Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rostislav Trávníček: Ministerstvo financí rozmělňuje stavební spoření

| rubrika: Rozhovor | 18. 2. 2012 | 21 komentářů
Rostislav Trávníček: Ministerstvo financí rozmělňuje stavební spoření
Se šéfem komunikace Českomoravské stavební spořitelny o chystaných změnách ve stavebním spoření. Bude stavební spoření hrát nějakou roli v důchodovém systému? Co by znamenalo, kdyby stavební spoření mohly nabízet i běžné banky? Jde ministerstvo financí stavebnímu spoření po krku?

Diskuze o změnách v systému stavebního spoření trvají už dlouho. Jak se to projevuje na zájmu klientů?

Tyto diskuze jsou pro náš sektor opravdu nepříjemné. Nemyslím si ale, že by klienti nevěřili samotnému produktu, ten zůstává i po snížení státního příspěvku velmi atraktivní. Spíš jen vyčkávají, s čím vším vláda ještě přijde.

Představuje pro stát snížení příspěvku u stavebního spoření o jednu třetinu skutečně tak významnou úsporu, jak se často tvrdí?

Náklady státu na stavební spoření tvoří v posledních letech zhruba jedno procento jeho mandatorních výdajů. Snížením maximální výše příspěvku o třetinu se za rok ušetří přibližně pět miliard. Samozřejmě, že v době nutných úspor stát hledá způsoby, jak ušetřit. To je legitimní a logická snaha. Otázkou však je, kde se skutečně vyplatí škrtat. Navíc od roku 2006 výdaje státu na podporu stavebního spoření setrvale klesají.

Vypadá to tak, že každá seškrtaná miliarda se nyní Miroslavu Kalouskovi hodí.

Rostislav Trávníček

Rostislav Trávníček

Po absolvování Masarykovy univerzity v Brně a po postgraduálním pobytu v Belgii začal pracovat v oblasti komerčního bankovnictví, zejména v oblasti obchodu, marketingu a komunikace. Vystudoval také finance na Vysokém učení technickém v Brně. Od konce roku 1998 pracuje v Českomoravské stavební spořitelně v Praze. Je činný také v Asociaci českých stavebních spořitelen.

 

Určitě ano, ale není příliš šťastné zasahovat do něčeho, co dlouhodobě dobře funguje. Pokud se podíváme na statistiky, kolik úvěrů na bydlení a v jakém objemu v posledních letech poskytly stavební spořitelny, tak je přínos tohoto způsobu spoření nezpochybnitelný. Navíc systém stavebního spoření je velmi funkční a odolný vůči krizím. V České republice to sice nebylo tak dobře vidět, ale třeba u našich německých sousedů se stalo to, že zatímco s některými komerčními bankami finanční krize pořádně zamávala, stavební spořitelny přečkaly kritické období bez úhony.

Čím si to vysvětlujete?

Jde o to, že stavební spořitelny působí v rámci uzavřeného systému, který je částečně oddělen od vnějšího finančního světa. Vystačí si tak s prostředky, které vyberou od klientů, aby je dál půjčovaly na bydlení. Na jednoho klienta s úvěrem potřebujete čtyři až pět dalších, kteří jsou ve fázi spoření. Tím se dostáváme k podstatě celého systému, který má být dnes rozmělněn, protože v nových návrzích ministerstva financí se počítá s otevřením trhu stavebního spoření pro všechny banky.

K této problematice se ještě dostaneme. Pojďme ale začít otázkou účelovosti, tedy povinností využití státní příspěvek výhradně na bydlení. Co to bude znamenat pro trh se stavebním spořením?

Účelovost na bydlení v podobě, v jaké je v současné době navržená, je určitě akceptovatelná věc. Pravděpodobně přinese zvýšení administrativních nákladů. Nutno podotknout, že jak pro klienta, který bude muset dokládat něco, co předtím nemusel, tak pro stavební spořitelny, které zavedou určité kontrolní mechanismy. Nemyslím si však, že by tato změna měla nějak zásadně ovlivnit počet klientů. Jedná se zatím pouze o prokazování, že státní podpora byla využita na účely bydlení. Analýzy navíc ukazují, že u nás jsou tyto peníze z drtivé většiny stejně na tento účel využity.

Má tedy smysl něco takového vůbec kontrolovat? Navíc když při době spoření šesti let mluvíme o státním příspěvku ve výši dvanáct tisíc korun?

To je otázka, která je určitě na místě. Oněch dvanáct tisíc představuje maximum. Průměrná státní podpora, kterou klienti stavebních spořitelen dostávají, je ještě nižší. Je tedy potřeba seriózně zvážit, zda se zvýšené administrativní náklady vyplatí. My ale nejsme ti, kdo o tom rozhoduje. To je v kompetenci státu a parlamentu.

Ministerstvo financí hovoří také o možnosti dalšího rozšíření účelovosti stavebního spoření, například na spoření na penzi či na studia. Jak se na to díváte?

Propojeno: stavebkem ku krásné penzi

O nápadech ministerstva financí na propojení stavebního spoření a penzijního připojištění psaly Peníze.cz tento týden:

Jedná se o projekt, kterému se pracovně říká „životní spoření“. Možností účelového čerpání je samozřejmě více. Reálně se v tuto chvíli ale jeví právě účelovost na zajištění na stáří a na vzdělávání. Stavební spořitelny se určitě zajímají o to, aby se mohly na těchto novinkách podílet, nicméně je velmi důležité, aby se co nejpřesněji formulovalo, jak by toto účelové propojení mělo vypadat v praxi.

Zatím ohledně přesné podoby propojení stavebního spoření a důchodového systému panuje nejistota. Někdo uvádí, že by se po skončení spořicí fáze převáděl do penzijního fondu jen státní příspěvek, jindy se naopak hovoří o celé naspořené částce. Podle posledních informací to zřejmě vypadá na druhou variantu. Co si o tom myslíte?

Musím potvrdit, že v konečném návrhu, který ministerstvo vypracovalo, se opravdu mluví o celé naspořené částce. Je tu ovšem několik sporných bodů. A myslím si, že je to problém i právní. Opět tu zřejmě bude snaha o retroaktivitu. Podmiňovat účelové čerpání státní podpory převedením všech naspořených prostředků účastníka je navíc také velmi sporné.

... ale na druhou stranu, kdyby šlo jen o státní příspěvek, tedy maximálně dvanáct tisíc korun, jen těžko můžeme hovořit o nějaké výrazné pomoci při zajišťování na stáří.

Máte pravdu. Určitě je třeba položit si otázku, co je vůbec smyslem těchto změn. To by ale mělo vědět ministerstvo financí, které návrh předkládá.

Pokud by lidé museli při účelovém čerpání na zajištění na stáří skutečně převádět všechny naspořené prostředky, nezvolí si vždy raději účelovost na bydlení, kde stačí doložit jen využití státní podpory? Bude mít vůbec někdo o využití účelovosti v podobě zajištění na stáří zájem?

To je opět spíš otázka pro tvůrce těchto návrhů. Já se obávám, že i u zákonů, které v současné době řeší druhý a třetí pilíř důchodového systému a začnou platit až příští rok, se již v tuto chvíli uvažuje o jejich novelizaci.

Zvláště zavedení druhého pilíře vzbuzuje velké rozpaky. Jaký je váš názor?

Druhý pilíř se vyplatí pouze určité věkové a příjmové kategorii. Navíc neexistují žádné záruky, že peníze, které si do něj bude člověk dvacet či třicet let posílat, v důchodu vůbec uvidí. V té podobě, v jaké je zatím nastaven, jsem k druhému pilíři velmi skeptický.

Nemáte strach, že změny, ke kterým by mělo dojít ve stavebním spoření, tento produkt jen poškodí?

Jsem přesvědčený, že české domácnosti mají k systému stavebního spoření velkou důvěru. To potvrzují i statistiky. Naše domácnosti mají uloženo sedmnáct procent svých aktiv ve stavebním spoření, což je nejvíce ze všech zemí, kde stavební spoření funguje. Nemyslím si, že lidé kvůli případným změnám přestanou tomuto produktu věřit. Pravdou ale je, že nejistota, kterou vláda svými zásahy vyvolává, našemu segmentu vůbec nepomáhá.

A co možnost zapojení stavebních spořitelen do spoření na studium?

Tento model funguje například v Rakousku. Jak by to konkrétně mělo vypadat u nás, ještě není známo. V předkládané novele zatím tento návrh není zakotven, i když to bylo avizováno. Čeká se na nový zákon o vysokých školách.

Nejzásadnější změnou ve stavebním spoření, kterou ministerstvo financí nyní plánuje, je otevření celého systému pro univerzální banky, které by tak v rámci svých produktů mohly také nabízet stavební spoření. Jak se díváte na tento návrh?

Anketa

Kdybyste si měli vybrat: dát státní příspěvek ze stavebka na bydlení, nebo celé stavebko přelít do penzijních fondů – co byste vybrali?

Ministerstvo financí chce skutečně vedle stavebních spořitelen, které jsou svým založením specifické, umožnit nabídku tohoto produktu i běžným bankám, když dostanou povolení od ČNB. Problém je však v tom, že by jeden produkt existoval v uzavřeném i otevřeném systému. Spořitelny vybírají od účastníků peníze a jejich větší část poskytují na úvěrování bydlení, zbylé prostředky pak musí investovat přesně podle striktních regulí daných zákonem. Zatímco banky by podle současného návrhu mohly u jimi nabízeného stavebního spoření se získanými penězi nakládat podle libosti. Otázkou je také, čím budou banky motivovány k tomu, aby nabízely úvěry na bydlení, když mohou získané prostředky využít na spotřebitelské úvěry nebo jiné produkty, které jsou z hlediska rentability zajímavější.

Takže by zde docházelo k velké disproporci...

Přesně tak. V žádné jiné zemi, ve které funguje stavební spoření, nic takového neexistuje. Byli bychom opravdu unikátem. A to rozhodně ne v pozitivním slova smyslu.

Pokud opravdu dojde k otevření systému stavebního spoření pro běžné banky, co to bude pro současné stavební spořitelny znamenat?

Je těžké předpovídat, jak by se situace mohla vyvinout. Ještě ani nevíme, jestli vůbec bude tento návrh schválený. A i kdyby k tomu došlo, tak jsem přesvědčený, že stavební spořitelny tuto změnu ustojí.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 2. 2012 7:53, Vít Suchý

Dobrý den, pánové,

promiňte, ale zahrnout stavební spoření do systému spoření na penzi má logiku pouze v případě, pokud by na sebe stavební spořitelny vzaly také závazek pro klienta - t.j. poskytování doživotní penze z naspořených peněz klienta.

Převádět naspořené prostředky do penzijních fondů jakéhokoli druhu ?

A teď perla - cituji p.Trávníčka :" Navíc neexistují žádné záruky, že peníze, které si do něj (doplňuji -penzijní fondy ve II.pilíři) bude člověk dvacet či třicet let posílat, v důchodu vůbec uvidí..."

A jaké má klient záruky, že uvidí své peníze v nových typech penzijních fondů ve III pilíří ? Žádné jsem v zák. 427/2011Sb.nenalezl.

A stávající systém penzijního připojištění ? Pseudogarance "černé nuly" je příliš málo. Jinou ochranu prostředků klient v penzijních fondech nenajde. Vklady nejsou pojištěny, klient nemá žádný závazek státu, že mu bude po celou dobu jeho spoření přispívat, klienti nemají žádné plusové garantované zhodnocení, natož doživotní důchod.

A se změnou legislativy penzijních fondů (obou pilířů) se jasně vyprofilovalo, co jsou vlastně penzijní fondy ve své podstatě - investiční fondy, které vůči klientovi nemají absolutně žádný závazek, natož nějakou doživotní penzi...

Pokud to pro snazší pochopení zjednoduším - klienti nově koncipovaných penzijních fondů si budou "bona fide" posílat své peníze do nějakých penzijních fondů, které s jejich prostředky budou hospodařit a na konci cyklu to, co tam zbyde (nikdo neví ani negarantuje kolik) si klient vezme a koupí si za to doživotní penzi u nějaké životní pojišťovny...

Tohle je důchodová reforma ? Vyvázat toho, kdo hospodaří s prostředky klientů z odpovědnosti ? Kdyby penzijní fondy měly za povinnost vyplácet doživotní penzi klientům, asi by se do reformy nijak zvlášť nehrnuly...

Co je to tedy z mého pohledu za systém ? Promiňte otevřenost - velmi dobře vylobbovaný byznys penzijních fondů, na kterém se nyní ještě chtějí přiživit stavební spořitelny...

Reagovat

 

+7
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 4. 2012 15:47, hejníček

...vidím, že se jedná o finanční poradkyni stavební spořitelny, jinak by jste nemohla mluvit o garancích a jistotách tímto způsobem. Otázka zní:" z jakých prostředků chcete hradit vklady klientů v případě, že vaše banka(stavební spořitelna)padne?" Snad ne z FONDU ZAJIŠTĚNÍ, kde není ani desetina vkladů průměrné banky v ČR? Nebo vám snad pan Kalousek uvolní stovky miliard k pokrytí uložených částek? V USA Před čtyřmi lety padlo 2000 bank,kde berete záruku, že se to samé nemůže stát zrovna vaší stavební spořitelně?Žijeme v 21.století...nějaké zkušenosti si mi věřitelé už máme možnost získat.Proč se neřídíme zkušeností z jiných zemí, kde fungující systém využívají? Proč se vše háže na představitele státu, jsme snad nesoběstačný?Začněme už přemýšlet a starat se o sebe více. Stát není dojná kráva a banky fungují jako překupníci. Proč ukládat peníze do tohoto systému, pak zjistit, že nás odřou o výnos a nám zbyde jen ten odpad? Lžou a drží v nevědomosti, viz úrok v reklamách.Kolik občanů se zamyslí, odečte inflaci, poplatky za vedení a založení účtu...výsledek je silný úrok pod nulou.Probuďte se a nevnucujte nám vaše představy. Díky!

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Radmila Stříbrná 31. 03. 2012 10:29)

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

2. 5. 2012 | 16:08 | Petr

Nejde o FOND ZAJIŠTĚNÍ, ale o Fond pojištění vkladů (FPV). V případě že ve FPV není dostatek prostředků pro výplatu náhrad, existuje mechanismus jak takovou situaci řešit (FPV si půjčí na trhu a zároveň zvýší všem bankám...více

19. 4. 2012 | 15:47 | hejníček

...vidím, že se jedná o finanční poradkyni stavební spořitelny, jinak by jste nemohla mluvit o garancích a jistotách tímto způsobem. Otázka zní:" z jakých prostředků chcete hradit vklady klientů v případě, že vaše banka(stavební...více

31. 3. 2012 | 10:29 | Radmila Stříbrná

Doufejme v konzolidaci poměrů i rozumu a že pro novou vládu a nové politiky bude pojem zabezpečení na stáří nikoliv jen příležitostí k nařízení občanům dávat své jednou již zdaněné peníze do jimi nařízených firem svých známých,ze...více

31. 3. 2012 | 9:53 | Zdeněk Janovský

Nejde o to,pane Trávníčku, zda stavební spořitelna něco ustojí či nikoliv.Tady jde o viditelné poškozování občanů naší země vládou.Kdyby státní kasu spravoval erudovaný ekonom, nedělal by takové hrubé chyby,aby bořil co funguje,...více

25. 2. 2012 | 12:52 | Vít Suchý

Vážený, nebo vážená liško,
zapomínáme na to, že ona "výhodnost" SS je postavena jen a pouze na to, že do systému prozatím ještě stát přisypává "státní podporu". A státní podpora není ze strany klientů nijak vymahatelnou...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Strukturální nezaměstnanost, Měnové futures, Extrapolace, česká spořitelna, banky, bankovnictví, daňové úniky, fintech, nezávislí, zcizitel, podpora při rekvalifikaci, BankKlient, přehlednost formuláře, bavlna, URL adresa, účelové vázání, advokát, odborné stanoviko

3A30100, 1SP7998, 9A90000, 7U67866, 7U18766

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK