Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zákon o veřejných zakázkách: živná půda pro korupci

Zákon o veřejných zakázkách: živná půda pro korupci
Účinným prostředkem proti korupci jsou prý veřejné soutěže. Jenže veřejná soutěž se naopak může stát nástrojem pro krytí korupčního chování, protože bývá rozhodnuta již předem, a to výběrem parametrů. Jedním z příkladů může být i mýtné. Existuje totiž nesrovnatelně levnější a jednodušší varianta než elektronická, ale nemluví se o ní. Proč asi?

Veřejné zakázky se týkají tak rozsáhlého spektra možných produktů či služeb, že je prakticky nemožné sestavit systém jednoznačných a nezpochybnitelných kritérií výběru. Je naopak velmi snadné postavit veřejnou zakázku tak, aby přesně vyhovovala jedinému předem určenému zájemci. Procedura veřejné soutěže pak předem smluvené zakázce dodá zdání legitimity, ačkoli vítěz je již jasný předem.

Objektivity dosáhnout nelze

O nemožnosti nastavení objektivních kritérií se můžeme přesvědčit jednoduchým myšlenkovým pokusem. Dejme tomu, že bychom podle pravidel veřejné soutěže vybírali třeba fotoaparát. Za normálních okolností člověk vezme v úvahu cenu fotoaparátu, jeho kvalitu, rozměry, váhu, energetický zdroj, design a případně doporučení od osob, které považuje za důvěryhodné. Může se řídit i nezávislým posudkem či recenzí v odborném časopise.
Nicméně zaměřme se pouze na kvalitu. Ta samotná se skládá z celé řady kritérií: kvalita optiky, počet citlivých prvků (pixelů), věrnost barevného podání, přítomnost vad jako chromatická aberace či šum. Kvalita optiky má dále více složek: rozsah zoomu, ostrost, soudkové či poduškové zkreslení.

Zdůrazněním některých parametrů či potlačením jiných lze formulovat zadání soutěže tak, aby vítězem byl takový fotoaparát, jaký si přejeme. Řekněme, že zadání zní takto: hledá se přístroj v kategorii kompaktů s rozlišením 7 megapixelů, který vykazuje velmi nízkou míru chromatického šumu a jehož mezní rozlišení činí nejméně 1 900 linií na výšku obrazu. Pokud jsou vstupní podmínky zadány takto, není prakticky třeba soutěžit: uvedené podmínky splňuje prakticky jediný přístroj na světě. Soutěž je již předem rozhodnuta výběrem parametrů.

Za zmínku stojí ještě jeden pohled. Z uvedeného zadání jsou běžnému laikovi srozumitelné jen první dvě informace. Jen málokdo se zabývá chromatickým šumem a mírami rozlišení obrazu. Pokud jsou uvedená kritéria předložena veřejnosti k uvěření komisí odborníků (či "odborníků"), jen málokdo je schopen věcně argumentovat, proč mezi určujícími kritérii má být právě chromatický šum a nikoli třeba optická vada projevující se neostrými rohy obrazu.

Stamiliarda sem, stamiliarda tam? 

Fotoaparát je přitom poměrně jednoduchý výrobek sloužící zřejmému účelu. Co když se rozhoduje o složitějších věcech – například o dodávce nadzvukových stíhaček? Na rozdíl od fotoaparátu není v jejich případě jasné, čemu budou sloužit. Mají spolupracovat se vzdušnými silami ostatních států NATO v mírových operacích? Bude jejich účelem hlídat malá letadla řízená amatérskými piloty, kteří zabloudí, kam nemají? Anebo se s nimi počítá především pro případ nutnosti sestřelení letounu řízeného teroristy? Volba kritérií může veřejnou soutěž zmanipulovat tak, že jakýkoli výrobce stíhaček může být předem vybrán jako vítěz.

Jiný příklad z reálného života. Jeden městský úřad před časem vypsal veřejnou soutěž na správu finančního majetku města. Mezi výběrovými kritérii figurovaly položky jako "zkušenost se správou majetku" a "záruky, jaké správce poskytne". Jak ale definovat míru zkušenosti? Nabízí se nejméně tři kritéria: doba, objem majetku ve správě a dosažené historické výnosy. Je ale zkušenější správce, který po dobu pěti let spravuje částky v řádech miliard korun anebo jiný, který se deset let stará o majetek ve hodnotě vyjádřené jen ve stovkách miliónů? Objektivně nelze rozhodnout.
Laik se může domnívat, že objektivním kritériem je dosažený historický výnos. Není. Výkon správce, který na portfoliu dluhopisů vydělal během deseti let v průměr například 6 % p.a. není srovnatelný s výkonem jiného, který vydělal 12 % ročně na akciovém portfoliu. Nelze korektně srovnávat ani výkony dvou akciových portfolií, pokud jedno investuje například do amerických a druhé do východoevropských akcií. Dokonce i výkonnost dvou správců s totožnou investiční strategií nelze korektně srovnávat bez použití poměrně komplikovaných statistických metod, které navíc v praxi často vedou k závěru, že nelze rozhodnout, kdo je lepší. Ani zde neexistuje skutečná objektivita.

Řešení je, ale nepoužívá se

Jestliže i tak prostou úlohu jako výběr portfolio manažera pro správu majetku nelze provést zcela objektivně, pro složitější úkoly jako privatizace velkých podniků to platí dvojnásob. Mnoho zájemců lze předem diskvalifikovat s poukazem na blíže neurčené "strategické zájmy". Ostatním lze naordinovat takové podmínky, že vítěz je předem znám.

V případě privatizace nicméně existuje metoda, která je dokonale čistá a perfektně transparentní. Jde o veřejný prodej prostřednictvím burzy. Osoby nabyvatelů jsou zaručeně anonymní, což vede k jedinému výsledku, že jiné faktory než nejvyšší nabídnutá cena jsou vyloučeny.
V českém prostředí byla bohužel metoda anonymní privatizační aukce použila naposledy během kupónové privatizace. Zde je nutno znovu a znovu uvádět na pravou míru omyl, že kupónová privatizace byla katastrofou. Nebyla. Katastrofou byl vývoj, který následoval po kupónové privatizaci a který nebyl nikterak jejím nutným důsledkem. V současnosti by obavy z "vytunelování" jakékoli společnosti privatizované burzovní aukcí byly bezpředmětné, protože systém dozoru nad kapitálovými trhy se mezitím vyvinul.
Nabyvatel by navíc nebyl motivován "vytunelovat" podnik, za který v aukci draze zaplatil. Ekonomická teorie i praxe totiž říkají, že aukčním mechanismem může prodávající dosáhnout mnohem vyšších cen než přímým prodejem. Skutečné tržní ceně odpovídá průměr nabídek, ale aukci vyhraje ta nejvyšší.

Nerovné postavení hraje roli také

Často se argumentuje, že "strategický investor" je ochoten zaplatit prémii za kontrolní balík akcií. To je sice pravda, nicméně velkých investorů je poměrně málo. Mají proto daleko vyšší vyjednávací schopnosti, které výhodu prémie za kontrolní balík neutralizují. V některých případech má potenciální nabyvatel tak silnou vyjednávací pozici, že může privatizovaný podnik získat prakticky "za hubičku". To byl případ privatizace bank koncem 90. let. Vláda byla tehdy tlačena časem a okolnostmi. Nemohla jednat jinak než nabyvatelům vyjít maximálně vstříc.

Elektronické mýtné – jeden příklad za všechny

Nejprve se ještě vraťme k příkladu s fotoaparátem. Pozorný čtenář si jistě povšiml, že kritérium "rozlišení 7 megapixelů" vyřazuje ze hry klasické fotoaparáty na kinofilm. Přitom filmový materiál stále jednoznačně vede nad digitální technologií v některých aspektech jako barevné rozlišení či nezávislost na energetických zdrojích.

 Co nám to jen připomíná?

V současnosti probíhají diskuze o veřejné soutěži na výběr elektronického mýtného. Rozhoduje se mezi principem mikrovlnných stanic nebo satelitního sledování. Kdosi nasadil veřejnosti klapky na oči, takže nikoho ani nenapadne, že existují jiné principy výběru mýtného než složité elektronické systémy.
V mnoha zemích, včetně těch nejvyspělejších, se stále úspěšně používá prastarý systém "budka, závora, kasička". Tento systém je nesrovnatelně levnější než tolik propagované moderní technologie, které navíc za několik let mohou zastarat do té míry, že budou zapotřebí další mnohamiliardové investice na jejich modernizaci. Závora nezastará. Nic přitom nepodporuje hypotézu, že by provoz na francouzských, italských nebo amerických dálnicích (se závorami, budkami a kasičkami) byl pomalejší než provoz na německých či rakouských dálnicích (bez závor).

Pokud bychom chtěli systém modernizovat, stačilo by zahraničním kamiónům na vstupním přechodu načíst stav počítače kilometrů, zadat číslo do informačního systému, na výstupním přechodu opět načíst stav, obě hodnoty srovnat a vypočítat příslušnou výši mýtného. (Prakticky by šlo o zadávání údajů do přenosných terminálů, z nichž by se jednou či několikrát denně přehrály do počítače, čímž by se zpřístupnily celé síti hraničních přechodů.) Bylo by zcela lhostejné, kudy kamion jel a jak dlouho na českém území pobýval. Nedocházelo by tudíž k efektu vyhánění kamionů na nezpoplatněné okresky, jak se již dnes děje např. v Německu. Ve skutečnosti totiž není vůbec rozumné zpoplatňovat jízdu po dálnici - ta je přece právě pro tento účel vystavěna. Je výhodnější, aby kamiony právě dálnice využívaly, a toho lze nejlépe docílit buď tím, že zpoplatněno bude všechno kromě dálnic (jak vtipně navrhují odborníci z ČVUT) nebo tím, že bude zpoplatněno všechno, neboli poplatek za ujetý km. Logicky pak kamiony využijí nejsnadnější cestu, tj. především dálnice. U domácích kamiónů by se praktikovala metoda používaná plynárenskými společnostmi při odečítání stavu plynoměrů. Samozřejmě s tím, že kilometry najeté českými kamiony v zahraničí by bylo možné snadno evidovat metodou odečítání na hranicích. (Potřebují snad plynárny znát stav všech plynoměrů on-line? Samozřejmě nepotřebují. Podobně pro výběr mýtného je irelevantní znalost aktuální zeměpisné polohy všech kamiónů přítomných na českém území.)

Neexistuje jediný rozumný důvod, který by elektronické mýtné zvýhodňoval před touto snadnou a levnou metodou. Pokud tímto důvodem není skutečnost, že "někdo" chce stůj co stůj uskutečnit veřejnou soutěž na velmi nákladnou státní zakázku. 15 miliard Kč, které minimálně budou na tento projekt vynaloženy, by na provozování nepřetržité čtyřiadvacetihodinové služby v obou směrech na všech hraničních přechodech pro kamiony stačilo na 1 000 let. To je jistě dostatečná doba na to, aby se vyvinul rozumný celoevropský kompatibilní systém.

Pokud naši politici argumentují tím, že toto nedovoluje EU, pak je namístě se zeptat, co dělají naši zástupci v rámci EU - proč způsob zpoplatnění všech ujetých kilometrů neprosazují, nelobbují za něj např. s pomocí ekologicky zaměřených poslaneckých a lobbistických skupin v EU.

Sečteno a podtrženo, zákon o veřejné soutěži je naprosto bezzubým prostředkem, pokud jde o potlačení korupce a zvýšení transparentnosti ve státních zakázkách. Naopak, může legitimizovat případné nekalé jednání a dodat mu zdání oficiálnosti a korektnosti.

Co si o zákonu o veřejných zakázkách myslíte vy? Co si myslíte o výběrových kritériích? Pálí vás nějaký konkrétní případ?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 12. 2005 9:25, Jirka

To ano. Předpokládám však, že kamiony všech zemí EU jezdí po silnicích snad všech ostatních zemí EU. Takže by tu měl být společný zájem celé Evropy na jednotném systému zpoplatnění kamionů. I v případě té elektroniky by se vyplatilo používat jeden systém a ne aby kamiony vozily kvůli každé zemi s jiným systémem sadu krabiček pro zápočet mýtného a jinde mince do kasiček. Země, které nějaký systém už mají, nebudou bohužel přetékat ochotou k nějaké změně, i když by je to moc nestálo. Ale jednat by se o tom mělo.

Vybraná silniční daň by se musela rozdělit podle kilometrů ujetých v té které zemi. FÚ jednotlivých zemí by si to musely rozúčtovat a vzájemně vyrovnat. Pokud by sazby daně byly stejné v rámci celé EU, stačilo by sesčítat km v jednotlivých zemích podle knih jízd. Pokud sazby nebudou stejné, musely by asi na hranicích celníci odečítat tachometry kamionů a potvrdit stav v knize jízd.

Reagovat

 

+61
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jana 21. 12. 2005 11:50)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 12. 2005 11:33, Jana

To je dobry napad, ale s tou realizaci to asi bude slozitejsi. Jednak v oblasti primych dani nebyly EU svereny temer zadne pravomoci na rozdil od dani neprimych. Navic ma asi kazda zeme nekolik paralelnich zpusobu zdaneni kamionu resp. dalnic. Videla bych tam problem v politicke vuli k dohode...

Reagovat

 

-32
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 22. 12. 2005 09:25)

Další příspěvky v diskuzi (52 komentářů)

28. 11. 2008 | 14:13

více

23. 12. 2005 | 12:05 | Jana

Kdyz zrusite myto, nemate moznost cilene zdanit negativni externality jizdy kamionu, ktere napr. prostrednictvim zdaneni nafty tak cilene byt nemuze (kamion nici silnice nekolikanasobne vice nez osobni auto, ale spotrebu...více

23. 12. 2005 | 9:12 | Jirka

Zrušit systémy pro výběr mýta na dálnicích by šlo. Nejde však o to potrestat cizí kamiony za ničení našich dálnic, ale o výběr financí na jejich opravy. Kamiony ničí silnice mnohonásobně větší měrou, než lehké osobní a dodávkové...více

23. 12. 2005 | 9:02

Zdravím.
Nemůžu pochopit, že v blízké době kdy se evropské společenství chystá vybírat mýtné prostřednictvím satelitu, tak naše ministerstvo dopravy v čele s p. ministrem rozhoduje platit postavení zastaralého mikrovlnného...
více

22. 12. 2005 | 12:47 | ivoš

add zpoplatnění dálnic: až budem vítězoslavně jásat nad našim SYSTEMEM, pak budou mít mýto už všichni (okolo nás i my). Dotaz: není pak jednodužší zrušit mýto v celé EU? Stejně je to středověký přežitek, který jen obtěžuje...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Poměr důchodu ke mzdě, Úrokové riziko, Průměrný produkt výrobního faktoru, lukáš kovanda, zákon o elektronické evidenci tržeb, česká spořitelna, petr mach, start-up, mastercard world, certifikace, řidič z povolání, UniCredit Dow Jones, výdaje státu, Essox, příspěvek na provoz motorového vozidla, terminály, dopis investorům, feudalismus

3AK6239, 7A00010, 2SP0010, 6S52775, 6S75383

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK