Na měnových peřejích

Kurzové nebo také měnové riziko zdánlivě není podstatné. Většina lidí z pochopitelných důvodů počítá v korunách (profil, názory) a bude v nich počítat ještě pět až šest let a pak přejde na euro (profil, názory). Má cenu investovat tedy i do jiných měn? Nechme stranou více či méně exotické měny včetně japonského jenu (profil, názory) nebo čínského jüanu (profil, názory), jakkoli by úvahy o nich mohly být úžasně zajímavé. Přehlédněme i rubl (profil, názory), ač by se jistě našli specialisté, kteří by snesli hory argumentů tam či onde. Zaměřme se však jen na dominantní měny. Které to jsou, je nasnadě: dolar, euro a okrajově i měny našich tří "konvergenčních" sousedů.

Co udělá dolar

Dolar (profil, názory) je blízko své nejslabší hodnoty od zavedení eura. Ale to ještě zdaleka neznamená, že jeho pokles bude pokračovat. Nálada je vrtkavá a kývá se mezi dvěma extrémy: příznivá makrodata o vývoji americké ekonomiky, růst optimismu i amerických akcií na jedné straně, dvojí schodek americké platební bilance a rozpočtu.
Ekonomicky jde o výsledky v komplexu těžko vyhodnotitelné, a tak sentiment létá od zdi ke zdi řízen víc psychologií investorů než realitou americké ekonomiky. Momentální hysterie závisí zejména na aktuálních momentálních informacích. S výjimkou katastrofických vizionářů se však obecně i dlouhodobě hovoří o kurzu někde kolem hodnot 1,1 až 1,15 USD/EUR.

Naše euro

Pošlete peníze!!!
Chcete své známé pozdravit a přitom je i příjemně překvapit? Pošlete jim peníze! Stačí si jen vybrat z bohaté nabídky bankovek, napsat text vzkazu a odeslat. Vybírejte zde!!!

Nás tedy bezpochyby zajímá více vztah koruny s eurem. Za euro sice dáme 30 Kč, za korunu si v tuzemsku můžeme pořídit prakticky dvojnásobek, protože cenová hladina u nás je cca 50 % průměru EU, tedy euro by mělo stát cca 15 korun (takové je kouzlo parity kupní síly.) K tomu však nedojde, protože v žádné přistoupivší zemi k tomu nedošlo. Proto je v Řecku či Portugalsku levněji než v Německu či Francii (o Švýcarsku a severských zemích nemluvě).
Koruna by tedy zřejmě měla posilovat, apreciovat, ostatně podívejme na fair value (či férovou cenu) našich akcií. Ne náhodou roční růst indexu PX 50 (profil, názory) přesahuje 50 %.
Protože však měnový vývoj je jedním z nejméně předvídatelných veličin, analytici většinou odmítají "tipovat". Za všechny jmenujme Vladimíra Tomšíka z Newtona, který se nenechal "vyprovokovat" ani opakovanou žádostí: "S ohledem na fundamenty české ekonomiky (zejména růst produktivity práce) by koruna měla v dlouhém období posilovat, ale říkat čísla a termíny je spekulace. A do toho se opravdu pouštět nechci."
Odvážnější je Markéta Šichtařová z Volksbank CZ (profil, názory): "Ještě do nedávna bylo prakticky nemožné prognózovat, jak se bude vyvíjet kurz koruny někdy kolem roku 2008 - 2009, protože jsme neznali záměry centrální banky a státu ohledně termínu přijetí eura. Nyní je už mnohem jasněji. … A až do roku 2007 se bude kurz pohybovat podle aktuálních podmínek na trhu, které naznačují, že po celé následující čtyři roky (tedy až do vstupu do ERM II) bude koruna k euru mírně posilovat. Ekonomika se totiž oživuje, zahraniční investice, jejichž přísun v poslední době poněkud vyschl, začnou znovu přitékat. Na konci roku 2007 by se tak kurz koruny k euru mohl pohybovat kolem 27 CZK/EUR."
A možná nejpoučnější je výhled zpracovaný Helenou Horskou a Lubošem Mokrášem z analytického zázemí České spořitelny (profil, názory). Zpracování v pesimistické a optimistické variantě ukazuje, že za pouhé tři roky může koruna apreciovat sice také jen o 2,5 % na 31,20 CZK/EUR, ale dokonce i o 20 % na 25,60 CZK/EUR. Spokojíme-li se tedy s průměrem, vidíme, co nám ukazuje trendová aproximace:

 

A ti zbylí?

Další investiční rizika
Čím větší výnos od své investice požadujete, tím vyšší riziko budete muset připustit. Rizikem nazýváme obecně nebezpečí, že skutečný budoucí výnos vaší investice se bude lišit od výnosu očekávaného. Existuje šest základních rizik spojených s investováním.

Velcí investoři mají ve zvyku házet všechny středoevropské měny do jednoho pytle – a kdo by se jim divil? Kolísání je přitom velmi nakažlivé, i když někdy reflektuje jen lokální problémy. Snění o nějakých významných ziscích na konvergenčních dluhopisových trzích nemá příliš oporu, jde spíše o další kousek diverzifikace. Na pětileté splatnosti je rozdíl mezi českými a polskými sazbami 2,5 % a mezi českými a maďarskými 3,7 %. Volatilita kurzů těchto měn je však značná: roční historie HUF/CZK je kolem 14 % a kurzu PLN/CZK cca 12,5 %. Slovenské pětileté sazby jsou vyšší už pouze o málo nad 1,2% s volatilitou jen necelých 8 %.
Slovensko je však nyní zajímavou otázkou či oázou, protože rozjíždí velmi podstatné reformy. Příliv kapitálu se ze dvou miliard dolarů zvýšil už na 10 miliard (tj. přes 300 miliard Kč nebo 400 mld. Sk). Optimisté sázejí na rychlý hospodářský rozvoj a posilování Sk, i když například hlavní ekonom ČSOB (profil, názory) Martin Kupka neočekává zdaleka návrat k paritě 1:1.

Diverzifikovat se má vždy a za všech okolností. Situace však nabádá k měnové opatrnosti, značnému zajišťování (to například používají profilové fondy fondů ČSOB) a hledání produktů přímo denominovaných v korunách.

Investici do jakých měn preferujete vy? Máte zkušenosti se spekulativními nákupy? Podařilo se vám na kurzovém riziku vydělat nebo jste naopak o nějakou tu částku přišli?