O čem bylo referendum

O čem bylo referendum
V médiích probíhala kampaň i vířily diskuse o přistoupení k Evropské unii. Informací snad není ani nedostatek, spíše jich jsou záplavy. Jsou ale podstatné? A srozumitelné? O víkendu jsme rozhodli...

 

Největší obavy panují před vstupem do EU zejména z růstu cen, k němuž nepochybně dojde. I v Řecku, Španělsku a Portugalsku ceny po přistoupení k EU vzrostly, ale nijak dramaticky a zároveň rostly platy. Obojí se dá očekávat i v nynějších kandidátských zemích, kde současná cenová hladina dosahuje až na výjimky pouze kolem 50 % evropského průměru. Navíc třeba Irsko bylo při vstupu levným "chudobincem

 

" Evropy, dnes je tam lépe (a v něčem tedy dráže, například pokud jde o nájemné) než v průměrné zemi, dokonce i než v samé Británii. V první řadě bychom si tedy měli uvědomit, že bychom se pro tuto chvíli měli poměřovat nejvýš s Řeckem a Portugalskem.

Kompetence

Pro připomenutí

Tentokrát na rozdíl od voleb nedostaneme žádné volební lístky domů do schránek. Hlasovací lístky pro referendum obdržíme až přímo ve volebních místnostech.

O část pravomocí nepochybně přijdeme, ale to by nemělo být kritické. V kooperující zóně prostě musí dojít ke značné harmonizaci pravidel. Další část ekonomických pravomocí pozbudeme s přechodem na společnou měnu euro (například autonomní měnovou politiku), ale k tomu je ještě daleko.
Ekonomický růst bude záviset především na našem prostředí, zejména daňovém, který ovlivní příliv kapitálu. Srovnání s polovinou 80. let, kdy vstupovalo do EU Španělsko a Portugalsko (Řecko je členem od roku 1981), lze vzít jako paralelu: Ve Španělsku a Portugalsku HDP na obyvatele (měřeno paritou kupní síly) od roku vstupu vzrostl o 15 %, ale v socialistickém Řecku naopak o 4 % klesl. Srovnávat se s Irskem je z mnoha historických a věcných důvodů zavádějící.

Má dáti – dal

Rozpočet EU je jakási "společná kasa", ze které se podle dohodnutých pravidel peníze přerozdělují. Největší podíl (téměř poloviční) je určen pro zemědělství, což je současně největší problém, z dalšího největšího dílu se podporují zaostalejší regiony. Bohužel nelze ještě přesně spočítat "poměr" toho, kolik do rozpočtu odvedeme a kolik z něj dostaneme. Zatímco odvody jsou jisté, čerpání je nejisté. Měli bychom sice dostávat až o 35 % více, než odvedeme, to ale jen v tom případě, že se nám podaří čerpat z fondů maximum. Kvůli vlastní neschopnosti však můžeme i "tratit" a stát se čistým přispěvatelem. Vezmeme-li za příklad rozpočet EU pro rok 2005, měli bychom odvést necelou miliardu eur, tedy asi 30 miliard korun. Ty se pak přerozdělí "poměrem" systému výdajů EU:
- 13,5 miliard Kč (45 %) na společnou zemědělskou politiku
- 10 miliard Kč (34 %) na strukturální politiku.
Na všechny ostatní kapitoly (administrativa, věda a výzkum, předvstupní pomoc aj.) připadá méně než 5 %, a tedy jen kolem miliardy korun.

Ceny a mzdy

O obojím se dají psát litanie, ale podstatné je vždy, jakým kurzem koruny měříme. Obecně je přijatelná tzv. parita kupní síly, i když vychází z deformovaných statistik spotřebních košů (např. vyšší váhy potravin a nižší váhy nájemného). Kupní síla jednoho eura je někde kolem 15 korun. Takový poměr odpovídá cenové úrovni u nás oproti průměrným cenám v eurozóně.

Celková úroveň cen (v procentech průměru EU = 100 %)
Německo 102 %
Rakousko 98 %
Španělsko 86 %
Portugalsko 73 %
Slovinsko 66 %
Maďarsko 57 %
Česko 50 %
Polsko 50 %
Slovensko 42 %

  
 Vše je ovšem značně nerovnoměrné a těžko vybírat jediný univerzální příklad. Podívejte se třeba na Coca Colu, vidíte nějakou "logiku"?

Coca Cola (cena v procentech průměru EU = 100 %)
Nizozemí 126 %
Španělsko  101 %
Řecko  99 %
Portugalsko 89 %
Německo 79 %


Zřejmě důležitějším parametrem pohybu hladiny cen u nás budou posuny v úrovni DPH, zejména potravin (např. na Slovensku mají být zdaněny sazbou 19 %, kdežto u nás stále ještě zůstávají v 5% sazbě). Produkční ceny potravin se dále zdeformují systémem přímých dotací. V celkové analýze ČNB pro vládu se kromě jiného konstatuje: "Není důvod očekávat, že samotné přistoupení k EU by v dané oblasti znamenalo náhlý výkyv s dramatickými dopady do cen". Ceny ovšem pravděpodobně porostou rychleji než mzdy.

Mzdy v zemích střední a východní Evropy lze členit na čtyři skupiny. V první je pouze Slovinsko, kde průměrná mzda dosahuje v přepočtu podle parity kupní síly 75 % úrovně Německa a EU. Do druhé skupiny patří ČR, Polsko a Maďarsko, kde se průměrné mzdy pohybují mezi 43 a 46 % průměru EU. Nejvíce členů má třetí skupina, kde jsou země s průměrnou mzdou jen mezi 30 a 36 % průměru. Do této skupiny patří Slovensko, Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Cena práce – průměrné výlohy (náklady) zaměstnavatelů na zaměstnání pracovní síly v EU se však člení značně jinak: v roce 2000 dosáhly 22,70 eur/hodina. Vidíme, jak nákladný je "rozvinutý blahobyt" zejména ve srovnání Švédska (28,56 eur), Dánska (27,10 eur), Německa (26,54 eur) či Francie (24,39 eur) s hodinovými náklady např. v Portugalsku 8,13 eur.

Služby a nájemné

Podraží některé služby: jedny vyšším zdaněním (sazby DPH), jiné tím, že si veřejnost uvědomí jejich skutečnou hodnotu a výš je bude "hodnotit" (školství, zdravotnictví, ale obecně sem patří i bydlení). Ve všech oborech se však budeme setkávat s tím, co vidíme již dnes: rozdíly v kvalitě se budou projevovat až řádovými rozdíly cen. Vcelku se zatím odhady celkového cenového posunu pohybují jen kolem 5 %.
Již padla zmínka o školství, zdravotnictví i bydlení. Bezesporu budeme kopírovat vývoj vyspělých zemí, kde výdaje na tyto služby rostou nejrychleji a zejména "ukusují" stále víc z celkových výdajů domácností. Jde samozřejmě nejen o úroveň či kvalitu v těchto oborech (zdravotnická technika, léky), ale i o mzdy – například jenom mzdy středoškolských učitelů v jednotlivých zemích se liší až desetinásobně.
Samostatnou kauzou je bydlení, zejména nyní, kdy se u nás teprve rodí zákon o nájemném. Bezesporu však musí dojít ke sbližování "regulovaného" a tržního nájemného – jen nikdo neví, na jaké úrovni k tomu dojde. Za bydlení dají lidé například v Lucembursku až polovinu příjmu (čisté nájemné za byt 60 metrů čtverečních na okraji města je 1 000 eur, tedy přes 30 000 korun). Jestliže učitel bere skoro 6 000 eur, pak jde jen o šestinu příjmu. Zato řidič autobusu se mzdou 2 500 eur je na tom hůř. Všechna srovnání pak mate cena dalších služeb nad čistý nájem. A zde vidíme extrémy:

Nájemné (v procentech průměru EU = 100 %)
Irsko  141 %
Portugalsko 33 %

Všechna porovnání mají jen omezenou vypovídací hodnotu. Navíc jak s námi srovnatelné Portugalsko tak i Řecko jsou členy EU již kolem 20 let. Jde tedy spíše o vyhodnocení celkových trendů. Je jasné, že vstup do Unie bude mít svou cenu, kterou budeme muset zaplatit, zejména v prvních letech. Ovšem již zmíněné trendy naznačují, že podle všeho bychom bohatnout měli – nejen kvůli samotnému vstupu do EU, ale tento vstup by nám k tomu měl pomoci.

Co podle vás udělá vstup do Evropské unie s Českou republikou? Jaké jsou klady a zápory případného vstupu země do Unie? Která kritéria jsou pro vás důležitá, pouze to ekonomické, nebo i nějaká další? Jak budete hlasovat v referendu? Připojte svůj názor!

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 15 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 6. 2003 9:46, TGP

Jenže to právě nikdo neví. Všichni se ohání příklady Irska a podobně, jenže tam taky mimo jiné následovaly velké reformy a kultura národa byla hodně jiná. U nás bude bezpochyby růst mnohem pomalejší (ale nepopírám, že bude) a v prvních letech to bude spíše bolet. Vstup do EU je jenom mírným ulehčením těžkých rozhodnutí, které musí udělat jak vláda, tak i každý člověk zvlášť. Bez nich nám nepomohou ani všechny strukturální fondy EU dohromady.

Zobrazit celé vlákno

+3
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

10. 6. 2003 10:37, TGP

A kdo to umí? Včera o tom mluvili na Radiožurnálu Mach z CEPu a Kalousek, Mach házel stovkami milionů v mínusu, Kalousek v plusu, každý mluvil o něčem jiném, emoce jim kypěly a člověk se jako obvykle nedověděl vůbec, ale vůbec nic...

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

EU, Fond, harmonizace, mzda, nájemné, plat, růst cen

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Máme Slovensku závidět chystanou reformu?

4. 6. 2003 | Jiří Majer | 1 komentář

Máme Slovensku závidět chystanou reformu?

Naši východní sousedé si řádně vyhrnuli rukávy a daňová reforma, kterou chystají, zřejmě nebude jen "aby se neřeklo". Jak tedy bude vypadat a jak ovlivní Českou republiku?

MMF: není to špatné, ale...

28. 5. 2003 | Martin Zika

MMF: není to špatné, ale...

Mezinárodní měnový fond vydal pravidelnou každoroční zprávu o stavu české ekonomiky. Kromě hodnocení uplynulého roku také překládá svůj pohled na to, co Českou republiku čeká v příštích... celý článek

Partners Financial Services