V letošním roce dosáhne deficit veřejných rozpočtů 208,8 miliard Kč, tj. 5,7 procenta hrubého domácího produktu a dluh 38,4 procenta HDP. Dominantní roli v celkovém deficitu i v nárůstu dluhu hraje schodek státního rozpočtu (166,7 miliard Kč, tj. 4,5 procenta HDP). Boj s deficitem je jednou z hlavních priorit nové vlády. K jeho trvalému snížení stojí ale v cestě několik rizik:
- Riziko, že ochota prosazovat škrty ve výdajích rychle vyprchá. Zkušenosti ze zemí jako Švédsko a Nizozemí ukazují, že k dlouhodobému snížení deficitu je třeba víceletá a maximálně závazná strategie.
- Riziko, že i v příštích letech bude snižování výdajů prováděno plošně a náhodně, vedeno hlavně snahou rychle a politicky přijatelně ušetřit výdaje, bez ohledu na priority a vyhodnocení přínosů jednotlivých programů. Česko nepotřebuje ani tak nutně další škrty, jako spíše restrukturalizaci a zefektivnění výdajů.
- Riziko, že snižování výdajů či daní nebudou provázet hlubší reformy, které zefektivní daně i výdaje a pomohou k nižšímu deficitu i k lepšímu fungování ekonomiky.
Zkušenosti z různých zemí a moderní ekonomická teorie nabízí odpovědi na otázky: Jak by se boj s deficitem měl projevit v chystaném rozpočtu na rok 2011 a v dalších krocích k reformě veřejných financí? Jak snížení deficitu dosáhnout efektivně a udržitelně?
Co by vláda měla v rozpočtové oblasti prioritně prosazovat?
- Stanovit dlouhodobý plán snižování deficitu
Mít rozpočtovou strategii a odpovídající cíle ve výdajích a daních pro všechny roky volebního období. Cíle musí být konkrétní, jasně formulované a věrohodné. Minimálně by měly zahrnovat stabilizaci dluhu v poměru k HDP na úrovni do 50 procent. - Dodržovat a aktivně využívat výdajové rámce
Výdajové rámce jsou zákonné mantinely pro růst výdajů státního rozpočtu v budoucích letech, které schvaluje Sněmovna spolu s rozpočtem. Jakkoli je rozpočet na rok 2011 momentální prioritou, spolu s ním budou schváleny i výdajové rámce na léta 2012 a 2013. Budou v mnohém důležitější než samotný rozpočet, neboť předurčí budoucí výdaje. - Provést reformu fiskálních institucí.
Fiskální instituce jsou pravidla a omezení upravující přípravu a schvalování rozpočtu. Pokud jsou kvalitně nastavené, pomáhají snižovat deficity a efektivněji alokovat vládní výdaje – kupříkladu úspěšné rozpočtové reformy v Nizozemí a Švédsku se opíraly o reformy institucí. Ekonomie nabízí nástin optimálních fiskálních institucí pro Česko: Procedurální pravidla a transparentnost jsou efektivnější než uzákoněné vyrovnané rozpočty a podobná omezení. Aby měly fiskální instituce pozitivní vliv na rozpočty, musejí být vynutitelné mocenským orgánem nezávislým na Sněmovně. Změna pravidel musí být mnohem obtížnější než změna samotného rozpočtu. - Důsledně zrušit a omezit daňové výjimky a nezavádět nové
Ekonomicky zdůvodnitelných výjimek je málo. Případné zachované výjimky by měly být cíleny jen na chudší poplatníky. - Systematicky zefektivňovat daňový systém sbližováním sazeb
Česko nemá efektivní daňový systém. Neefektivnost nespočívá jen v administrativních nákladech pro poplatníky a stát. Velké rozdíly mezi daňovými sazbami přímo vybízejí k přesouvání příjmů a zisků do kategorií, které jsou zdaňovány mírně. Na ně doplácí zejména ti, kdo podobné kličky provádět nemohou – řadoví občané. - Bojovat s korupcí a zprůhlednit veřejné zakázky
I velmi opatrný odhad předražení veřejných zakázek v důsledku jejich neprůhledného a neefektivního přidělování činí 24 % plánovaného deficitu. Cestou ke snížení této částky je zveřejňovat všechny informace o státních výdajích a veřejných zakázkách (předložených nabídkách, zdůvodnění výběru, znění smluv, aj.), intenzivnější využívání aukcí, kombinované s intenzivnějším odhalováním korupce a účinnějšími tresty. - Neškrtat výdaje plošně, ale rušit zbytečné výdaje
Některé programy nevytvářejí hodnotu, která by ospravedlnila jejich štědré státní financování. Některé jsou možná podfinancované a je nesmyslné je redukovat plošnými škrty. Racionální přístup vyžaduje systematicky zhodnotit skutečné přínosy jednotlivých programů a jejich rušení na základě získané evidence. - Při škrtech dnes myslet na optimální strategii do budoucna
Aktuální krácení výdajů by mělo směřovat do oblastí, u nichž se předpokládá dlouhodobý útlum. Je též nutné myslet na politickou průchodnost škrtů v následujících letech a prosazovat je již dnes v jednom legislativním návrhu. - Nahrazovat veřejné výdaje inteligentními reformami
V posledních letech se významně zakořenil princip, že nedostatek čehokoli se vyřeší přidáním dotace z veřejných peněz. Lepším řešením je často odstranění strukturální příčiny nedostatku. - Dát důraz na racionální investice do infrastruktury
Kvalitní infrastruktura má ve všech zemích silné přímé i nepřímé pozitivní dopady na fungování ekonomiky. V malé zemi jako Česko může být tento pozitivní dopad silnější než v mnoha jiných zemích, zejména na vytvoření jednotného a flexibilního trhu práce a následně i snížení nezaměstnanosti a zvýšení produktivity práce. Rozvoj infrastruktury nevyžaduje nutně vyšší výdaje ze státního rozpočtu, ale zejména jejich efektivnější využití a vyšší spoluúčast samotných uživatelů. - Neohrozit a dokončit reformu terciárního vzdělávání, vědy a výzkumu
Pro stát, který je chudý na nerostné zdroje, jsou investice do kvalitního lidského kapitálu strategicky důležité. Jednak pro zvýšení produktivity práce a příjmů lidí, jednak pro odstranění nerovností v příjmech – relativní nedostatek vzdělaných lidí na trhu práce způsobuje, že Česko má mezi zeměmi OECD druhý nejvyšší rozdíl v příjmech mezi zaměstnanci s vysokoškolským a středoškolským vzděláním (v průměru 83%). Pro zavedení školného hovoří (kromě rozšíření dostupnosti) i čistě rozpočtový argument – umožňuje zvýšit zdroje peněz pro vysoké školy při nižších výdajích ze státního rozpočtu. - Zvážit přijetí eura okamžitě, jakmile to stav veřejných rozpočtů dovolí
Vládní prohlášení naznačuje připravenost veřejných financí na vstup do eurozóny cca od roku 2013-14. Přijetí eura bude mít i (převážně pozitivní) dlouhodobé rozpočtové efekty.
Zkráceno a mírně stylisticky upraveno redakcí. Celou studii, nazvanou Jak na státní rozpočet: ekonomický přístup si přečtete na webu IDEA .
Sdílejte článek, než ho smažem
