Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

České stavební spoření čeká revoluce. Slováci od ní v minulosti raději upustili.

| rubrika: Analýza | 13. 8. 2010 | 23 komentářů
České stavební spoření čeká revoluce. Slováci od ní v minulosti raději upustili.
Ministerstvo financí chce podmínit vyplácení státní podpory stavebního spoření tím, že našetřené peníze musí klient použít na účely spojené s bydlením. Slovenská zkušenost se stejným opatřením ukazuje, že se dá čekat propad počtu nových klientů až o polovinu.

Už příští rok by se měla snížit státní podpora stavebního spoření na polovinu. Jenže o rok později plánuje ministr financí Miroslav Kalousek malou revoluci v celém systému stavebního spoření. Připisování státní podpory ke vkladům klientů by bylo možné jen v případě, že tito klienti použijí naspořené peníze na účely spojené s bydlením. A to i v případě, že nechtějí úvěr ze stavebního spoření , který se na bydlení musí použít už nyní.

Stavební spořitelny tvrdí, že takový krok bude znamenat výrazné omezení poskytování úvěrů ze stavebního spoření, a tím i ke zmenšení významu stavebního spoření v systému financování bydlení v Česku.

Osekání státní podpory sníží výnosnost stavebního spoření, ale pořád z něj bude díky státní podpoře relativně atraktivní spořící nástroj. Účelové vázání naspořených peněz z něj ovšem udělá produkt, který bude výhodný jen pro úzkou skupinu lidí. Těch, kteří už na začátku spoření budou přesně vědět, na co peníze použijí. Ostatní si při dvouprocentním úročení vkladů u stavebních spořitelen mohou peníze ukládat na stejně úročené spořicí účty . Efekt bude stejný a navíc si peníze budou moci kdykoliv vybrat.

Spočítejte si, jak se změní výnosnost vašeho stavebního spoření po snížení státní podpory

 

Výsledek by byl takový, že bez razantního zvýšení úročení vkladů ubude spořících klientů, čímž klesne množství peněz, které budou spořitelny moci použít na úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry.

Podobný scénář už zažilo Slovensko v letech 1997 a 1999. Tehdejší změna zákona o stavebním spoření podmínila čerpání státní podpory použitím našetřených peněz na bydlení. „Týkalo se to všech smluv bez výjimky, včetně dětských stavebních spoření ,“ vzpomíná Irena Lokajová ze slovenské poradenské společnosti Salve Finance.

Propad počtu klientů, kteří si nově uzavírali smlouvy o stavebním spoření, byl masívní. Například u První stavební spořitelny klesl v roce 1997 počet nově uzavřených smluv ve srovnání s předchozím rokem o více než polovinu. Objem cílových částek klesl o čtyřicet procent.

„Toto období jsme nazývali „zrušení přátelských spořitelů“,“ říká Lokajová. Naráží na skutečnost, že systém stavebního spoření potřebuje pouze spořící klienty, kteří nechtějí v budoucnu úvěr ze stavebního spoření . Z jejich peněz může spořitelna půjčky poskytovat. V Česku nyní stavební spořitelny potřebují zhruba šest spořících „přátelských“ klientů na jednoho klienta s úvěrem.

Vázání státní podpory na účel použití naspořených peněz nemusí často vyhovovat ani těm, kteří by na začátku spoření počítali s tím, že peníze použijí na bydlení. „Šest let, po kterou si klient nemůže bez sankce peníze vybrat, je dlouhá doba, v níž se může jeho situace výrazně změnit. Místo bydlení by peníze mohl klient potřebovat na jiné účely než na bydlení, ale bez vrácení státní podpory by to nemohl udělat,“ vysvětluje Miloš Blanárik z První stavební spořitelny.

Lokajová dokládá nevýhody účelové vázanosti peněz i na naspořených částkách. „Více než 90 procent klientů si spoří jen tolik, aby dosáhlo na maximální státní podporu. To je v poslední době 500 eur. Vyšší sumy skoro nikdo nespoří,“ říká slovenská poradkyně. Po šesti letech má klient naspořeno maximálně 3500 eur, za které si bytové potřeby nevyřeší. Na to se používají úvěry, jejichž hodnota se pohybuje v průměru od 10 do 20 tisíc eur. Jinými slovy, aby si Slováci našetřili rozumnou sumu na řešení bydlení , museli by spořit zhruba čtyřikrát až pětkrát vyšší částky. Podobné počty platí i v Česku.

Pro klienty na Slovensku mělo účelové vázání naspořených peněz jedinou výhodu: stavební spořitelny zatraktivnily podmínky stavebního spoření. „Snížili jsme úrokové sazby na překlenovací úvěry na financování nových bytů a domů ze sedmi na pět procent ročně. Klienti, kteří zkolaudovali stavbu v roce 1997, dostali na úvěry úrokový bonus ve výši dva procentní body. Takže se sazba snížila na tři procenta,“ dodává Blanárik.

Klientům, kteří v roce 1998 spořili více než šest let, a mohli si tedy peníze kdykoliv vybrat, První stavební spořitelna připisovala úrokový bonus ve výši 30, 40 či 50 procent z do té doby připsaných úroků. Cíl byl jediný, zabránit odlivu peněz, aby spořitelna nemusela výrazně omezit půjčování.

V září 1999 slovenský parlament opatření zrušil. Po šesti letech spoření bylo zase možné peníze včetně státní podpory použít na cokoliv. "Zrušení mělo umožnit spoření i těm, kteří neuvažovali o investici do bydlení, ale svými úsporami by pomohli financovat úvěry lidem, kteří spořili pouze na bydlení," vysvětluje Mikuláš Gera ze slovenského ministerstva financí. O rok později už se počet nově uzavřených smluv opět přiblížil stavu z roku 1996.

Omezení zůstalo pouze u smluv, které by klienti předčasně vypověděli mezi druhým a šestým rokem. V takovém případě platí, že státní podporu nemusí vracet, pouze pokud prostředky použijí na bydlení.

Je účelové vázání státní podpory ke stavebnímu spoření i u naspořených peněz krok správným směrem? Podělte se o názor.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 8. 2010 2:19, jezevec

řekněme si na rovinu dvě fakta:
1) většina lidí jen spoří. díky tomu, mohou mít žadatelé o úvěr lepší úrok. nepravím že ho nutně mají - jen že tento systém to umožňuje snáze, než když si kampeličky pújčují na mezibankovním trhu.
2) hnědočeši, nezaměstnaní, chudina a nemakačenkové všeho druhu - si zajisté nespoří. pro středně pracující vrstvu je to tedy jediná šance, jak si část daní, která jinak skončí v bezedné stoupě nikoliv potřebných ale nepracujících, urvat zpátky. jste opravdu proti?

Reagovat

 

+8
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Tesna 14. 08. 2010 18:58)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

13. 8. 2010 11:45, Milan

Každý chce akorát "dojit" stát. Nejsem proti principu stavebního spoření, ale státní podpora, tak jak byla koncipována od počátku opět pomáhá "nepotřebným". Ptal jsem se kolegy, jak podobná spoření fungují ve světě. Tam si také lidé spoří, také mají možnost úvěru, ale státní příspěvek je poskytnut tomu, kdo jej potřebuje. Dle příjmů. U nás na tom vydělali opět hlavně ti bohatí, kteří si v rodině uzavřeli několik smluv, na děti, babičky, dědečky, atd. A pak peníze použili na cokoli. Ano. Ať si lidé spoří pro účely bydlení. Ať získají státní podporu ti, kteří ji skutečně potřebují. A to v případě použití finančních prostředků jen a pouze na bydlení. Pokud si za to chtějí pořídit cokoli jiného, ať pro ně spoření funguje jako každý jiný účet!
Chcete mi říci, že ty miliony smluv o stavebním spoření jsou jen a jen na bydlení? Pochybuji! Takže se nedivím, že stát chce tyto příspěvky omezit. To, že to dělá opět trochu kostrbatě bude nejspíš tím, že o tom rozhodují politici a ne odborníci.

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (23 komentářů)

17. 8. 2010 | 12:28 | Tom

dnes už to není tak pravda. Ten kdo peníze má ve větší míře , tak je investuje jinde. stavebko je teď opravdu pro lidi , kteří si řeší bydlení , víc než kdykoliv před tím. Proto i stavebnictví je v takovém ,,rozkvětu". více

17. 8. 2010 | 12:17 | Tom

je sice pravda , že stavební spořitelny jsou podporovane státem a je dost lidí , kteří jen výhodně spoří a neberou úvěr. Do hypoték tečou peníze od ČNB a za teď O,75% hystoricky minimum. Hypotéční banky dávaj úvěry jen 1/3...více

16. 8. 2010 | 19:38 | SocPredator

Přeprodávat nemovitosti nelze tak, jak si představujete. Jednak ho neprodáte druhý den, protože jen převod na katastru trvá až 2 měsíce. A druhá věc je daň z převodu 3% z kupní (nebo odhadní) ceny, kterou zaplatíte státu....více

16. 8. 2010 | 13:35 | Pavel

No, a mělo by to vázání vkladů na řešení bydlení nejaký význam? Už to vidím - za vázaný vklad koupím byt a druhý den ho střelím a peníze použiju na cokoliv. Případně se může několik střádalů domluvit na koupi podílu (když...více

15. 8. 2010 | 17:12 | Honza

Sice raději přispívám svými daněmi na bankovní lobby než na nejrůznější nemakačenka (banky se aspoň za ty mé peníze nerozmnožují, nedělají bordel, nikoho nepřepadnou na ulici atd.), ale ani tohle není žádná výhra. Jednodušší...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Auditing, Výsledovka, Nulové navýšení, spotřebitel, daňové úniky, brno, fayn, operátoři, výhradní pojišťovací agent, podnikatelský úvěr, Aura, Protistrana, počítač, pojištění spoluúčasti, časově rozlišená provize, spojení exekučních řízení, Next Finance, provázanost

2SL1034, DS111111, R3500000, 3H07241, 3H88601

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK