Doloudáme se až na chvost?

Kromě analýzy úspěšnosti centrálních bank v kontrole stability kupní síly domácí měny, o které píšeme v článku Středoevropské centrální banky dostaly vysvědčení, představila včera ČSOB (profil, názory) hodnocení ekonomického rozvoje ČR po roce 1995 ve srovnání s ekonomikou Maďarska, Polska a Slovenska. Hodnoceny byly tři reprezentativní složené ukazatele a jejich vývoj v osmiletém období.

Dlouhověkost, vzdělanost, materiálno

Prvním byl index lidského rozvoje (Human Development Index, HDI), naposledy, tedy za rok 2002, zjišťovaný pod záštitou OSN pro 177 zemí světa. "Index odráží dosaženou úroveň ve třech základních sférách lidského snažení, jimiž jsou dlouhý život bez nemocí, vzdělání a hmotné zabezpečení," vysvětluje Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB. (Podrobnější informace o HDI naleznete zde).

Zdroj: ČSOB

Jak je zřejmé z tabulky, ČR se umístila na žebříčku HDI pro rok 2002 třicátá druhá, stejně jako v roce 1995. HDI pro ČR v roce 2002 dosáhl 0,868, tzn. zhruba stejné hodnoty, jakou v roce 1995 vykazovalo Řecko. Ve skupině 20 % nejvyspělejších zemí světa, kam ČR patří, nedocházelo ve sledovaném období k velkým relativním přesunům, neboť hodnota HDI zde rostla podobným tempem. "Nejvýraznější výjimkou bylo Irsko, které se dokázalo prodrat z 21. příčky v roce 1995 až na 10. místo v roce 2002," upozorňuje na úspěch keltského tygra Kupka. Mezi čerstvými členy EU excelovalo Lotyšsko (+7,6 %). Maďarsko, Polsko i Slovensko zůstaly v roce 2002 v absolutní klasifikaci za ČR, procentní vzestup HDI byl ovšem u Maďarska i Polska ve sledovaném období výraznější. "Skutečnost, že hodnota HDI nemusí pouze růst, nejzřetelněji ilustruje Svazijsko (-14,4 %); ostatně drtivá většina zemí vykazujících pokles HDI leží právě v černém světadílu," říká Kupka.

Bez obálečky si na váš problém čas neudělám…

Druhým hodnoceným ukazatelem byl index vnímání korupce (Corruption Perception Index, CPI), který je dílem Transparency International a hodnotí míru korupce ve veřejném sektoru tak, jak ji v dané zemi vnímají podnikatelé, analytici a akademičtí pracovníci. V čele jsou státy, kde je podle převládajícího mínění jejich obyvatel korupce nízká. (Více se o CPI dočtete zde). "Zařazení CPI mezi porovnávané indexy opravňuje jednak fakt, že se korupce ve veřejném sektoru stala pro ČR nepříjemným problémem s mezinárodním dosahem, jednak skutečnost, že doplňuje obrázek získaný na základě HDI o etickou dimenzi života a podnikání v jednotlivých zemích," vysvětluje Kupka. CPI může nabývat hodnot 0 -10, přičemž 10 indikuje velmi slabé vnímání korupce, zatímco 0 signalizuje výrazně korupční prostředí.

Zdroj: ČSOB

Kdybychom vycházeli výhradně z informací o pořadí ČR na žebříčku srovnávaných zemí, museli bychom přijmout závěr, že korupční prostředí v ČR divoce bují: jestliže v roce 1996 zaujímala ČR na příslušném žebříčku 25. místo, během sedmi let se propadla na místo 56. Skutečnost je ale komplikovanější: zatímco v roce 1996 se CPI počítal pro 54 zemí, v roce 1996 jich bylo již 133. V obou letech se tedy hodnota CPI pro ČR pohybovala spíše ve střední části spočteného vzorku a v roce 2003 na tom byla ČR dokonce relativně lépe. Závažnost problému korupce v ČR si plně uvědomíme až tehdy, když do v úvahu vezmeme absolutní naměřené hodnoty CPI. Jestliže v roce 1996 vycházel CPI pro ČR roven 5,4, v roce 2003 to bylo jen 3,9. Došlo tedy ke zhoršení o více než 27 %. "Český vývoj můžeme chápat jako šestý nejhorší ze vzorku 54 porovnatelných zemí, přičemž fakt, že sousední Polsko je dokonce druhé nejhorší, není velkou útěchou," hodnotí Kupka.

Nech nás na pokoji, ruko regulátorská!

Konečně třetí hodnocený indikátor je index ekonomické svobody (Economic Freedom Index, EFI). "Ten se pokouší o objektivní kvantifikaci míry ekonomické svobody, kterou dopřávají vlády ekonomickým subjektům působícím na jejich území," vysvětluje Kupka. Ekonomická svoboda není jen jakousi abstraktní hodnotou, irelevantní pro blaho společnosti, podpora ekonomické svobody podle řady indicií urychluje růst bohatství země i příliv zahraničních investic (více k EFI naleznete zde). I zde se hodnoty indexu pohybují od 0 do 10, přičemž nula reprezentuje nejmenší a desítka nejvyšší míru požívané ekonomické svobody.

Zdroj: ČSOB

Pozice ČR na žebříčku EFI se mezi roky 1995 a 2002 viditelně vylepšila. ČR, která v roce 1995 skončila mezi 123 porovnávanými zeměmi na 67. místě, se v roce 2002 ocitá na místě 42. "Radost z rychlého vzestupu poněkud kalí skutečnost, že se téměř celý odehrál již v období 1995 až 2000. Dalším zjištěním, které nepotěší, je skutečnost, že EFI v ČR rostl mezi tranzitivními ekonomikami střední Evropy nejpomaleji. Ve sledovaném období stoupl o necelých 17 % (podobně jako v Číně nebo Maďarsku), naproti tomu na Slovensku, v Polsku a zejména pak v Pobaltí byl jeho nárůst mnohem dynamičtější. Lotyšsko se dokonce stalo rekordmanem s téměř 54% nárůstem," shrnuje výsledky Kupka.

Závěr, který se na základě uvedených faktů nabízí, není ani vyloženě tristní, ale ani příliš optimistický. "Podle absolutního umístění na třech zkoumaných žebříčcích lze pozici ČR nejspíše klasifikovat jako lepší průměr – a to jak vzhledem ke světu, tak k regionu, s nímž v první řadě soupeří. Pokud jde o dynamiku vylepšování mezinárodní pozice, ČR za svými regionálními konkurenty spíše zaostává," hodnotí Kupka a svá slova dokládá hodnotami syntetického indexu:

I z provedené jednoduché analýzy tedy zřetelně vyplývá, že příští česká vláda si rozhodně nebude moci stěžovat na nedostatek práce…

Jak hodnotíte vývoj v ČR vy? Které roky lze považovat za nejúspěšnější a které naopak za neutěšené? Opravdu nás naši regionální konkurenti v budoucnu předběhnou?