Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ztratil dolar za sto let 95 procent hodnoty? Povídačky naší Kačky!

| rubrika: Polemika | 19. 6. 2013 | 23 komentářů
Čtení o tom, jak snadné je využít izolovaný statistický údaj k demagogickým hrátkám. Přidejte ale kontext – a rázem je všecko jinak.
Ztratil dolar za sto let 95 procent hodnoty? Povídačky naší Kačky!

Před nedávnem začal po internetu kolovat graf, podle kterého přišel americký dolar od roku 1900 o 96,2 procenta své tehdejší hodnoty. Oblíbené téma Rona Paula. Čistě technicky, v úzkém slova smyslu, to sice je pravda, jenže když se podíváte na vývoj průměrných příjmů v tomtéž období, je rázem jasné, proč je takový údaj zavádějící. A zavádějící je i způsob, jakým bývá zmíněný graf prezentován. Může se z něj zdát, že v posledních čtyřiceti letech byla inflace vyšší. Když se však podíváte na související čísla, je zřejmé, že tomu tak není. O tom podrobněji v posledních dvou odstavcích.

V nedávné době přinesl provokativní článek založený na obdobném grafu rovněž náš sesterský server Finmag: 

Překladem tohoto textu bychom rádi dali zaznít podobně vyhraněnému názoru z opačného tábora, dá-li se to tak říci.

Inflace spotřebitelských cen

Zdroj: Business Insider

Podívejme se blíže na období 1913–2006, pro které máme úplná data. Co přesně se tedy myslí tím, že za těch 93 let přišel dolar o 95,1 procenta své hodnoty? V zásadě to znamená, že průměrné zboží či služba, které dnes stojí dolar, stálo 4,9 centu v roce 1913. Jinými slovy, od roku 1913 vzrostla průměrná cenová hladina zboží a služeb o 1930 procent. Je to pravda, jenže víte co? Průměrný příjem vzrostl v témže období o 6560 procent! Přesněji: průměrný příjem vzrostl ze 740 dolarů na 49 300 dolarů ročně. Očištěno o inflaci dělá 740 dolarů z roku 1913 asi 15 000 dolarů z roku 2006. Průměrné příjmy nejenže držely tempo, ale předehnaly inflaci o celých 230 procent.

Položit otázku správně

Má tedy nějaký smysl tvrdit, že dolar ztratil na hodnotě? Ve skutečnosti vzrostla reálná kupní síla průměrného Američana v průběhu minulého století o 230 procent. Ano, ceny byly v roce 1913 nízké, jenže za 740 dolarů ročně si toho moc nekoupíte, ne víc než za 15 000 dolarů ročně dnes. Ani tyhle statistické údaje ovšem plně nevystihnou, o kolik se za předchozích sto let zlepšila kvalita života. Dnešní domácnost s příjmem 15 000 dolarů ročně se nachází hluboko pod hranicí chudoby, přesto je vysoce pravděpodobné, že bude mít ledničku, tekoucí vodu, elektřinu, televizi, mobilní telefon, možná dokonce klimatizaci. Navíc se bude s vysokou pravděpodobností moci spolehnout na státní pomoc s nejzákladnějšími potřebami v podobě stravenek, dotovaného bydlení, zdravotní péče apod. Díky pokrokům v medicíně se také rodiče v takové domácnosti nebudou muset bát, že se polovina jejich dětí nedožije pěti let. Jejich protějškům z roku 1913 se o takových vymoženostech ani nezdálo. Dovedete si představit, jak musela vypadat hranice chudoby tehdy?

Každý, kdo tvrdí, že dolar ztratil na hodnotě, se snaží vnutit lidem klamnou představu, že v roce 1913 se lidé měli lépe. Opravdu? Možná bychom takového člověka měli poslat zpátky časem, aby si zkusili žít v chudinských čtvrtích tehdejšího New Yorku. Takže ano, jazykem mainstreamové ekonomie lze říci, že dolar ztrácí na hodnotě. Kdykoli však Ron Paul prohlásí, že dolar přišel o 95 hodnoty, avšak diplomaticky přejde mlčením fakt, že průměrné příjmy a průměrné úspory inflaci dalece předehnaly, dopouští se klamání veřejnosti. Ve světle skutečnosti, že příjmy a úspory rostly rychleji než inflace, je onen „pád“ dolaru veskrze irelevantní. Jsem toho názoru, že potřebujeme změnit terminologii.

Průměrné příjmy v USA 1913–2006, očištěné o inflaci, v hodnotách roku 2006

Zdroj: visualizingeconomics.com

Všechny hodnoty průměrného příjmu jsou nejen v grafu, ale i ve zbytku blogu jsou uváděny „v dolarech roku 2006“. Zdroj: Emmanuel Saez  UC Berkeley; tab. 4, založena na datech z Internal Revenue Service

Co víc, podle absurdní logiky odkazovaného článku dolar naopak „nabyl“ na hodnotě během Velké hospodářské krize. To musely být vskutku časy hojnosti. Možná bychom měli odstartovat další krizi, aby dolar zase trochu „přibral“. Ve skutečnosti se takovému přibírání říká deflace a to je jen velmi vzácně příznivá okolnost, zvlášť dlužníky. V období konjunktury k deflaci typicky nedochází. My bychom se neměli ptát, zda dolar ztrácí nebo nabývá na hodnotě. Otázka by měla znít, zda příjmy rostou rychleji než inflace. To je skutečným měřítkem pokroku.

Anketa

Má cenu porovnávat makroekonomické ukazatele dnes a před sto lety?

Konec zlatého standardu za inflací nehledejte

V letech před Velkou hospodářskou krizí (1913–1929) růst průměrných příjmů jen tak tak držel krok s inflací. V období liberalizace trhů (1979–2006) jsme na tom byli o něco lépe, ne však o mnoho. Průměrné příjmy předehnaly inflaci o pouhých 22 procent. Příjmy v minulém století reálně rostly zejména v éře Nového údělu, tedy v období vysokých daní a „velkého státu“, mezi léty 1933 a 1973. Tehdy průměrný reálný příjem vzrostl z 9980 dolarů na 40 500 dolarů. Jinými slovy růst průměrných příjmů předehnal inflaci o 300 procent. Kdyby si stejné tempo zachoval i mezi roky 1979 a 2006, byl by dnes na úrovni 97 200 dolarů ročně! Ještě hlubší rozdíl vidíme, když se zaměříme jen na reálné příjmy „dolních 90 procent populace“. V jejich případě předehnaly v letech 1933 až 1973 průměrné příjmy inflaci o 400 procent, v období 1979 až 2006 o pouhých 1,6 procenta!

Dotyčný graf znázorňující cenovou hladinu je ale vysoce zavádějící z ještě jednoho důvodu. Může se z něj zdát, že v posledních čtyřiceti letech je inflace vyšší. Jenže inflace není žádný lineární soubor dat. Povšimněte si, že obdobím s druhou nejvyšší inflací byly roky 1910 až 1920, kdy dolar „ztratil“ polovinu své hodnoty (a ano, to bylo v režimu zlatého standardu). Jinými slovy: v tomhle období byla inflace na stu procent, zatímco v 90. letech na 33 procentech a v první dekádě nového tisíciletí na 28 procentech. Graf však vyvolává dojem, že devadesátá a „nultá“ léta představují strmější růst inflace než období 1910 až 1920. Takhle funguje pravicová propaganda stanice Fox News: skutečná data se prezentují v zavádějícím kontextu, aby divákům vsugerovala klamnou představu.

Možná se nám snaží vnutit dojem, že inflace byla vyšší kvůli konci směnitelnosti dolaru za zlato, k němuž došlo roku 1971. A opravdu se zdá, že řada přispěvatelů pod odkazovaným článkem to vnímá právě takto. To však zjevně není pravda. Inflace měla po většinu 80., 90. a „nultých“ let naprosto normální vývoj. Ano, 70. léta byla dekádou s nejvyšším růstem inflace (ta se vyšplhala na 104 procent oproti období 1910 až 1920). Jenže hlavním důvodem vysoké inflace 70. a počátku 80. let byl dvojí ropný šok v letech 1973 a 1979. Srovnáte-li inflacicenami ropy mezi léty 1973 až 1984, mají velice podobný vývoj. Počínaje koncem roku 1973 se ceny ropy během pár měsíců téměř ztrojnásobily. Chce někdo tvrdit, že to nemělo vliv na ceny ostatního zboží? Jen pro informaci – ropa se používá při přepravě zboží. Jaká náhoda, že inflace dosáhla vrcholu krátce po ropném šoku, a to hned dvakrát. A jaká náhoda, že poklesla v letech 1982 a 1983, sotva se ceny ropy strmě propadly. Zkrátka – nijak to nesouviselo s ukončením směnitelnosti dolaru ve zlato.

anglického originálu přeložil Aleš Drobek

Jakpak je dnes u nás doma?

Podívejte, jak s námi cvičila inflace v posledních letech

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů – nezaměstnanost, HDP, průměrné mzdy a další – hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 6. 2013 9:48, Mirek

Co se týče inflace a vzpomínek "co bylo kdysi levnější " , na to používám osobní srovnávací metodu ,která je u každého u nás individuální .

Kolik hodin potřebuji na to,abych si výrobek mohl koupit ,případně kolik kusů dané věci si mohu dovolit za hodinovou mzdu

S láskou třeba vzpomínám na doby ,kdy stál benzín do tátova "Pincka" 2,40 Kč - jenže v té době jsem měl v hutním nepřetržitém provozu hodinovou mzdu 10,90 Kčs Takže toho "báječně levného benzínu " jsem si tehdy mohl koupit 4,5 litru . Dnes se obě částky posunuly směrem nahoru a toho benzínu si koupím za svou hodinovou mzdu stejně . Stejně tak můžete srovnat cokoliv : chleba ,mléko ,energie ,bydlení ,televize .... něco je dnes v poměru k dřívějšku dražší ,něco výjde levněji ... , ale v tom celkovém mixu zjistíte ,že sice platíme neustále "víc " ,ale ve svém důsledku se máme stále více ,či méně - pořád stejně .

Na umření to není a na vyskakování také ne :o)

Hezký den všem !

Reagovat

 

+36
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 6. 2013 15:22, jezevec

zkuste porovnat třeba ford T.
kolik dolarů stál tenkrát, jaký je nominální přepočet této ceny na dnešní dolar - a za kolik byste nepoužitou fordku v zakonzervovaném stavu dneska prodal.
a rázem jste s přepočtama v říši snů.

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (23 komentářů)

25. 10. 2013 | 22:03 | Opolzer

USD ztratil od roku 1900do roku 2013 přes 80 % své hodnoty, zatím co Kč ztratila za tu samou dobu 300 % své hodnoty. Vyjádřeno hodnotou zlata " 1900 1 USD ... 1,5 gramu zlata 2013 " ...více

5. 8. 2013 | 20:04 | john

seznam smrdi holomek více

28. 6. 2013 | 7:03 | Pavel

Tenkrát byla lednička už známá a používaná věc. První lednička byla vyrobena už v roce 1748. Jen to bylo je pro ty opravdu nejbohatší. více

27. 6. 2013 | 18:17 | ....

To je zase článek, který autor vymyslel, když konal ranní potřebu. Stačilo mi na to přečíst si pár řádek. Patlal co napsal tenhle článek odvozuje naši životní úroveň od toho že tehdy neměli ledničku, my ji máme proto se máme...více

24. 6. 2013 | 21:22

Nebo jinak: ukazuje, že šikovně investovat, je lepší než škudlit peníze. Investovat znamená kupovat něco, co se zhodnocuje, nebo něco, co má hodnotu plus minus trvalou. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Gesce, Přidělení cílové částky, Cílování inflace, e-shopy, podnikání, zaměstnanec, andrej babiš, daňový bonus, obchodní zákoní, bankovní vklad, manažer, Státní dluh, IKS Eurobondový, podnik, brýlové obruby, marie zemanová, profilový fond, Termínovaný vklad Artesa STANDARD

4S26370, 3SI8345, 8B49930, 8T68191, 8B49930

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK