Atraktivní je pro cizince přitom už nyní. „V první polovině tohoto roku do Lotyšska ze zahraničí přiteklo okolo 1,2 miliardy dolarů. Vklady nerezidentů jsou tak už na deseti miliardách dolarů, což je polovina všech bankovních vkladů v zemi,“ píše agentura Bloomberg.
Země láká především firmy ze zemí bývalého Sovětského svazu. „Denně nám chodí stovky dotazů z Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny,“ říká pro Der Spiegel právnička Taťana Lutinska, která má v tamní Rietumu Bank na starost řízení odboru zahraničních holdingů. Spousta podniků teď podle ní chce také přesunout peníze do Lotyšska z bankrotujícího Kypru.
Lucembursko pro chudé
Sazba daně z příjmů právnických osob tu činí 15 procent, což je mnohem méně než průměr celé Evropské unie (23,5 procenta). Pro srovnání, v Belgii je to podle Eurostatu 37 procent, v Česku 19 procent, v Německu 29,8 procenta a ve Španělsku 30 procent.
Od roku 2013 navíc platí, že holdingové firmy nemusí danit zahraniční zisky z dividend či prodeje akcií. Stejně tak mohou tyto peníze volně převádět na zahraniční účty, například na Kajmanské ostrovy. „Lotyšsko má už teď přezdívku Lucembursko pro chudé,“ komentuje pro Der Spiegel analytik Markus Meinzer.
Kromě toho se Lotyšsko snaží lákat zahraniční firmy – podobně jako jiné země – na různé investiční pobídky. „Konkrétním případem je například oblast telekomunikací. Zde je společnostem přiznána úleva na dani z příjmů ve výši 25 procent z objemu investovaných prostředků se stropem zhruba 50 milionů eur,“ tvrdí Petr Jankovič z vedení společnosti Akont, která v Česku pomáhá firmám s „optimalizací“ daní.
Od nového roku navíc Lotyšsko jako druhá země v Pobaltí přechází na společnou evropskou měnu. „Euro samo o sobě důvěru v ekonomiku nijak nezvyšuje, viz Itálie, Španělsko nebo Kypr,“ myslí si Jankovič.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem