Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Evropan ve výslužbě u Bismarcka

Evropan ve výslužbě u Bismarcka
Penzijní systémy většiny zemí západní Evropy se dostávají do obrovských deficitů. Proto není divu, že během 90. let došlo k částečné či radikální penzijní reformě ve 125 zemích světa. Náš důchodový systém rovněž potřebuje důkladnou rekonstrukci, můžeme se od sousedů poučit?

Systém důchodového zabezpečení ve vyspělých zemích čelí v současné době vážným problémům, které jsou způsobeny především nepříznivým demografickým vývojem, vysokou mírou nezaměstnanosti, nedostatečným ekonomickým růstem a v neposlední řadě rozsahem a nákladností sociálních programů.

Bismarck, Beveridge a Švédi

Otto von Bismarck

Kníže Otto von Bismarck žil v 19. století. V letech 1862 – 71 byl pruským ministerským předsedou a ministrem zahraničí, 1867 – 71 byl současně kancléřem severoněmeckého spolku a 1871 – 90 německým říšským kancléřem a ministrem zahraničí. Byl to obratný diplomat a schopný vojevůdce, ve vnitřní politice prosadil sociální zákonodárství, jehož kořeny přežívají v Německu dodnes.

Obecně lze důchodové systémy států Evropské unie rozdělit do tří modelů. První, "bismarckovský", vychází z modelu zavedeného na konci 19. století v Německu kancléřem Bismarckem. Druhý byl navržen ve Velké Británii za 2. světové války lordem Beveridgem, odtud model "beveridgovský". Třetí vznikl kombinací dvou předchozích typů a podle země původu, kterou je Švédsko, je nazýván modelem "skandinávským".

Důchodový systém typického zástupce každého modelu vám přiblížíme v sérii tří článků. Dnes začneme Bismarckovským modelem.
Tento model v různých obměnách používá např. Německo, Francie a Itálie. Je založen na povinném sociálním pojištění zaměstnanců, které zakládá nárok na dávky vázané zpravidla na dobu pojištění a na výdělek. Druhý pilíř, mimo systém povinného sociálního pojištění, je v tomto modelu okrajový (s výjimkou Francie). Míra solidarity v těchto systémech je poměrně nízká, udržení sociálního statusu je žádoucí – dávky jsou vázány na předchozí příjmy. Patřil-li např. pojištěnec díky svým příjmům do tzv. vyšší střední třídy, jeho důchod by mu měl umožnit tento status udržet.

Německá reforma 

Tak jako ostatní evropské země i Německo musí čelit problému stárnutí populace. Důchodová reforma zde byla po celá 90. léta tématem číslo jedna, poměrně zásadní změny byly prosazeny v létě 2001. Ty obohatily povinný PAYG systém (viz. box vlevo) o dva doplňkové pilíře.

PAYG - Pay As You Go

Tento systém financování penzí se používá i v České republice. Je založen na stabilní existenci dostatečného množství pracujících, kteří na základě mezigenerační solidarity platí do systému, z kterého naopak čerpají lidé v důchodovém věku. Stojí na bázi dostatečného počtu přispěvatelů do systému. Takový systém může fungovat mnoho let, pokud ovšem lidé stráví v důchodu let co nejméně a naopak je-li dostatek ekonomicky aktivních obyvatel. Podle současného demografického vývoje a jeho predikcí do budoucna je ale neudržitelný.

První pilíř základního důchodového systému v Německu je založen na PAYG principu, jehož současná podoba vznikla v roce 1957. Na financování tohoto pilíře se podílí zaměstnavatelé i zaměstnanci formou příspěvků rozdělených rovnou měrou (9,65 a 9,65 % mzdy), případně osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ) odvádějící 19,3 %. Pro příspěvky je stanoven horní limit, který v současnosti činí €4 300 měsíčně (pro nové země €3 500).Významně se účastní i stát, který hradí částky za některé skupiny osob, ale také pokrývá deficit v bilanci příjmů a výdajů.

Do systému musí přispívat všichni zaměstnanci, učni, osoby na vojenské či civilní službě a OSVČ s měsíčním příjmem vyšším než €320. Zbavení povinnosti zůstávají úředníci, penzisté, studenti a OSVČ s výdělkem nižším než €320. Německý PAYG je spravován oborovými sociálními pojišťovnami, řízenými zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu, tedy tripartitními orgány. Do systému proudí i prostředky z výnosu "ekologické daně", která byla zavedena v roce 1999. Organizace systému je oddělena od státního rozpočtu.

Základními podmínkami pro vznik nároku na penzi je minimální doba v systému a dosažení důchodového věku. Nezbytná doba účasti je v Německu extrémně nízká a činí 5 let, doba odchodu do penze je v principu 65 let, předčasný důchod je možný od 63 let po minimálně 35 letech pojištění. V současné době je systém nastaven tak, aby při plném důchodu byla z tohoto pilíře náhrada předchozích příjmů na úrovni 70 procent. Tato relace je velmi vysoká, jak bývá v bismarckovských systémech obvyklé. V současné době je maximální roční dávka zhruba €52 000 pro západní část Německa a €43 000 pro východní.

Výše dávky se v případě předčasné penze snižuje o 0,3 procenta za každý "předčasný" měsíc. Částečná penze je možná od 55 let, pracovní úvazek pak ale musí být snížen o polovinu. Opakem je odložená penze (maximálně do 67 let), kdy se dávka zvyšuje o 0,5 % za každý měsíc odkladu (Za dvouletý odklad pobírání penze si tak pojištěnec může zvýšit dávku důchodu až o 12 %). Je možný i souběh s příjmem - v případě plného starobního důchodu je však omezen příjmem do €320.

Dva nepovinné doplňky

Reforma z roku 2001 zavedla tzv. doplňková důchodová schémata. Nejsou povinná, nicméně jsou zamýšlena jako kompenzace k postupně se snižujícím prostředkům ze základního pilíře a musí garantovat minimálně hodnotu zaplacených příspěvků. Schémata jsou daňově zvýhodněna. V současné době do nich lze odvádět jedno procento příjmů, postupně však tato částka poroste až na konečná čtyři procenta v roce 2008. Každý, kdo je pokryt povinným důchodovým systémem, má navíc nárok na státní podporu. V takovém případě stát dotuje zhruba 12,5 % úspor, což v praxi vylučuje některé OSVČ a státní zaměstnance. Systému se mohou účastnit všichni, kteří dovršili 16 let. Přípustná je jakákoli částka v rozmezí €60 a €831, prostředky ale nelze čerpat před dovršením 60 let věku.

Třetím pilířem důchodového systému jsou ryze soukromé příspěvky. V Německu je v tomto směru velmi rozšířené životní pojištění.

Nakolik bude německá reforma úspěšná zjistíme až časem. Zásadní změny již v každém případě proběhly a to je hlavní. Schroederův sociálnědemokratický kabinet odvahu našel, doufejme tedy, že Špidlova vláda v případě důchodové reformy nezůstane jen u slibů.

Kdy se dočkáme důchodové reformy? Je už nyní pozdě nebo máme ještě čas? Můžeme se nějak poučit od západního souseda? Chtěli byste se na důchod přestěhovat do Německa? Přidejte svůj názor!!!

Více o tématu si můžete přečíst v rubrice důchod.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-6
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 4. 2003 22:26, TGP

Dobrý den, nerozumím v článku třem věcem. 1. Jak to, že do systému nemusí přispívat úředníci? Ti pak mají důchod zdarma jako bonus za věrnou službu? 2. Proč se daň jmenuje ekologická, když se zní platí penze??? 3. Co u doplňků systému znamená, že stát dotuje 12,5% úspor? A proč to vylučuje OSVČ?

Reagovat

 

+39
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 4. 2003 14:17, PlischkeS

Vážený pane Sochore, celkové náklady na vyplácené důchody přesahují ve věšině zemí západní Evropy 10 % HDP (V Německu je to okolo 12 procent). Na úhrnu veřejných výdajů se "evropské" penze podílejí cca 25 %. Požadavky na objem vyplácených důchodů rostou (nejen díky narůtajícímu počtu penzistů, ale také díky jejich vzrůstajícím požadavkům) a systémy se tak dostávají do deficitů. Ve čtvrtek vyjde "2. díl" o Velké Británii, pokusím se získat konkrétnější makroekonomické ukazatele britského systému. Další informace určitě naleznete na www.vupsv.cz a www.duchodovareforma.cz. S pozdravem Simona Plischkeova

Reagovat

 

-12
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 22. 04. 2003 11:43)

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

12. 5. 2003 | 13:00

Ani jsem nemusela číst předchozí reakce, umím si je představit, a také asi vím, kolik let je pisatelům. Že by kolem padesátky? Platím do systému již 35. rok,vystudovala jsem jednu VŠ a dva postgraduály, vychovala jsem sama...více

12. 5. 2003 | 11:38 | ZikaM

Souhlasím s komentářem, že "Problém vznikl jinak". Autorka nám ani v nejmenším neříká pravdu a sice rozdíl mezi kapitálem, který vznikl ze společně státem vybraných daní, odvodů a příspěvků, jinak řečeno, stát úspory investoval,aby...více

12. 5. 2003 | 11:37 | ZikaM

Takže ne dříve do dúchodu ale později. TAKŽE DÍKY VLÁDCI MOJI. NEMĚL JSEM SE DOBŘE ZA KOMoUŠu ANI DNES.Kadlec Ještě jednou díky Vám!!!!
více

12. 5. 2003 | 11:36 | ZikaM

Dekuji za objasneni evropskeho systemu. Myslim, ze "druhy pilir" se da mirne porovnat s US 401k, jen s tim rozdilem, ze tady je dotovan zamestnavatelem a ne statem (nemluve o hazardu na burse)
více

12. 5. 2003 | 11:35 | ZikaM

Problém u nás byl vyvolán tím, že byly proprivatizovány úspory občanů na stáří - státní majetek, z jehož výnosů měly být penze financovány. Dokonce ani státní podniky už svůj zisk nevkládají do rozpočtu, ale se státním majetkem...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Reklama, Likvidita, Forwardy, mobilní operátoři, architektura, brno, tarify, operátoři, Poštovní spořitelna, nehody, výplata náhrad, osobní odpovědnost, sos dětská vesnička, Grisoft, zaměstnanecké benefity, hromadné žaloby, lodě, swingtrading

9T06963, 7S85437, 2L00808, 1ZT11111, 2L00808

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK