ČKD: pýcha a pád největšího výrobce tramvají na světě

ČKD: pýcha a pád největšího výrobce tramvají na světě
Českomoravská-Kolben-Daněk, známá pod zkratkou ČKD, vznikla v roce 1927 z původních pěti strojírenských a elektrotechnických firem. Jména zakladatelů firmy Emila Kolbena a Čeňka Daňka většině z nás dnes už nic neříkají, se značkou ČKD se ale setkáváme denně. Podívejme se na historii jednoho z největších prvorepublikových podniků a na zajímavosti s tím spojené. Víte třeba, že když ČKD vzniklo, byl již Čeněk Daněk 34 let mrtev?

Českomoravská nebo také Kolbenka, tak bývala a bývá často přezdívána ČKD. Z těchto přezdívek je patrné jak vůbec ČKD v roce 1927 vznikla - spojením akciových společností První Českomoravská továrna na stroje, Elektrotechnická (dříve Kolben a spol.) a Breitfeld, Daněk a spol., pospojování názvů pak dalo dohromady Českomoravská-Kolben-Daněk.

Spojený podnik se stal rovnocenným konkurentem tehdejších Škodových závodů a jednou z největších prvorepublikových firem vůbec. V mnoha oborech si Škoda a ČKD konkurovaly, do koncernu ČKD totiž patřila například i největší prvorepubliková automobilka Praga (Škoda zase vlastnil Laurin&Klement, dnes Škoda Auto), obě firmy vyráběly i komponenty elektráren či lokomotivy. Nekonkurovaly si ale ve všem, do koncernu ČKD patřil například i výrobce domácích spotřebičů Elektro-Praga, která produkovala pračky, vysavače či ledničky. Nově vzniklá ČKD měla v roce 1927 dvanáct tisíc zaměstnanců.

Spojení úspěšných

Firmy, která tvořily základ ČKD, měly již za sebou řadu úspěchů. První Českomoravská strojírna vznikla v 70. letech 19. století a zaměřovala se na zařízení pro potravinářské a chemické továrny a také ocelové konstrukce. Výsledky její činnosti v posledním zmíněném oboru můžeme potkávat dodnes. K zakázkám firmy totiž patřila Petřínská rozhledna a také Průmyslový palác na pražském výstavišti. Firma nestavěla jen v Praze, dodala například také unikátní železniční most u Červené nad Vltavou, který přemosťuje 300 metrů široké říční údolí. O kvalitě práce firmy svědčí i to, že kolos vážící 970 tun tam stojí a slouží dodnes. Krom toho v roce 1907 založila První Českomoravská spolu s Ringhofferovými závody již zmíněnou automobilku Praga.

Akciová společnost Elektrotechnická vznikla spojením firem Kolben a spol. a Pražská a.s. První ze zmíněných firem byla založena v roce 1896 Emilem Kolbenem (více viz sloupek), který měl již řadu zkušeností z oboru elektrotechniky, působil totiž jako hlavní inženýr Edisonových laboratoří a pak také byl hlavním inženýrem ve švýcarské firmě Oerlikon. Kolben se zaměřoval především na dodávky pro vodní a parní elektrárny. Elektrotechnická se v roce 1921 spojila s První Českomoravskou strojírnou a vytvořila Českomoravskou-Kolben.

Třetí součást budoucího ČKD, firma Breitfeld, Daněk a spol. patřila k nejstarším českým strojírenským firmám. (O Čeňku Daňkovi si můžete více přečíst ve sloupku). Jejím hlavním výrobkem bylo zařízení mlýnů, cukrovarů, pivovarů či důlní technika. Firma vznikla v roce 1872 spojením Daňkovy strojírny a nejstarší české strojírenské firmy Breitfeld Evans (založena 1832). Breitfeld Evans ale nebyly nejstarší částí firmy, například pozdější ČKD Blansko totiž svou historii odvozuje od hutě založené šlechtickým rodem Salmů již v 17. století.

Kdo byli Emil Kolben a Čeněk Daněk

Emil Kolben se narodil ve Strančicích u Prahy v roce 1862. Vzhledem k tomu, že pocházel z desíti sourozenců, je obdivuhodný už fakt, že to dotáhl až k absolvování pražské techniky (dnešní ČVUT). Poté získal cestovní stipendium a vydal se do západní Evropy a později do USA. Tam nastoupil jako inženýr do Edison Machine Company a později pracoval i jako asistent tehdejší špičky oboru elektrotechniky, slavného vynálezce Thomase Edisona. Ten, poté co si ověřil Kolbenovy schopnosti, mu svěřil funkci šéfinženýra vývojových laboratoří.
Kolben se v Americe potkal také s další hvězdou v oboru, Chorvatem (dnes se však k němu hlásí i Srbové) Nikolou Teslou, který jej nadchnul pro využití střídavého proudu (Edison zastával stejnosměrný proud). To jej po návratu do Čech postavilo proti jiné české elektrotechnické hvězdě Františku Křižíkovi, který stejně jako Edison věřil stejnosměrnému proudu (dnes víme, že pravdu měl Tesla a Kolben - střídavý proud jako efektivnější zvítězil).
Ještě před návratem pracoval čtyři roky jako hlavní inženýr ve Švýcarské továrně Oerlikon.
V roce 1896 založil v Libni společnost Kolben a spol., která se zaměřovala především na dodávky komponent pro vodní a parní elektrárny. Emil Kolben zůstal ve vedení továrny a pozdější i v ČKD do nacistické okupace Československa. Pak jej čekal smutný konec, zemřel v 81 letech v nacistickém koncentráku v Terezíně, kam jej deportovali pro jeho židovský původ.
Možná to bylo ale dobře, pokud by se totiž dožil konce války, musel by zase sledovat, jak mu komunisté znárodňují továrnu…
Mimochodem firma, kterou kdysi založil Thomas Edison se dnes jmenuje General Electric (profil, názory) a patří k největším společnostem na světě. U nás ji můžete potkat například prostřednictvím banky GE Money. Sám Edison navštívil na Kolbenovo pozvání české země v roce 1911. Kolben nebyl jediným úspěšným Edisonovým odchovancem, k dalším jeho úspěšným zaměstnancům patřil i Henry Ford, zakladatel automobilky Ford.

Čeněk Daněk, šlechtic z Esse (německy výheň, do šlechtického stavu jej povýšil František Josef I.) nebyl Kolbenův současník, jak bývá často prezentováno (mimo jiné i ve hře Járy Cimrmana Vizionář), žil mnohem dříve. Narodil se už v roce 1827 v Cholticích u Přelouče v rodině sládka. V roce 1854 (osm let před narozením Emila Kolbena) založil v Karlíně strojírenskou továrnu na výrobu zařízení pro cukrovary. V roce 1872 se jeho továrna spojila s firmou Breitfeld Evans a Čeněk Daněk odešel do ústraní a žil až do své smrti na statku v obci Tloskov. Kromě aktivit ve strojírenství se také podílel i na založení České spořitelny (profil, názory). Jeho jméno se do názvu ČKD dostalo již jen jako součást názvu firmy Breitfeld, Daněk a spol. V roce 1927, kdy ČKD vzniklo již byl Čeněk Daněk 34 let po smrti.

Od špendlíku po lokomotivu

Spojený koncern pokračoval ve svém úspěšném rozvoji. V roce 1930 přibyla již zmíněná Elektro-Praga a firma tak dále rozšířila svůj záběr. Přibyly také motocykly, ale i lékařské zařízení, do slavného "Od špendlíku až po lokomotivu" tak chyběly skutečně jen ty špendlíky. Pokračují také dodávky specialit - například lanovky na Petřín. ČKD také dodala napájení elektrických drah nejen pro pražský dopravní podnik, ale také pro Brno a Bratislavu.

Za druhé světové války se z ČKD stává Böhmische-Moravische Maschinenwerke AG a soustředí se na zbrojní dodávky pro německou armádu. Stejně jako řada jiných průmyslových firem se závody bývalé ČKD staly na konci války obětí spojeneckého bombardování. Velká část provozů byla zničena při náletu v březnu 1945.
Po konci války v byla továrna znárodněna, její provozy však byly rychle obnoveny a pokračovaly ve svém předválečném zaměření - vyrábí se zde motory, kompresory a další podobná zařízení, pokračuje i druhá významná činnost, výroba dopravní techniky - lokomotiv, vagónů a tramvají. V posledním zmíněném oboru se stala světovou špičkou, třetina tramvají jezdících po celé zeměkouli koncem 80. let byla vyrobena právě v ČKD. Na konci osmdesátých let zaměstnávala firma více než 50 tisíc lidí.

Léta po sametové revoluci nebyla pro ČKD moc šťastná. Tehdejší ČKD Holding sdružující desítku strojírenských, elektrotechnických a dalších firem získala v manažerské privatizaci firma Inpro. Místo dalšího rozvoje následovalo vršení problémů, tradiční odběratelé v bývalém východním bloku již neměli za co nakupovat výrobky firmy, ČKD jen těžko hledala odbyt, a tak se nejdříve jednotlivé firmy a nakonec celý holding dostaly kolem roku 1998 na pokraj bankrotu.
Mimo jiné tehdejší problémy vedly k tomu, že české rychlovlaky nakonec místo ČKD dodal italský Alstom a pod názvem Pendolino je potkáváme na českých kolejích a také mezi špatnými zprávami na předních stranách novin. Několik firem zůstalo pod hlavičkou "skupina ČKD", která dnes patří společnosti 11FITE. Další firmy z bývalého koncernu dnes mají jiné vlastníky, jiné skončily úplně.

Původní areál firmy dnes již v Praze také nenajdete, na jeho části dnes stojí Sazka Aréna, z ostatních továrních hal zbývají jen trosky, které čekají na své znovuzrození, pravděpodobně však jen jako kanceláře či byty, výroba lokomotiv se do nich už nikdy nevrátí. Smutný konec jedné z největších prvorepublikových českých firem.

Psáno pro MF Plus

Co si o histroii firmy myslíte vy? Jak si vysvětlujete, že přežila nacizmus a komunizmus, ale ne 90. léta?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+63
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů

Oblíbená témata

Akciová společnost, Kolben

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Banka, která zkrachovala dvakrát

12. 5. 2006 | Petr Vykoukal

Banka, která zkrachovala dvakrát

Myslíte si, že vytunelované banky jsou specialita České republiky 90. let 20. století? Pak jste na omylu. Taková Banka Bohemia totiž v roce 1994 zkrachovala už podruhé. Banka stejného... celý článek

Od burzovního krachu k Hitlerovi

21. 4. 2006 | Petr Vykoukal

Od burzovního krachu k Hitlerovi

Velkou hospodářskou krizi si možná pamatujete z dějepisu, případně z vyprávění prarodičů. Většinou se ale nedozvíte, jak to vše začalo – velkým burzovním krachem, který připravil mnoho... celý článek

Ropná krize aneb příliš velká závislost na černém zlatu

24. 3. 2006 | Petr Vykoukal | 1 komentář

Ropná krize aneb příliš velká závislost na černém zlatu

Tak jako krev je nezbytnou tekutinou pro člověka, tak je ropa nezbytná pro většinu vyspělých ekonomik. Optimistická 60. léta vystřídal v 70. letech do té doby neznámý jev, stagflace.... celý článek

Finanční deriváty: možnost velkých zisků, ale i ztrát

22. 3. 2006 | Petr Vykoukal

Finanční deriváty: možnost velkých zisků, ale i ztrát

Chtěli byste vydělávat desítky procent za pár dní? Pomocí pákových produktů je to možné. Proč jsou tak výnosné? Jak začít s investováním do opcí, warrantů a certifikátů a kde je kupovat?... celý článek

Do banky pro fondy? Nechte si poradit i jinde.

14. 3. 2006 | Petr Vykoukal

Do banky pro fondy? Nechte si poradit i jinde.

Chystáte se do banky nakoupit podílové fondy? Zjišťovali jsme, na co byste se měli připravit. Chcete vědět, co předvedli bankovní poradci v několika českých a moravských městech? Kdo... celý článek

Partners Financial Services