Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Proč do toho politici pořádně nepraští?

| rubrika: Očima expertů | 2. 12. 2011 | 7 komentářů
Vrcholní evropští politici v čele s Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym přešlapují na místě. Dluhová krize se tím jen stupňuje. Zeptali jsme se předních českých ekonomů, proč se politici neodhodlají k razantnímu řešení situace.
Očima expertů: Proč do toho politici pořádně nepraští?

Eurozóna se stále víc propadá do dluhové krize, která decimuje jednu evropskou ekonomiku za druhou. I když se naléhavost situace každým týdnem zvyšuje, politici jen stále dokola hovoří o možných řešeních, která by „teoreticky“ mohla zabránit nejhoršímu. Dluhová krize však potřebuje především řešení praktické, a to jako sůl. Razantní kroky se však neustále odkládají. Čeká se snad na ještě větší průšvih? Ekonomové z celého světa nevěřícně kroutí hlavou nad tím, proč se „finální řešení“ oddaluje na dobu, kdy jeho následky budou ještě mnohem bolestivější. Nejde tedy spíš o krizi politickou, když těmi, kdo v současné době nejvíce znervózňují finanční trhy, jsou právě političtí lídři evropských velmocí? Ti si navíc jistě velmi dobře uvědomují, že by jim dobře myšlené zásahy na globální scéně mohly podřezávat větev u nich doma. A do voleb není vůbec daleko.

Jak se na současnou situaci dívají námi oslovené osobnosti ze světa financí? Proč se podle nich evropští politici neodhodlají k razantnějším krokům při řešení dluhové krize?

MARTIN PROKOP

ekonom, analytik Next Finance

Martin Prokop
+15
Líbí
Nelíbí

Evropští politici jednoduše nemají dostatek nástrojů k tomu, aby dokázali dluhovou krizi zvládnout. Nebo jednotlivé země eurozóny nejsou jednotné a nedokážou se shodnout na jednom řešení. Jsou zde návrhy na větší zapojení Evropské centrální banky, která by mohla ve velkém vykupovat dluhopisy předlužených zemí, nebo jsou zde návrhy na zavedení jednotného evropského dluhopisu. Ani tato opatření by ale nepomohla eurozóně z krize. První varianta by pouze vyvolala hyperinflaci, pomocí druhého návrhu se pouze řeší dluhy novými dluhy. V obojím případě je to cesta do pekel. Pak je zde návrh na větší integraci a vetší kontroly národních rozpočtů. To je sice pěkné, ale vůbec to neřeší podstatu problému, kterým jsou dluhy. Ani integrací se tak dluhové problémy nevyřeší.

TOMÁŠ VLK

ekonom, analytik Patria Finance

+13
Líbí
Nelíbí

Asi považují krizi za menší hrozbu než ztrátu popularity a doufají, že se problémy stále dají odsouvat. Tato iluze ale nakonec vyprchá a tvrdá opatření budou muset přijít. Bohužel pak budou bolestivější, než kdyby se jednalo s předstihem.

PAVEL KOHOUT

ekonom

Pavel Kohout - ekonom, ředitel pro strategii společnosti Partners
+64
Líbí
Nelíbí

Politici nechápou podstatu situace. Nevědí, proč krize vznikla. Obviňují finanční trhy – přitom tyto trhy podporovaly euro a evropské vlády až do posledních chvil. Domnívají se, že jde jen o krizi několika málo nezodpovědných vlád v čele s Řeckem. Ve skutečnosti je Řecko jen malá ryba. Tou skutečně velkou rybou je evropský bankovní dluh, který je asi třikrát velký ve srovnání se státním dluhem. Merkelová a Sarkozy mají jen matné ponětí o fungování finančních trhů. Nemají vzdělání ani praxi v tomto oboru. Pouštěli byste se do náročné operace srdce bez lékařského diplomu a bez atestací? Asi ne, že. Ve financích je však běžné, že politikové uplatňují při řešení odborných problémů svůj laický rozum, a co hůře, politická dogmata.

Tedy: neodhodlají se, protože nevědí, co dělat. Fiskální unie? To by znamenalo, že Německo bude dotovat zbytek eurozóny ještě víc než dosud. Krizi by to stejně nevyřešilo. Daň z finančních transakcí? To je další zoufalost, která také nic neřeší. Záchranný fond stability, EFSF? Ten je úplně legrační. Když zůstane malý, bude k ničemu. Když bude velký, ohrozí samotné zachránce. Krize bude nakonec vyřešena jediným možným způsobem; nejprve ale bude nutné vyzkoušet všechny nesprávné způsoby.

ALEŠ MICHL

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Aleš Michl – ekonom, analytik Raiffeisenbank
+21
Líbí
Nelíbí

Ve Francii budou prezidentské volby v roce 2012. V Německu parlamentní volby v roce 2013. V USA budou prezidentské volby v roce 2012. V Číně budou v roce 2012 volby do čela komunistické strany. V Rusku budou prezidentské volby v roce 2012. Každá z těchto „nej“ velmocí je takhle blízko k volbám. Myslíte si, že se dohodnou na nějakém společném řešení, když bude každý mít v hlavě ještě více než normálně ten svůj vlastní zájem?

JAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Jan Traxler
+13
Líbí
Nelíbí

On totiž nikdo neví, jak ji vyřešit. Jediné, co můžeme, je oddálit výbuch a připravit řízenou demolici. To je tak vše, co jde dělat. Jenže všechny varianty řízené demolice jsou politicky neprůchodné. Kdo si sám odhlasuje hyperinflaci? Kdo si odhlasuje rozprodej národního majetku?

RICHARD SIUDA

ekonom, ředitel prodeje Conseq

Richard Siuda
+20
Líbí
Nelíbí

Vidím dva důvody. Za prvé jsou to politické body, které budou vlády u většiny veřejnosti logicky ztrácet v okamžiku, kdy budou realizovat úsporná opatření – ta totiž nemohou znamenat nic jiného než snižování stavu nebo platů státních zaměstnanců, snižování sociálních dávek nebo zpřísňování pravidel pro jejich získávání, méně služeb zdarma, vyšší daně. Z těchto opatření nebude nikdo z nás skákat nadšením.

A za druhé – nikdo vlastně přesně neví, jaké je to úplně správné řešení. Razantní úspory mohou dočasně zpomalit ekonomiku, což znamená nižší výběr daní, vyšší nezaměstnanost, a tedy více lidí s rukou nataženou pro sociální dávky atd. A to zase působí tlak na rozpočet – když se rozhodnete snižovat výdaje, musíte je snížit více, než skutečně potřebujete, protože musíte počítat i s propadem příjmů. Problém vysokého zadlužení si evropské země „budovaly“ desítky let a nyní je to opravdu veliký parník, jehož kormidlem když otočíte, bude chvíli trvat, než zaregistrujete změnu směru. A jakákoliv zmínka o změně směru je vašimi pasažéry nesena velmi nelibě.

LUKÁŠ KOVANDA

ekonom a publicista

Lukáš Kovanda
+16
Líbí
Nelíbí

Anketa

Kdo je vám se svým názorem nejblíž?

Protože jim zkrátka chybí odhodlání! Aby se totiž politik mohl odhodlat, musí za sebou cítit podporu podstatné části voličstva (či armády – ale to je spíš záležitost diktátorských režimů). Politici typu Merkelové či Sarkozyho možná cítí jakous takous podporu „svého“, německého či francouzského, voličstva na národní úrovni, ale nikoli – což je přirozené – elektorátu evropského (takový elektorát totiž pochopitelně ani neexistuje). Odhodlání se jim tak přirozeně dostává jen k obhajobě z celoevropské perspektivy spíš jen parciálních zájmů, totiž německých či francouzských, které jsou navíc mnohdy protichůdné – zvenčí se to pak jeví jako nedostatečná razance.

Předešlá generace politiků – Kohl, Mitterrand a spol. – měla, stejně jako jejich voliči, ještě přímou zkušenost s druhou světovou válkou. Idea zabránění jejímu opakování je spojovala natolik silně, že se dokázali přenést přes parciální odlišnosti a směřovat vstříc vizi – asi příliš naivní, jak dnes vidíme – jednotné Evropy. A Barroso, van Rompuy a spol.? Těm chybí odhodlání „z definice“ – nebyli vlastně nikým zvoleni. Jsou to jen úředníci, kteří byli do funkcí dosazeni nepříliš průhlednými zákulisními dohodami. Ti by zřejmě nejradši řešili podružnou problematiku typu harmonizovaného zakřivení banánů, ale k odhodlanému státnickému působení v krizové době jim chybí jakýkoli autentický voličský mandát, jakákoli dlouhodobá vize.

Jaký je váš názor? Proč evropští politici při řešení dluhové krize nejednají razantněji? Napište nám do diskuze.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

9. 12. 2011 10:35, Neugebauer

Barroso a van Rompuy jsou směšné figury, politici jsou otroci svých voličů, ale hlavně zrušit pohodlný život Evropanů na úkor jiných a svých dětí nelze změnit bezbolestně v Bruselu. Pouze bolestně a zdlouhavě přímo na místě.

Reagovat

 

+1
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

2. 12. 2011 12:53, Pavel

Sice trochu OT, ale nedá mi to. Viděl jsem krásné označení dvojice Merkelová - Sarkozy zkratkou z jejich jmen: Sarkom. Jejich působení má pro Evropu naprosto stejně smrtící účinky.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

9. 12. 2011 | 10:35 | Neugebauer

Barroso a van Rompuy jsou směšné figury, politici jsou otroci svých voličů, ale hlavně zrušit pohodlný život Evropanů na úkor jiných a svých dětí nelze změnit bezbolestně v Bruselu. Pouze bolestně a zdlouhavě přímo na místě....více

4. 12. 2011 | 5:35 | Luboš

Barroso a van Rompuy jsou směšné neschopné a těžce placené figurky. Tito pitomci pomohou EU do hrobu, ale jejich konta budou tučná. více

2. 12. 2011 | 15:20 | eďa

Proč si všichni myslí, že jejich zaplavelené pole obdělá zvolený zastupitel. To je přece mýtus. více

2. 12. 2011 | 13:19 | j. fišer, třebíč

proč nejsou razantní? To je důsledek neznalosti demokracie! Komu jsou politici zodpovědní? Svému svědomí? Všichni víme, jak může být svědomí gumové. Všichni se musí zodpovídat tomu, kdo je jmenoval do funkce! Každý,...více

2. 12. 2011 | 12:53 | Pavel

Sice trochu OT, ale nedá mi to. Viděl jsem krásné označení dvojice Merkelová - Sarkozy zkratkou z jejich jmen: Sarkom. Jejich působení má pro Evropu naprosto stejně smrtící účinky. více

Čtenáři také navštívili

19. 11. 2011 |  | 8 komentářů

Aleš Michl: Vyšší daně, regulace, marná pomoc jihu? Vždyť to nemá logiku!

Proč by podle ekonoma Aleše Michla byl nejrozumnějším řešením dluhové krize bankrot Řecka a dalších nesolventních států? Co má naše vláda společného s politiky jižanských zemí? Přečtěte si v exkluzivním...

18. 11. 2011 |  | 9 komentářů

Očima expertů: Jsme otroci mocných bankéřů?

Chamtiví bankéři – viníci dluhové krize, jež stahuje smyčku kolem krku obyčejných lidí. Ti svůj vztek dávají najevo v ulicích. Mají bankéři opravdu vliv, jaký se jim připisuje? Ptáme se šéfa české Transparency...

25. 10. 2011 |  | 14 komentářů

Největší krize, o které se nepíše

Že hlavním problémem dnešního světa je finanční krize? Ale kdepak. Něco daleko horšího!

11. 7. 2011 |  | 1 komentář

Mojmír Hampl: Ztratili jsme schopnost posoudit, čím reálnou ekonomiku zatížíme

„Čím víc je v Unii dokumentů, které se tématem konkurenceschopnosti na papíře zabývají, tím víc je konkrétních rozhodnutí a opatření, která konkurenceschopnost fakticky podkopávají,“ říká v exkluzivním...

7. 7. 2011 |  | 2 komentáře

Daniel Gladiš: Rok 2013 může být počátkem velké vleklé krize

Zvlášť v nejisté době se investoři snaží vydělávat rychle. Podle Daniela Gladiše však investování není žádný závod. Ředitel hedgeového fondu Vltava, muž působící na českém kapitálovém trhu od jeho začátků,...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

banky, účty bez poplatku, polatek za vedení účtu, běžné účty, rusko, zerobond, reklamní nabídka, TGM, pobyt, zákon č. 117/1995 Sb., Dubaj, červy, degresivní splácení, Peking, machinace

6B65035, 4AY8691, 1H14244, 2AU4334, 2AU4334

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK