Epidemie stavebního spoření

Jedno z nejdiskutovanějších témat posledních týdnů je stavební spoření. Aby ne, když se chystají změny jeho pravidel a nikdo dlouho ani netušil, jakých. Dnes je na světě alespoň vládní návrh, i když všechno ještě jasné není a nejen proto, že se návrhu zatím nechopila proslulá poslanecká tvořivost.
Jen za letošní půlrok získaly stavební spořitelny přes 800 tisíc nových smluv. Značná část z toho jsou zřejmě tzv. souběžné smlouvy, tedy druhé smlouvy jednoho klienta. Na ně sice zatím nebude přidělena státní podpora, ale jde právě o to "zatím".
Přesto jde o další meziroční nárůst a trh směřuje k novému rekordu. Je totiž možné, že letos lidé uzavřou až dva miliony nových smluv a celkový počet klientů může i přesáhnout 6 milionů. Vláda si tak svým přešlapováním vlastně "vykoledovala" výdaje až k deseti miliardám korun navíc v příštích několika letech. Rozpočet něco ušetří, ale až někdy za pět let.

Lidé mají radost, jak snadno na stát udělají dlouhý nos, dealeři i finanční poradci mají žně, stavební spořitelny již svými 200 miliardami zcela ovládly trh dlouhodobých vkladů. Jediné, co nevědí je, kam s penězi. Na skutečné bytové účely v úvěrech totiž půjčí jen asi sedminu z uložených peněz a dluhopisy nevynášejí dnes ani 3 %.

Kolik to nese?

Stavebním spořitelnám se daří držet při životě mýtus, že stavební spoření má výnos 13 %, ale to již dávno neplatí. Opakují to úporně i média a také kalkulačky na internetových serverech dávají různé výsledky. Náš vždy pozorný čtenář Freddy upozorňuje, že dnes při 2% úročení vychází výnosnost již jen těsně nad 10 %. Spočítat efektivní vnitřní míru výnosu však není tak jednoduché také z několika dalších důvodů:
1) státní podpora se připisuje až v dubnu následujícího roku
2) i když vypovíme smlouvu včas, dostaneme poslední podporu se zpožděním
3) musíme zadat i okrajové podmínky (lze spořit měsíčně, ale i uložit 18 000 v roce naráz a jde o to, kdy)
4) musíme započíst nejen poplatek za uzavření smlouvy (obvykle 1 % cílové částky stržený samozřejmě hned na začátku) a poplatky za vedení účtu
5) při současné "níži" úroků z vkladů je paradoxně výhodné uložit co nejvíc peněz co nejdřív (např. celých 120 000 Kč na čistá 2 - 3 % hned na začátku cyklu), někdo má ještě smlouvu i na 4 %
6) pro maximalizaci procentuálního výnosu (státní podpory) nemusíme již od druhého roku spořit 18 000, ale (díky připisovaným úrokům) méně a v posledním roce stačí již jen 16 000 korun.

Jak to bude napřesrok

Od ledna příštího roku – pokud to schválí parlament – bude čisté spoření podporováno maximálně částkou 2 400 korun. Klienty, kteří úspory použijí k bydlení, pak hodlá stát bonifikovat a částka by mohla dosáhnout 3 600 korun. Doba spoření se má prodloužit z pěti na šest let a příspěvek nebude vyplácen do 15ti let. Efektivní výnos čistého spoření tak klesne na 5 % a pro "stavějící" klienty dosáhne 6,5 %.

Zásadní problém vzniká v otázce odlišné státní podpory: vyšší pro stavějící a nižší pro pouze spořící. Záměr vlády je pochopitelný a řekněme i chvályhodný, více podpořit ty, kteří budou využívat systém k bydlení. Nikde však zatím není řečeno, že si musí brát úvěr.
Jakmile tedy dokončí šestiletý cyklus a naspoří vlastních 120 000 plus úroky kolem 10 000, měli by dostat podporu 21 600 korun, jakmile celou sumu vynaloží na bydlení. Kontrolovat to budou stavební spořitelny, kterým to však bude jedno. Zde je první zádrhel, protože žijeme v zemi, kde se vždy vymyslí nějaká finta (sežene se nějaká faktura).

Druhý věcný problém tkví v tom, že i každoročně vyplácená podpora se postupně úročí. Jak vysokou podporu bude tedy na účtu spořitelna úročit? Anebo to stát bude doplácet "zpětně" či ve formě bonusu – podobně jako samy spořitelny dříve zvýhodňovaly klienty nečerpající úvěr?

Přátelští klienti

Zastavme se ještě u otázky tzv. přátelských klientů obecně: pro systém jsou nezbytní, poskytují mu totiž zdroje pro poskytování úvěrů. Z počátku si je tedy spořitelny "předcházely", ale ukázalo se, že to není třeba. Dnes dokonce jen asi jen každý cca desátý, čili jen jedna desetina klientů, žádá o úvěr. Stavební spořitelny tedy mají mnohem víc peněz, než potřebují. Dokonce s 200 miliardami vkladů zcela ovládly segment středně a dlouhodobých vkladů. A protože "nový režim" bude nabíhat postupně, zatím zdaleka nehrozí, že by systém začal kolabovat.

Ale – pro přátelské klienty, kteří dostanou státní podporu jen 2 400 ročně, se efektivní výnosnost šestiletého cyklu sníží na pouhých 5 %. To je sice dnes stále velmi pěkné zhodnocení, ale kdo tuší, jaká úroveň úrokových sazeb bude v letech 2008-10?
Zvýší stavební spořitelny v případě růstu sazeb i úročení? Měly by, takže lze předpokládat, že i přátelští klienti si odnesou výnos o několik procent nad úrovní obyčejných termínovaných vkladů. Měl by jich proto v systému zůstat dostatečný počet.
Kdyby se ale výnosy měly zdaňovat (což by se mohlo prosadit např. v jiném zákonu), byla by čistá výnosnost stavebního spoření ještě nižší.

Bude pro vás i po změně systému stavební spoření zajímavé? Máte v současnosti uzavřenou smlouvu? Máte už také nějakou souběžnou smlouvu? Přidejte svůj názor či zkušenost!

Další informace najdete v naší specializované sekci Stavební spoření.