Na půl nechtěné dítě aneb co vyvrhla sněmovna

Až nečekaně hladce prošly poslaneckou sněmovnou zákony, které mají začít řešit stále rostoucí stamiliardové dluhy. Vše ještě musí odhlasovat Senát a podepsat prezident republiky. Další změny můžeme čekat i ve druhé etapě vládních reforem. Podívá se státní nenasytnost spíše do peněženek chudších nebo bohatších?

Nemoc a stáří podraží

Svízelnější situace čeká na toho, kdo se dostane do běžných pozic sociální nouze: nemoci a stáří. Nemocenská totiž klesne podle výše našich platů o 11 – 15 %. První tři dny nemoci by měl totiž nemocný dostávat jen čtvrtinu z denního vyměřovacího základu, zatímco dnes je to polovina. Opatření proti krátkodobým neschopenkám, kterými "dovednější" zaměstnanci občas nahrazují například dovolenou, bude pravděpodobně nutit zaměstnance s počínající chřipkou bojovat proti nemoci "za pochodu", a nakazit tak všechny okolo. Tím se asi příliš neušetří.
Poslanci oddálili i odchody do důchodu. Od roku 2013 mají chodit ženy i muži do penze v 63 letech. Matky dětí však mohou i nadále počítat se zkrácením této lhůty až o 4 roky. Naopak, kdo se rozhodne odejít do důchodu předčasně, musí počítat s trvale kráceným důchodem.

Aby toho nebylo málo…

Stavební spoření snižuje maximální výši státní podpory na 3 000 Kč ročně. Přiznání podpory nebude navíc vázáno na použití peněz pro stavební účely. Oproti původnímu vládnímu návrhu nakonec tedy vzrostla výše podpory pro všechny o 600 Kč a v systému byly ponechány děti do 15 let. Kdo však uzavře smlouvu do konce roku, bude moci využít stávajících výhodnějších podmínek (více zde).
Živnostníci by měli začít státu platit minimální daň, která se vypočte ze základu stanoveného jako polovina průměrné mzdy v ekonomice. Také dědická daň v nepřímé linii vzroste a to na úroveň daně darovací. Manželé a děti, neboli linie přímé, zůstávají prozatím od daně i nadále osvobozeni. Poslanci však omezili i své požitky, protože mezi schválenými body je i zmrazení mezd pro vrcholné představitele státní moci v letech 2004 - 2006.

Sněmovna se též zabývala Senátem vráceným zákonem o spotřebních daních. Senátoři navrhovali změnit některé body ohledně spotřební daně u nafty. Poslanci však hlasováním potvrdili vlastní verzi a ta nakonec poputuje k podpisu na prezidentský stůl. Pokud Václav Klaus zákon podepíše, stoupne od ledna daň z motorových paliv, cigaret a lihu.

O definitiním zvýšení DPH a dopadech na ceny některých komodit jsme již informovali zde.

Kdo si polepší?

Zvýšená daňová zátěž bude částečně kompenzována rodičům s dětmi. Při vyčíslování velikosti daně si za každé dítě budou moci odečíst ročně 25 560 Kč, což je o 2 040 Kč víc než dnes. Nová situace nastane také pro matky či otce na rodičovské dovolené. Ti budou smět vydělávat neomezeně, aniž by ztratili nárok na rodičovský příspěvek. 

Daně ale klesnou zejména firmám. A to na 28 % v roce 2004, v roce 2005 na 26 % a v roce 2006 na výsledných 24 %. Daň z převodu nemovitosti by měla být snížena ze současných 5 % na 3 %. Hranice pro povinný přechod na podvojné účetnictví bude zvýšena. Povinnost vést podvojné účetnictví se nyní bude vztahovat na podnikatele - fyzické osoby s obratem přes šest milionů Kč ročně. Jednoduché účetnictví se přemění na evidenci příjmů a výdajů, nebo-li daňovou evidenci, kterou upraví zákon o dani z příjmu. Půjde o primitivnější způsob evidence majetku, než určovalo účetnictví, byť "jednoduché".

Právě k podnikům by měl směřovat i další vládou chystaný krok, který ovšem sněmovnou zatím neprošel. Pokud by se tak stalo, stát by firmám odpustil placení části pojistného, které za své zaměstnance odvádějí na zdravotní a sociální pojištění. Uvolněné peníze by společnosti mohly investovat.
Výpadek příjmů z pojistného by stát nahradil zvýšením daně z přidané hodnoty. Zdražily by se tak především potraviny, na které se vztahuje snížená pětiprocentní sazba.
Zvýšit by se ale mohly i další nepřímé daně, například z nemovitostí. Odvody by se vypočítávaly z hodnoty jednotlivých staveb.

Přestože je reforma nutná, začíná způsobem, který rozhodně není vlastní sociálním demokratům. Málokterý z jejich voličů by asi očekával, že hlavní dopady budou na (budoucí) důchodce a nemocné.

Na koho by podle vás měla reforma dopadnout především? Může vůbec vláda složená z pravice, středu a levého středu nalézt společné kroky v politice veřejných financí? Neměla být vláda o něco sebekritičtější a po splnění společného cíle, kdy dovedla českou republiku do Evropské unie, sama sebe rozpustit s tím, že svůj cíl již splnila a nemá dále co nabídnout? Chtěli byste jako voliči opět k volbám? Připojte svůj názor!