Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zápisky z krize aneb co dostalo svět na pokraj finančního kolapsu

| rubrika: Tip na knihu | 21. 10. 2009 | 7 komentářů
Zápisky z krize aneb co dostalo svět na pokraj finančního kolapsu
Za finanční krizi může nadměrný růst úvěrů v ekonomikách a slepá víra v některé ekonomické teorie. Tak by se dalo shrnout hlavní poselství mistrně napsané knihy ekonoma Pavla Kohouta Finance po krizi.

Stát může hospodařit s rozpočtovým deficitem, ale jen v recesi. V dobách růstu by měl takto nasekané dluhy splatit z rozpočtových přebytků. Hranice pro státní dluh, který je přípustný pro přistoupení k euru, tedy 60 procent HDP, není meta, ke které by se stát měl blížit. Když kvůli ničemu jinému, tak kvůli těmto myšlenkám by se vybrané pasáže nové knihy ekonoma Pavla Kohouta Finance po krizi měly stát povinnou četbou Čechů před volbami v příštím roce.

Kohout na konkrétních příkladech politických výroků ukazuje, jak k myšlenkám ekonoma Johna M. Keynese o dluhové stimulaci ekonomiky tíhnou nejen čeští politici a jak je překrucují. Zásobují občany důvody, proč se v nynější recesi je třeba ještě více zadlužit. Nikdo z nich ale už nedodává, že později by se měly tyto dluhy splatit.

Kohoutovu knihu má pochopitelně smysl číst i z dalších důvodů. Třeba proto, jak se vypořádal s úkolem napsat o krizi, která ještě neskončila a jejíž hluboké analýzy budou zaměstnávat ekonomy ještě pěkných pár let.

Finance po krizi
Pavel Kohout

Počet stran: 224
Nakladatelství: Grada Publishing
Cena: 249,- Kč

Zvolil originální metodu komentovaných zápisků. Při popisu a analýze krize chronologicky seřadil své dřívější texty publikované v médiích, které s odstupem, často vtipně, komentuje. Na prvních devadesáti stranách tímto velmi čtivým způsobem zachycuje nejen průběh krize, ale i její hlavní příčiny.

Už z těchto pasáží je zjevné, že Kohout víceméně souhlasí s aktivními kroky centrálních bank a vlád na záchranu bankovního sektoru. Dokládá to na srovnání s velkou depresí ze třicátých let minulého století, kdy se bez pomoci státu zhroutily stovky amerických bank . Zároveň ale upozorňuje, jak nadměrná regulace bankovnictví zvyšuje falešný pocit lidí a institucí, že není třeba se ničeho bát, protože všechny případné problémy a nekalosti odhalí státní dohled. Finanční krize ukázala, že státní dohled není všemocný a nikdy být nemůže.

Jako červená nit se knihou táhne myšlenka, že za nynější finanční krizí a konec konců i za akciovou bublinou na přelomu století stojí příliš uvolněná měnová politika. Tedy příliš nízké úrokové sazby, které vedou k nadměrnému poskytování úvěrů. Tento úvěrový doping, nikoli opatření vlád, hnal jednotlivé ekonomiky vpřed a spolu s překotným růstem zadělával na bubliny na akciových , realitních či komoditních trzích.

S nynější krizí padlo také několik zažitých dogmat, tvrdí v knize Kohout. Třeba teorie efektivních trhů, neboli že finanční trhy jsou naprosto racionální a všechny informace jsou okamžitě zohledněny v cenách. Jenže na takových trzích by se z definice neměly vyskytovat žádné bubliny. Kohout upozorňuje, jak víra v tuto teorii vedla k tomu, že investoři se přestali zabývat fundamentálními analýzami investičních příležitostí, protože spoléhali na to, že už to za ně na efektivním trhu udělali jiní.

Na tapetě se ocitla i společná evropská měna. Ta podle Kohouta fungovala v některých ekonomikách jako urychlovač hospodářského cyklu. Díky nízkým úrokovým sazbám, ušitým na míru pomalu rostoucím Německu či Francii, se začaly přehřívat Irsko či Španělsko. Když propukla recese, neměly tyto země možnost oslabit měnu , která by mohla propad ekonomiky zpomalit. Euro rovněž nesplnilo očekávání, že donutí rozhazovačné vlády dát do pořádku veřejné finance. Z toho Kohout vyvozuje doporučení, že Česko by mělo se zavedením eura počkat. Na druhou stranu samotný příklad Česka ukazuje, že ani samostatná měnová politika přehřátí ekonomiky nezabránila. Kohout se rovněž nezabývá tím, zda by si třeba Irsko mohlo dovolit výrazně vyšší úrokové sazby, než jaké byly v eurozóně, aniž by to vyvolalo silný příliv kapitálu a následné prudké posílení irské měny.

I tento příklad ukazuje, proč má smysl si Kohoutovu knihu přečíst. Nejen, že je čtivá i pro ekonomického laika, ale vybízí k zamyšlení a polemikám i ekonomicky vzdělanější čtenáře. Jako bonus pak Kohout servíruje vizi budoucnosti. Budoucnosti dluhů, inflace , skomírajících penzijních systémů a drahých energií.

Jaká budou podle vás dopady finanční krize? Podělte se o názor.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

21. 10. 2009 19:18, Stanislav

Uhodil si hřebíček na hlavičku. A jak se to bude řešit, přece tak, jak se to řeší už od rozbití Československa Klausem, kdy zisky byly zprivatizovány a výdaje znárodněny, kdy ekonomika jede na čím dál tím větší dluh + úrok Problém po 20 letech tzv. parlamentního diktátu je v tom, že už není schopen splácet ani úroky z akcesoricky rostoucích dluhů, že koruna bude zadlužená z nynějších 70 halířů na 80 halířů v roce 2010 a v roce 2011 bude koruna zadlužená z 90 halířů. Pak se systém otřese v základech, páč mu nikdo nepůjčí ani haléř.

Reagovat

 

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Lamák 21. 10. 2009 08:52)

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

21. 10. 2009 | 19:18 | Stanislav

Uhodil si hřebíček na hlavičku. A jak se to bude řešit, přece tak, jak se to řeší už od rozbití Československa Klausem, kdy zisky byly zprivatizovány a výdaje znárodněny, kdy ekonomika jede na čím dál tím větší dluh + úrok...více

21. 10. 2009 | 15:58 | mila

V hospodaření světa i státu je to jako v rodině. Chtě nechtě musím vyjít s tím, co vydělám. Neboli vede-li se mi, dám si něco stranou na lepší časy, pokud to dočasně nejde nebo pořizuji-li drahou, ale pro mne důležitou investici...více

21. 10. 2009 | 11:04 | Olda

Svatá pravda,ale ještě jste zapoměl na nekuřáky,Ti si klidně šetří zdraví a do státní kasy nepřidají na daních za cigarety ani korunu.Kuřáci státu přispívají a ještě si ničí své zdraví.A pak jsou tu ještě abstinenti i když...více

21. 10. 2009 | 9:43 | Pavel

V té knize není absolutně nic nového, co bylo a co je ví každý, co bude neví nikdo. Já osobně si myslím že to zadlužování už nelze zabrzdit, tenhle zadlužovací Vlak jede moc rychle a pořád bude zrychlovat až jednou vykolejí....více

21. 10. 2009 | 8:52 | Lamák

Musím říct, že je úsměvné kolik chytrých článků se teď objevuje ... že dluhy mohou být jen v recesi a jak to mělo být a bla bla bla .. to dnes ví každý blbec !!! Že to jde do průseru vědělo v roce 2005/2006/2007 mnoho lidí...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Teorie výnosových křivek, Bezriziková aktiva, Amortizace, matteo renzi, petr mach, petr fiala, zbyněk stanjura, euro, šifrovaná komunikace, oznamovací povinnost, bezpečnostní testy, ABB, safe heaven, Český inkasní kapitál, Markéta Novotná, nevyžádané telefonáty, uzavření hypotéky, měnová unie

R3500000, 4E15503, 2ST4090, 4U00359, 1AZ8858

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK