Kvůli úrokům ze státního dluhu nebudou peníze na lepší školy či silnice

Česko musí dát v dohledné době do pořádku veřejné finance. Jinak se zdraží úvěry pro firmy i pro domácnosti. Třeba koupit byt na hypotéku pak bude mnohem nákladnější než dnes. Těm, kteří už hypotékumají, můžou kvůli nehospodárnému státu výrazně vzrůst měsíční splátky. Méně peněz bude na školství, vědu, kulturu či stavbu a opravy silnic.

Stát platí za dluhy čím dál víc

Potřebné desítky miliard bude stát posílat na úrocích investorům, kteří si koupí jeho dluhopisy. Pro letošek zchudne státní rozpočet kvůli nákladům na státní dluh o 76,4 miliardy korun, odhaduje ministerstvo financí. To je dvakrát více, než kolik stát platil před pěti lety. Ještě v roce 2007 byly výdaje na úroky z dluhu až osmou nejvyšší položkou ve státním rozpočtu. V roce 2010 to je položka číslo čtyři. Více stát vydá jen na sociální systém a na školství, vyšší je ještě kapitola všeobecná pokladní správa, z níž se platí třeba podpora stavebního spořeníči příspěvky do rozpočtu Evropské unie.

Může být ještě hůř. V roce 2011 by měl státní dluhměřený podílem na hrubém domácím produktu vzrůst z předloňských necelých 30 procent na 49 procent, předpovídá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Pak bude stát vydávat na dluhovou službu 110 miliard korun. To je v parametrech státního rozpočtu gigantická částka. Je to pětkrát víc, než kolik dáváme na vysoké školství,“ varoval Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér České národní banky(ČNB), na úterním ekonomickém Fóru Zlaté koruny. Nedá se přitom čekat, že rozpočet výrazně vylepší příjmy, které stát bude inkasovat díky oživení ekonomiky. To by mělo být podle většiny odhadů v příštích letech velmi pozvolné.

Česko sice nepatří v Evropě k zemím s nejvyšším schodkem státního rozpočtu nebo s nejvyšším dluhem, nicméně zadělává si na problémy v budoucnosti. „Hlavním problémem českých veřejných financí je nezodpovědnost. Deficity tady máme už deset let. Nemůžeme takto populisticky pokračovat dál,“ řekl ekonom Jan Švejnar.

Státní dluh rychle roste

Stát tíží především povinné, tzv. mandatorní výdaje. Ty tvoří nyní přes polovinu celkových výdajů státního rozpočtu. „Největší část jsou výdaje sociálního systému. Navíc se povinné výdaje rok od roku automaticky zvyšují. Když se k nim připočtou ještě další výdaje, které stát musí hradit, jako třeba platy ve státní sféře či náklady na obranu, dostaneme se k číslu 73 procent všech výdajů,“ doplnil na Fóru Zlaté koruny Bohdan Hejduk, náměstek ministra financí.

Výdaje státu musí projít reformou, shodují se ekonomové. Musí být jasné, kam peníze jdou a jakých výsledků s nimi stát dosáhne. Už při sestavování státního rozpočtu by neměla jednotlivá ministerstva dostávat paušální částku, ale jasně říct, na co peníze potřebují a plánované výdaje obhájit. „Zvážení zasluhují výdaje na některé sociální služby či podporu stavebního spoření. Platy ve veřejné sféře dělají 160 miliard korun pro letošní rok. S tím je také třeba něco udělat,“ dodal Hejduk.

V minulosti se vlády několikrát pokusily o reformu veřejných financí, ale nikdy ji nedotáhly do konce. „Souvisí to s fungováním demokratické společnosti. Jakmile se jednou nastaví nežádoucí trendy, je velmi těžké dostat veřejné finance do zdravého stavu. Politici nebudou ochotni dělat nepopulární reformy. Řešením by bylo jen přijetí zákona o vyrovnaném státním rozpočtu,“ soudí Robert Holman, viceguvernér ČNB. Podle takového zákona by vlády musely sestavit vyrovnaný rozpočet.

Česko se zadlužovalo i v dobách rychlého růstu

Pokud Česko potřebné reformy neudělá, nebude mít v příští recesi prostor, jak ekonomiku ze státního rozpočtu podpořit. To se ukázalo už nyní, kdy některé evropské státy nemohly kvůli stavu veřejných financí prostor více stimulovat hospodářství. „Politici si musí uvědomit, že pokud chtějí v recesi ekonomiku podporovat, musí v dobrých časech tvořit přebytky a platit dluhy. Vyšší příjmy v době růstu nesmí používat na zvyšování výdajů,“ řekl serveru Peníze.cz Kaspar Richter, ekonom Světové banky. (Celý rozhovor s Kasparem Richterem si přečtete zítra.)

Ratingova agentury Moody’s už pohrozila, že bez jasného plánu, jak chce Česko ozdravit veřejné finance, sníží zemi rating. To znamená, že v očích investorů, kteří kupují státní dluhopisy, bude Česko rizikovější a bude tedy muset platit za půjčky vyšší úroky. „Jenže platí, že firmy, které v dané zemí působí, nemohou mít vyšší rating než daná země. Takže by rating klesl i zhruba deseti až dvaceti firmám, mezi nimiž jsou i banky. Těm by se tím zdražil přístup k penězům,“ vysvětloval Kamil Janáček, hlavní ekonom Komerční banky. Důsledek by byl jednoduchý: dražší úvěry pro firmy a domácnosti, méně rozjetých investičních projektů a v konečném součtu i nižší růst ekonomiky a životní úrovně.

Jak rychle by měl stát snižovat tempo zadlužování? Podělte se o názor.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem