Další peníze na byrokracii

Dopady rozšíření Evropské unie, které se dají očekávat od 1. května 2004, se dotknou mnoha oblastí. Samozřejmě se nevyhnou ani podnikání. Vytvoření jednotného trhu v roce 1993 představovalo milník v historii EU. K volnému trhu nyní přistoupí dalších 10 ekonomik. Bude to moment neméně významný, ne-li významnější.

"Díky zkušenostem, které máme se vznikem společné zóny v roce 1993, můžeme předpovědět vývoj v příštím roce," uvádí Antoni Turczynowicz z oddělení Daňových a právních služeb PricewaterhouseCoopers. "Po zrušení celních kontrol proto očekáváme výrazný nárůst přeshraničního obchodu, zejména nákupu a prodeje spotřebního maloobchodního zboží," upřesňuje.

Ještě více papírování

Spotřebitelé budou bez omezení nakupovat na evropském trhu, exportéry ale čekají velké změny. Po vstupu již nebudou vyvážet, ale tzv. dodávat do zahraničí. Na obou stranách hranice procedura razítkování zboží skončí a odpadne placení daně z přidané hodnoty celním orgánům. Firma pouze vydá fakturu, kde uplatní nulovou sazbu DPH a účetně ji zpracuje. "Na první pohled to vypadá jednoduše a logicky. Firmy převezou zboží přes hranice, aniž by složitě vykazovaly DPH na jedné straně, a pak žádaly o jeho vrácení nebo si najímaly zástupce pro jednání s celní správou. Bez povinné zastávky na hranicích tak kamión dopraví zboží až do skladu odběratele. Tak jednoduché to ale není," upozorňuje Turczynowicz.

Firmám se totiž příliš neulehčí. Naopak, z daňového pohledu je čeká spousta papírování navíc. Až 1. května odpadnou celní kontroly, podnikatel si bude muset vše ošetřit sám. Povinnost dodržování související právní úpravy se přenese ze státních orgánů na jednotlivé vývozce. I když ze systému vypadává celní správa, Český statistický úřad bude požadovat podklady pro své statistiky. Vytvářet a včas dodávat je proto musí firmy samy. Spoustu údajů, včetně veškerých informací o pohybu zboží, vyplní každý měsíc do formuláře Intrastat.

Daňové úniky

Aby se zabránilo ilegálním transakcím a daňovým únikům, budou muset podniky projít další složitou administrativou. Kdyby nebylo vše potřebné ošetřeno, mohly by firmy uniknout daňové povinnosti zcela. "Například tím, že zboží deklarují jako určené pro vývoz a uplatní tak nulovou DPH, přitom je ale prodají doma, kde by jinak musely započítat sazbu 22 %," vysvětluje Turczynowicz.

Z toho důvodu bude nutné oprávněnost aplikace nulové sazby DPH (místo 22%) přesvědčivě doložit. Vývozce prostě musí prokázat, že zboží překročilo hranici, že došlo k vykládce a že bylo přijato partnerskou firmou. Nezastupitelný význam tak získá dodací list, případně průvodka, která dnes ne vždycky dorazí. Z právního hlediska proto bude nezbytné přehodnotit veškeré smlouvy s obchodními partnery týkající se pohybu zboží přes hranice. Dohoda by měla vyjmenovat, které nové dokumenty je protistrana povinna dodat. "Český vývozce například musí mít v ruce doklad, že zboží převzal partner v Německu. Finanční úřad totiž může požadovat doložení oprávněnosti nulové DPH," uvádí Turczynowicz. "Pokud by to nebyl schopen dokázat, musel by 22% DPH doplatit. Vrácení DPH pak nebude moci žádat ani po německé straně, pokud nebude mít takovou záležitost ošetřenu smluvně," dodává Turczynowicz.

Vše stojí peníze

Ačkoli odpadne placení dovozní sazby DPH, i nadále zůstane povinnost daň vypočítat a zaúčtovat. Nebude to sice žádný náklad navíc, ale opět naroste administrativa. Není proto překvapivým zjištěním, že společnosti budou muset významně upravit podnikové systémy (ERP, Enterprise Resource Planning), aby byly schopny získávat a poskytovat všechny informace nezbytné pro přípravu nových povinných výkazů a hlášení. "Asi budou potřebovat i nové pracovníky, aby takový nával dokumentů dokázaly zpracovat a vykázat," upřesňuje Turczynowicz.

Nové povinnosti si vyžádají dodatečné náklady na financování a úpravu podnikových procesů. Nejde o "poplatek", ale o náklady na změny účetních systémů, počítačových systémů, dodatečná školení, konzultace s daňovými odborníky a podobně. Celé toto břemeno ponesou jen a jen firmy. Vláda ani EU žádné prostředky neposkytne. Na druhou stranu tak budou podniky nuceny zefektivnit využití svých prostředků a hlavně získají možnost těžit ze strategických příležitostí, které jim přistoupení přinese.

Většina nadnárodních investorů působících ve střední a východní Evropě si uvědomuje, že rozšíření Evropské unie ovlivní jejich podnikání. Jen málo z nich si však již vytvořilo rozpočtovou rezervu na krytí nákladů na rozšíření. Většina společností navíc začíná s přípravami na změny, které rozšíření EU přinese, teprve nyní. Jak se s přistoupením vyrovnají české podniky, zjistíme až z praxe.

Nechává tato úprava místo pro daňové úniky? Bude podle vás společný volný trh  paradoxně administrativně náročnější? Vydělají na něm spíše spotřebitelé nebo podnikatelé? Vaše názory nás zajímají!!!

Další užitečné informace získáte v naší sekci určené podnikům!