Čísla mluví jasnou řečí. „Více než dvě třetiny podnikatelů neplní svou zákonnou povinnost a nezveřejňují ve sbírce listin obchodního rejstříku své účetní závěrky. Míra naplněnosti sbírky listin je 28 procent. O tom, že většina českých podnikatelů ignoruje platné právní předpisy, svědčí například i to, že jen devět procent z nich dodalo účetní závěrky za všechny roky své činnosti. Více než 50 procent podnikatelů naopak nedodalo v průběhu své existence účetní závěrku do obchodního rejstříku ani jednou.“ Tak znějí výsledky analýzy ombudsmana Pavla Varvařovského.
A čísel bychom si mohli dopřát ještě mnohem víc. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu porušují zákonnou povinnost dokonce tři čtvrtiny firem. Podle společnosti Czech Credit Bureau účetní závěrku za rok 2011 nezveřejnilo v termínu (čili do konce roku 2012) 79 procent firem. Nic nového pod sluncem – o problému se ví řadu let.
Hlavním smyslem obchodního rejstříku je informovat o podnikatelském prostředí v zemi, tedy o tom, jak důvěryhodní, solventní a bonitní jsou naši možní obchodní partneři – jde o takové drobnosti, jako jestli se můžeme spolehnout, že nám zaplatí, co zaplatit slíbí. Kvůli hromadnému porušování zákona ze strany podnikatelů a laxnosti státu se však o tom z obchodního rejstříku nedozvíme zhola nic. Zatímco proti švarcsystému stát vyrazil do boje zostra, toto pole dosud nechával ležet ladem.
Nad dodržováním tohoto zákonného nařízení přitom v Česku bdí hned dvě skupiny institucí, spadající pod dvě různá ministerstva. Každá z nich má možnost dávat firmám přes prsty – tedy de iure. De facto toho není schopná ani jedna z nich.
Předně tu máme rejstříkové (krajské) soudy – které mají vedení obchodního rejstříku na starosti. Pokud zjistí, že podnikatel svou zákonnou povinnost uveřejnit v obchodním rejstříku výsledky hospodaření nesplnil, můžou mu uložit (pravda, vcelku směšnou) dvacetitisícovou pokutu – i opakovaně. Z šetření ombudsmana však vyplynulo, že soudy (s výjimkou toho v Hradci Králové) kontroly neprovádějí průběžně, ale jen v případě, že je na konkrétní subjekt upozorní někdo zvenčí. Na víc jim prý chybějí kapacity i peníze. A zákon jim průběžnou kontrolu nenařizuje.
Přesnější údaje o vybraných pokutách má Nejvyšší kontrolní úřad: „Rejstříkovým soudům se výběr sankcí nedaří. Ke konci roku 2011 se nedoplatky na pokutách vyšplhaly do výše 11,5 milionu korun, což představuje téměř 60 procent celkového objemu pokut uložených v letech 2009 až 2011,“ uvádí mluvčí úřadu Olga Málková.
Účinnější páky na hříšníky mají finanční úřady. Za porušení povinnosti uveřejňovat výsledky hospodaření mohou udělit pokutu až ve výši tří procent aktiv firmy – a tady už se může hrát o miliardy. Jenže berní úředníci jsou v pokutování překvapivě liknaví. Povinnost uveřejňovat výsledky hospodaření v Česku porušují až statisíce subjektů. Podle mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olgy Málkové však v letech 2009 až 2011 uložily finanční úřady ve správním řízení pouze 225 (!) pokut v celkové výši 12,6 milionu korun. „Do konce dubna 2012 bylo uhrazeno nebo vymoženo 156 sankcí a z vyměřené částky se podařilo získat jen 6,9 milionu korun, tedy něco málo přes polovinu,“ říká mluvčí Málková.
V krajním případě však podnikatelům může hrozit i vězení. Tak například: kdyby podnikatel zatajoval hospodářské výsledky úmyslně, aby se jeho obchodní partneři nedozvěděli, že je ve ztrátě, a pak jim za služby nezaplatil, mohl by být obviněn z trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření. Podle zákona za to hrozí až dvouletý kriminál nebo zákaz činnosti. To už se ale pohybujeme hodně daleko od reality všedního dne.
Jak už to tak ale bývá, nic není černobílé. Kritiky má porušování zákona i porušovaný zákon sám. Podnikatelé si stěžují, že český obchodní rejstřík je ve srovnání se zahraničím příliš otevřený a prozrazuje citlivé údaje. Teprve od loňského ledna se do obchodního rejstříku nemusejí vkládat rodná čísla a podpisové vzory osob, které jsou oprávněny jednat jménem firmy. Citlivé údaje jsou však v obchodním rejstříku na internetu pořád k mání – ve starších dokumentech uložených ve sbírce listin. Z hlavní databáze byly odstraněny, ale o jejich zakrytí ve starších dokumentech si musejí podnikatelé požádat.
Řada firem navíc považuje povinnost odevzdávat účetní závěrky a výroční zprávy rejstříkovému soudu za byrokratickou šikanu. Účetní závěrka je totiž povinnou součástí daňového přiznání – stát, respektive finanční úřady ji tedy mají k dispozici.
Řešení je tedy nasnadě. Účetní závěrky by mohly vkládat do obchodního rejstříku přímo finanční úřady.
Dalším, i když v české kotlině poměrně riskantním, nápadem je vytvořit funkční elektronický software, který by většinu práce udělal za úředníka – čili pravidelně by generoval firmy, které povinnost včas nesplnily a kterým je tedy třeba jít po krku.
Tyto návrhy jsme předestřeli oběma odpovědným resortům: Ministerstvu financí i Ministerstvu spravedlnosti. Zajímalo nás, co chtějí se situací, o které se ví dlouhé roky, dělat. Resort financí se spokojil s obecnou a neurčitou odpovědí: „Ministerstvo financí se této problematice věnuje. Navrhujeme ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti zpracovat a předložit vládě analýzu nejvhodnějšího legislativního řešení. Týkala by se možnosti orgánů Finanční správy ČR poskytovat rejstříkovým soudům informace získané při správě daní, jde-li o údaje potřebné pro vedení sbírky listin u obchodního rejstříku, nastavení vhodného kontrolního mechanismu úplnosti sbírky listin u rejstříkových soudů a efektivního a jednotného nastavení sankcí za nezveřejňování těchto údajů,“ sdělil nám mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová nám nastínila další postup státu konkrétněji. Legislativní rada vlády podle jejích slov schválila sedmého března návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. „Tento návrh obsahuje i ustanovení, že nesplnění povinnosti založit účetní závěrku do sbírky listin se považuje za nesplnění důležité povinnosti a v konečném důsledku může neplnění této povinnosti vést až ke zrušení právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku na základě rozhodnutí soudu,“ říká mluvčí.
A světlo světa by měla spatřit i chytrá aplikace. Po projednání s předsedy krajských soudů připravilo údajně ministerstvo spravedlnosti úpravu aplikace ISROR, která dokáže kontrolovat naplněnost sbírky listin. „Upravená aplikace by měla rejstříkový soud informovat automaticky, po jakou dobu nebyla do sbírky listin založena žádná listina,“ zmiňuje jednu z funkcí nového elektronického systému mluvčí ministerstva. Plně funkční by podle ní měl být letos v červnu.
Ministerstvo spravedlnosti podle Štěpánky Čechové také jedná s Ministerstvem financí o legislativní úpravě, která by zamezila duplicitě v předkládání účetních závěrek finančním úřadům a rejstříkovým soudům. „Situace je v této oblasti poměrně komplikovaná, neboť dle informací Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství není v případě podání daňového přiznání elektronicky vyžadována vždy celá účetní závěrka. Finančním úřadům totiž postačí pouze výňatky z účetní závěrky. Problém může nastat také v situaci, kdy je nutné daňovou povinnost splnit ve velmi krátké době,“ vysvětluje mluvčí. Další jednání v této věci jsou podle ní naplánována na duben. Jestli se po letech opravdu pohnou ledy, pro vás budeme sledovat.
Nepolekalo vás, co po vás úřady všecko budou chtít? I navzdory jim se chcete pustit do podnikání? Tak hajdy do přípravky!
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 3. 2013 10:21, Jan Novák
A proč by to firmy, potažmo živnostníci měli někomu veřejně sdělovat? Dovídám se snad někde já, kolik bere vedoucí kontrolního oddělení na FÚ za rok včetně mimořádných odměn? Vím snad kolik ročně pobírají konkrétní pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu? Stará se moje firma o to, jakou výplatu berou jednotlivý pracovníci na Obchodním rejstříku,jaké mají dluhy? Víme snad jaká pasiva a aktiva skrývá finanční život ombudsmana a všech jeho spolupracovníků?
Proč by to tedy měla zveřejňovat jenom určitá část naší společnosti? V naší závistivé zemi je to stejně zvrhlé jako celý ten socialistický syndrom kolem : příčinou chudoby chudých jsou bohatí .... nikoli jejich lenost a neschopnost a absence snahy a píle zlepšovat svůj život. Nikdo o sobě neřekne jsem líný prase, spousta lidí řekne : jo, soused, nový auto, novej dům, koukal jsem na netu ,že je společníkem prosperující společnosti, beztak všechno nakrad hajzl jeden, mělo by se mu uložit ať prokáže jak nabyl a když mu argumentaci rudý konrolní výbor neuzná tak dodanit, znárodnit a zavřít. Jak my chudáci ostatní k tomu příjdem, že hajzl jeden zase jezdí novým mercedesem. Za komunistů bylo líp a proto volím levici. Oni to s náma myslej dobře. Oni šli do parlamentu s tím, jak těm hajzlům bohatejm, co nás beztak okrádaj, pořádně zatopěj.
A takhle uvažuje 80 % lidí.
Odvádí se pozornost od toho, jak naši zemi vedou všichni politici do krachu. Jak je možný, že ministerstva neřídí odborníci? Proč ho řídí nějakej nýmand co se celý život živí tím, že jenom mele hubou a slibuje? Jakmile je ministrem, on a jeho strana dosadí do vedení ministerstva na posty náměstků a dalších podobnou stranickou pakáž. A když se zadaří, tak za jedno volební období se stane ministrem dopravy, zemědělstí a třeba ještě školství. Zkrátka, on tomu všemu rozumí. A náš blbej národ, se nechá pobízet k tomu, aby čuměl sousedovi do talíře a udával, místo toho aby tyhle vyžírky co z nás dělají kretény hnal svinským krokem. Do jednoho. Pokud chtějí politici politikařit, ať se zavřou do sálu v hospodě a vedou si tam ty svoje polemiky. A ať si tam sedí za svý a útratu ať si zaplatí sami. Ale proč by náš stát měl být pokusným králíkem v rukou všech těhle hochštaplerů?
Místo těhle uměle vyrobených zástupných rádoby problémů ( viz článek výše ) si raději klaďme otázku: nebylo už dost těhle rudo modrooranžovozelenejch bastardů ? Není na čase, aby náš stát řídili lidé s praxí a výsledky v daných oborech?
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.