Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Podniky v EU: obchod se třetími zeměmi

| 24. 3. 2004
Podniky v EU: obchod se třetími zeměmi
Vstupem do EU se změní pravidla obchodu se státy mimo Unii. Stávající cla přestanou platit a ČR přistoupí k jednotnému celnímu sazebníku EU. Změní se dovozní kvóty a přibude administrativa. Jak jsou české firmy připraveny?

Obchodní politika patří do výhradní kompetence orgánů EU (konkrétně Evropské komise a Rady ministrů). Znamená to, že dnem vstupu do EU ztratí české instituce možnost jakkoli ovlivňovat (s výjimkou účasti našich zástupců v Radě a Komisi) rozhodnutí o dovozních clech a kvótách, o exportních dotacích, o antidumpingových opatřeních a dalších nástrojích regulace obchodu. Společná obchodní politika se týká pouze států mimo EU (tzv. třetích zemí). Obchod v rámci jednotného vnitřního trhu je naprosto svobodný a výše zmíněná pravidla se na něj nevztahují. (čtěte v článku Podniky v EU: volný pohyb zboží).

Mezi nástroji obchodní politiky hrají dominantní roli cla. V prvé řadě jde samozřejmě o jejich výši, ve druhé o obchodní a celní dohody mezi EU (jako jedním subjektem, který jedná za všechny členské státy) a jinými státy nebo jejich uskupeními. Jako celek používá EU společné administrativní náležitosti při obchodu se třetími zeměmi a ty se od počátku letošního května budou vztahovat také na české firmy a podnikatele.

Výrazná změna zákonů

Právní předpisy pro celní politiku
Předpis Upravuje Původ
Nařízení č. 2913/1992 Celní kodex EU
Nařízení č. 2453/1993 Prováděcí předpis k celnímu kodexu EU
Nařízení č. 2657/1987 Sazební a statistická nomenklatura a společný celní sazebník EU
Nařízení č. 918/1983 Systém ES pro osvobození od cla EU
Celní Celní zákon ČR
Prováděcí vyhláška Prováděcí vyhláška (návrh) ČR
Zákon o celní správě Zákon o celní správě ČR (návrh) ČR
Zdroj dat: Jan Heřman

Dnem vstupu do EU končí platnost stávajícího celního zákona a na něj navazujících předpisů. Jejich místo zaujme legislativa ES, zejména celní kodex a společný celní sazebník (viz sloupek). Český celní zákon úplně nezmizí, stále bude existovat v novelizované podobě a v podstatě bude sloužit jako doplnění unijních předpisů.

Přistoupení k EU se podnikatelů dotkne nejvíce ve změně celních sazeb na úrovni jednotlivých druhů zboží. Ty určuje společný celní sazebník vydávaný každoročně formou nařízení. Změna cel se projeví v cenách dovážených výrobků. Pro podnikatele a firmy tedy především v cenách vstupů. Podražit by měla například rýže, mořské ryby, exotické ovoce, obuv a některé textilní nebo ocelářské výrobky, více informací k tomuto tématu získáte zde.. Obecně však lze pouze velmi těžko popisovat dopady na jednotlivé druhy zboží – ty závisejí na zemi, ze které jsou dováženy, na existenci kvóty a celé řadě dalších skutečností.

Naopak na makroekonomické úrovni nepůjde o nijak dramatický rozdíl – průměrná výše dovozních cel u průmyslových výrobků v EU činila 3,6 % z hodnoty zboží, v ČR 4,6 %. V průměru se tedy cla vůči dovozům ze třetích států mnoho nezmění a zprostředkovaný dopad na celkově vybrané clo nebo na strukturu zahraničního obchodu bude ještě menší. Na dovozy z členských a kandidátských států EU (včetně států ESVO, které mají s EU také bezcelní obchod) připadalo podle statistiky zahraničního obchodu za rok 2003 přibližně tři čtvrtiny celkového objemu importu.

Jak na to?

Evropská unie podnikatelům příliš nesvědčí

Evropská unie je z hlediska ekonomického rozvoje druhořadou zónou, severoamerická a asijskopacifická se rozvíjejí mnohem dynamičtěji, přičemž příčin zaostalosti "starého" kontinentu není málo. Víte, jak se tato fakta odrazí na českých podnicích? Přečtěte si článek Evropská unie: na růžích ustláno.

Co tedy poradit českým podnikatelům při vyhodnocování cenových dopadů v této souvislosti? Jednoduše porovnat aktuální celní sazby se sazbami platnými po vstupu pro všechny druhy výrobků, se kterými firma obchoduje. Oba (český i unijní) celní sazebníky jsou dostupné vedle "papírové" verze rovněž na internetu. Pro EU se jedná o tzv. integrovaný tarif (TARIC).

Při výpočtu cla z integrovaného tarifu musí podnikatelé respektovat některé odlišnosti oproti českému celnímu sazebníku. Mezi hlavní patří využití jiných a složitějších mechanismů výpočtu cel jako například kombinovaná cla, cla vázaná na splnění podmínek nebo cla odvíjející se od hodnoty zboží. Kombinovaná cla využívá unie mimo jiné při dovozu sušenek ze severní Ameriky. Dovozce zaplatí jednak určité procento z ceny dováženého zboží a jednak tzv. doplňkové clo, které závisí na obsahu tuků, mléčných proteinů, cukru, škrobu a glukózy ve výrobku. Příkladem cla vázaného na splnění podmínek může být dovoz obilí. Pokud je dovezeno do určitého konkrétního přístavu, uplatní se nižší celní sazba.

Zásadní změnu pocítí čeští dovozci u celního řízení. Protože ČR nebude mít vnější hranici s "nečlenem" EU, budou muset po vstupu minimálně jednu jeho část provádět u zahraničního celního úřadu. Výjimkou je pouze případ, kdy zboží bude dopraveno na letiště v Praze – Ruzyni. Je-li tedy například dopravováno zboží z USA do ČR přes Hamburk, dovozce má dvě možnosti. Buď zboží proclít na celním úřadu v Hamburku nebo tam zboží nechat propustit do režimu tranzitu a následně ho proclít v ČR. Dnem vstupu také začnou čeští dovozci a vývozci používat jednotné dokumenty platné pro celé území EU. Nejvýznamnějšími jsou: jednotná celní deklarace, celní prohlášení o tranzitu a osvědčení o původu zboží.

Kvóty už pouze na dovoz

ČR se stane účastníkem celé řady obchodních dohod, které EU uzavřela se třetími zeměmi. Tyto smlouvy bude muset plně respektovat (i když v době jejich podepsání nebyla členem Unie) a zároveň dnem vstupu skončí platnost všech stávajících obchodních smluv ČR. Českým podnikatelům se tak mnohdy usnadní přístup na trhy států s nimiž má unie dohody podepsány. Často se jedná o pásma volného obchodu nebo celní unie, což umožní exportovat zboží bez cla na dovozu. Mezi hlavní státy s takto nadstandardními vztahy patří země ESVO (Norsko, Lichtenštejnsko, Island, Švýcarsko), středomořské státy ACP a bývalé kolonie evropských státu v Africe, střední a latinské Americe. Druhou stranu mince uvidí domácí firmy v podobě zesílené konkurence v souvislosti s bezcelními dovozy z těchto států.

Statistika antidumpingových opatření za rok 2003

Ke konci roku 2003 bylo v platnosti celkem 156 antidumpingových a 17 vyrovnávacích opatření. Během loňska Evropská komise iniciovala 36 nových řízení a z toho na 21 nebylo uvaleno žádné opatření. Nejvíce případů se týkalo chemického, textilního a elektrotechnického průmyslu.

Částečně pozitivním zjištěním pro české podnikatele bude také fakt, že ode dne vstupu budou požívat ochrany různých opatření proti dovozům. EU využívá především kvóty a antidumpingová cla. Výhodou může být i prostý fakt, že tyto nástroje nemohou být použity proti českým firmám a podnikatelům. Na druhou stranu podniky mohou ztratit své výhodné dodavatele.

Kvóty jsou uvaleny na dovoz určitých druhů výrobků, kde by podle EU import dále prohloubil strukturální odvětvovou krizi (výroba oceli, lodí, konfekce, aut a textilní a obuvní průmysl). V největší míře se kvóty týkají zemědělství. Kvóta prakticky představuje množství, na něž se bude vztahovat zvýhodněná celní sazba. Překročí-li dovoz stanovený objem, uplatní se standardní clo, které je řádově o desítky procent vyšší. Pro podnikatele je tedy nesmírně důležité, zda je tedy kvóta otevřena – jinými slovy, zda objem dovozu daného zboží ještě nedosáhl limitu. Tuto informaci lze podobně jako v případě celního sazebníku nalézt na internetu, konkrétně v databázi QUOTA.

Antidumpingová opatření se využívají v případech, kdy exportní cena je výrazně nižší než cena identického zboží v zemi původu. Antidumpingové clo je pak jakýmsi dorovnáním rozdílu. Rozhodnutí o zavedení antidumpingu vydává Evropská komise z podnětu členských států a účinky těchto opatření pocítily mnohdy i české firmy například v ocelářském průmyslu. EU je nejčastějším iniciátorem antidumpingových opatření v rámci WTO, ročně jde o desítky případů (nejčastěji v textilním, chemickém průmyslu, výrobě automobilů, oceli a elektroniky).

Obchoduje Vaše firma s tzv. třetími zeměmi? Už máte zjištěno jak se dotkne vstup ČR do EU vaší firmy co se týká výše dovozních cel, kvót a administrativních povinností? Myslíte, že EU jako silnější partner při vyjednávání o podmínkách dovozu a vývozu může vykompenzovat ztrátu suverenity v obchodní politice?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

OPEC, Přijetí přidělení a zřeknutí se úvěru, Faktoring, daňové odpočty, příspěvek zaměstnavatele, aleš poklop, doplňkové penzijní spoření, penzijní fondy, kampelička, mastercard standard, marcela střelcová, výběrová řízení, zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, svatopluk němeček, letecké zájezdy, náhrada platu, mkreditka, personál

1P80783, 1AN7433, 2L05469, 2L05469, 2SA5125

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK