Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Peníze jako dluh a ještírci z páté dimenze

| rubrika: Co se děje | 20. 9. 2011 | 31 komentářů
Peníze jako dluh a ještírci z páté dimenze
Stejně jako 11. září 2011 je i finanční krize skvělou živnou půdou pro různé konspirační teorie. Ale všechny se mýlí, pravdu pravdoucí o globálním spiknutí znají jen servery Peníze.cz a Finmag.

V internetových diskuzích o 11. září se to jen hemží konspiračními teoriemi. Stejně tak v diskuzích o finanční krizi. Prý si to celé vymysleli bankéři, kteří chtějí ovládnout svět nesplatitelnými dluhy.

Hezky vydestilované tyto teorie najdeme v nesmírně populární trilogii „dokumentů“ s názvem Zeitgeist. Podle ní je kořen všech problémů světa v samotné podstatě peněz.

Každou korunu, dolar i euro v oběhu prý někdo někomu dluží. Nejsme jen otroky peněz, jsme otroky dluhu, který je nemožné splatit.

Peníze kryté lunaparkem

Emisi peněz film podává následovně. Vláda USA potřebuje peníze, proto natiskne papírky nazvané dluhopisy a zavolá centrální bance – Fedu. Fed dluhopisy odkoupí za papírky, na kterých je napsáno „dolary“. Ty může vláda utratit, nyní je ovšem vazalem Fedu a temných sil v jeho pozadí.

Anketa

Máte sklon věřit konspiračním teoriím?

Centrální banky skutečně nakupují státní dluhopisy na trhu (obvykle ne přímo od vlád). To ale ještě nutně neznamená, že peníze a dluh jedno jsou. Centrální banka jednoduše koupila existující dluh za částku, kterou vytvořila stiskem klávesy. Jistě, jde o inflační politiku, o tom není sporu. Ale místo dluhopisů mohla koupit lunapark. Tvrdil by pak někdo, že peníze jsou kryté lunaparkem?

Kouzelný klobouk jménem banka

Pravda, nákupem lunaparku věc ještě nekončí. Zeitgeist uvádí typický učebnicový příklad, ve kterém na každý nový dolar nebo korunu od centrální banky komerční banka vytvoří devět dalších.

Z dolaru si nechá deset centů jako rezervu. 90 připíše na účet jako půjčku někomu dalšímu, kdo je utratí. Příjemce je uloží opět v bance, ta si nechá devět centrů jako rezervu, 81 půjčí a tak dále. Součtem této geometrické řady vychází celková peněžní zásoba deset dolarů vystavěná na rezervách pouhého jednoho dolaru.

To je v kostce bankovnictví částečných rezerv. Realita se ale od učebnic liší, povinné minimální rezervy bank jsou v praxi daleko menší než deset procent. Znamená to, že tvorba peněz je nekonečná? Zdaleka ne, ani úvěrů nejde prodat neomezený objem.

Evoluce symbiózy

Tady neuškodí si zjednodušeně připomenout, jak systém vznikl. Peníze měly podobu mincí z drahých kovů. Později lidé přišli na to, že je praktičtější platit stvrzenkami o uložení peněz – bankovkami. Všimněte si, že tady pořád nefiguruje žádný dluh.

Vzhůru do muzea!

Nebaví vás cepy, vycpaniny a minerály? Jsou muzea nuda? Vyzkoušejte muzeum bankovek: máloco člověka tak rozveselí, jako když se může probírat bankovkami. Máme dostatečné zásoby dolarů, franků, jenů i pes, ale i liber, korun a lir a bankovek měn nevyslovitelných názvů:

Muzeum bankovek na Peníze.cz

Bankéři ovšem brzy podlehli pokušení na peníze vkladatelů sáhnout a vypůjčit je dál. Vždyť je to jen na chvilku, než si vkladatel pro peníze přijde. Tím se ale původní peníze „rozdvojily“ – v oběhu byla bankovka původního vkladatele a zároveň bankovka krytá stejnými penězi vypůjčenými někomu jinému. Bankovnictví s částečnými rezervami bylo na světě. Dlouho bylo nelegální, záznamy o trestání provinilých bankéřů jsou už z antických dob.

Pokud ale byla banka dostatečně velká a důvěryhodná a emisi nekrytých peněz nepřehnala, nemusel si dlouho nikdo ničeho všimnout. Jakmile se ovšem rozkřiklo, že není schopna v hotovosti vyplatit všechny vklady, nastal „run na banku“, která pochopitelně upadla v platební neschopnost.

Výhody tohoto systému však objevili i panovníci. Zvyšovat daně je nepopulární, daleko snáze lze válečné výboje financovat inflací. Rostoucí ceny stačí svalit na cizácké spekulanty a hned je o důvod víc vytáhnout meče a děla. Banky tedy začaly úvěrovat panovníky – výměnou za privilegium, že mohly při „runu“ pozastavit výplaty hotovosti.

Není třeba v tom hledat žádné spiknutí tajemných elit, zednářů nebo světového židovstva, které podle některých internetových mudrců skrytě vlastní všechny banky. Symbióza mezi bankami a státy vznikla staletí trvající evolucí (a banky zdaleka nejsou jedinou zájmovou skupinou přisátou na stát).

Dluhy nejsou nesplatitelné

Ale zpět k penězům. Víme, že vznikají při poskytování půjček. Znamená to, že uniknout dluhu je nemožné? Nikoliv. Propagátoři této myšlenky míchají dohromady stavovou veličinu (peněžní zásobu) a tokovou veličinu (úroky). Jedna koruna se může jednoduše několikrát „obrátit“ a posloužit v libovolném počtu transakcí, včetně splacení dluhu.

Deset tisíc nenajdete na ulici: soutěžte na Peníze.cz

Deset tisíc

Co budete dělat v důchodu? Ať už na stará kolena budete milionářem, nebo budete mít jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou, dokud vás skleróza nezastaví, určitě budete – vzpomínat.

Tak ať je na co! Společně s UniCredit Bank jsme pro vás připravili soutěž o zážitek v hodnotě deset tisíc. Deset otázek, deset správných odpovědí – a deset Františků Palackých.

Soutěž o desetitisícový poukaz

Dejme tomu, že v ekonomice je tisíc korun. Na začátku má Pavel tisíc, Petr nulu. Půjčí si od Pavla sto korun Kč za úrok pět procent. Na konci roku vrátí sto korun jistiny. Kde vezme na úrok? Musí nabídnout na trhu zboží nebo služby v hodnotě pěti korun. Emise peněz bankami problém zamlžuje a komplikuje, ale na principu se nic nemění. Neexistuje nic jako „matematicky nesplatitelný dluh“. Ochota a schopnost splácet je samozřejmě jiná věc.

Mimochodem, levicoví myslitelé někdy rádi prohlašují, že všechny ty dluhy jsou vlastně virtuální. Jsou to všechno jen spekulace, prohlásí slovutný profesor, případně dodá neadresný odsudek spekulací s deriváty (nevíme, co to je, ale zní to hrozně, takže by se to mělo zakázat!).

Každý dlužník má věřitele, celkové zadlužení planety Země je tedy v součtu nula (když pomineme možnost, že si Jiří Paroubek výměnou za příslib křesel ve vládě půjčí na novou volební kampaň od Marťanů). V tomto smyslu by se mohlo zdát, že dluhy jsou jen virtuální. Ovšem když si stát půjčí 28 miliard na stavbu díry v zemi, jde o dluh zcela nefiktivní.

O tom, jak lidoví ekonomové předepisují světu lék horší, než je sama nemoc, si přečtete ve druhém dílu článku.

Autor je analytik společnosti Partners

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 9. 2011 10:18, comment

Ale to máte špatně. V oběhu je jen těch 1000 Kč, tak jak může Petr zaplatit Pavlovi 100 Kč za chleba, když nemá z čeho? To je podle mne pointa toho příkladu o nesplatitelnosti dluhu, který zpochybňujete.

Úroky by musely být stanoveny jako 1 chleba, nikoliv jako 100 Kč, aby to fungovalo tak jak píšete. Pokud by smlouva o půjčce zněla, že Petr půjčí Pavlovi 1000 Kč a ten mu pak vrátí 1000 Kč a 1 chleba, bylo by to v pořádku a žádný nesplatitelný dluh by nevznikl, protože by nebylo požadováno více peněz než je v oběhu.

Reagovat

 

+16
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Martin 20. 09. 2011 09:27)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 9. 2011 19:58, Michal Kára

To je velmi rozšířený a velmi nesprávný názor. Jednak komerční banka žádné bankovky neemituje a druhak nemůže půjčit ani tisícinásobek, ani desetinásobek jeho vkladu, dokonce nemůže půjčit ani tolik, kolik jeho vklad činí.

Reagovat

 

-10
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (eďa 20. 09. 2011 19:48)

Další příspěvky v diskuzi (31 komentářů)

24. 11. 2013 | 22:02

Můžete zvolit: věřím v konspirační praxi. To je seriózní varianta právě pro vás. více

23. 11. 2013 | 12:19 | Zuzana

A ještě jedna věc. Proč tedy, když autor tvrdí, že žádný nesplatitelný dluh neexistuje, proč se všechny dluhy (zejména ty, kdy jeden sát dluží druhému atd.) tzv. nevykrátí? Většina států by se tím oddlužila a zůstaly by případně...více

23. 11. 2013 | 12:08 | Zuzana

Myslím, že ten příklad s Petrem a Pavlem se autorovi moc nepovedl. Spíš potvrdil to, co pomocí něj chtěl autor původně vyvrátit. A dále mě pobavila anketa, kde si v podstatě můžete zvolit buď NE, nebo v případě ANO variantu,...více

11. 7. 2013 | 12:01 | James Blond

Doporučuje se nejprve opravdu zajímat o problematiku konspirací atd než to takhle znehodnocujete!To, že je mezi nima schválně i nesmysli aby lidi mátly absolutně neznamená, že drtivá většina je svatá pravda napsaná původně...více

13. 12. 2012 | 14:39 | expet na krize

Ano, jde o multiplikační efekt. Hodnota se vytváří dluhem, iniciativa vzniká strachem atd. atd. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Účetní závěrka, Nominální výnos, Maloobchodní bankovnictví, fintech, daně, daň z příjmů, banky, restaurace, výnosy z pronájmu, skimming, juan, projekty, vliv na životní prostředí, Balancovaný, Cash flow, propouštění zaměstnanců, e-book, míra poškození bankovky

4AI0297, 2SK4714, 2SK4714, 2SK6325, 8S50799

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK