Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pavel Kohout exkluzivně: Co a proč se děje v Řecku?

Pavel Kohout exkluzivně: Co a proč se děje v Řecku?
Je Řecko v bankrotu? Kdo za to může? Jak z toho ven a co z toho plyne pro nás? Podobné otázky si nekladete jen vy. V exkluzivním článku pro Peníze.cz a Finmag si je položil – a rovnou i pro vás zodpověděl – také ekonom Pavel Kohout.

Je Řecko v bankrotu?

Záleží na definici bankrotu. Řecko stále hradí své závazky – právně a technicky vzato tedy v bankrotu ještě není. Nicméně hradí je již přes rok výhradně díky cizí pomoci. Jde tedy o nesolventní ekonomiku, která se navíc sama nemůže dostat z insolvence. Natolik velká je dluhová zátěž.

Jaké jsou tedy možnosti?

Pouze dvě. Mezinárodní penězovod na dobu neurčitou, anebo určitá forma restrukturalizace závazků. Momentálně to vypadá na kombinaci obou řešení. Evropské státy a Mezinárodní měnový fond se snaží, aby nešlo o „oficiální“ bankrot definovaný jako nucená restrukturalizace, protože tato událost by spustila platnost pojistek proti úvěrovému selhání (Credit Default Swaps, CDS). Aktivace kontraktů CDS by mohla mít těžko předvídatelné důsledky. Jsou obavy z opakování finanční krize po pádu Lehman Brothers.

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Poradního expertního sboru (PES) a je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners For Life Planning, v níž působí jako ředitel pro strategii.

Pavel Kohout na Peníze.cz

Co je vlastně příčinou řeckého bankrotu?

Buď příliš velké výdaje, anebo příliš malé příjmy státního rozpočtu – vyberte si podle své politické orientace. Nehospodárnost vlády je příčinou v každém případě.

Kdo za to může?

Tradici vysokého zadlužování založil začátkem 80. let Andreas Papandreu, otec dnešního premiéra, ale dluhy rostly i za pravicových vlád. Je zajímavé, že existovali alespoň dva ministři financí (Georgios Alogoskoufis a Stefanos Manos), kteří věděli, že situace není dobrá, ale bylo mimo jejich možnosti se systémem něco udělat.

Jaká byla role Evropské unie?

Při vstupu v roce 1981 si Řecko vyjednalo trojnásobek evropských dotací oproti původnímu návrhu. Jenže vysoké dotace si vyžádaly obrovské prostředky na kofinancování. Řekové si tedy vyrobili obrovské mandatorní výdaje. Tyto výdaje navíc byly až příliš často vynakládány nehospodárně. Členství v EU sice pomohlo mladším a vzdělanějších Řekům hledat si pracovní místa v Německu a v Británii, ovšem domácí řecká ekonomika nedokázala využít výhody volného pohybu zboží a pracovních sil. Jedinou „výhodou“ byly dotace, které se nakonec obrátily proti Řekům samotným. (Na jejich zápornou roli mimochodem upozorňoval již v roce 1996 profesor Alogoskoufis.)

Stroj času

V Muzeu bankovek na Peníze.cz nabízíme výlet zpátky časem. Například do doby, kdy se v Řecku ještě platilo drachmami. S těmi se jihoevropský národ rozloučil k poslednímu dni roku 2001.
5000 drachem

Theodoros Kolokotronis. Pět tisíc drachem s hrdinou osvobozeneckého boje proti otomanské říši z řecké sekce Muzea bankovek.

Jaká byla role eura?

Význam eura se podceňuje. Přitom byl obrovský. V první fázi, před samotným přijetím, byla vidina eura obrovskou motivací pro vládu, aby alespoň částečně omezila výdaje a snížila inflaci. To se částečně podařilo, zejména pokrok ve snižování inflace byl impozantní. Mělo se za to, že tehdejší vysoký státní dluh bude postupně rozpouštěn hospodářským růstem.

Podle převládajícího mínění totiž euro mělo zásadně pomoci nastartovat řecký hospodářský růst. Nízké mzdy, konec měnového rizika, pád posledních obchodních bariér v rámci EU – toto vše mělo rozeběhnout růst, který měl zvýšit řeckou životní úroveň k průměru vyspělých evropských zemích a který měl – hlavně! – snížit poměrnou hodnotu dluhů vůči velikosti ekonomiky.

Proč se tak nestalo?

Euro přineslo v první řadě pokles úrokových sazeb. Zároveň umožnilo Řekům čerpat z neomezených zdrojů evropského finančního trhu a Evropské centrální banky. Řecku se tedy otevřel nevyčerpatelný zdroj levných úvěrů.

Jaké to mělo důsledky?

Řecký stát si začal půjčovat levněji, což oddálilo nutnost zvýšení hospodárnosti výdajů. Příznivý jev – pokles úrokových sazeb – začal být zneužíván.

Jaká byla role bank?

Euro způsobilo převrat na trhu bankovních úvěrů, které začaly být nebývale levné a snadno dostupné. Úvěrová expanze po roce 2001 poháněla hospodářský růst. Ten měl za následek vyšší výběr daní, což problémy veřejných financí oddalovalo. Tlak na reformu výdajů (či příjmů) nebyl dostatečně silný.

A ještě více. Růst objemu úvěrů a peněz v ekonomice způsobil inflaci cen (zejména nemovitostí) a mezd. Navzdory oficiálně nízké úrovni inflace spotřebitelských cen náklady na práci a jiné výrobní faktory dramaticky rostly. Konkurenceschopnost řecké ekonomiky klesala, zatímco ve stejné době Němci prováděli rozsáhlé reformy na úrovni veřejných i podnikových financí.

Celkem vzato, řecké banky se chovaly přiměřeně situaci a nic nenasvědčuje tomu, že by to s úvěry přeháněly jako banky ve Španělsku, nebo dokonce v Irsku. Domácím bankám nelze prakticky nic klást za vinu – ostatně nynější řecká krize není primárně bankovní krizí.

Finanční trhy tedy neselhaly?

Ale ano, finanční trhy se zásadně mýlily. Zejména evropské banky se nechaly ukolébat politickou propagandou a uvěřily, že řecký dluh je prakticky stejně kvalitní jako německý. Víra, že od zavedení eura čeká Evropu již jen růžová éra růstu bez krizí, byla největším selháním trhu v poválečném období. Trhy jsou tvořeny jen lidmi a lidé rádi uvěří, čemu chtějí věřit.

A co ratingové agentury?

Zcela obdobně selhaly i ratingové agentury. Jejich význam je mimochodem větší, než by měl být. Ratingová hodnocení států přitom tyto agentury neživí – zaplaceno dostávají na ratingy soukromých subjektů, státy jsou hodnoceny spíše z propagačních důvodů, protože Moody’s, S&P’s a Fitch tak získávají publicitu zdarma. Agentury tedy mají obrovskou moc s nulovou odpovědností, což je evidentní systémová chyba.

Ale je za tím i snaha bank ušetřit na kvalifikovaných ekonomech a analyticích, protože když se jako bankéř spolehnete na tři písmenka poskytovaná zdarma, můžete podstatně ušetřit na analytickém oddělení. Když se pak ukáže, že ratingové agentury se mýlily, je už pozdě. Jejich vedení si na kobereček nepozvete!

Pomohlo by vytvoření evropského ministerstva financí?

Ne. Posílení centrálního dohledu by teoreticky mohlo posílit finanční disciplínu členských států, ale možná by způsobilo přesný opak: zvýšení míry morálního hazardu, neboť členské státy by se v případě potíží spoléhaly na pomoc z centra zcela automaticky.

Ale především – evropské ministerstvo financí by nemohlo mluvit do růstu mezd, nemohlo by kontrolovat tvorbu úvěrů v členských zemích ani růst cen nemovitostí. Neexistuje žádný účinný mechanismus, kterým by případné evropské ministerstvo financí mohlo udělat z Řecka malé Německo. Výkonnost, výhody a nevýhody jednotlivých ekonomik jsou dány rozdílnou kulturou, vzdělaností, přírodními podmínkami a tradicemi příslušných států. Tyto rozdíly nelze smazat během několika let nějaký dekretem.

Kdyby vzniklo evropské ministerstvo financí, společný evropský dluhopis a všechny náležitosti rozpočtové federace, výsledkem by bylo v krajním případě zavedení permanentních penězovodů z bohatších zemí do chudších. To by poškodilo všechny, neboť na produktivnější státy by byla naložena vyšší zátěž a ty méně produktivní by definitivně ztratily motivaci se sebou cokoli dělat.

Vyzývat k prohloubení evropské integrace na základě řecké krize je tedy naivní postoj, který nerespektuje fakta a je motivován čistě ideologicky.

Řekněte to nahlas

Celoevropská sbírka na Řecko pokračuje. Chybí už jen přítel Bono a megakoncert na pomoc nešťastné zemi...  OK, tak daleko to ještě nedošlo. A asi nedojde, z eurozóny se totiž začíná ozývat, že charity už bylo dost. Finská ministryně financí se v úterý ve státním rozhlase zmínila, že by bylo vhodné, aby se Řecko za další půjčky od zemí eurozóny něčím zaručilo. ƒ„Řecko,“ řekla, „má dost nemovitostí, ostrovů a dalšího majetku...“

Řekněte nám, co si o tom myslíte, a vyhrajte knihu Krotitelé dluhů. Více v článku Řecko: zastavit půjčování bez záruk? Zastavit Krétu!

Co tedy Evropa potřebuje?

To je jednoduché i složité zároveň: zjednodušit prostředí pro podnikání a usnadnit vznik pracovních míst. Žádné nové daně, žádné nové dotace, žádné penězovody. Žádná ekonomika v lidské historii nedosáhla prosperity díky dotacím. Případ Řecka to dokládá znovu. Je snad zapotřebí ještě nějaký další příklad?

Není náhodou tato krize dílem spekulantů a lichvářů?

Myslím, že žádný rozumný lichvář, znalý svého řemesla, se do řeckých dluhopisů nikdy nehrnul. Na rozdíl od spotřebitelských úvěrů nenastává u státního dluhu kumulace úroků z úroků. Vysoké míry výnosu řeckých dluhopisů jsou důsledkem poklesu jejich ceny – což mimochodem znamená, že většina spekulantů prodělává, s výjimkou malého množství těch, kteří provádějí tzv. krátké prodeje. V zájmu spekulantů by možná bylo, aby EU všechny dluhy „zatáhla“ ze společného. Ale žádného spekulanta, který by momentálně držel řecké dluhopisy, osobně neznám. Znám jen jednoho, který relativně včas prodal s malou ztrátou.

Anketa

Může české ekonomice euro prospět, nebo uškodit?

Nějaká další poučení?

Poučení pro českou ekonomiku:

  • Nelze spoléhat na to, že náš dluh „je zatím nízký“, Řecko mělo začátkem 80. let také nízký dluh.
  • Dotace prosperitu nevyčarují.
  • Euro může některým ekonomikám pomoci, jiným uškodit – mějme dobře rozmyšleno, jak to bude u nás, než se ke společné měně připojíme.
  • Ani kvalifikovaní a vzdělaní ministři financí Řecku nepomohli; když je systémová chyba v politickém a volebním systému, nepomůže výměna politiků.
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+9
Ano
Ne

Diskuze

20. 11. 2012 | 19:46 | ddi

Rekove nejsou zadny liny prasata ,to vam zustala v kuzi jeste ta komunisticka "nepracovni" moralka. Podruhe si poradne vyplachnete usta ,budete li mluvit o Recku. Zdravim do prekrasne Ceske republiky,plne podvodniku,tunelaru,zlodeju...více

10. 7. 2011 | 23:52 | d@n

...hlavně jsou Řekové líný prasata, před 3 týdny jsem se vrátil z Rhodosu z dovolené. To co je v Řecku deklarováno jako 4 hvězdičkový hotel, tak jinde v Evropě, Tunisu nebo v Egyptě je to 2-3 hvězda. Když jsem to tam viděl...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Fondy fondů, Reálný hrubý domácí produkt, Vyměřovací základ, doplňkové penzijní spoření, daňové odpočty, petr brousil, třetí pilíř, transformované fondy, celkový výnos, vytěsnění, BlackStone, Zahraniční akcie, pastelkovné, diskreční trading, dělba moci, adventní věnec, úklid, javier estrada

6S99733, 4S42021, 3B19559, 3B19559, 8T21716

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK