Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Reportáž: Chorvati vstupují do EU jako chudí příbuzní. S krásným mořem

| rubrika: Reportáž | 1. 7. 2013 | 2 komentáře
Než jsem vyrazil do Chorvatska, abych sledoval jejich dnešní den D, poslal jsem dopředu sadu otázek západnímu diplomatovi působícímu v Záhřebu. V jedné z nich jsem použil obrat, že s Chorvatskem vstupuje do Unie „relativně bohatá země“. Tohle slovní spojení ho očividně trochu rozhodilo, protože, jak mi napsal v mailu, Chorvati se rozhodně „relativně bohatí“ necítí.
Reportáž: Chorvati vstupují do EU jako chudí příbuzní. S krásným mořem

Po několika dnech pobytu daleko od jadranských pláží mu musím dát za pravdu i já. Rumunsko a Bulharsko sice Chorvati nechávají za zády, i tak ale mají do střední Evropy dál, než by si člověk myslel. A o přibližování Západu nemůže být ani řeč. Velmi často tady mám pocit, že jsem se vrátil o patnáct let zpět. Záhřeb pořád připomíná Prahu konce devadesátých let. A to ještě pokud nastaví svou přívětivější tvář. Občas jsem si tu dokonce připadal jako v klasických osmdesátkách.

Důvody, proč Chorvatsko nedokázalo využít svou šanci a ekonomicky se potácí na konci evropské odedneška už „osmadvacítky“, jsou v mnohém podobné těm českým. Zemi také poznamenala „divoká privatizace“ devadesátých let, která vedla k podobné míře tunelování a k likvidaci chorvatského strojírenství, jakou jsme zažili i my. Rozdíl byl v tom, že za režimu prvního chorvatského prezidenta Franja Tudjmana, který vládl zemi prakticky po celá devadesátá léta, se majetek nerozděloval přes privatizaci kuponovou, ale přímými prodeji spřízněnému okruhu podnikatelů. Důsledky však byly identické – nesplacené bankovní úvěry, demontáž a rozprodávání firem. Pro nás Čechy zkrátka nic nového.

Anketa

Jaký další stát byste rádi viděli v EU?

Válka jako balvan

V jedné zásadní věci se ale podobnost obou zemí rozchází. Česká republika nezažila válku mezi roky 1991 a 1995. Chorvatsko ji sice vyhrálo, bylo to ale Pyrrhovo vítězství. Její důsledky zemi dodnes strašlivě zatěžují a politicky i ekonomicky brzdí. Jeden příklad za všechny: Ve čtyřmilionové zemi je dnes oficiálně půl milionu veteránů, kteří mnohdy pobírají důchody vyšší než hůře placené práce. Pracovat pak není proč…

Chorvatsko dodnes platí také za vyhnání až tří set tisíc chorvatských Srbů. Stipe Mesić, který v roce 2000 převzal prezidentskou taktovku od zemřelého nacionalisty Franja Tudjmana, sice Srby vyzval k návratu, vrátila se jich ale jen třetina. I kvůli tomu je v zemi dodnes mnoho opuštěných oblastí a země se dále vylidňuje. Chorvatští Srbové navíc, i když žijou v Srbsku, pobírají chorvatské důchody. K návratu je „nepřemluvily“ ani tisíce na státní náklady postavených domů – velká část z nich je dodnes pustá. A není se čemu divit. I téměř dvacet let po válce to Srbové v Chorvatsku mají obtížné a cejch „zrádce Chorvatska“ je doprovází na každém kroku. Proto se většinou ze Srbska či Bosny vracejí jen staří lidé, kteří zde chtějí pouze dožít. A ti chorvatskou ekonomiku nespasí.

Turistická velmoc, průmyslový trpaslík

Pokud se ptáte, jak může být Chorvatsko chudé, když do něj každý rok zavítají miliony turistů, vězte, že cestovní ruch je pro Chorvatsko spásou a pohromou zároveň. Na jedné straně nebýt něj, byla by na tom země ekonomicky ještě mnohem hůř, turisté přinášejí Chorvatsku dvacet procent jeho hrubého domácího produktu. Na straně druhé, kdo by oral pole a chodil do továrny, když si stačí postavit na pobřeží penzion – a za tři měsíce turistické sezóny vydělat víc, než vydělá zemědělec za celý rok. A platí to i pro ty, kteří hospodaří v tak úrodné části země, jako je „obilnice Balkánu“, Východní Slavonie. „Minulý rok jsme měli nejlepší sezónu za poslední desetiletí, ale ekonomika stejně klesla,“ říká učitel Zoran Jelić. „Vy Češi děláte aspoň auta. Ale co se dělá tady? Nic! Čekáme, kdo přijede,“ dodává.

Jenže ne každý má kapitál na stavbu penzionu. Oficiálně je už dnes v zemi dvaadvacet procent nezaměstnaných a všichni, s nimiž mluvíte, vám řeknou, že práce je jedině tři měsíce v roce – když je turistická sezóna. Pokud si nevyděláte dost, máte smůlu.

Anketa

Chcete Chorvatsko v EU?

S aktuálním vývojem chorvatské ekonomiky se to má na první pohled podobně jako s vývojem té české. Vše jde od desíti k pěti. HDP země už neroste pět let po sobě. Když se ale bavíte s Chorvaty, není to to, co by je pálilo nejvíc. Mnohem horší pro ně je nulová šance na obrat k lepšímu. Šlape jen pár firem, například Agrokor, který se stal celobalkánským hráčem a jehož strukturu lze velmi vzdáleně přirovnat k českému Agrofertu. Potravinářskému vývozu ale vstup do Evropské unie nepomůže, právě naopak. V rámci Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA), která se v roce 2004 po velkém rozšíření Unie úspěšně přesunula na Balkán, se podařilo dovozní cla dostat na nulu. Se vstupem do Unie se zase výrazně zvýší. Do země však na druhé straně přijdou miliardy eur z evropských fondů, za něž se bude moci vylepšit infrastruktura, která je třeba v případě železnic katastrofální.

Reindustrializace země

Současná středo-levá vláda v čele s premiérem Zoranem Milanovićem mluví o „reindustrializaci Chorvatska“, otevření dosud uzavřené země pro zahraniční investory, o privatizaci zbytku státních podniků. „Jsme střední Evropa a chceme jí být,“ říká mi odhodlaně bývalý prezident Stipe Mesić, který má na tom, že se Chorvatsko stává počátkem prázdnin členem EU, lví podíl. „Je to pro nás jistota, jistota, že už tu nebude válka,“ přidává rozměr členství v Unii, na který jsme už my v Česku zapomněli. Ano, válka v Chorvatsku nebude, ale zda Unie dokáže zlepšit život normálním Chorvatům, to se teprve uvidí.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+21
Ano
Ne

Diskuze

1. 7. 2013 | 15:40 | mamcaRBK

Chudáci. Jestli do nynějška měli aspoň nějaké zemědělství, tak se s ním mohou rozloučit. EU je roztrhá. Ovšem, budou dostávat dotace. Takže bude pár lidí, kteří se přece jen budou mít líp! více

1. 7. 2013 | 12:35 | Jean Laroux

Dopadnou jako Řekové nebo ještě hůř. Upřímnou soustrast více

Čtenáři také navštívili

23. 6. 2013 |  | 7 komentářů

 Česko předběhlo druhou zemi staré EU. Nový žebříček HDP

Česká republika byla podle hrubého domácího produktu na obyvatele v loňském roce sedmnáctou nejbohatší zemí Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších dat Eurostatu.

19. 6. 2013 |  | 23 komentářů

Ztratil dolar za sto let 95 procent hodnoty? Povídačky naší Kačky!

Čtení o tom, jak snadné je využít izolovaný statistický údaj k demagogickým hrátkám. Přidejte ale kontext – a rázem je všecko jinak.

23. 5. 2013 |  | 3 komentáře

Litva a Lotyšsko. Úspěšné země — ze kterých se utíká

Kdyby všichni byli jako Lotyši, tak by se krize v Unii vyřešila rychle, psalo se v mnoha komentářích v minulých letech. Když ale člověk Pobaltí skutečně navštíví, dívá se na to trochu jinak.

19. 4. 2013 |  | 4 komentáře

Nevěřte pohádkám. Němci jsou pořád nejbohatší

Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.

21. 9. 2012 |  | 21 komentářů

Sedm důvodů, proč je „Jugoška“ deset let před námi

Češi by se neměli povyšovat nad chudší balkánské země, do kterých jezdí na dovolenou. Tamní znalost angličtiny nebo rozšíření bezplatného bezdrátového internetu budeme dohánět ještě dlouho.

Oblíbená témata

eu, chorvatsko

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Maloobchodní bankovnictví, NAV, Pokladniční poukázka, zaměstnání, kurzy měn, parkování, lukáš kovanda, benefity, finančni gramotnost, Městská policie Praha, kontroly fondů, cenový vrchol, uhlíkové offsety, invetice, jakub lohniský, Martin Rozhoň, poplatek za hospitalizaci, Krachy cestovek

6H12837, 6H12837, 2P53243, 2SZ8284, 2SZ8280

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK