Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

ČKD: pýcha a pád největšího výrobce tramvají na světě

ČKD: pýcha a pád největšího výrobce tramvají na světě
Českomoravská-Kolben-Daněk, známá pod zkratkou ČKD, vznikla v roce 1927 z původních pěti strojírenských a elektrotechnických firem. Jména zakladatelů firmy Emila Kolbena a Čeňka Daňka většině z nás dnes už nic neříkají, se značkou ČKD se ale setkáváme denně. Podívejme se na historii jednoho z největších prvorepublikových podniků a na zajímavosti s tím spojené. Víte třeba, že když ČKD vzniklo, byl již Čeněk Daněk 34 let mrtev?

Českomoravská nebo také Kolbenka, tak bývala a bývá často přezdívána ČKD. Z těchto přezdívek je patrné jak vůbec ČKD v roce 1927 vznikla - spojením akciových společností První Českomoravská továrna na stroje, Elektrotechnická (dříve Kolben a spol.) a Breitfeld, Daněk a spol., pospojování názvů pak dalo dohromady Českomoravská-Kolben-Daněk.

Spojený podnik se stal rovnocenným konkurentem tehdejších Škodových závodů a jednou z největších prvorepublikových firem vůbec. V mnoha oborech si Škoda a ČKD konkurovaly, do koncernu ČKD totiž patřila například i největší prvorepubliková automobilka Praga (Škoda zase vlastnil Laurin&Klement, dnes Škoda Auto), obě firmy vyráběly i komponenty elektráren či lokomotivy. Nekonkurovaly si ale ve všem, do koncernu ČKD patřil například i výrobce domácích spotřebičů Elektro-Praga, která produkovala pračky, vysavače či ledničky. Nově vzniklá ČKD měla v roce 1927 dvanáct tisíc zaměstnanců.

Spojení úspěšných

Firmy, která tvořily základ ČKD, měly již za sebou řadu úspěchů. První Českomoravská strojírna vznikla v 70. letech 19. století a zaměřovala se na zařízení pro potravinářské a chemické továrny a také ocelové konstrukce. Výsledky její činnosti v posledním zmíněném oboru můžeme potkávat dodnes. K zakázkám firmy totiž patřila Petřínská rozhledna a také Průmyslový palác na pražském výstavišti. Firma nestavěla jen v Praze, dodala například také unikátní železniční most u Červené nad Vltavou, který přemosťuje 300 metrů široké říční údolí. O kvalitě práce firmy svědčí i to, že kolos vážící 970 tun tam stojí a slouží dodnes. Krom toho v roce 1907 založila První Českomoravská spolu s Ringhofferovými závody již zmíněnou automobilku Praga.

Akciová společnost Elektrotechnická vznikla spojením firem Kolben a spol. a Pražská a.s. První ze zmíněných firem byla založena v roce 1896 Emilem Kolbenem (více viz sloupek), který měl již řadu zkušeností z oboru elektrotechniky, působil totiž jako hlavní inženýr Edisonových laboratoří a pak také byl hlavním inženýrem ve švýcarské firmě Oerlikon. Kolben se zaměřoval především na dodávky pro vodní a parní elektrárny. Elektrotechnická se v roce 1921 spojila s První Českomoravskou strojírnou a vytvořila Českomoravskou-Kolben.

Třetí součást budoucího ČKD, firma Breitfeld, Daněk a spol. patřila k nejstarším českým strojírenským firmám. (O Čeňku Daňkovi si můžete více přečíst ve sloupku). Jejím hlavním výrobkem bylo zařízení mlýnů, cukrovarů, pivovarů či důlní technika. Firma vznikla v roce 1872 spojením Daňkovy strojírny a nejstarší české strojírenské firmy Breitfeld Evans (založena 1832). Breitfeld Evans ale nebyly nejstarší částí firmy, například pozdější ČKD Blansko totiž svou historii odvozuje od hutě založené šlechtickým rodem Salmů již v 17. století.

Kdo byli Emil Kolben a Čeněk Daněk

Emil Kolben se narodil ve Strančicích u Prahy v roce 1862. Vzhledem k tomu, že pocházel z desíti sourozenců, je obdivuhodný už fakt, že to dotáhl až k absolvování pražské techniky (dnešní ČVUT). Poté získal cestovní stipendium a vydal se do západní Evropy a později do USA. Tam nastoupil jako inženýr do Edison Machine Company a později pracoval i jako asistent tehdejší špičky oboru elektrotechniky, slavného vynálezce Thomase Edisona. Ten, poté co si ověřil Kolbenovy schopnosti, mu svěřil funkci šéfinženýra vývojových laboratoří.
Kolben se v Americe potkal také s další hvězdou v oboru, Chorvatem (dnes se však k němu hlásí i Srbové) Nikolou Teslou, který jej nadchnul pro využití střídavého proudu (Edison zastával stejnosměrný proud). To jej po návratu do Čech postavilo proti jiné české elektrotechnické hvězdě Františku Křižíkovi, který stejně jako Edison věřil stejnosměrnému proudu (dnes víme, že pravdu měl Tesla a Kolben - střídavý proud jako efektivnější zvítězil).
Ještě před návratem pracoval čtyři roky jako hlavní inženýr ve Švýcarské továrně Oerlikon.
V roce 1896 založil v Libni společnost Kolben a spol., která se zaměřovala především na dodávky komponent pro vodní a parní elektrárny. Emil Kolben zůstal ve vedení továrny a pozdější i v ČKD do nacistické okupace Československa. Pak jej čekal smutný konec, zemřel v 81 letech v nacistickém koncentráku v Terezíně, kam jej deportovali pro jeho židovský původ.
Možná to bylo ale dobře, pokud by se totiž dožil konce války, musel by zase sledovat, jak mu komunisté znárodňují továrnu…
Mimochodem firma, kterou kdysi založil Thomas Edison se dnes jmenuje General Electric (profil, názory) a patří k největším společnostem na světě. U nás ji můžete potkat například prostřednictvím banky GE Money. Sám Edison navštívil na Kolbenovo pozvání české země v roce 1911. Kolben nebyl jediným úspěšným Edisonovým odchovancem, k dalším jeho úspěšným zaměstnancům patřil i Henry Ford, zakladatel automobilky Ford.

Čeněk Daněk, šlechtic z Esse (německy výheň, do šlechtického stavu jej povýšil František Josef I.) nebyl Kolbenův současník, jak bývá často prezentováno (mimo jiné i ve hře Járy Cimrmana Vizionář), žil mnohem dříve. Narodil se už v roce 1827 v Cholticích u Přelouče v rodině sládka. V roce 1854 (osm let před narozením Emila Kolbena) založil v Karlíně strojírenskou továrnu na výrobu zařízení pro cukrovary. V roce 1872 se jeho továrna spojila s firmou Breitfeld Evans a Čeněk Daněk odešel do ústraní a žil až do své smrti na statku v obci Tloskov. Kromě aktivit ve strojírenství se také podílel i na založení České spořitelny (profil, názory). Jeho jméno se do názvu ČKD dostalo již jen jako součást názvu firmy Breitfeld, Daněk a spol. V roce 1927, kdy ČKD vzniklo již byl Čeněk Daněk 34 let po smrti.

Od špendlíku po lokomotivu

Spojený koncern pokračoval ve svém úspěšném rozvoji. V roce 1930 přibyla již zmíněná Elektro-Praga a firma tak dále rozšířila svůj záběr. Přibyly také motocykly, ale i lékařské zařízení, do slavného "Od špendlíku až po lokomotivu" tak chyběly skutečně jen ty špendlíky. Pokračují také dodávky specialit - například lanovky na Petřín. ČKD také dodala napájení elektrických drah nejen pro pražský dopravní podnik, ale také pro Brno a Bratislavu.

Za druhé světové války se z ČKD stává Böhmische-Moravische Maschinenwerke AG a soustředí se na zbrojní dodávky pro německou armádu. Stejně jako řada jiných průmyslových firem se závody bývalé ČKD staly na konci války obětí spojeneckého bombardování. Velká část provozů byla zničena při náletu v březnu 1945.
Po konci války v byla továrna znárodněna, její provozy však byly rychle obnoveny a pokračovaly ve svém předválečném zaměření - vyrábí se zde motory, kompresory a další podobná zařízení, pokračuje i druhá významná činnost, výroba dopravní techniky - lokomotiv, vagónů a tramvají. V posledním zmíněném oboru se stala světovou špičkou, třetina tramvají jezdících po celé zeměkouli koncem 80. let byla vyrobena právě v ČKD. Na konci osmdesátých let zaměstnávala firma více než 50 tisíc lidí.

Léta po sametové revoluci nebyla pro ČKD moc šťastná. Tehdejší ČKD Holding sdružující desítku strojírenských, elektrotechnických a dalších firem získala v manažerské privatizaci firma Inpro. Místo dalšího rozvoje následovalo vršení problémů, tradiční odběratelé v bývalém východním bloku již neměli za co nakupovat výrobky firmy, ČKD jen těžko hledala odbyt, a tak se nejdříve jednotlivé firmy a nakonec celý holding dostaly kolem roku 1998 na pokraj bankrotu.
Mimo jiné tehdejší problémy vedly k tomu, že české rychlovlaky nakonec místo ČKD dodal italský Alstom a pod názvem Pendolino je potkáváme na českých kolejích a také mezi špatnými zprávami na předních stranách novin. Několik firem zůstalo pod hlavičkou "skupina ČKD", která dnes patří společnosti 11FITE. Další firmy z bývalého koncernu dnes mají jiné vlastníky, jiné skončily úplně.

Původní areál firmy dnes již v Praze také nenajdete, na jeho části dnes stojí Sazka Aréna, z ostatních továrních hal zbývají jen trosky, které čekají na své znovuzrození, pravděpodobně však jen jako kanceláře či byty, výroba lokomotiv se do nich už nikdy nevrátí. Smutný konec jedné z největších prvorepublikových českých firem.

Psáno pro MF Plus

Co si o histroii firmy myslíte vy? Jak si vysvětlujete, že přežila nacizmus a komunizmus, ale ne 90. léta?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+32
Ano
Ne

Diskuze

21. 10. 2016 | 20:54 | david roubicek

Je to skoda,ze ckd skoncilo.pripada mi to,ze zapracovala i zapadni konkurence.delam ve francouzkem podniku,dela do letadel.zlate ckd více

1. 1. 2007 | 17:17

ČKD bylo privatizováno (po dlouhém váhání) firmou IMPRO, která celý podnik jen potopila. Proč byla zvolena firma, která neměla ke strjírenské výrobě žádný vztah je záhadou. Jiný vlastník (samozřejmě po drastické redukci počtu...více

16. 7. 2006 | 10:56 | aprochazka

ČKD- Maroušek, SONP-Stehlík, Škoda-Soudek, stejná krevní skupina a zhasnuto. Co dodat? Tony více

26. 5. 2006 | 8:24 | RR

Otazka je, jak se melo CKD privatizovat. Prodat CKD jako celek bylo temer nemozne (netroufnul si na to ani Siemens) a po kouskach to zase nikdo nechtel nabidnout (kecy on rodinnem stribru a vira v cesky management). Mozna...více

26. 5. 2006 | 8:11 | Pavel

Já bych řekl, ře úpadek ČKD začal už znárodněním, jen to dlouho nebylo vidět. Uvědomme si, že na konci osmdesátých let se v mnoha halách pracovalo na strojích z první republiky, ta zanedbanost tam bylo obrovská. Špičkové...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Substituce, Poplatek při odkupu, Obchodní marže (rozpětí), t-mobile, vodafone, petr dvořák, spotřebitel, mobilní operátoři, Psychologická analýza, Zákon o dani dědické, veřejnoprávní subjekt, Jorgos Provopulos, panelák, sebeúcta, kauce, firemní prostředí, vedlejšák, doporučení ekonomů

2L64047, 1T11691, C00LPAD5, 1T11691, 1T11691

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK