šestnáct inspirativních projektů

Nejdřív počítače udělaly z každého pracovního stolu vydavatelství, teď i továrnu. Prohlédněte si, co všechno dovedou vyrobit (a prodat) chytří lidé s dobrými nápady.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nad pari, Akcie, Vklad na viděnou, clubcard kreditní karta premium, mall.cz kreditní karta, čsob, diners club, unicredit bank, záplavové oblasti, Bankovní rezervy, úvěrová kalkulačka, Poplatek při prodeji, GPC prohlížeč, San Francisco, Tématické certifikáty, nebezpečí, supermarkety, společné daňové přiznání

2SX1447, 3H75660, 6U68187, 3AU2260, 6S64852

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK