Financuje vzpouru proti kapitalismu americký miliardář? Co si o tom myslíte?

Začalo to uprostřed září v Americe. „Zaberte Wall Street!“ Co zpočátku vypadalo jako jeden z řady nenápadných protestů, dokázalo během měsíce vzbudit neuvěřitelný ohlas po celém světě. Síla hnutí okupujícího symbol Wall Street, symbol světového finančnictví se rozlila za hranice New Yorku i Spojených států, zasadila krutou ránu „americkému snu“ a sympatie jí vyjadřují vlivní ze všech koutů planety – včetně Lecha Wałęsy, Michaila Gorbačova nebo zástupců Severní Koreje. Dokonce i generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval ministry financí G20, aby demonstrantům naslouchali.

Program: nespokojenost

Protestující (zatím?) nemají žádný jednotný program, spojuje je jediné: nespokojenost. Vyjadřují nesouhlas s politikou vlád v době krize, se stále více rozevřenými sociálními nůžkami, s hamižností korporací a všudypřítomnou korupcí. Chtějí víc zdanit bohaté. Chtějí přestat sypat peníze do válek. Chtějí šanci na práci. Chtějí vidět pykat viníky ekonomické krize. Chtějí, aby kapitalismus padnul.

Minulý týden jsme se vás ptali, co si myslíte o nápadu, že by stát měl povinnost (nyní má právo) vymáhat po svých úřednících náhradu škody, když něco zkoní. A jestli by se na úhradách takto vzniklých škod (jdoucích někdy výš než do řádu milionů) neměli podílet také politici, pod které takoví úředníci spadají.

Ať za chyby svých úředníků platí i politici

Knížku za obzvláštní přínos názor do debaty bychom rádi poslali Romanovi, který jako jeden z mála diskutujících proti tomuhle nápadu protestoval. A jako jeden z mála se taky zaštítil argumenty: ví totiž, jak reálně aparát veřejné správy funguje...

15. října se celosvětová demonstrace proti ekonomickým a politickým elitám pod heslem United for Global Change (Jednotně za změnu světa) prohnala ulicemi osmdesáti zemí. Vedle Spojených států, Španělska, Itálie, Německa, Velké Británie, Japonska nebo Tchaj-wanu neminula ani Česko. Nutno však dodat, že u nás se o žádnou smršť nejednalo. Poklidného pochodu centrem Prahy se zúčastnilo asi 200–300 lidí.

Dotuje boj proti bohatým sedmý nejbohatší muž světa?

Američtí demonstranti tvrdí, že zastupují 99 procent společnosti, která trpí, zatímco procento nejbohatších uzurpátorů vytrvale bohatne. Podle agentury AP sesbíralo hnutí během měsíce činnosti na darech od sympatizantů 300 000 dolarů – v přepočtu asi 5,4 milionu korun. Právě kolem financování celosvětového „vzpoury proti bohatým“ se rojí nejrůznější spekulace. Američtí konzervativci tvrdí, že celé hnutí je trojským koněm jednaosmdesátiletého miliardáře George Sorose, který má údajně (blíže nespecifikované) tajné plány.

Fakt je, že Soros má k demonstrantům ideově blízko. Stejně jako oni ostře kritizuje pomoc, kterou poskytla v roce 2008 americká vláda bankám. Brojil také proti vládnímu nákupu nekvalitních hypotečních aktiv, která finanční domy získaly, když se obchod s nemovitostmi změnil v prázdnou bublinu. Když vypukla ekonomická krize, apeloval Soros na Obamu, aby banky znárodnil a donutil je nabízet klientům atraktivnější sazby.

Agentura Reuters dokonce vypátrala nepřímé finanční vazby mezi miliardářem a protikapitalistickou kanadskou skupinkou Adbusters, která protesty iniciovala. Sorosův mluvčí však Sorosovo finanční angažmá popřel. Podobná tvrzení jsou podle něj motivována snahou vyvolat pochybnosti o autenticitě hnutí.