Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Dát, či nedat 90 miliard na záchranu eurozóny?

| rubrika: Očima expertů | 16. 12. 2011 | 8 komentářů
Lídři eurozóny nás žádají o půjčku 90 miliard korun. Potápí se loď a má případně cenu pokoušet se ji zachraňovat? Ptali jsme se Aleše Michla, Pavla Kohouta, Petra Macha, Tomia Okamury a dalších osobností.
Očima expertů: Dát, či nedat 90 miliard na záchranu eurozóny?

Půjčit, či nepůjčit? Toť otázka, se kterou si nyní lámou hlavu premiéři mnoha evropských zemí. V českých médiích se stala případná devadesátimiliardová půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eurozóny hlavním ekonomickým tématem. Okamžitě se vyrojila řada zastánců i odpůrců tohoto kroku. „Je to stejné jako házet peníze do koše.“ – „Dnes podáme prst, brzy přijdeme o celou ruku.“ – „Pokud peníze nepůjčíme, skončíme na periferii Evropy.“ – „Lepší pomáhat záchraně eurozóny než se podílet na jejím rozpadu“ – to jsou jen některé z názorů, které jsme mohli v posledních dnech zaslechnout. Opět to jen ilustruje velkou nejistotu a názorovou roztříštěnost, která je pro dobu současné dluhové krize tak typická.

Jsme na palubě. Ale nejde loď ke dnu?

Předseda vlády Petr Nečas nemá jistě klidné spaní. Opět byl postaven před problém, jehož řešením si může získat politickou oblibu na domácí scéně, zato u evropských lídrů si pořádně zavařit. „Považuji situaci, kdy by Česká republika jako jediná zůstala mimo, za politicky velmi komplikovanou. Na druhé straně si uvědomme, že z nečlenských zemí eurozóny se možnost poskytnutí půjčky týká pouze poloviny, zbylé země totiž samy čerpají pomoc od Mezinárodního měnového fondu,“ řekl premiér na úterní tiskové konferenci a připustil, že se osobně přiklání spíše k tomu, aby se Česká republika pomoci neúčastnila. Ministr financí Miroslav Kalousek pak v rozhovoru pro Český rozhlas vysvětloval, že jde spíše o otázku zahraniční politiky: „Z hlediska zahraničněpolitické orientace jsem přesvědčen, že to není otázka, zda Česká republika půjčí nebo nepůjčí. Protože bez těch našich 90 miliard – byť astronomických, ale z hlediska finanční potřeby řešení krize je to malá částka – se každý obejde. Je to prostě zpráva, kterou Česká republika řekne – Jsme na palubě se svými spojenci, nebo ne.“

A co si o tom myslí námi oslovené osobnosti ze světa financí a byznysu? Měla by podle nich Česká republika půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu požadovaných 90 miliard na záchranu eurozóny?

PETR MACH

ekonom

Petr Mach
+94
Líbí
Nelíbí

Neměla, není to výhodná půjčka. Mezinárodní měnový fond půjčí tyto peníze příští rok Itálii, zřejmě na pět let. Když pak za pět let nebude Itálie schopná tuto půjčku splatit, nebude nám ji ani Mezinárodní měnový fond schopen vrátit. Je zde tudíž velké riziko, že bychom o těch 90 miliard korun zcela přišli. Další nevýhodnost je v tom, že MMF chce od nás tu půjčku velmi levně, za úrok menší než jedno procento. Když půjčila Česká národní banka na přání vlády před rokem a půl jednu miliardu eur (26 miliard korun) za stejným účelem, zavázala se vláda platit centrální bance ušlý zisk – za pět let to dělá celkem 2,5 miliardy korun. Tato částka přispěla ke zvýšení našeho státního dluhu. Nyní by ta částka měla být třiapůlkrát větší, tedy další devítimiliardový výdaj ze státního rozpočtu na dotovanou půjčku pro MMF na eurozónu. Ať měnovému fondu na záchranu Itálie půjčí Německo a Francie, pro nás je lepší jim nepůjčovat.

PETR TEPLÝ

ekonom

Petr Teplý
-78
Líbí
Nelíbí

Jednoznačně ano, problémy eurozóny jsou i problémy České republiky. Navýšení půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond již proběhlo v roce 2009 za cirka 20 miliard korun a prakticky se tím nikdo nezabýval. Je pravda, že dalších 90 miliard může pro státní rozpočet znamenat ročně náklad dvě až tři miliardy, jakožto kompenzaci úrokové ztráty, kterou by národní z této operace měla. Půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu jsou úročené zpravidla nulovým úrokem, rozdíl každý rok ministerstvo financí České národní bance dorovnává.

Je třeba myslet dlouhodobě a pro Českou republiku je lepší spíš se podílet na záchraně eurozóny než na jejím rozpadu (i když se domnívám, že eurozóna v současné podobě nepřežije rok 2013). Na druhou stranu je pochopitelné, že některé strany se snaží nahnat politické body na euroskepticismu a doporučují půjčku měnovému fondu neposkytnout, což je krátkodobě dosti omezený pohled. Inu, svět chce být klamán a politici chtějí získat hlasy, nic více, nic méně.

TOMIO OKAMURA

viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Tomio Okamura
+155
Líbí
Nelíbí

Není jediný rozumný důvod. Je to asi tak, jako by zadlužený miliardář zazvonil u souseda popeláře a chtěl po něm část jeho úspor. V prvé řadě musí předlužené státy žádat o solidaritu a uskrovnění svoje občany, a nikoli jejich daleko chudší sousedy. Nechtějte po lidech, aby platili víc za potraviny kvůli tomu, aby si v Řecku, Itálii či jinde zachovali svůj životní standard a vysoké příjmy daleko vyšší, než mají občané České republiky. To může napadnout jen blázna. Peníze, které chybí, se přece nevypařily, z velké části je projedli právě občané těchto států. Oni si žili nadstandardně a teď je čas peníze splatit. Chtít to po druhých je přece absurdní. Připomeňme, že Česká republika je také zadlužená a nemá vlastně z čeho půjčovat – tedy musí si půjčit, aby půjčila. Eurozóna potřebuje a vždy potřebovala mimojiné finanční disciplínu a zdravé národní ekonomiky. Půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu eurozónu nezachrání, ale 90 miliard dalšího dluhu zásadně přitíží české ekonomice, protože bankroty jsou neodvratné a všechny půjčené peníze věřitelé už zpět rozhodně nedostanou.

A nakonec – státy před krachem potřebují jediné: zbankrotovat a svou ekonomiku zgruntu překopat. Půjčka to nezachrání, jen oddálí. A jen totální demagog a lhář může něco povídat o izolaci těch, co nepůjčí. V jakémkoli neštěstí umíme být velmi solidární s postiženými celého světa. Řešit cizí ekonomické zločiny a udržovat komukoli nezasloužený a neodpracovaný vysoký životní standard rozhodně nepatří k morální povinnosti kohokoli ke komukoli.

ALEŠ MICHL

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Aleš Michl – ekonom, analytik Raiffeisenbank
+35
Líbí
Nelíbí

Klidně, ale ať nám platí úrok s přirážkou 0,5 až 1 procentní bod nad to, za co si stejnou sumu můžeme půjčit na trhu.

PAVEL KOHOUT

ekonom

Pavel Kohout - ekonom, ředitel pro strategii společnosti Partners
+84
Líbí
Nelíbí

Na jakou záchranu eurozóny? Eurozóna není ohrožena. Pokud je něco ohroženo, pak evropské banky – a v tom případě by se věci měly nazývat správným jménem. Měl bych možná obavy ani ne tak z rizika, že se půjčka nevrátí – Mezinárodní měnový fond dokáže poskytnuté úvěry účinně vymáhat – jako spíš z toho, že po podaném prstu bude následovat celá ruka a že český souhlas s touto akcí bude v budoucnu vykládán jako precedent pro další, mnohem finančně náročnější akce.

Pokud bychom měli přece jen „solidárně“ přispět, mám návrh. Vzdejme se části evropských dotací. Stejně nejsou prakticky nikdy použity na něco rozumného, pouze podporují korupční prostředí a kazí ekonomiku. Dotace jsou otrávená návnada, která má vytvořit důvod, proč bychom měli poslouchat podle principu „kdo platí, poroučí“. Vzdejme se dotací, budeme svobodnější a budeme mít čistší hospodářské prostředí. Pochopitelně bychom měli do evropského rozpočtu přispívat jen do té míry, aby bilance zůstala vyrovnaná. V ideálním případě bychom platili nulu a dostávali nulu, ale k tomu asi bohužel nedojde.

PATRIK NACHER

provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Patrik Nacher - provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com
+43
Líbí
Nelíbí

Půjčovat peníze má smysl tam, kde se tím někomu a něčemu reálně pomůže. Musí to mít nějaký užitek a nemusí vždy jít jen o peníze. Státy si navzájem pomáhají například při přírodních katastrofách a na tom je krásně vidět, že se k této podpoře v různých sbírkách připojují i jednotlivci. V tomto případě ovšem nejde o pomoc v užitečném slova smyslu, ale o přisypání peněz do systému, který prostě nefunguje. Evropská administrativa je drahá, nekonkurenční, státy si žily a žijí na dluh, starý dluh se vytlouká novým dluhem. Přijetí eura bylo spíš politickým než ekonomickým projektem a my nejsme jeho součástí. Domnívám se, že posílat tam peníze je stejné, jako je házet do černé díry. Třeba se za půl roku ukáže, že to nestačí, a co pak, kdy tohle skončí? Podívejme se na vývoj dluhové krize v Řecku, ještě před rokem a něco řecký premiér prohlašoval, že zahraniční pomoc nepotřebuje. Zkusme udělat sbírku mezi lidmi, kolik peněz se asi vybere? A vyhrožování, že skončíme na periferii je politická proklamace eurohujerů, na principu volného pohybu osob, zboží a služeb se nic nemění.

JAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Jan Traxler
+36
Líbí
Nelíbí

Osobně jsem kategoricky proti tomu vyhazovat peníze oknem. Nedělám to doma, nedělám to v práci a nelíbí se mi, ani když to dělá ministerstvo financí, natož Česká národní banka. Vy byste snad někdo půjčili sousedům peníze, když víte, že je zpátky nikdy nesplatí, jenom kvůli dobrým vztahům se sousedy nebo proto, že to udělali Novákovi, a tak vy musíte taky? Takže rozhodně jsem proti tomu posílat peníze na podporu Titaniku.

Mimochodem si myslím, že je nesmysl chtít po zemích neplatících eurem půjčku z devizových rezerv. Devizové rezervy jsou v podstatě aktiva centrální banky v cizí měně. Centrální banky ty peníze nemají v trezoru, ale zpravidla v dluhopisech. Česká národní banka nezveřejňuje aktuální přesné měnové složení rezerv, ale určitě velká část bude v amerických dluhopisech a velká část v evropských dluhopisech. Které si asi ČNB vybere prodat, aby mohla poslat peníze Mezinárodnímu měnovému fondu? Tipuji, že dluhopisy denominované v euru. A velmi pravděpodobně dluhopisy Itálie, Španělska a dalších problémových států. Takže tímto krokem tak akorát centrální banky podpoří výprodej těchto dluhopisů. Není to postavené na hlavu? Závěr: ať se ČNB eurových rezerv zbaví, dokud mají ještě nějakou cenu. Ale do Washingtonu bych je neposílal.

LUKÁŠ KOVANDA

ekonom a publicista

+27
Líbí
Nelíbí

Anketa

Kdo podle vás promluvil nejrozumněji?

Jednoznačně ne. Tedy pokud si každý z občanů České republiky, včetně nemluvňat, nechce (když jsou nyní Vánoce za dveřmi) zkusit, jaké je to být Ježíškem a darovat – komu vlastně? – ze svého zhruba devět tisíc korun. Já osobně takovým Ježíškem být nechci. A zjevně jím nechce být ani podstatná část Britů či dokonce Estonců – kteří eurem přímo platí.

À propos: kde jsou ty časy, kdy Mezinárodní měnový fond fungoval jakožto instituce zprostředkovávající finanční pomoc (jak efektivní, to nyní neřeším) třetímu světu. Nyní tedy už tento fond, jak vidno, spíše slouží coby ústředna multimiliardových transferů mezi poměrně vyspělými státy. Jeho přetvoření do této podoby má ještě na nějaký čas oddálit nevyhnutelné, totiž bolestivý kolaps politického (bohužel, nikoli ekonomického) a předčasně spuštěného „projektu euro“. Proto se obávám, že transferová ústředna pro bohaté s kódovým označením MMF může zažít ještě jeden přerod, a sice do podoby jakési úderné pěsti „euromantiků“, kteří budou mít opět nebezpečně jasno: „Kdo nejde s námi (rozuměj, kdo nechce být Ježíškem – i proti své vůli), jde proti nám!“

A jaký je váš názor? Měli bychom se devadesátimiliardovou půjčkou podílet na zachraňování eurozóny? Napište nám do diskuze.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+10
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 12. 2011 8:08, MoB

Moc se mi líbil návrh Pavla Kohouta na vzdání se evropských dotací - vidím v tom naději minimalizovat podivné finanční transfery v EU, což by celému hospodářství jenom pomohlo. Ale to nikdy neprojde: politici si zvykli mávat peněženkou s logem EU, je to pro ně skvělá možnost korumpovat voliče. Takže jakkoliv by to bylo rozumné, nikdy k tomu asi nedojde.

Reagovat

 

+7
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 12. 2011 12:12, No

nejdříve bychom si měli ujasnit co vlastně chce EU:
Evropa přijala jedinou možnou strategii a tou je kombinace dvou postupů:
1. Kvantitatívní uvolňování a oslabování eura ( tak platí všichni ) a
2. vytvoření záchraných fondů, jejichž úkolem je brzdit pád eura a současně ty dluhopisy, které nevykoupí ECB budou i nadále v platnosti a zadlužené státy z nich budou muset platit alespoň úroky.
Výkřiky, jako nedávejme nic a pod. mohou vést jen k tomu, že brzdný měchanismus záchraných fondů bude menší a euro oslabí o hodně více. Proděláme tak jako tak, jde jen o to, abychom prodělali co nejméně.

Domnívám se, že ze strukturálních fondů EU do konce roku 2013 stejně nevyčerpáme celých 700 miliard Kč, proto doporučuji se nevyčerpané částky zříci ve prospěch záchraných fondů a z devizových rezerv ČNB doplatit jen případný zbytek.

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

26. 12. 2011 | 12:27 | Jaroslav Tůma

Jsem zásadně proti půjčce.Ať si laskavě utáhnou opasky. Argumenty pana Kalouska jsou jen samé nelogické kecy. Je to půjčka do černé díry. více

18. 12. 2011 | 13:35 | Petr K.

Kohokoliv se ptám na otázku, jestli půjčit, či nikoliv a proč tak jednat, nikdo mi ještě neodpověděl že je pro půjčku. Půjčka neni řešení a navíc je v tomto případě vysoce riskantní. Nevěřím v zázraky. Země eurozóny by si...více

16. 12. 2011 | 12:12 | No

nejdříve bychom si měli ujasnit co vlastně chce EU: Evropa přijala jedinou možnou strategii a tou je kombinace dvou postupů: 1. Kvantitatívní uvolňování a oslabování eura ( tak platí všichni ) a 2. vytvoření záchraných...více

16. 12. 2011 | 11:28 | en

Máme co dělat sami se sebou, tak proč finance zatěžovat ještě víc? Není žádný důvod. Já nikomu nic dát nechci, protože pravidla půjčky jsou velmi nejistá, nemluvě o účinku této částky na obou stranách. více

16. 12. 2011 | 9:16 | eďa

Tohle je přece jednoduchá hra. Nechat zemi pořádně zadlužit a pak ji poslat do exekuce-do výprodejů za pár šupů. Ti, co si na tom nahrabou, samozřejmě jsou pro dar 90 mld., ale to je teprve začátek bianco směnky, kam si...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Složené ukazatele, Devizový trh, Výrobní faktory, sleva, telefónica, daňové úniky, daň z příjmů, andrej babiš, radomil bábek, výpalné, implementace, Milan Vaníček, deeorange, ČP Invest Český, prediktivní trh, augustp pinochet, výkon trestu, Variabilní životní pojištění

1T31308, 5E30844, 7B54457, 7T41122, 7T41122

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK