Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bulharsko a Rumunsko: Berlínská zeď padla, přes Dunaj ale stále vede jen jeden most

Bulharsko a Rumunsko: Berlínská zeď padla, přes Dunaj ale stále vede jen jeden most
Evropská unie se rozšířila o 2 nové země. Házíte je do jednoho pytle? Ano, jde o země chudé, nevyvinuté, s velmi špatným právním prostředím... Z pohledu historického či politického jde ovšem o dva zcela unikátní státy. Podívejme se na Bulharsko a Rumunsko netradičním pohledem a odkryjme několik zajímavostí.

Deset zemí, které vstoupily do Evropské unie k 1. květnu 2004, již nejsou unijními nováčky. S příchodem nového roku se hranice "nové Evropy" rozšířily o Bulharsko a Rumunsko. Podle slov bulharského premiéra Sergeje Staniševa teprve tím pro Bulhary padla Berlínská zeď.

Evropská "rodina" tak nyní mluví 23 oficiálními jazyky (k 1. 1. 2007 přibyla nejen rumunština a bulharština, ale i irština) a sdružuje již 27 států, v nichž žije zhruba 495 miliónů obyvatel. První vlnu rozšíření EU zvládla poměrně dobře, nyní bude zajímavé sledovat, jak zvládne tuto druhou.

Bulharsko a Rumunsko se totiž od svých 8 postkomunistických kolegů, kteří evropský klub rozšířili před necelými 3 lety, v několika aspektech liší. Například za rok 2005 vyprodukovalo Bulharsko jen 3 480 USD na hlavu a Rumunsko 4 490 USD. V porovnání s 9 240 dolary HDP připadajícími v průměru na obyvatele "bývalých nováčků" jde o dost slabé výsledky. Nemluvě o srovnání s 29 330 USD připadajícími v roce 2005 na průměrnou hlavu "celoevropskou" (EU25).
Země jsou to podstatně chudší i z pohledu kupní síly. Ta v Rumunsku a Bulharsku činí pouhých 18 % západoevropské úrovně a 45 % kupní síly v centrální Evropě.

Bulharsko a Rumunsko - základní informace (2005)
Oficiální název Bulharská republika Rumunsko
Rozloha 110 994 km2 237 500 km2 (11. největší stát Evropy)
Počet obyvatel 7,8 miliónů 23,3 miliónu (7. nejlidnatější stát EU)
Nezaměstnanost 1) 11,5 % 5,8 %
Inflace 2) 5 % 9 %
Růst HDP 3) 5,5 % růst 4,1 %
Měna lev (BGL) = cca 14,5 CZK tzv. tvrdý leu (RON) = cca 8 CZK
Poznámka:
1) průměrná nezaměstnanost EU: 8,7 %
2 inflace v EU: 2,2 %
3) v EU 1,6 %

A pozadu jsou Bulhaři a Rumuni v mnohých dalších oblastech, nejen ekonomických. Infrastruktura a veřejné služby zdaleka nedosahují úrovně poskytované zeměmi střední Evropy. Rozšířenější je korupce a politická kultura je ještě křehčí, než na co jsme zvyklí z ČR...


Země z jednoho regionu, nikoli ale z jednoho těsta

Geografická poloha, chudoba a slabé instituce jsou ovšem to jediné, co tyto země mají společného. Bulharsko a Rumunsko se co do velikosti, historie, politiky či ekonomické struktury podstatně liší. Symbolickým příkladem může být např. fakt, že přes Dunaj, který rozděluje tyto dvě země, vede jediný silniční most, viz následující mapu. Podívejme se na tyto dvě země blíže.


Zdroj: mapy.cz.
Vztah mezi Bulharskem a Rumunskem nejlépe dokresluje fakt, že přes Dunaj, přirozenou hranici mezi těmito zeměmi, vede jen jediný silniční most.

Rumunsko je se svými více než 22 milióny obyvatel po Polsku 2. největší zemí středo-východní Evropy a 7. největší země EU vůbec, zatímco v Bulharsku žije jen 7,8 miliónu lidí.

Obě země leží na východním konci EU, ale zatímco se Bulhaři cítí "mimo dění", Rumuni si tento pocit vůbec nepřipouští. A naopak se sami vnímají jako "latinská základna" v moři slovanských národů. Rumunština je příbuzná italštině a francouzštině, bulharština ruštině.

Bulharsko i Rumunsko mají početné minority. Ovšem v Rumunsku tvoří asi 8 % obyvatelstva Maďaři (jde o největší národnostní menšinu v Evropě), zatímco 10 % obyvatel Bulharska jsou Turci. V obou zemích se většina populace hlásí k pravoslaví, v Bulharsku je ale logicky také silný islám (sunnité), který vyznává 9 % populace.
Obě země mají silnou romskou komunitu žijící často ve velmi ubohých podmínkách - podle odhadů žije v Bulharsku až 750 000 Romů (téměř 10 % populace), v Rumunsku jich je asi 1,5 miliónu (téměř 7 %).

Podle zahraničních manažerů se zkušenostmi z obou zemí jsou Rumuni více individualističtí než Bulhaři. Podle vyjádření jednoho z nich pro The Wall Street Journal je v Rumunsku problém donutit lidi spolupracovat v týmu, v Bulharsku zase naopak postrčit pracovníky k nějaké vlastní iniciativě.


Evropská unie má od 1. 1. 2007 již 27 zemí a téměř půl miliardy obyvatel.


Putin nebo Bush?

Pohled na Rusko se liší. Bulhaři vděčí carskému Rusku za osvobození od Otomanů a i na komunistickou éru mnozí Bulhaři vzpomínají jako na čas modernizace. Rumuni naopak vidí Rusko jako chamtivce, který jim v roce 1918 sebral východní provincie. Ty sice Rumunsko na konci 1. světové války získalo zpět, ovšem zanedlouho (v letech 1940-41) je o ně připravil "pro změnu" Sovětský svaz. Jde o území dnešního Moldavska.

Rumunsko má na zahraničně-politické scéně v současné době blízko k Americe. Komunizmus odsuzuje rumunský prezident Traian Basescu jako zločin. Bulharsko je na zahraniční scéně dost pasivní, nicméně dobré vztahy má právě s Ruskem. Týdeník The Economist píše, že současný bulharský premiér Sergej Stanišev studoval v Moskvě. Stejně tak jako někteří rumunští lídři, ti se k tomu ale neopovažují přiznat,  v Rumunsku by to pro ně znamenalo politickou smrt, uvádí magazín.

Před připojením k EU byl na obě země vyvíjen intenzivní tlak kvůli splnění standardů stanovených Bruselem. Dodejme, že to se zatím nepodařilo. Největší hrozbou je nedostatečné právní prostředí. Rumunsko se potýká s obrovskou korupcí. Měřeno indexem vnímání korupce sledovaným organizací Transparency International, nachází se tato země na úplném konci žebříčku zemí EU. V celkovém hodnocení za rok 2006 dosáhla jen na 84. místo, což je hodně nízko i ve srovnání s nechvalně známými českými výsledky (46. příčka). Bulharsko je na tom s 57. místem v indexu vnímání korupce o něco lépe než Rumunsko (i než Polsko - 61. příčka). O to více jej ale tíží organizovaný zločin. Kriminální soudy a systém trestního práva jsou podle Bruselu slabé a síť zločineckých organizací široce rozrostlá.


Bulhaři i Rumuni svojí zemi opouštějí

Demografický výhled Rumunska nevypadá tak strašlivě jako v jiných postkomunistických zemích (viz článek Impotentní Evropa: chudneme, stárneme, vymíráme). Populace se zmenšuje jen mírně a s budoucím bohatnutím země a jejích obyvatel plus zlepšujícím se systémem zdravotnictví by se tento pokles měl ještě zpomalit. Bulharsko naproti tomu čekají vyhlídky smutnější než ve většině středo-východních zemí. Do roku 2020 by jeho populace měla klesnout pod 7 miliónů.

Problémem obou zemí je ovšem emigrace. Nízké platy, špatné pracovní podmínky vůbec a na již zmíněné nekvalitní veřejné služby byly příčinou toho, že v současné době žije asi 800 tisíc Bulharů a 2 milióny Rumunů v zahraničí. Přesto (a nebo možná proto) podle představitelů obou zemí ani Rumunsko ani Bulharsko žádný masivní exodus svých občanů na pracovní trhy EU nepředpokládají.

Pracovní trh Velké Británie
Mezi státy s restriktivními opatřeními bude tentokrát patřit i Velká Británie, která v roce 2004 svůj trh tehdejším nováčkům otevřela. Důvodem byla zkušenost po minulém rozšíření. Místo očekávaných 13 000 pracovníků ročně, s jejichž příchodem počítala, zaplavilo zemi mezi květnem 2004 a červnem 2006 přes 427 000 imigrantů z východu, především z Polska.
Při pohledu na tyto statistiky a zejména na zkušenost Velké Británie, viz sloupek vpravo, se nelze divit, že deset států ze staré EU15 se rozhodlo přechodně svůj pracovní trh Rumunům a Bulharům uzavřít. Z postkomunistických zemí oznámilo zavedení přechodných omezení jediné Maďarsko.

Česká republika svůj pracovní trh nováčkům otevřela. Vlna přistěhovalců se ale obecně nepředpokládá. Určité procento Bulharů a Rumunů otevření pracovního trhu využije, jejich masivní migrace za prací do ČR prý ale nehrozí. Na závěr doplňme, že také Bulharsko a Rumunsko otevřely svůj pracovní trh nám.

Ucházíte se o dotaci z Evropské unie?
Nevíte přesně jak na to? Informujte se u nás jak postupovat! Zhodnotíme, zda má váš konkrétní projekt šanci na získání dotace, poradíme, na jaké dotace má šanci firma vaší velikosti a zaměření. Potřebujete zjistit, jaké je finanční zdraví vaší firmy, což je nutná podmínka pro získání dotace, nebo "jen" chcete pomoci se zpracováním žádosti či s výběrem vhodného dotačního titulu? Přečtěte si naše poradenské texty a obraťte se na naši novou unikátní poradnu získávání dotací ze strukturálních fondů EU! Čím více konkrétních informací nám poskytnete, tím přesnější odpověď získáte.

Čeká ČR podobná situace jako Velkou Británii, kterou zaplavily statisíce Poláků? Budou obě země spíše přínosem, nebo přítěží EU? Je dobře, že se idea EU rozšiřuje? Jaký dopad bude mít to, že další státy budou nuceny kultivovat a vylepšovat své prostředí? Nebo naopak nakolik nahrají možné problémy po vstupu Rumunska a Bulharska euroskeptikům?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-6
Ano
Ne

Diskuze

9. 2. 2007 | 8:32 | PlischkeS

Velmi zajimave! více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Přijetí přidělení a zřeknutí se úvěru, Depozitář, Diverzifikace, andrej babiš, miroslav uďan, elektronická evidence tržeb, michal wantulok, banky, libyjský dinár, hybridní karty, Ludvík Bohman, majitelé, ČEZ, ironing ladies, rozpočtovápravidla, měď, kapacitní zátěž, U Petrské věže

4J87444, 4J87444, 4J87440, 2J45697, 4J87444

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK