Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Brexit a hra o impérium

| rubrika: Komentář | 4. 4. 2016 | 4 komentáře
23. června bude Velká Británie v referendu rozhodovat o svém setrvání v Evropské unii. Ta udělá všechno pro to, aby se Británii případný odchod rozhodně nevyplatil.
Brexit a hra o impérium

Většina politiků kontinentální Evropy má ve věci jasno. Moderní a pokrokoví Evropané jsou pro integraci a pro „více Evropy“. Platí to zejména pro levici, která sama sebe pokládá za progresivní takřka z definice. Naproti tomu z termínu „národní stát“ se stala bezmála nadávka. Jeho příznivci jsou pokládáni v lepším případě za staromódní konzervativce, v horším za nacionalisty, nebo dokonce ultrapravičáky.

Kontinentální Evropané mají k evropské integraci jiný postoj než Britové. Typický západoevropský postoj vznikl v Německu a je založený na tomto příběhu: kdysi dávno existovaly v Evropě národní státy, které mezi sebou neustále válčily. Války byly stále brutálnější. Ta poslední zahrnovala vražedné bombardování civilního obyvatelstva a holokaust. Jaké je jediné správné řešení, které odstraní války jednou provždy? Založit jeden velký evropský stát, který odstraní nacionalismus, fašismus, nacismus a všechny podobné ismy. Politická integrace nemá rozumnou alternativu. Kdo je proti, nutně musí být nacionalista nebo ještě něco horšího. V každém případě jde proti proudu dějin, a proto je buď fanatik, nebo hlupák.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autor knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nejčerstvější Kohout nyní i jako audioknížka

Pro naše čtenáře navíc se speciální slevou!

Do internetového knihkupectví se dostanete klikem na obrázek – napřed si z něj ale opište slevový kód, bude se vám hodit.

Tradiční britský postoj je definován přesně opačně: kontinentální Evropa neustále propadá utopickým představám o vytvoření evropského impéria. Počínaje starým Římem až po Napoleona, císaře Viléma, Hitlera a Stalina v novodobé historii, Evropa vždy usilovala o nemožné. Evropská unie je jen dalším z řady těchto pokusů. Inovací je jen změna prostředků: byrokracie namísto zbraní. Dřív se snažili zbavit nás svobody a demokracie vojensky, nyní oklikou přes bruselské direktivy. Ve světových válkách jsme zvítězili díky svému vlastenectví a národnímu státu. Nyní nám říkají, abychom se toho všeho vzdali ve prospěch evropského projektu. Stále se ještě nepoučili z dějin. Musejí to být buď fanatici, nebo hlupáci.

„Buďme jako Norové“

V Británii neplatí schéma „pravice = euroskepticismus, levice = eurooptimismus“. Konzervativní strana má silné křídlo v čele s premiérem Cameronem, které je pro setrvání v Unii. Bez evropanského nadšení, z čistě pragmatických důvodů, ale přece. Naproti tomu Labour Party je oficiálně pro setrvání v Unii, ale její vůdce Jeremy Corbyn je známý jako tradiční euroskeptik, který mimo jiné hlasoval proti Lisabonské smlouvě v roce 2008. Pak existují i ultralevicoví euroskeptici, například George Galloway, bývalý labouristický poslanec a podporovatel teroristického hnutí Hamás.

Levicoví euroskeptici tvrdí slovy Jeremyho Corbyna, že „projekt měl vždy za cíl vytvořit obrovskou Evropu volného trhu se stále omezenějšími pravomocemi národních parlamentů a stále silnější společnou zahraniční a bezpečnostní politikou“. Evropská unie připadá Corbynovi příliš pravicová a liberální, ale v nechuti ke společné zahraniční a bezpečnostní politice se shodne s pravým křídlem konzervativců.

Naprostá většina Britů, včetně těch, kteří budou hlasovat za opuštění EU, však společný trh podporuje. Nejčastějším euroskeptickým názorem je „buďme jako Norové, zachovejme si členství v Evropském hospodářském prostoru, ale pryč od Bruselu a všeho, co znamená“.

Anketa

Jak se podle vás Britové rozhodnou?

Hrozba dominového efektu

Evropský hospodářský prostor (European Economic Area, EEA) vznikl v roce 1992, původně jako předstupeň členství v Evropské unii pro státy, které nebyly členy původního Evropského hospodářského společenství. Dnes do Evropského hospodářského prostoru patří kromě všech členů Unie také Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Jde tedy o větší organizaci, než je Evropská unie, a s výjimkou Švýcarska je všeobecně a bezkonfliktně uznávána. V čem je tedy problém? Proč by Británie nemohla vystoupit z Unie a zůstat v Evropském hospodářském prostoru?

Problém je, že o členství v Evropském hospodářském prostoru rozhoduje Evropská unie. Bude čistě jen na vůli Bruselu, jestli v případě odchodu z Unie bude Británie připuštěna do EEA. Brusel nepochybně bude dělat drahoty. Zájmem úředníků a politiků Evropské unie není, aby Velká Británie po odchodu zdárně prosperovala a představovala tak nežádoucí příklad pro ostatní. Co když referendum o odchodu uspořádají třeba i Švédové, Finové, Dánové, Češi, Maďaři, anebo dokonce Němci?

Britský příklad může zahájit dominový efekt, na jehož konci by mohl být konec bruselských imperiálních snů. V zájmu činovníků Evropské unie i politiků v Berlíně nebo Paříži tedy bude Británii ztrestat za neposlušnost. To by mohlo v krajním případě znamenat dokonce i sankce.

Lord O’Donnell, bývalý sekretář čtyř britských premiérů, v deníku The Telegraph podotkl, že odchod z Evropské unie by mohl zahrnovat jednání trvající třeba deset let. Lord O’Donnell připomíná, že odchod Grónska z Unie trval tři roky. „Přitom zde byla jen jedna problémová oblast: rybolov.“ „Země jako Francie nebo Německo nedovolí Británii odejít s výhodnou smlouvou, protože by to hrálo do rukou euroskeptických stran ve volbách příští rok,“ dodává O’Donnell. Vypadá to, že z Evropské unie se stala další evropská válka vedená tentokrát jinými prostředky. Naštěstí se obejde bez mrtvých. Až na vznešené ideály.


Psáno pro Lidové noviny
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+23
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 4. 2016 8:33, Jaromír Vávra

EU se chová jako imperium o tom nemůže být žádného sporu, kdo to nevidí, ten je slepý, nebo hloupý. Vyděračské metody místo pušek - chceš vystoupit? Budou sankce! Nechceš přijímat uprchlíky? Budou sankce! Nechceš poslouchat? Sankce! Kdo rozhoduje NIKÝM nevolení úředníci v Bruselu s nulovou odpovědností a Merkelová a spol. A pohádka o míru v Evropě je skutečně jen pohádka. Od roku 1815 do 1914 bylo v Evropě (mimo pár revolucí) jen pět válek, všechny byly lokální a netrvaly déle než dva roky. Od roku 1945 se v Evrpopě neválčilo, ne proto že byla nějaká Unie, ale protože byla železná opona. Od pádu komunismu Evropa zažila válku v Jugoslávii, bombardování Srbska, konflikt na Ukrajině a v současné době na JEJÍM území zuří válka s islamisty! Minimálně to poslední by se nikdy nestalo nebýt EU.

Reagovat

 

+2
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi

8. 4. 2016 | 12:01 | Tom

Už to vidím, už nejsem slepý ani hloupý. Obnovme v Evropě komunismus a války tady nebudou. Neuvěřitelné. více

4. 4. 2016 | 8:33 | Jaromír Vávra

EU se chová jako imperium o tom nemůže být žádného sporu, kdo to nevidí, ten je slepý, nebo hloupý. Vyděračské metody místo pušek - chceš vystoupit? Budou sankce! Nechceš přijímat uprchlíky? Budou sankce! Nechceš poslouchat?...více

4. 4. 2016 | 8:07 | Bouček Antonín

Ha, pan Kohout se na stará kolena stává panem Klausem - a platí to i naopak. Zajímavá transformace! více

4. 4. 2016 | 7:36 | MoB

Pindy. Národní státy nejsou kdovíjak starý a univerzální koncept organizace států a není důvod na nich za každou cenu trvat. Nicméně je to jistě snazší, než pracovat na změně EU k lepšímu, to souhlasím... Měli bychom napřít...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Invalidní penze, Forwardová výnosová křivka, Splatnost, zákon o elektronických komunikacích, třetí pilíř, o2, daňové odpočty, státní podpora, SWOT, karetní terminály, kapitálová pojistka, Martin Lobotka, marmeládovna, plakáty, hotovostní půjčka, kit, efpa česká republika, majetkové škody

4AL1866, 5B67050, 4AL1866, 5B67051, 5B87050

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK