Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Investiční pobídky: může být státní úředník dokonalejší než trh?

Investiční pobídky: může být státní úředník dokonalejší než trh?
Vznik každé investice vždy zároveň znamená zánik investice jiné. Nejde jen o to zvolit investici výnosnou, jde o to zvolit tu nejvýnosnější. Trh vybírá investice, které samozřejmě realizuje jinak než státní úředník. Kdo rozhoduje lépe?

V souvislosti s problematikou investičních pobídek se buď můžeme zabývat tím, co jsme tou či onou, pobídkami přilákanou investicí jako společnost získali a co tratili (bylo-li konkrétní rozhodnutí státního úředníka správné, nebo ne). Nebo se můžeme bavit o tom, co investiční pobídky ve své podstatě znamenají. Obě roviny diskuze mají své opodstatnění, my se však budeme držet té druhé zmíněné. Ujasníme si proto, mezi čím vlastně volíme, když zvedneme pro veřejnou podporu investic ruku či ne.


Vznik jedné investice vždy znamená zánik investice jiné

Každý den vzniká v hlavách lidí nespočet investičních záměrů. Pro všechny investice přitom platí, že mají vždy nějaké náklady (investice spotřebuje něco vzácného a užitečného) a nějaké výnosy (investice vytvoří něco vzácného a užitečného).

Abychom se jako společnost měli lépe, potřebujeme investice, které vytvoří větší hodnotu, než jakou spotřebují. Neboli takové investice, které přemění omezené zdroje z jejich současné podoby do podoby, která bude společnosti vyhovovat lépe.

Pračlověk kdysi přeměnil omezené zdroje v podobě kamene a své práce na omezený zdroj - pazourek. Investice to byla podle něj úspěšná, užitek z pazourku převýšil ztracený užitek z obyčejného kamene a volného času.

Stejně jako pračlověk nemohl současně z jednoho kamene za jeden den své práce udělat zároveň pazourek a zároveň hračku pro svoji ratolest, nemůžeme ani my v současnosti zároveň postavit automobilku bez toho, aniž bychom ztratili možnost omezené zdroje použít k jiné investici. Každý den proto jako společnost i jako jednotlivci stojíme před rozhodnutím, které ze všech možných investic realizovat, které pro nás budou ty nejužitečnější.

Podívejme se na tento problém z pohledu celé společnosti a nikoliv očima jednotlivce, a zároveň vezměme v úvahu existenci státu. Potom jde v případě investičních pobídek o to určit, kdo má ve společnosti rozhodovat, do čeho se budou omezené prostředky investovat. Jestli stát, nebo trh.


Jak o prospěšnosti investice pro společnost rozhoduje trh

V případě trhu rozhodují o nákladnosti a výnosnosti výlučně vlastníci výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) a spotřebitelé. Vlastníci výrobních faktorů rozhodují o nákladnosti investice tím, za kolik jsou ochotni svůj zdroj poskytnout. Spotřebitel rozhoduje o její výnosnosti tím, za kolik je ochoten koupit investicí vyprodukované zboží.

Investor se snaží najít prostor, kde je možno výhodně pro společnost zdroje přeměnit. Špatně využité zdroje totiž může nakoupit levně a pokud je přetvoří v cenný zdroj (ve zboží, které uspěje v konkurenci s existujícími produkty), vydělá na tom. Čím větší užitek přeměnou omezených zdrojů společnosti přinese, tím vyšší realizuje zisk Fyzicky jeden člověk samozřejmě zastává různé role (investora, majitele výrobního faktoru a spotřebitele) zároveň, pro představu je však užitečné jednotlivé role rozlišovat.


Jak o prospěšnosti investice pro společnost rozhoduje stát

Pokud se rozhodneme zapojit do hry státního úředníka, chceme po něm posoudit prospěšnost určité investice pro společnost a stanovit, jestli z vybraných daní udělí/neudělí investorovi dotaci a jak velkou (viz také glosu Bez dotací ani ránu). Tím do určité míry (podle toho jak velký mu svěříme rozpočet) přeneseme moc rozhodovat o prospěšnosti investice ze zákazníků, kteří jinak určují výnosnost, a majitelů výrobních faktorů, kteří jinak určují nákladnost investice, na tohoto úředníka.

Státní úředník tedy nejprve vezme společnosti část omezených zdrojů. Na rozdíl od soukromého investora však omezené zdroje od lidí a firem nezískává na bázi dobrovolného obchodu, ale bere si je prostřednictvím zdanění. Tím pádem neexistuje žádná cena, která by odrážela velikost ztraceného užitku. Státní úředník proto neví jakou, v penězích vyjádřenou, hodnotu společnosti vzal. Např. budou-li ostatní možnosti využití daného zdroje mizivé, bude tato ztráta malá a naopak.

Takto získané prostředky potom poskytne vybrané investici. Veřejně podpořený investor má tedy část zdrojů z jeho pohledu zadarmo. U této části zdrojů, které investice spotřebovala, jako společnost nevíme, jak velkou ztrátu pro nás toto její použití představuje. Může tak nastat situace, kdy investor realizuje zisk i v případě, že investice společnosti více hodnot spotřebovala než vytvořila.


Jak získat do služeb státu dobré investory

Může nastat i situace, kdy je veřejně podpořená investice pro společnost dobrou investicí (více vytvoří než spotřebuje) a státní úředník je dobrým investorem. V tomto okamžiku však docházíme k zajímavému závěru. Pokud státní úředník má informace důležité k rozhodnutí o dobré investici, mohl by tuto investici realizovat tržně. Jednoduše by zaplatil za spotřebované zdroje, inkasoval za vytvořené zdroje a realizoval celý zisk. Pokud však tuto dobrou investici realizuje prostřednictvím státní moci, celý zisk z principu nemůže nikdy získat (má pevně stanovený plat).

Problém tedy spočívá v tom, jak dobré investory (kteří se např. jako investoři na trhu osvědčili) do služeb státu dostat a jak je motivovat, aby rozhodovali stejně dobře až tam budou.

Navíc aby se státní úředník společnosti vyplatil, musí být zisk z veřejně realizované investice pro společnost vyšší, než např. zisk, který by získal, kdyby investici realizoval tržně. Jinak bychom jako společnost byli na "stejném".

Pokud tedy chceme, aby stát "pomáhal trhu" realizovat ty dobré investice, ve skutečnosti chceme nalákat do státních služeb dobrého investora. Chceme, aby s menší odpovědností činil lepší investiční rozhodnutí, než by činil na trhu, a chceme mu za to dát méně peněz, než by na trhu dostal.

Rozhodnutí se pro investiční pobídky má i další důsledky. Např. automatickou změnu v chování soukromých investorů. Jedinou cestou k získání omezených zdrojů potřebných k investici již není pouze usilovné hledání špatně využitých, tedy levných zdrojů. Jednodušší cestou může být přesvědčit nějak státního úředníka a získat část zdrojů zadarmo.

V současnosti státy (resp. státní agentury typu CzechInvest) přestávají hodnotit prospěšnost (stanovovat výši dotace) u každé investice jednotlivě. Místo toho zavádějí z důvodu vyšší transparentnosti pro všechny typy investic jednotná kritéria. Důvod je zřejmý: odstraněním motivace v podobě zisku v případě státního investora a deformací chování soukromého investora se zvyšuje riziko státním úředníkem záměrně činěných špatných rozhodnutí za úplatek (viz článek Korupce a úplatky: styďme se, v EU jsme nejhorší).


Jednotná kritéria místo individuálního přístupu

Stanovení jednotných kritérií toto riziko opravdu snižuje, zvyšuje však podstatně riziko těch nezáměrně činěných, ale přesto špatných investičních rozhodnutí. Úkol státního úředníka je v porovnání s úkolem soukromého investora v tomto případě již nesrovnatelně složitější. Zatímco soukromý investor či úředník stanovující výši a formu dotace ad hoc hodnotí nákladnost a výnosnost každého investičního záměru zvlášť, nastavit kritéria de facto znamená učinit tisíce investičních rozhodnutí najednou. To zároveň znamená bez znalosti konkrétních záměrů označit za nepřínosné všechny investice všech existujících odvětví, které daná kritéria nesplňují a naopak.

Jak na úvěry aneb život na splátky, které vás nepoloží
Na dluh žije čím dál tím víc českých domácností. Úvěry nepochybně mají svoje klady, dovolují nám pořídit si zboží či služby, na které je naše peněženka krátká. Pokud ale jejich kouzlu bezhlavě podlehneme, mohou nás zavést až na samé finanční dno. Následující série článků vám poradí, jak proplout úvěrovým mořem bez úhony a co dělat v případě, pokud už se snad vaše finanční loď potápí. Spoustu užitečných článků, rad a informací týkajících se úvěrových produktů a zadluženosti naleznete v našem novém seriálu Jak na úvěry aneb život na splátky, které vás nepoloží.

Co si o podnikatelském prostředí v ČR myslíte vy? Jaký máte názor na vládní pobídky? Setkali jste se v oblasti investičních pobídek s korupcí? V jaké formě?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 9. 2006 22:46, ddo

Nesouhlasím s vámi. Investiční pobídky jsou hybatelem pokroku a moudří státní úředníci vědí nejlépe, komu peníze vzít a komu je dát. Jen oni včas pochopili, že CRT obrazovky postupně vytlačí LCD, a že hlavně automobily na benzín a naftu mají skvělou a dlouhodobou perspektivu. Že budoucnost je ve velkovýrobě u pásu a menší firmy zabývající se službami nebo výrobou rádoby stylových prkotin nepotřebujeme. Vyspělé země jsou dnes tam kde jsou, zejména díky investičním pobídkám. Hned mě napadá jeden pěkný příklad s přímým srovnáním: investiční podpora státními dotacemi pomohla vyhledávači www.quaero.eu rychle a drtivě zvítězit nad zaostalým www.google.com. Google dnes nemá ani na výplaty a jeho vývojáři se ze svých chatrčí v zaostalých zemích stěhují do vyspělé České republiky, aby mohli být u toho, aby se konečně něco nového naučili, aby měli prst na tepu doby, aby se mohli podílet na výrobě tisíců moderních korejských automobilů HYUNDAI.

Reagovat

 

+53
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (MSpacek 19. 09. 2006 17:24)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 9. 2006 10:19, Jirka

Nevím, zda právě toto vyplývá z článku, ale je fakt, že kde není přirozená motivace, tam se nějaká vytvoří. Zde tedy motivace úředníka získat co největší úplatek a na druhé straně motivace investora získat co největší výhodu (nebo ji získat jako jeden z mnoha).

Stát a jeho úředníky nelze nikdy označit za investory, ale pouze za investiční zprostředkovatele. Investorem je ten, kdo dává do akce vlastní hodnoty. O investičních zprostředkovatelích a poradcích se tu mnohokrát psalo. I u nich je tento problém známý. Jestliže nejsou placeni sumou odvozenou z výnosu pro klienta, ale provizí od mateřské investiční společnosti, nelze jejich službu klientovi označit za investování jeho peněz. A to ani v případě, že náhodou skutečně něco vydělá.

Spočítat skutečný přínos "investice" provedené státním úředníkem je velmi problematické. Stát není dosud schopen spočítat s jistotou ani mnohem jednodušší čísla, jako např. počet úředníků ve státní správě. Jak by pak dokázal zohlednit ve výpočtu výnosu investice skutečné dopady na ostatní ekonomické subjekty, které mu platí daně, nezaměstnanost vlastních občanů, životní prostředí a spoustu dalších vlivů? Tzv. státní investice či investiční pobídky jsou akce na slepo. Je to ruleta s našimi daněmi a osudy. Neměli bychom dovolit, aby politici hráli hazardní hry na náš účet. Nehledě na to, že poskytovat výhody jen někomu je nefér. Ti co již nějaká pracovní místa vytvořili si odměnu nezaslouží? Zaslouží si naopak potíže s konkurencí, která díky pobídkám a úlevám má mnohem snažší práci? Obávám se, že toto přede mnou žádný politik neobhájí. Stát má určovat pravidla platná pro všechny. A ne jedny pasovat na bohy a druhé zašlapávat do bláta, ačkoli nedělají nic protiprávního. Investice mají dělat ti, kteří mají co investovat. Ze svého.

Reagovat

 

-32
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Pavel 19. 09. 2006 07:54)

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

23. 9. 2006 | 12:05 | Jirka

To máte pravdu. Ale proč žijeme na tomto světě? Abychom se přizpůsobovali tomu, jak svět vypadá, nebo abychom jej měnili k lepšímu? Konečně za to jak svět vypadá, jsme zodpovědní právě my, lidé. A co jsme dokázali zpackat,...více

22. 9. 2006 | 12:03 | MSpacek

Vy píšete, jak by svět měl či neměl vypadat, já píši, jak vypadá. Rozdíl mezi Vaším a mým názorem je asi jako mezi ekonomií a ekonomikou. více

21. 9. 2006 | 17:53 | Jirka

ad c) Máte pravdu, že takto deformují trh mnohé země. Obzvlášť legrační mi připadá, že země EU deformují trh investičními pobídkami a současně se všemožně brání dovozu laciného šmejdu z Číny a okolí s tím, že ceny toho šmejdu...více

20. 9. 2006 | 19:28 | jezevec

Investiční pobídky by měly smysl pouze tehdy, pokud by byly taxativně nárokové a přístupné všem. Tak by si žádný moudrý (úplatný) státní úředník nevybíral jaké monitory bude podporovat - ale například že zadotuje 100.000...více

20. 9. 2006 | 13:16 | Jarmila

Vážení, zatímco taky vesele plkáte o investicích, pobídkách a úplatcích, byl našimi politiky zprivatizován Unipetrol a jak se ukazuje, byla na úplatcích dána asi miliarda. Myslím, že ten, kdo měl tentokrát prst na tepu doby,...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Spotový kurz, Obrat, Likvidita, čtú, penzijní fondy, účastnické fondy, jan sedláček, dtest, tunelování, poděkování, ekonomická krize, vybavení, filip duchoň, Nicolas Nassim Taleb, olomoucký okresní soud, ČSOB Leasing, Jiří Janků, eKonto Flexi

4P75572, 6T45568, 6C94547, 6C94547, 6T45568

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK