Minulý týden Ústavní soud svým rozhodnutím zrušil zákony, které retroaktivně snižovaly státní podporu stavebního spoření. Ta měla být letos (tedy za loňský rok) vyplácena po zdanění padesáti procenty. Ministr financí Miroslav Kalousek tak podle prvních odhadů může v plánovaném rozpočtu postrádat až sedm miliard korun. Okamžitě se strhla vášnivá diskuze nejen o tom, zda bylo rozhodnutí Ústavního soudu správné, ale také o tom, zda by peníze ze stavebního spoření neměly být využívány výhradně na bydlení či zda by se nemělo stavební spoření zrušit úplně.
Aktuálně o dění kolem stavebního spoření:
Co všechno se mělo ve stavebním spoření změnit? A co tomu říkali odborníci?
Ministr financí Kalousek po rozhodnutí Ústavního soudu kolem sebe dštil síru a popuzeně argumentoval tím, že se takovýmto způsobem opět prohloubí zadlužení státu. Je však třeba připomenout, že Ústavnímu soudu nebyla proti srsti jen zpětná účinnost (retroaktivita) zákonů, ale také to, že byly schváleny ve zkrácené lhůtě ve stavu legislativní nouze. K tomuto kroku totiž podle vyjádření soudu nebyl důvod. Toto rozhodnutí si pochvaluje ČSSD, která se stížností k Ústavnímu soudu přišla. Pobouření naopak neskrýval prezident Václav Klaus, který je známým odpůrcem výroků Ústavního soudu a jeho jednání považuje za zasahování do politiky. Ať už je to však tak, či onak, v následujících týdnech a měsících se můžeme těšit na to, že otázka stavebního spoření bude stát ve středu pozornosti médií, politiků, ale také obyčejných lidí. Stavební spoření je totiž jedním z mála finančních produktů, na který si skutečně zvykla většina domácností a jehož prostřednictvím si opravdu tvoří určité úspory.
Vláda bude každopádně muset před sněmovnu předstoupit s novým návrhem, který může mít od toho zrušeného podstatně odlišnou podobu. Z úst představitelů vládního kabinetu dokonce padají slova o úplném zrušení stavebního spoření. Pravděpodobnější je však možnost, že se navrhne změna, po které se peníze ze stavebního spoření budou moci využít jen k financování vlastního bydlení. Množství ekonomů se skutečně přiklání k jedné z těchto dvou variant, zároveň však připomínají, že by změny stavebního spoření měly být pečlivě promyšleny a v ideálním případě propojeny s dalšími vládními reformami, čímž by mohlo dojít k určitému zpřehlednění na poli finančních produktů. Skeptici však tvrdí, že pokud bude vláda postupovat ve stejném duchu, jako tomu bylo u dříve předkládaných reforem (tj. důchodové a daňové reformy), tak vyzní i reforma stavebního spoření do ztracena.
Pojďme se podívat, co verdiktu Ústavního soudu říkají námi oslovení experti. Jde podle jejich názoru o správný krok? A co si obecně myslí o systému stavebního spoření? Měl by se nějakým způsobem změnit, nebo dokonce zcela zrušit?
ekonom
Smysl stavebního spoření je problematický a jeho podpora má dnes význam jen v jednom ohledu: systém stavebních spořitelen existuje, je řadu let zaveden a náhlé rušení podpor by znamenalo zásadní změnu podnikatelského prostředí, což je krok napadnutelný soudem nebo arbitráží.
ekonom
Považuji za správné dotace ke stavebnímu spoření úplně zrušit vzhledem k tomu, že státní rozpočet je v deficitu 135 miliard. Kdyby byl rozpočet vyrovnaný, bylo by legitimní uvažovat o dotování stavebního spoření výměnou za vyšší daně nebo za omezení jiných výdajů. Dokud ale bude rozpočet státu v deficitu, je nutné tyto a podobné dotace rušit. Druhá věc ale je, že by takové rušení dotací nemělo být retroaktivní. Vláda by nyní měla zrušit dotace počínaje rokem 2012, aby si nikdo nemohl stěžovat.
viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
Stát garantoval smluvním stranám spoření nějaké podmínky. Kalousek se je pokusil retroaktivně změnit účelovým daňovým trikem. To je v právním státě nemožné a je logické a samozřejmé, že Ústavní soud tenhle hloupý a průhledný podvod zrušil. Jiná otázka je samo stavební spoření. To je dotace, kterou využívají ve vyšší míře středně- a vysokopříjmové skupiny (s příjmem od 30 000 korun měsíčně). Jsem proti dotacím – deformují prostředí a maximum by se jich mělo zrušit. Spoření (na cokoli), by měl na druhou stranu stát cíleně podporovat a propagovat. Jen je třeba najít nejméně škodlivé formy podpory.
ekonomka, ředitelka Next Finance
Stavební spoření je chápáno jako kontroverzní produkt. Jedni ho vynášejí do nebe, druzí zatracují. Ti první po rozhodnutí Ústavního soudu jásali. Ti druzí nadávali, jak můžeme dopustit další výdaje, když stát by měl šetřit. A značná část z nich byla celou dobu, s prominutím, trochu mimo mísu. Řeknu to takhle: když složím peníze a podepíšu smlouvu, že si odvezu z autosalonu červenou Alfu Julieta, předpokládám, že si odvezu červenou Alfu Julieta, a ne modrého Fiata Abarth. Pokud by mi prodejce chtěl vnutit Fiata, protože prý Alfy právě došly, asi bych ho dost rychle hnala a mávala mu před nosem podepsanou smlouvou. Smlouva je holt něco, co se musí respektovat. Něco, co není možné měnit jednostranně po podepsání. Od toho se ostatně smlouvy podepisují, aby platily. A stát si usmyslel, že změní pravidla hry v průběhu zápasu. Nejprve nalákal klienty stavebních spořitelen, aby podepsali smlouvy a věřili, že dostanou podporu. A pak jim řekl, že podpory došly a že vlastně za svůj podpis dostanou úplně jiný produkt. Já tomu říkám podvod. Vůbec nediskutuji o tom, jestli je stavební spoření dobré či špatné. Jenom tvrdím, že podvody se dělat nemají – a že to je jádro věci.
ekonom, ředitel FINEZ Investment Management
Nebudu komentovat rozhodnutí Ústavního soudu, právním věcem nerozumím. Ale pokud jde o záměr snížit podporu stavebního spoření, s Miroslavem Kalouskem plně souhlasím. A neměl bych ani nic proti jeho zrušení, pokud jde o princip, protože svůj účel stavební spoření dávno splnilo a dnes v podstatě jen supluje byznys banky, ovšem s podporou státu. Úplně zrušit ale stavební spoření asi dost dobře nepůjde, ono by to taky mohlo skončit dalšími arbitrážemi. Kdykoliv stát začne něco podporovat a garantovat nějaké podmínky, tak si pod sebou řeže vlastní větev, protože pak nemůže měnit pravidla během hry. A ani by neměl, protože to je unfair.
ekonom, analytik společnosti Partners
Nejsem právník, nebudu proto hodnotit rozhodnutí Ústavního soudu. Zjevně ale přetahovaná mezi vládou a soudem neprospívá právní jistotě v České republice. Stavební spoření by nemělo být zrušeno, zrušeny by měly být dotace (právně čistým a nezpochybnitelným způsobem a jednou provždy). Mimochodem, kdyby stát své ovečky dnes a denně tolik nevysával, nebylo by nutné, aby jim potom okatě dával zpátky pár stovek ročně na spoření.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 5. 2011 18:53, Pavel
Nejvíc mě štve, že jsem podepisoval smlouvu o SS v úplně jiné atmosféře a s jinými ekonomickými podklady. Věci se mění, ok. Beru. Ale štve mě, že i já nemůžu odstoupit o dsmlouvy za stejných podmínek. Tedy včetně ponechání si doposavad vyplaceného státního příspěvku a bez sancí. Mám SS tři roky a mám docela hrůzu z toho, co ten padákovej chemik zase vymyslí. Prostě kdybych měl možnost, zabalím to a jdu pryč. Ať si to pak řeší stavební spořitelny. Jejich vyjednávací síla je o něčem jiném.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 5. 2011 20:06, Linda
Jsem pro,aby se stavebni sporeni zrusilo,kdyz stat za 20 let rozhazuje penize, kde nema a ubira lidem nejpotrebnejsim a to duchodcum a invalidum. Od roku 1989 jsem tak znechucena vladnuti lidi v parlamentu, je to zaplakani.
V diskuzi je celkem (26 komentářů) příspěvků.