Něco takového tu ještě nebylo. Nová islandská vláda, do jejíhož čela se po volbách na konci dubna postavili euroskeptici ze Strany nezávislosti a Pokrokové strany, oznámila, že zastavuje rozhovory s Evropskou unií. Minimálně do referenda, které premiér Sigmundur Gunnlaugsson hodlá vypsat „nejpozději za čtyři roky“. „Rozhovory s Evropskou unií byly zastaveny, dokud se neuskuteční referendum na toto téma,“ prohlásil premiér. Vzhledem k tomu, že velká většina Islanďanů je v současnosti proti vstupu země do Evropské unie, je velmi nepravděpodobné, že by k pokračování rozhovorů vůbec někdy došlo.
Prestiž Evropské unie dostala pořádnou ránu, podobnou té, když vstup do Evropské unie odmítli v roce 1994 Norové (bylo to už druhé norské referendum se zamítavým výsledkem, první se konalo – tenkrát šlo o členství v předchůdci Evropské unie, Evropském hospodářském společenství – roku 1972). Norsko, nejbohatší stát Evropy, ovšem uspořádalo referendum ještě před zahájením rozhovorů...
Islandský krok nebyl žádný blesk z čistého nebe. Rozhovory už jednou přerušila z taktických důvodů i předchozí proevropská vláda v čele se sociálními demokraty, letos v lednu. To přišla na přetřes nejcitlivější témata, především rybolov. Vývoz ryb, hlavně jde o sledě a tresky, tvoří v současnosti 75 procent exportu ostrova, jenže po vstupu Islandu do Unie by ostrovní stát musel do svých vod vpustit rybářské lodě ze všech zemí společenství.
Navíc tu byla možnost, že Velká Británie a Nizozemsko budou blokovat vstup Islandu požadavkem na vyplacení odškodného za vklady svých občanů v islandských bankách. Při jejich krachu přišly statisíce britských a nizozemských občanů o téměř pět miliard dolarů. Odškodnění cizinců odmítla dvě referenda. Kdyby Reykjavík tyto škody musel proplatit, těžko by se Island z krize zotavil poměrně rychle –
Bohatý Island měl přitom velké šance být nejrychleji přijatým státem v historii Unie. Jako člen Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kam patří vedle něj a Norska ještě Lichtenštejnsko a Švýcarsko, má totiž už dnes s Evropskou unií do velké míry sladěné noty (asi 75 procent zákonů). Proto eurokomisař Štefan Füle před více než dvěma roky optimisticky prohlašoval: „Island by mohl rozšířit Evropskou unii společně s Chorvatskem.“
Pro půlmiliardovou Evropskou unii samozřejmě tři sta tisíc obyvatel navíc nic zásadního neznamená, ale mohlo jít o zajímavé rozšíření severozápadním směrem, důležité i z toho hlediska, že by vytvořilo určitý tlak na sousední Grónsko. To sice formálně spadá pod Dánsko, ve skutečnosti je ale víceméně samostatné. Navíc – bez ohledu na poddanství vůči dánské koruně – není součástí Evropské unie, ale jen jejím zámořským teritoriem, pro které neplatí unijní nařízení. Toto uspořádání je skutečností od roku 1985, Gróňané o něm rozhodli v referendu o tři roky dříve. Padesátitisícový ostrov v současnosti čelí invazi čínských těžařských společností, které na ostrově budují celá města. Grónsko totiž neoplývá velikým množstvím obyvatel, zato pořádným nerostným bohatstvím. A Číňané se těší nadějemi, že odtávání ledovce zpřístupní další a další bohaté zdroje.
Island by navíc byl po mnoha letech konečně přírůstkem, který by místo čerpání unijní pomoci do společného rozpočtu přispíval. Jenže politická a ani ekonomická přitažlivost dnešní Evropské unie není pro bohaté státy typu Islandu, Norska nebo Švýcarska taková, aby se rozhodly řady jejích členů rozšířit.
O členství tedy usiluje jen skupina chudých a geopoliticky neukotvených států v okolí Evropské unie, jako jsou postjugoslávské republiky, Moldávie, Ukrajina či Gruzie. Na druhé straně Unie velice hazarduje se zájmem Turecka, dnes jedné z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa, s nímž rozhovory prakticky stojí a jehož členství například dnešní německá vláda fakticky blokuje. Podle většiny pozorovatelů je proto jen otázka času, kdy Ankara bouchne dveřmi podobně jako Island. To ovšem bude jinačí rána.
Autor je redaktor MF Dnes a Lidových novin
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
