Nevypadá jako bankrotující země. Ale je. Reportáž z Kypru

Luboš Palata | rubrika: Publicistika | 27. 3. 2013 | 14 komentářů
Šest set tisíc Kypřanů musí vymyslet, čím se v příštích letech živit. Bez ohledu na unijní pomoc a odvrácení hrozby státního bankrotu Kypr definitivně končí jako kapesní bankovní velmoc.
Nevypadá jako bankrotující země. Ale je. Reportáž z Kypru

Je pondělí 25. března večer a Kypr má za sebou oslavu státního svátku, Den nezávislosti, který se tady v řecké části Kypru slaví společně s pevninským Řeckem. Ulice jsou vyzdobené kyperskými a řeckými vlaječkami a to spojení dnes nepostrádá ironický podtext. Bylo to právě Řecko, jeho dluhová a ekonomická krize, která zničila místní bankovní sektor, jenž dobře živil velkou část místních lidí.

V zemi, kde je už v tyto dny hodně přes dvacet stupňů ve stínu, všechno se zelená a kvete, kde se tvrdost zimy měří tím, kolik týdnů prší a kolik vody teče jinak vyschlými koryty řek, nevypadá ani státní bankrot tak, jak by člověk očekával.

Co na to euro?

Zdroj: Peníze.cz, zvětšíte klikem

Euro na to ani nic. Pokud byste čekali, že zpráva o tom, že banky jedné ze zemí eurozóny dostaly nařízeno pořádně zakrojit do vkladů svých zákazníků, otřese důvěrou v euro, čekali byste marně. Nic velkého. Vůči dolaru sice nějakou chvíli bylo euro na čtvrtletním minimu, ale nešlo o žádný pád. Z grafu kurzu vůči koruně bychom si žádnou politickou ani ekonomickou anomálii netroufli zkoušet vyčíst. 

Plán na zdanění vkladů přišel v sobotu 16. března. 

Další kurzy měn na Peníze.cz

Hazardéři na dně

Oslavy státního svátku nejsou nějakým důvodem k protestům, lidé se přišli bavit a slavit a možná i trochu zapomenout na to, co je čeká. „Možná, že to, co se dohodlo teď, je lepší. Ale to, že ‚normální lidé‘ o nic nepřijdou, je blbost. Znám spoustu lidí, kterých se to dotkne, a nemusí jít o žádné boháče,“ říká mi v Nikósii mladý prodavač z novinového stánku, jednoho z mála obchodů, které mají ve sváteční den otevřeno. „Nikdo ale neví, co se bude dít za měsíc, za dva, co bude za rok. Teď sice část peněz zaplatí Rusové, ale co tady bude, až odejdou? Čím se budeme živit?“

Člověk totiž nemusí být bankovním expertem, aby si dovedl spočítat, že díky pomoci Evropské unie a mimořádnému zdanění vkladů nad sto tisíc eur, zdanění v řádu desítek procent, se sice země vyhnula státnímu bankrotu, ale Kypr jako „malá bankovní velmoc“ Středomoří skončil.

Skončil plným právem. To, co předvedli místní bankéři v době řecké krize, kdy kupovali řecké dluhopisy, kterých se už všichni zbavovali, odporovalo selskému rozumu. S penězi svých klientů tak neuvěřitelně hazardovali a nyní oprávněně ponesou následky. Ne ale sami.

Ruské dojné krávy

Vedle vrstvy nejbohatších Kypřanů, z nichž ale mnozí už dávno ukryli své peníze do relativního bezpečí londýnských či švýcarských bank, kyperskou bankovní krizi nejvíc odnesou místní Rusové. „Já už jsem to jednou zažila. V Rusku, v devadesátých letech, kdy nás o úspory připravil Jelcin. A teď to musíme zažívat znova,“ říká stejně jako mnozí jiní čtyřicátnice Naděžda, která už léta žije v Larnace.

Kyperská bankovní krize přitom neničí nějaké ruské oligarchy, ale ruskou střední třídu, která sem na Kypr uprchla před Putinem se stovkami tisíc, maximálně miliony dolarů. Jen část z nich má původ v divoké privatizaci devadesátých let, kdy sem z Moskvy skutečně létala letadla s cestujícími, kteří měli kufry plné peněz.

Anketa

Kde je Kypr?

Kypřané si Rusy zamilovali, protože na rozdíl od jiných imigrantů – najdeme tu třeba britské či německé penzisty – oni rozhazovali peníze plnými hrstmi. Předražené domy, předražené služby, luxusní zboží, drahé restaurace, soukromé školy, to všechno byl vysoce výnosný byznys, kterým padesát tisíc Rusů na šestisettisícovém Kypru živilo velkou část obyvatelstva. A samozřejmě také místní banky, v nichž ještě teď mají dvacet až třicet miliard dolarů. „Ano, spousta našich říká, že se stěhuje pryč, ale uvidíme,“ říká Naděžda, která se sama z Kypru nechystá.

Když ne Rusové, zbývá už jen plyn

Úplně se Kypr nezhroutí ani s odchodem ruských peněz a likvidací velké části bankovnictví. Pořád zůstává daňovým rájem, kde se platí firemní daně ve výši deseti, respektive nyní po zvýšení přibližně dvanácti procent, takže různé společnosti a firmy z Evropské unie tu zřejmě svá sídla nadále ponechají. Nezmizí ani turisté, kterých sem ročně přijede kolem dva a půl miliónu. To jsou ale v lepším případě jen dvě třetiny ekonomiky, jež jinak téměř nic neprodukuje.

Nebyli by to ale Kypřané, aby si už nenašli nějakou naději do budoucna. „Když padnou banky a odjedou Rusové, máme jedinou naději – že začneme ve velkém brzy těžit zemní plyn,“ říká nikosijský student Fotis, který si v pondělí užívá volna s kamarády. „V moři je ho prý dost na to, abychom byli všichni bohatí,“ usmívá se.

Plyn se však ve velkém bude reálně těžit za tři až pět let. Problém, z čeho žít, budou Kypřané mít obrazně i ve skutečnosti už teď. Kyperské banky, které se měly po krizových dnech v úterý otevřít, zůstaly zavřené. Prý do čtvrtka.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin; úvodní foto isifa/MAFRA/Tomáš Krist

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+15
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 14 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

28. 3. 2013 14:58

Dneska je to 100 000 EUR, ale nic nebrání tomu, aby se to šmahem snížilo na třeba o nulu že? Do krámu se hodí vše. To že chytré evropské mozky (to jsou ti z těch výborných škol na západě ne?) vymyslí takovýhle bastl, to už přehlédne jedině slepý! CO nejdřív vystřelit z té EU a konečně si začít hrabat na vlastním písečku bez toho, aby nám do toho někdo kecal a žvatlal a my ho ještě blahořečili, protože je ze západu.

Zobrazit celé vlákno

+3
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Očima expertů: Zdanění vkladů byl trest za nízké kyperské daně. Takže u nás nehrozí

22. 3. 2013 | Ondřej Tůma | 16 komentářů

Očima expertů: Zdanění vkladů byl trest za nízké kyperské daně. Takže u nás nehrozí

Mohlo by ke zdanění bankovních vkladů dojít i v Česku? Kdy? Zeptali jsme se ekonomů Aleše Michla a Pavla Kohouta. Náměstka ministra financí Radka Urbana, zástupce ČNB Lubomíra Lízala... celý článek

Kypr: Pandořina skříňka otevřena!

19. 3. 2013 | Lars Christensen | 22 komentářů

Kypr: Pandořina skříňka otevřena!

Kypr je jedna z pěti zemí, která zažádala své kolegy v eurozóně o finanční pomoc. Ta přislíbila deset miliard eur, ne však zadarmo. Středomořský stát má jednorázově zdanit všechny vklady... celý článek

Malé peníze: Kam schovat prachy? Lepší Kypr, nebo mrazák?

13. 6. 2012 | Jan Müller | 6 komentářů

Malé peníze: Kam schovat prachy? Lepší Kypr, nebo mrazák?

Minulou středu odpovídal Jan Müller z webu Malé peníze na dotaz čtenáře, který chtěl – obávaje se politického vývoje, který nebude přát majetným – vědět, jak bezpečně uchovat peníze... celý článek

Očima expertů: Jak dál v eurozóně? Půjde někdo letos z kola ven?

27. 1. 2012 | Ondřej Tůma | 3 komentáře

Očima expertů: Jak dál v eurozóně? Půjde někdo letos z kola ven?

Situaci v eurozóně se stále nepodařilo příliš uklidnit. Půjde ještě letos nějaký stát z kola ven? Přečtěte si, co si o tom myslí ekonomové Tomáš Prouza a Petr Mach, podnikatel Tomio... celý článek

Krize jedna báseň

6. 1. 2012 | Michal Kašpárek | 4 komentáře

Krize jedna báseň

Eurozóna je prý marodící činčila. Když si tohle přečtete v novinách a náhodou máte v šuplíku pár diplomů ze studentských literárních soutěží, vjede vám krev do hlavy. Inspirace! Po... celý článek

Partners Financial Services