Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Putin ukazuje svaly. Jak se to dotkne naší ekonomiky?

| rubrika: Očima expertů | 7. 3. 2014 | 4 komentáře
Jak může vývoj událostí na Krymu ovlivnit českou ekonomiku? Zeptali jsme se státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, politologa Michaela Romancova, ekonoma Oldřicha Rejnuše, analytika Aleše Michla a dalších osobností.
Očima expertů: Putin ukazuje svaly. Jak se to dotkne naší ekonomiky?

V posledních dnech se pozornost velké části světa přesunula z Kyjeva na Krym. Může napětí mezi Ukrajinou a Ruskem přerůst ve vojenský konflikt? Nebo snad Putinovi vojáci „převezmou“ poloostrov na severu Černého moře bez jediného výstřelu? Uvalí státy Evropské unie na Rusko kvůli invazi na Ukrajině ekonomické sankce?  A co současná situace znamená pro světové, evropské a české hospodářství?

Otázek je spousta, odpovědi zatím skoro žádné. Pravda je, že i když by se dala nervozita mezi světovými politiky krájet, tak finanční trhy zatím – jak by možná někdo čekal – žádné velké otřesy nevykazují. Převažuje totiž víra ve smírné řešení a v to, že největší mocnosti světa nemají zájem o vytvoření dlouhodobější politické, a tím pádem i ekonomické nestability. Jenže na to, aby se všichni mohli tvářit, že se nic nestalo, už bylo spáleno příliš mnoho mostů…

Jak se na aktuální dění na Ukrajině dívají odborníci? A jaký vliv může mít vývoj událostí na Krymu ovlivnit českou ekonomiku a hospodářství? A jak velkou hrozbou by byl případný vojenský konflikt Ukrajiny s Ruskem pro světovou ekonomiku?

Tomáš Prouza

ekonom, státní tajemník pro evropské záležitosti

Tomáš Prouza
-15
Líbí
Nelíbí

Na Ukrajině už nejde jen o snahu jednoho národa mít vládu, jakou chce, ale o naprostou změnu evropského paradigmatu. Pokud Rusko mluví o svém právu chránit ruské menšiny kdekoliv na světě, neexistuje záruka, že Krym je posledním podobným krokem Moskvy. Ukazuje také, jak omezené vnímání máme – pro řadu lidí je Ukrajina pořád ještě daleko, co ale budou dělat, když se Rusko rozhodne bránit práva Rusů žijících v některé zemi, která je třeba členem Evropské unie? To jsou otázky, na které dnes nemá nikdo odpověď – a o kterých většina lidí odmítá přemýšlet. Základní otázkou z evropského pohledu ale je, jestli se z celé situace poučíme. Jak změníme zahraniční politiku Unie? Dokážeme udělat rychle kroky k posílení naší energetické bezpečnosti?

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Lukáš Kovanda
+18
Líbí
Nelíbí

Pro Česko to zatím neznamená nic zvlášť závažného, na to je eskalace napětí na Ukrajině příliš krátká. Pokud by ale napětí nepolevilo, případně by přerostlo v otevřený střet, dojde k podstatnějšímu ochromení ukrajinského zahraničního obchodu a to by se dotklo českých firem, které se tam angažují, a dále by rostla cena některých surovin, ropu a zemní plyn nevyjímaje. To by se zase odrazilo i v rozpočtech mnoha českých firem a domácností, které s Ukrajinou ani nic společného nemají. Následně by záleželo na tom, jak dlouhý by střet byl, jaká by byla reakce Západu na něj a tak podobně. Sankce vůči Rusku by negativně dopadly i na Západ, jelikož oba celky jsou značně ekonomicky a obchodně provázané. Sankce jsou navíc v podobných situacích úspěšné jen asi v jednom případě z pěti, jak ukazují data nesbíraná v období od první světové války.

Chci věřit tomu, že Putin potřeboval ukázat svaly, jak před svým lidem, tak před zbytkem světa, a nyní, když už tak učinil, jde o to, aby jej západní diplomacie nezahnala do kouta, ale naopak mu umožnila ze situace vycouvat, aniž by ztratil tvář. V tom nyní spočívá umění diplomacie. Ruská oligarchie a tamní vrcholní, bohatí úředníci – což jsou lidé, o něž Putin z podstatné míry opírá svoji moc – mají na Západě spoustu obchodních aktivit nebo jsou s ním jinak obchodně či majetkově spjatí (třeba jen rádi jezdí do Londýna na nákupy či na lyže do Alp) a dlouhodobé vyostření tenzí mezi Moskvou a Západem rozhodně není v jejich zájmu. Uvažme, že i pro Rusko je Západ, a zejména Evropa, ekonomicky nenahraditelná. Ruská oligarchie se vždycky vidí radši v Paříži či v Londýně než v Pekingu.

Michael Romancov

politolog a pedagog

Michael Romancov
+13
Líbí
Nelíbí

V obecné rovině pro nás znamená situace na Ukrajině zásadní zhoršení bezpečnostních vztahů v Evropě. To se nevyhnutelně odrazí i v oblasti hospodářské, jak krátkodobě – váznoucí dodávky, ztráta investic a tak dál, tak dlouhodobě – viz například členy vlády veřejně zpochybněná účast Ruské federace na rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Platí, že důvěra je mazadlo sociálních (i ekonomických) vztahů, a to jak domácích, tak se zahraničím. V tomto ohledu se situace – ve vztahu k Rusku i Ukrajině – zásadně změnila. Podobně tomu bude i u ostatních států Evropské unie, takže ekonomická spolupráce s Ruskem začne být, když ne obchodníky, tak jistě politiky, vnímána jinak.

A jak velkou hrozbou by byl pro světové hospodářství případný vojenský konflikt Ruska s Ukrajinou? Rusko je poprvé ve své historii plnohodnotně integrováno do světové ekonomiky, pokud by rozpoutalo vojenský konflikt, tak bez ohledu na pravděpodobné vítězství  by bylo politicky i ekonomicky sankcionováno (minimálně Západem), což by globální ekonomiku poškodilo.

Aleš Michl

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Aleš Michl
+13
Líbí
Nelíbí

Standard & Poor’s 500 a historické zvraty

Zvětšíte klikem

Ukrajina. Venezuela. Neposlouchá se to dobře, ale světovou ekonomiku a finanční trhy konflikty a lidské tragédie obvykle (zrádné slovo) nijak výrazně nezasahují. Dobrým indikátorem budoucnosti (světové) ekonomiky je newyorská burza cenných papírů. Podle toku peněz tady poznáte lépe než z novinových článků, nakolik je finanční trh z událostí nervózní a jaká na něm vládne nálada. Z jejích výsledků si také můžete změřit, jak moc se hýbají ceny akcií. Jak se peníze přelévají. Když si spočítáme průměrnou rozkolísanost cen akcií za posledních dvacet let, i po vyhrocení situace na Ukrajině nebo ve Venezuele se pohybují těsně kolem historického průměru (fajnšmekři ať si vygooglují VIX index, alternativním postupem může být analýza rizikové prémie LIBOROIS spread na peněžním trhu). Zní to šíleně, vím, ale dění na finančních trzích je v normálu (tedy tento týden stále bylo). Ekonomika totiž stojí na důvěře. Jako v partnerském vztahu. Pokud není narušena důvěra v ekonomiku, ani drsná katastrofa s trhem nehne. Rozum tu je, ale citů moc ne. Finančnictví je prostě skládanka slibů a závazků. Záleží na transparentnosti a důvěryhodnosti každého jeho prvku. Stačí však jedna zrada a určitý segment se rychle rozloží. Jako když padla v Americe už zmíněná investiční banka Lehman Brothers, společnost starší než petrohradská Aurora. Když nejde o život, nejde o nic. Jen v té ekonomice je to jinak…

Oldřich Rejnuš

ekonom a pedagog

Oldřich Rejnuš
+64
Líbí
Nelíbí

Ukrajina na Finmagu

Ukrajině se už věnoval magazín Finmag, který přinesl dva páry textů, které pokaždé nasvětlovaly týž problém z odlišných perspektiv.

Prvně šlo o ukrajinskou revoluci 2013/2014 obecně:

Podruhé pak o ekonomické sankce vůči Rusku:

Česká republika je malý stát, takže do „rozdělení mocenského vlivu ve světě“ nemá co mluvit. I když se nás vývoj ve východní Evropě samozřejmě dotýká, můžeme de facto pouze čekat na to, jak světové mocnosti rozhodnou. Proto také nemá smysl se zesměšňovat siláckými prohlášeními některých našich politiků, ale je zapotřebí zachovat klid a postupovat v souladu s celou Evropskou unií. Nic jiného nám totiž nezbývá.

Vývoj událostí na Krymu pochopitelně naši ekonomiku ovlivnit může. V první řadě tím, že se může Ukrajina ekonomicky zhroutit a našim podnikům tam vzniknou nedobytné pohledávky a budou muset omezit export. Nicméně podstatně horší by byly důsledky případné roztržky mezi Evropskou unií a Ruskem. I my si musíme totiž uvědomit, že bychom přišli nejen o přímý export do Ruska, ale i o export nepřímý, realizovaný formou subdodávek prostřednictvím například německých firem. Osobně však věřím, že vrcholní politici tuto situaci ustojí, poněvadž ani Evropská unie a ani Rusko nemají určitě zájem na vážném narušení vzájemných obchodních vztahů. Proto považuji nedávná rozvážná vyjádření prezidenta naší republiky a předsedy vlády za adekvátní.

Pokud jde o hrozbu vojenského konfliktu Ukrajiny s Ruskem, jsem přesvědčen, že k žádným vážným vojenským střetům nedojde. Kdyby však k válce mezi těmito státy skutečně došlo, potom by zřejmě způsobila vážnou celoevropskou politicko-ekonomickou krizi, která by mohla způsobit prasknutí soudobé spekulativní akciové bubliny a následně přerůst v krizi světovou jak ekonomického, tak i mocenského charakteru. A to by potom bylo již pro soudobý rozhádaný svět a především pro jeho obyvatele opravdu velice zlé. 

Michal Řičař

analytik Bisnode

Michal Řičař
+1
Líbí
Nelíbí

Nepokoje na Ukrajině ovlivňují celou Evropskou unii, minimálně tím, že se negativně vyvíjí cena ropy a zemního plynu. Byť se na první pohled z oficiálních statistik nezdá, že by Česká republika a Ukrajina byly spolu významně ekonomicky propojeny – export i import je minimální, z mikro pohledu vnímáme, že v Česku je téměř jedenáct tisíc právnických osob s ukrajinskými majiteli. Mezi cizinci pracujícími v Česku, je také nejvíc lidí z Ukrajiny. Významná vnitrostátní nestabilita na Ukrajině jistě negativně ovlivní i ratingy firem s ukrajinskými vlastníky, neboť tyto firmy podléhají zvýšenému riziku. Zdražování vstupů povede celkově ke snížení výkonnosti ekonomiky, a to jak české, tak evropské. Můžeme tedy celkově očekávat, že se nás ukrajinská krize dotkne ve dvou rovinách – v podnikatelském prostředí, kvůli velkému počtu firem s ukrajinskými vlastníky; a v makroekonomickém prostředí, které se na určitý čas utlumí tak, jak se postupně zvýší cena ropy a plynu v reakci na probíhající nepokoje. Velký otazník visí nad dobou trvání dopadů. Lze usuzovat, že ukrajinská reforma bude na delší dobu, ovšem dopady do evropské ekonomiky by neměly být dlouhodobější. Jedná se tedy spíše o krátkodobý šok, který postupem času odezní s tím, jak se situace stabilizuje.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
+6
Líbí
Nelíbí

Kdyby šlo jen o Ukrajinu a její narůstající ekonomický problém, zůstal by makroekonomický dopad na českou ekonomiku pod hranicí měřitelnosti. Podstatnější pro českou ekonomiku je ale skutečnost, že krymská krize zřejmě ekonomicky zasáhne také Rusko, jehož podíl na českém exportu je oproti Ukrajině téměř čtyřnásobný. Další eventuální rizika představuje eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. První rizikovou úrovní by byly ekonomické sankce západního světu vůči Rusku, které by pocítila česká ekonomika silněji než v průměru země Evropské unie. Druhou rizikovou úrovní je (v současnosti velmi nepravděpodobný) scénář použití energetického sektoru k prosazení politických zájmů Ruskem. To by se promítlo ekonomicky negativně v celé Evropě, v Česku ale opět silněji než v západní Evropě. Odhadujeme, že kombinace omezení vývozu a zdražení energií by mohlo letos připravit českou ekonomiku o jedno procento jejího růstu. Do úvah jsem nezahrnul vypuknutí otevřeného vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, který by přinesl těžko odhadnutelné ekonomické důsledky.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
+1
Líbí
Nelíbí

Česká ekonomika na tom může být dost špatně, pokud zas někdo podepíše nějaký zvací dopis. Cynické žerty stranou, eskalací krize by se střelilo do nohy samo Rusko, které už beztak trpí odlivem zahraničního kapitálu. Růst mezinárodního napětí nebo nějaké vzájemné sankce by ale evropské ekonomice a s ní i té české určitě dvakrát nepomohly.

David Marek

hlavní ekonom Patria Finance

David Marek
+24
Líbí
Nelíbí

Ukrajina je v globálním měřítku poměrně malou ekonomikou. Její podíl na globálním HDP činí necelé 0,4 procent, což je jen o trochu víc než podíl české ekonomiky. Pro Českou republiku je Ukrajina důležitá s ohledem na stabilitu dodávek ruského plynu plynovody vedoucími přes Ukrajinu. Nicméně případné výpadky by bylo možné do značné míry nahradit alternativními cestami. Přímé obchodní vazby Česka a Ukrajiny jsou poměrně omezené. Na Ukrajinu směřuje pouhé procento z celkového českého exportu. Podíl dovozu z Ukrajiny na celkovém dovozu do Česka je dokonce ještě nižší. Rusko je ale zcela jiný případ z globálního i českého pohledu. Jeho podíl na globální ekonomice dosahuje 2,9 procenta a jde o šestou největší ekonomiku. Na českém exportu se ruský trh podílí čtyřmi procenty, na celkovém dovozu do Česka šesti procenty, a to zejména kvůli ropě a zemnímu plynu.

Zatím není jasné, jaké sankce vůči Rusku by mohly být uplatněny, nedojde-li ke smírnému řešení situace. Nejspíš by se jednalo o kombinaci následujících možností: omezení ve vybraných oblastech vývozu z Ruska a dovozu do Ruska, zmrazení ruských aktiv v zahraničí, sankce vůči ruským bankám v zahraničí, zastavení poskytování víz ruským státním příslušníkům. Tato opatření by asi nezůstala bez odezvy na druhé straně. Obchodní a ekonomická „válka“ by přinesla celou řadu negativních konsekvencí.

Vít Jedlička

analytik Colosseum

Vít Jedlička
+52
Líbí
Nelíbí

Vojenský konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem je nepravděpodobný. Vojenská převaha Ruska nad Ukrajinou je drtivá. Není ani pravděpodobné, že by došlo k přímému vojenskému konfliktu mezi NATO a Ruskem. Mám za to, že nakonec nedojde ani na žádné ekonomické sankce kvůli vysoké závislosti Evropské unie na ruském plynu. Riziko eskalace konfliktu již vyhodnotil trh se zlatem i ropou jako nízké a ceny komodity se po víkendovém zdražení vrátily na svoje předchozí úrovně. Hlavním problém je pravděpodobný bankrot Ukrajiny, která není schopná platit svoje závazky vůči Rusku. Celkový dluh Ukrajiny ke Gazpromu za dodávky plynu se blíží dvěma miliardám dolarů. Země potřebuje do konce roku splatit deset miliard dolarů státního dluhu. Rusko bude moci Ukrajině okamžitě poskytnout dvě až tři miliardy. Evropská komise tvrdí, že Ukrajině poskytne 15 miliard ve finanční pomoci. Američané slibují pomoc v podobě jedné miliardy. Daňoví poplatníci předlužených států eurozóny a USA se nakonec nejspíš složí na nezodpovědné ukrajinské politiky, kteří přivedli Ukrajinu na pokraj bankrotu. Naše hospodářství by bylo ohroženo, kdyby došlo k výpadkům dodávek plynu do Evropy, která má zásoby pouze na 45 dní. Česká republika disponuje jedněmi z největších zásobníků zemního plynu ve velikosti 3,6 miliardy metrů krychlových, což odpovídá 43 procentům roční spotřeby.

Jan Bureš

hlavní ekonom Ery

Jan Bureš
+11
Líbí
Nelíbí

Anketa

Která odpověď se vám líbila nejvíc?

Evropská ekonomika může být ohrožena rusko-ukrajinským konfliktem skrze tři základní kanály – ztrátu zahraničních trhů pro exportéry, finanční nákazu a v neposlední řadě skrze výpadky dovozů důležitých surovin (plynu, ropy). Přímé ohrožení skrze ztrátu exportních trhů je pro Česko i Evropu omezené. České vývozy na Ukrajinu i do Ruska nemají pro hospodářství kritický význam – vývozy do Ruska tvoří necelá čtyři procenta a na Ukrajinu přibližně procento všech exportů Česka. Rusko navíc častokrát funguje jako přestupní stanice pro české vývozy do celého regionu. Kritická není ani finanční expozice Evropy vůči Rusku. Zahraniční dluh nemá Rusko dramaticky vyšší než Řecko. Na rozdíl od Řecka je navíc jeho investiční pozice kladná – jinak řečeno ruské investice v zahraničí převyšují jeho zahraniční dluh. Nejnebezpečnější z pohledu Česka a Evropy je tak omezení dodávek plynu a ropy. Evropa pokrývá dodávkami z Ruska 34 procent své spotřeby. V některých zemích (Pobaltí, Skandinávie, Bulharsko) expozice dokonce dosahuje sta procent. V Česku pak 75 procent. V případě výpadku dodávek pouze skrze Ukrajinu, by na rozdíl od krize v roce 2009 mohly být výpadky z části nahrazeny severní cestou.

Ve vyostřeném konfliktu mezi Ruskem a západem si lze teoreticky představit úplné zastavení přísunu ruského plynu do Evropy. Tlak na vysoké ceny plynu a výpadky by se na české ekonomice podepsaly skrze propad investic a domácí spotřeby. Vzhledem k tomu, že by podobnému šoku čelila většina našich hlavních obchodních partnerů, padaly by výrazně i naše vývozy. Tento scénář by ale v prvé řadě výrazně poškodil také ruskou ekonomiku. I když je tento postup pro Rusko ekonomicky značně nevýhodný, ve vyostřené geopolitické situaci ho ale nelze jednoduše vyloučit.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

10. 3. 2014 | 21:47 | ....

Pánové, ale to je popis reálné situace více

7. 3. 2014 | 9:39 | petrbarta


Naprosto souhlasím. A navíc autor tohoto názoru působí jako pedagog... :-(
více

7. 3. 2014 | 9:35 | eďa

Spíš jde o to, že opravdu hrozí 3. světová válka a obyčejní smrtelníci by si měli přát místo peněz za každou cenu raděj mír, lásku a svobodu. Je to o tom, čemu dáme přednost a co budeme společně zamýšlet. více

7. 3. 2014 | 8:16 | MoB

Opravdu nechápu hloupé názory typu "jsme moc malí, nechme to na těch velkých a přidejme se k vítězi". Jsou to právě takové názory, které z nás dělají zbabělce a pitomce bez názoru. Možná bychom naopak měli zaujmout aktivní...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Exploatace, Reeskont, Clearing, penzijní společnosti, odstoupení od smlouvy, operátoři, petr brousil, dtest, specifikace, nákup nemovitosti, Objem projektů, Zapakatel.cz, týdenní výkonnost, ctp, česká vláda, odúmrť, žlutá linka, příspěvek na zapracování

4Z48668, 1AZ5001, 1AZ5001, 5B67050, 5B67051

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK