Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

První vysvědčení pro Novou Evropu

První vysvědčení pro Novou Evropu
Exporty ČR do nových unijních států vzrostly v roce 2004 o 33 %, máme nejnižší obchodní deficit za poslední dekádu a slibně čerpáme unijní peníze. Ostudně pomalu ale přijímáme evropské právo. Jak jsou na tom jiní? Economist Intelligence Unit vydala zprávu "Rok poté: důsledky rozšíření EU". Podívejme se na ni.

Zpráva uvádí, že kandidáti byli na vstup podstatně lépe připraveni, než se předpokládalo. (Nepřipraveni byli naopak staří členové Unie, u kterých se šok z rozšíření odrazil v neshodách v oblasti ratifikace evropské ústavy, liberalizace služeb či v začlenění Turecka do EU.) Je příliš brzy na posuzování dlouhodobých efektů rozšíření Unie, ve třech oblastech je ale úspěch znatelný již nyní. Podívejme se, co připojení nových členů vneslo do oblasti obchodu, financování z evropských rozpočtů a práva.

Obchod znatelně posílil

Se zrušením obchodních bariér se vývoz z nových členských zemí v roce 2004 zvýšil průměrně o 20 % (EU-25 dosáhla 7% růstu). V České republice objem exportu vzrostl dokonce o 25 %, podobně tomu bylo v Polsku a Lotyšsku. Jediným nováčkem se stagnujícím objemem vývozů byla Malta.

Obdobně jako v případě Španělska a Portugalska (ty přistoupily v roce 1986) vzrostl nově přijatým členům obchod zejména se zeměmi přistupujícími spíš než se starými unijními členy. České republice např. exporty do nových unijních států vyšplhaly o 33 %, nárůst vývozů do EU-15 přitom dosáhl jen 21 %. Nejvíce ale nadále vyvážíme do Německa.

Vstup do EU měl pozitivní vliv také na obchodní bilanci nováčků. Např. ČR díky masivnímu nárůstu vývozů strojních a dopravních zařízení, dosahuje stále se zvyšující přebytkové bilance obchodu s EU-25. Celkově jsem tak zaznamenali nejnižší obchodní deficit za poslední dekádu. Obdobně se Maďarsku podařilo přeměnit jeho malý obchodní deficit se zeměmi EU do přebytku 1,3 miliardy euro. Polský schodek obchodní bilance, ačkoli stále jeden z nejvyšších v EU, klesl v roce 2004 o 11 % na 11,4 miliardy euro. Vývoz totiž dosáhl nejvyššího objemu za uplynulých 10 let. Obchodní deficit s EU Polsko díky obrovskému vývozu potravin smrsklo až na 1,1 miliardu euro. Také Slovensko snížilo schodek obchodní bilance, kladná čísla předpokládá v roce 2008, až tamní nově započatá výroba automobilů dosáhne plné kapacity.

Nárůst exportu (v %)

Nové země zaznamenaly po vstupu do EU také obrovský nárůst dovozů ze třetích zemí, zejména z Číny, Japonska, Jižní Korey a USA. Šlo o přirozenou reakci na zrušení obchodních bariér v nových zemích, vývoj byl navíc podpořen významným nárůstem objemu importu z těchto třetích zemí do Evropské unie obecně.

Na vynikající výsledky roku 2004 je ale nutné nahlédnout i z jiného úhlu. Posilování domácích měn nováčků, jak vůči dolaru, tak euru, sice zvýšilo vykazované vývozní hodnoty, bohužel ale také snížilo atraktivitu importů z těchto zemí (se silnou domácí měnou vyvážejí exportéři za dražší ceny). S pokračující stagnací v EU-15 tak bude poptávka po exportech z nových zemí klesat.

Přejímání evropského práva

Již před vstupem do EU uchazeči o členství pracovali na přijetí 97 000 stran evropského práva, nadřazeného národním právním úpravám. Ještě v listopadu 2003 byli uchazeči Bruselem kritizováni za nedostatečnou rychlost přejímání evropského práva, rok po vstupu ale situace vypadá zcela jinak. Ještě v květnu 2004 bylo 7,1 % direktiv nepřijatých, v listopadu téhož roku již šlo o 3,6 % (údaje se hodnotí pro celou EU-25).

Jak je vidět z následujícího grafu, dosáhli jsme nemilého prvenství. České republice ještě loni v listopadu zbývalo implementovat 151 direktiv.
Hvězdou v přejímání evropského práva je Litva. Chybí jí začlenit již jen 15 z 1 580 direktiv o vnitřním trhu. Předstihla tak i Španělsko, které bylo zatím jediným původním členem EU, kterému se podařilo splnit povolený 1,5% "deficit v přijímání práva". Dobře si vede i Maďarsko, to se dostalo do "první ligy" 12 zemí (mezi nimi je např. Německo či Velká Británie). Mnozí byli velmi překvapeni výsledky Polska, které se se zbývajícími 46 nepřijatými direktivami do první ligy dostalo také. Přitom Varšava byla ještě v listopadu 2003 kritizována za pomalé přejímání acquis communautaire nejvíce.

Počet direktiv EU, které zbývalo implementovat k listopadu 2004

Nutno ovšem upozornit, že statistika hodnotí pouze to, zda direktiva byla převzata do národního práva. Neříká nic o jejím uvedení v život. Tento pohled totiž přináší pochyby. Například podle studie Světové banky trvalo uvést v platnost obchodní smlouvy Estonsku jen 150 dní, Slovinsku či Polsku ale již 1 000 dní.

Umíme využít evropské fondy?

Dotace z EU se za rok 2004 oproti předvstupním letům ztrojnásobily na 10 miliard euro. "Nejvíce jich čerpá Polsko, Česká republika a Maďarsko,“ uvádí zpráva. Předpokládá se, že od roku 2007, kdy se začnou prostředky rozdělovat podle nového rozpočtu, se jejich objem ještě zdvojnásobí.

Čerpání evropských fondů (průměr za rok v miliónech euro, 2004 - 2006)

Po jednom roce je příliš brzy na hodnocení ekonomických dopadů poskytnutých prostředků, financované projekty jsou dlouhodobější povahy. Každopádně o efektech evropských dotací se nyní smýšlí mnohem optimističtěji než před rokem.
Noví členové se totiž poučili z chyb starších členů a dávají si skutečně záležet na tom, aby využili všechny poskytnuté peníze a použili je dobře. Zkušenosti totiž ukázaly, že jen masivní dotace z unijních fondů udržitelný růst nezaručí. Například Řecko a jižní Itálie získaly za poslední dekádu několik miliard euro, ale nenašly vhodné projekty, na které je použít. Mnoho peněz tak zůstalo neutraceno. Řecko např. bylo schopno mezi lety 1993 – 1999 alokovat pouze 45 % dostupných prostředků.
Nové země ovšem vykazují výsledky mnohem lepší. Polsko, u kterého se očekávaly výsledky nejslabší, schválilo projekty v celkové hodnotě 3 miliard euro jen za první rok. Nejslabších výsledků, ironicky, dosáhlo Slovinsko – jinak také před rozšířením nejpřipravenější země na vstup.

Příští rozpočtové období (2007 – 2013) přinese nováčkům každý rok 20miliardovou injekci. Tím pro ně ale dobré časy skončí. Pozornost se totiž pro další finanční období otočí na financování přístupu Turecka, jihovýchodních kandidátů a možná dokonce i Ukrajiny.

Příště si přečtete o konkrétních přínosech rozšíření pro nové i staré členy EU.

Co si myslíte o efektech rozšíření Evropské unie? Které země z něho těží nejvíce a které naopak doplácejí?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

15. 7. 2005 | 11:00 | MSpacek

No jo, nulove komentare byvaji osudem vsech pozitivnich zprav. Osobni nazor me penezenky: je uzasne, jak skvele vstup do EU zatim funguje. S temi direktivami je fakt sranda - pokud jsem spravne pochopil clanek, pak z 25 statu...více

15. 7. 2005 | 9:18 | Petr

Nikdo tady nekomentuje, tak zkusím já: velice přehledně napsaný článek. Děkuji za něj. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Pauperizace, Systematické riziko, Pokladniční poukázka, miroslav uďan, andrej babiš, michal wantulok, pavel bělobrádek, daň z příjmů, Československá obchodní banka, TATRA, Penzijní fondy, každý , výrobce minimotorek, 634/1992 Sb., rejstříkový soud, Romea, dárek, James Bond

6U12786, 1Z59964, IAMS0RRY, 1Z59964, 1Z59964

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK